Má cenu se předzásobit k zákazu halogenových žárovek?

[Ivan Taraba]

Vážím si vás, pane Fraňku pro váš poctivý přístup k životu a váš příspěvěk, s nímž v zásadě souhlasím, mne přivedl k následujícím úvahám.

Nevím proč, ale platilo to od jaktěživa, že cesta do pekla je lemována samými dobře míněnými skutky. Bohužel vždy vnucovanými bez ohledu na zkušenosti a názor toho člověka, které ho se to nejvíce týkalo.

Jenže co jiného nám zbývá? Cožpak bychom neměli své skutky mínit dobře? Má se lidem nutit něco, co je pro jejich dobro i když to nechtějí? Třeba proudový chránič, síť TN-C-S, požární hlásič, detektor CO? Má se regulovat množství škodlivin v potravinách, v pitné vodě, v hnojivech? Nebo si to má rozhodnout každý uživatel na základě svých zkušeností? Má lékař nasazovat léčbu, o kterou pacient nestojí, ale která by mu pravděpodobně zachránila život? Uvádím tyto extrémní příklady pro ilustraci, že jde o úroveň tolerance k vnucování, kterou máme každý nějak nastavenou. Anarchokapital isti by neregulovali vůbec nic a pevně věří, že takový svět by fungoval lépe.

Jestli na WC používám tepelnou kouli, nebo LEDku, je pouze moje volba, protože žádná EU za mne fakturu na konci roku nezaplatí. Proto prosím ať mi do toho nekecá.  

Podle mého názoru vám EU nekecá do toho, čím svítíte na záchodě. Pouze vám znepříjemnila přístup k některým světelným zdrojům. Nevím, jestli to bylo šťastné řešení, ale snažím se pochopit důvod - například snížit závislost Evropy na dovozu paliv. Může v tom být strategické rozhodnutí, abychom jako celek nebyli tolik závislí na energiích a tím vydíratelní. Nebo to může být snaha přispět k omezení spotřeby zdrojů a udržet déle lidstvo na Zemi. Nebo je to spiknutí výrobců LED či všechno dohromady. Přesto bych kvůli tomu EU nezatracoval. Nemyslím si, že by se v Bruselu plácali po zádech, jak to někomu nandali.

[Ivan Taraba]

Dost mi to připomíná úřední postupy z knihy Stopařův průvodce po galaxii, kdy je nesmyslně vyvěšena zpráva o likvidaci planety země, že o ní nikdo samozřejmě vědět nemohl, nebo jak bylo potřeba získat nějaké razítko na formulář a cestovatelé zápasili s frontami a neochotnými úředníky.

Také mám rád anglický humor. Tu úvodní pasáž ze Stopařova průvodce chápu maličko jinak. Pozemšťany, kteří nedali dostatečně najevo A. Dentovi záměr o chystané demolici jeho domu, stihl stejný osud, když nebyli schopni dostat se dál do vesmíru a navázat kontakt s mimozemšťany, aby zjistili, co se na jejich planetu chystá. Dent i pozemšťané tak byli v pozici zvířat, kterým stavbaři zničí jejich doupata, protože se pro svou zaostalost neúčastnila stavebního řízení. Bohužel mi to občas připomíná náš přístup k rozhodování kolem nás: čekáme, že nám všechno bude přineseno pod nos a pak se divíme, když někdo rozhodl o nás bez nás. Například spousta lidí se diví, že nevěděli o anketě EK na téma zrušení letního času. Vždyť ve sportovní rubrice novin o tom nic nepsali...

Dotace jsou samostatná kapitola, také s nimi nejsem spokojen. Ale ruku na srdce, není to tak trochu naše vina, jaké vedení jsme si zvolili? Někdo nám nabízí peníze na stavbu infrastruktury a místo abychom toho využili, postavili vysokorychlost ní železnice a dokončili dálniční síť, z čehož by mohli profitovat všichni, třetina voličů podpoří toho, kdo si z dotací postavil reprezentativn í sídlo. Pak není divu, že rychlé vlaky naší zemi raději objedou.

[Fuk Tomáš]

Má se lidem nutit něco, co je pro jejich dobro i když to nechtějí? Třeba proudový chránič, síť TN-C-S, požární hlásič, detektor CO? Má se regulovat množství škodlivin v potravinách, v pitné vodě, v hnojivech? Nebo si to má rozhodnout každý uživatel na základě svých zkušeností? Má lékař nasazovat léčbu, o kterou pacient nestojí, ale která by mu pravděpodobně zachránila život?

Státní ingerence dává smysl tam, kde občan nemá možnost volby (jíst se musí),  nemá přístup k informacím (obsah škodlivin nemá možnost si za rozumnou cenu ověřovat) nebo když jde o život (úrazy el. proudem, doprava...). Ale třeba zrovna u toho lékaře, i když jde o život, občan má právo léčbu odmítnout.
Vnucování všeobjímajícíh o “dobra” v ostatních oblastech vnímají jako šikanu a podle toho k tomu, a také k autorům a k systému, který to plodí, přistupují.

[Ivan Taraba]

... nebo když jde o život (úrazy el. proudem, doprava...).

Ani tam to není jednoznačné. Je potřeba detektor kouře, protože jde o život? Pokud ano, tak kolik? Jeden, dva, tři? Kolik hasicích přístrojů je dost? Kolik detektorů CO? Co vybavení lékárničky v autě... Také bychom mohli říct: "Dříve se žádné proudové chrániče nepoužívaly, pak je nařídili pro koupelny, pak pro běžné zásuvky, pak pro světla... co si na nás ti nevolení byrokrati vymyslí příště?!"

Vnucování všeobjímajícíh o “dobra” v ostatních oblastech vnímají jako šikanu a podle toho k tomu, a také k autorům a k systému, který to plodí, přistupují.

Souhlasím. Přesto se v případě "násilného" omezování energetické náročnosti (žárovky, lednice, vysavače, pasivní standardy domů...) domnívám, že jde o strategické rozhodnutí. Podobně jako v případě výstavby jaderných elektráren, přestože se jejich elektřina zřejmě bude muset dotovat.

Možná je problém v tom, jak se to lidem prezentuje. Nějaká totalitní vláda by to jistě zvládla podat tak, že by lidé sami zuřivě vytrhávali vláknové žárovky, házeli je do sběrných nádob jako největšíno nepřítele a chválili vládu, jak to dobře zařídila. Jsem rád, že k takovému kroku EK neklesla.

Pokud tedy halogenové žárovky nutně potřebuji, je dobré se předzásobit. Ale třeba neefektivními lednicemi a vysavači bych se ve vlastním zájmu nepředzásobova l 

[Milan Hudec]

Náhodou s vysavači to byl od EU super tah, v kobercích roztoči, záda hospodyněk v řiti, duševní stav se také zhorší, profitovat bude kdopak?
Další návrh: (můj)
Elektrické vrtačky ruční max.50W.
Vrtací kladiva SDS plus max.100W
Vrtací kladiva SDS max. max 200W

[Václav Třetí]

Náhodou s vysavači to byl od EU super tah, v kobercích roztoči, záda hospodyněk v řiti...

S těmi vysavači by bylo možná jediné dobré souhlasit, ze všech omezení co vymysleli v Bruselu. Příliš výkonný vysavač je pouze teplovzdušný ventilátor. Žere elektriku a topí, vysává mnohdy hůř než méně výkonné, ale promyšlenější typy.
     Roztoče vysajete i daleko méně výkonným vysavačem, ale musíte mít hlavně potřebnou filtraci. Záda hospodyněk trpí příliš silným vysavačem také, zejména pokud neumí používat regulaci. Příliš přisátou hubici ke koberci nelze posouvat jinak než nadměrnou silou. A pokud používají pouze přisávání falešného vzduchu, tak se z vysavače stává perpetum mobile naruby.

Kdysi jsem na internetu narazil na pojednání odborníka od fy. Elektrolux a ten tvrdil, že výkony vysavačů jsou u nových typů příliš velké, že optimum je kolem 1000W. Bylo to dávno před tím, než v Bruselu začali omezovat všechno možné včetně vysavačů.

Vysavače patřící ke kvalitativní špičce si vystačí i s výkony ještě menšími než jsou povolené!.

Nakonec ještě jedna myšlenka. Před mnoha léty, když se zde začaly za neuvěřitelné peníze prodávat vysavače, co z bytu udělají co se týká čistoty, operační sál, jsem na toto téma hovořil s mojí velice dobrou známou a také výbornou lékařkou. Její názor byl,  že  toho, kdo alergiemi netrpí, to může při dlouhodobém používání poškodit. Odolnost organismu klesne natolik, že alergie vznikne. Zajímavé také je, že před nedávnem proskočila světem zpráva vědců z nějaké americké university, že přílišná čistota škodí. Ta moje známá to věděla již na začátku 90. let.

[Jiří_Hrubý]

Je fakt, že ten výkonový deficit tolik netrápí renomované výrobce.
Asi největší ztráty jsou stejně na špatně vyřešené filtraci či ucpaném filtru výdechu.
Ovšem když jsem při očistě vozidla zjistil, že ten eurosajuzem schválený vysavač ten jemný prach ze sedaček prostě nedostane, usoudil jsem, že holt nebudu smýšlet tak zeleně a použiju průmyslový karcher.
V pravidelně udržované domácnosti ten nízkovýkonový vcelku stačí, ač někdy je ten deficit znatelný. Třeba k odsávání při vrtání do zdi je nedostačující. Pořád platí v přeneseném smyslu slova že "objem nenahradíš".
Co je nadměrné čistoty týče, je to fakt. Známá si vychovala ze zdravých dětí tzv. skleníkové děti, trpící lehčím astmatem a alergiemi. Organismus, který nemá možnost se seznámit s rozličnými patogeny průběžně, je velmi zaskočen, narazí-li na ně nárazově.
S roztoči to taky není nak horký, ne všichni jsou vyloženě škodliví, pouze jejich přítomnost zdůrazňovaná prodejci na makrofotografi ích může u důvěřivějších jedinců způsobit podobnou histerii, jako blízkost linky vn a výš sto metrů za chalupou.