A také bez znalosti jeho nastavení. Stačí mít nastaven 5,5násobný poud místo 4násobného a jištění i kabel se může předělat.
Však to zde není žádná konstrukční kancelář, jen diskuze, která otevírá cestu k řešení. Ale z ní jasně kolegovi Mičkovi vyplývá, že se vyplatí si s jeho projektantem sednout, předat mu správné výchozí podklady a mohou spolu navrhnout mnohem ekonomičtější a technicky čistší řešení.
Projektant by měl dostat:
- impedanci sítě v místě napojení
- jištění(zapojení) bodu připojení
- protokol určení prostředí na trase kabelu a v místě motoru
- přesný typ motoru (fotku štítku)
- přesný typ softstartéru a jeho současné nastavení
- přesný typ jištění softstartéru
- co nejvíce údajů ze současného reálného chodu motoru (změřený ustálený proud, změřená doba rozběhu, změřená ustálená teplota motoru, četnost rozběhů...)
Mimochodem dost konstruktérů z ekonomických důvodů a z reálných provozních zkušeností dříve používalo laciné pojistky gG, protože lepší softstartéry se proti nadproudu ochrání dobře samy a proti zkratu je většinou i velmi rychlá pojistka pomalejší než křemíkové nebe. Ono také záleží na tom, jakou technologii výpadek pojisky nebo odejití softstartéru vyřadí. Stojí-li minuta výpadku 10 000Kč, pak se vše řeší jinak, než u ventilátoru, který se může opravit za týden bez ztrát ve výrobě.
Dnes už cena polovodičových pojistek klesla na pouhý 3-5násobek běžných a tato ekonomická úlitba (cena bývala i 20násobná) ztrácí smysl. A je rozumné takové pojistky před měniči a softstartéry měnit za správné typy.
Ale dát před softstartér jistič místo pojistky je zase nerozum - když odejde jen jeden tyristor, je ve zkratovém oblouku značná DC složka a ta se jističem sakra blbě zháší.
Po novom roku budem mať s ním sedenie, sám som zvedavý
Autor
