Jiří Schwarz
Offline
|
|
« Odpověď #36 kdy: 12.09.2018, 10:28 » |
|
Když se vrátím o dost let zpátky, byl běžným přístrojem Teromet. Měli jsme telefonní ústředny, které měly (měly mít, ne vždy to bylo reálné) svoje nezávislé uzemnění. dům, z jedné strany koleje, z druhé strany uzemnění ústředny... Takže je otázkou co se tam naměřilo a jak seriozně...
------------ Když jsme u těch uzemnění hromosvodů... Viděli jste před několika dny pana Sluku v TV reportáži, kde tvrdil že by se měly dělat revize hromosvodů? Něco naznačoval, že když bude dům ve třídě III, tak jednou za 4 roky
Tak tohle je objekt, kde je platná revize z jara tohoto roku, "stavitel" je nas**nej když jsem mu řekl, že by za tohle měl být někdo stíhaný pro obecné ohrožení...
|
Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl! Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
|
|
|
Jan Franěk
Český elektrikář - živnostník
Offline
váš elektrikář a revizní technik
|
|
« Odpověď #37 kdy: 12.09.2018, 10:35 » |
|
Souhlas Jirko. Taky jsem tím už nas... několik lidí. Smutná realita posledních roků je ta, že hromosvody dělá špatně většina firem a to klidně i 20-30 let zpátky. Dovolím si tvrdit že 80% všech hromosvodů na RD bude špatně. Dalších 15% vykazuje nějaké závady.
Až se dostanu k jednomu z aktuálních projektů, zkusím se o to schválně podělit.
|
Kamerové a bezpečnostní systémy, od návrhu po realizaci. Systémové a MaR instalace, od návrhu po realizaci. Revize el. a hromosvodů do 1000V Topné kabely k vytápění i ochraně majetku. www.fraja.cz , revize@fraja.cz , tel: 728171585
|
|
|
Jiří Schwarz
Offline
|
|
« Odpověď #38 kdy: 12.09.2018, 12:06 » |
|
... hromosvody dělá špatně většina firem...
Ono je to v "království Horšovskotýnsk ém" jak podle kopíráku, jeden objekt za druhým stejné chyby: - izolovaný stožár, na držácích oddálený jímač, ale hřebenové vedení je od izolovaného stožáru v minimální vzdálenosti - a instalací antény to anténář zabije úplně. To první by měl jasně označit za chybu revizák. To druhé při výchozí nemusí vidět,antény tam zpravidla pověsí až po revizi O adventním osvětlení, které kříží svod hromosvodu nebo je zavěšeno na okapu, spojeném s hromosvodem, už toho padlo víc... Asi v zimě nejsou bouřky a v létě to lidi mají vytažené ze zásuvky...
|
Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl! Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
|
|
|
|
Milan Hudec
Offline
|
|
« Odpověď #39 kdy: 13.09.2018, 20:22 » |
|
Žádné reakce? Očekával jsem zkušenosti z praxe od dalších kolegů Taky mě to zajímá Tak to trochu rozvířím dotazem. Odpor uzemnění je odpor mezi onou tyčí a čím?
|
|
|
|
Jiří Schwarz
Offline
|
|
« Odpověď #40 kdy: 13.09.2018, 21:22 » |
|
To je hodně zajímavý dotaz. Teoreticky v ideálním případě je jakési dokonale vodivé jádro země a proti tomu měříme nějakou metodou, protože se nemůžeme připojit přímo. Ono to ale v praxi nemusí být tak jednoduché, protože můžeme mít nějakou vrstvu s lepší vodivostí, kde nám to ukáže nějakou hodnotu, ale od "zbytku země" to může být slušně izolované.
Konkrétní příklad - rozsáhlejší kolejiště po "totálním zákroku", zasypané jemným makadamem, na tom geotextilie, další vrstvy "kamení", slušně odvodněné, v tom položený pásek... V suchu i přes rozměry pásku jako impedance proti fázi hodnoty ve stovkách Ohmů, ale když jsem použil VA metodu a jako pomocné sondy jiné kovové předměty v kolejišti, nebyla ta hodnota tak velká. 1) jak moc měření ovlivnili koleje, i když byly na novém svršku, "izolovaně"... 2) jak by se rozložil bleskový proud, když by to byla relativně velká plocha, ale tak trochu izolovaná od "zbytku zeměkoule" 3) na chránič 30mA to stačilo a "blesk" jsem neřešil, když je to v "ochranném prostoru" trakčního stožáru...
|
Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl! Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
|
|
|
Lukáš Rotrekl
Offline
|
|
« Odpověď #41 kdy: 14.09.2018, 21:15 » |
|
Tak to trochu rozvířím dotazem. Odpor uzemnění je odpor mezi onou tyčí a čím?
Já bych to definoval jako přechodový odpor mezi zemničem a okolním zemskou masou.
|
Vysvětlit jde všechno, bohužel ne všem.....
Není mě jasné, jak je možné že spousta lidí, kteří umí psát, neumí číst.
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #43 kdy: 15.09.2018, 00:37 » |
|
Takže zemní odpor je kolik?
Z poskytnutých informací je možné vyvodit max. 65 +- 35 Ω. Chceš-li se dobrat důvodů takové disproporce mezi naměřenými hodnotami, možná bys měl poskytnout podrobnější popis měření - rozmístění a zapojení elektrod, měřicí napětí...
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
|
Jirka Š. Svejkovský
Offline
Chomutov, projekty, revize E1A, E1B, E1-C5
|
|
« Odpověď #45 kdy: 16.09.2018, 20:00 » |
|
Osobně si myslím, že třívodičová metoda je silně závislá na tom, kam a jakou tyčku zapíchnu do hlíny. A kdy a jak dlouhý drát použiju. Je to vědecká metoda, která poskytuje přesné výsledky ve velmi nepřesném prostředí. Rozptyl výsledků poskytuje jistotu v odhadu, nikoliv odhad jistoty.
|
Projektant (strojní zařízení/energetika/TZ budov), revizní technik E1A, E1B, E1-C5
|
|
|
Radim Strycharski
Offline
|
|
« Odpověď #46 kdy: 16.09.2018, 20:42 » |
|
V onom místě se má stavět altánek pro turisty, zasíťován nebude, ale hromosvod je požadován. Jak tedy projektant zjistí kolik je třeba "zakopat železa" k dosažení 10 Ohm?
Nechme stranou, že jde o „hloupý altánek“, což může leckoho napadnout. Obecně by to mělo být tak, že projektant zná rezistivitu. Když projektuje uzemnění pro ochranu před dotykem, snaží se navrhnout rozsah uzemnění podle požadovaného odporu. Když projektuje hromosvod, tak se řídí požadovaným rozměrem zemniče a rezistivita mu poskytne informaci, jaký zemní odpor se má po zhotovení očekávat. Takže zemní odpor z toho vyjde jaksi „podružně“. Není žádná snaha dosáhnout odpor uzemnění hromosvodu do 10 ohmů. Tahle hodnota je informativní v tom smyslu, že informuje o modusu všech uzemnění hromosvodů. Jinými slovy 10 ohmů nebo méně je nejčastější hodnota, která se vyskytuje, takže bude obecně s největší pravděpodobnos tí dosažena. Tuctový projektant si to vyloží tak, že je vždycky potřeba dosáhnout 10 ohmů a seká to do projektů jeden za druhým. U malého altánku zrovna nemusí stačit obvodový zemnič a bude se muset ještě doplnit třeba o tyče nebo paprsky, ale ne z důvodu dohonění 10 ohmů, ale protože to vyžaduje minimální rozměr podle 62305.
|
|
|
|
Jiří Schwarz
Offline
|
|
« Odpověď #47 kdy: 16.09.2018, 20:45 » |
|
...odpor smyčkovou metodou 100 Ohm. ... pomoci VA metody cca.30 Ohm.
Smyčka VO kolem 10 Ohm, ...
Ta metoda s vyžitím TN sítě a měřením smyčky předpokládá, že síť TN má dobré uzemnění, ideálně alespoň o řád lepší než měřený zemnič. I když je to nepravděpodobn é, tak k podobným naměřeným hodnotám bychom se dostali, kdyby síť, použitá k měření, měla zemní odpor přes 60 Ohmů. Jenže to by to nemohla být pro VO TN síť, to by muselo být oddělené od "velké TN sítě"
|
Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl! Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
|
|
|