Jak nejlépe v zemní svorkovnici typu HLAK rozdělit vodič PEN?

[Milan Hudec]

Situace.
PEN Cu 10mm z elměru je připojen do "pomocné" zemní svorkovnice typu HLAK, tato je dále propojena s MET a svodiči DEHNventil, které jsou ve stejném rozvaděči co svorkovnice.
Do domovního rozvaděče je plánován přívod TN-S s bodem rozdělení v oné HLAK.
Jelikož se naskýtá možnost pokračování vodiče PEN přes HLAK bez přerušení do domovního rozvaděče, stojím před dilematem, zda tento vodič využít coby PE nebo N.
Barevné doznačení by bylo samozřejmostí, to neřešme.

[Rozvodak]

Situace.
PEN Cu 10mm z elměru je připojen do "pomocné" zemní svorkovnice typu HLAK, tato je dále propojena s MET a svodiči DEHNventil, které jsou ve stejném rozvaděči co svorkovnice.
Do domovního rozvaděče je plánován přívod TN-S s bodem rozdělení v oné HLAK.
Jelikož se naskýtá možnost pokračování vodiče PEN přes HLAK bez přerušení do domovního rozvaděče, stojím před dilematem, zda tento vodič využít coby PE nebo N.
Barevné doznačení by bylo samozřejmostí, to neřešme.

Chapuli dobre, chcete za elektroměrem osadit svodič. To je někde přímo v tom pilíři? (měřená část)
Nebylo by lepší vést to už ER v TNS?

[Jiří Schwarz]

Přerušení PE vodiče může v kombinaci s další závadou mít zásadní vliv na bezpečnost
Přerušení N vodiče bude mít s jistou nemalou pravděpodobnos tí vliv na funkci (poškození) připojených spotřebičů

Jak si představuješ to vedení vodiče pře svorkovnici?
Oholit, protáhnout a pak na to nějakou bužírku zase navléknout?

[Vít Rotrekl]

Jsem zmaten. Nevím co si mám představit pod rozvodnicí HLAK?

Jestli to chápu správně, tak bych pokračoval z oné svorkovnice HLAK zž vodičem jako PE a N z ní "odbočil".

[Jirka Š. Svejkovský]

Logicky bych pokračoval jako PE. Nemusím řešit barevné označení, mám super kontinuitu ochranné funkce a při revizi si snadno rozpojím N od zbytku.

[Jiří_Hrubý]

Taky bych volil variantu "bezpečnost nad funkčnost" takže za svorkovnicí PE.
Jako optimální bych viděl vyvést z PEN můstku v RM paralelní CY 6-10 žz.
Vlastní přechod na TN-C-S je skoro lepší nemít pod plombou.
Kdyby byla HDS na objektu, snažil bych se ji přizemnit, pokud již tedy není,
zvážil bych osazení T1 podle PNE 33 0000-5, obojí se týká  připojení ze vzduchu.

[Milan Hudec]

Mě právě láká pokračovat coby N, tj.omezit přechodové odpory v pracovním proudu.
Do rozvaděče půjde z MET tak jako tak další PE 35mm.

[Jiří_Hrubý]

No, je fakt, že tímto docílite kombinace toho nejlepšího z T-N-C-S a T-T.
Skoro bych spekuloval, jestli ten probíhající PEN nechat žz, jen na konec dát obligátní modrý proužek...
I tak bych ale propojil na společné uzemnění i RM.
Pak se nemusí negativně projevit ani upadlý PEN na přípojce. Nebyl by to první případ. Každý kousek  slušného uzemnění dobrý.

[Milan Hudec]

No, je fakt, že tímto docílite kombinace toho nejlepšího z T-N-C-S a T-T.
Skoro bych spekuloval, jestli ten probíhající PEN nechat žz, jen na konec dát obligátní modrý proužek...
I tak bych ale propojil na společné uzemnění i RM.
Pak se nemusí negativně projevit ani upadlý PEN na přípojce. Nebyl by to první případ. Každý kousek  slušného uzemnění dobrý.

Uzemnění s RM v "plotě" vzdáleným od domku cca 12m je provedeno jednak nerezovým páskem spojeným se základovým uzemněním a jednak vodičem CYA 35 z přípojnice MET, který je v polovině vzdálenosti připojen k onomu pásku prostřednictví m zemní tyče 2m.

[Jiří_Hrubý]

Pak už není co a jak vylepšovat, protože bylo dosaženo technického maxima pro provozní i bezpečnostní spolehlivost. A už proto, že existuje jedno propojení kvaliním PE mezi RM a rozdělením, dává smysl využití PENu coby izolovaného vodiče jako pracovního i za rozdělením a PE který jde paralelně a navíc zemí připojit až ke svorce, kde dojde k rozdělení. V podstatě by ani nemělo dojít k jakémukoliv namáhání pracovním proudem. Je to dokonalé řešení.