Vznikne při použití kontaktní pasty u Cu a Al vodiče ve wagosvorce článek?

[Milan Hudec]

Spíše prosba na kolegy kteří jsou vybaveni citlivým MP.
Do WAGA Cu a Al vodič, kontaktní pastu a změřit.

[Fuk Tomáš]

Do WAGA Cu a Al vodič,  kontaktní pastu a změřit.

Vzhledem k tomu, že jsou dotyčné kovy galvanicky spojeny, při takovémto měření si leda zkontroluješ,  jestli je měřák správně vynulovaný. Leda v případě,  že by kontaktní body byly na různých teplotách, naměřil bys nějaké termoelektrické napětí.
K elektrochemické korozi dochází tehdy, kdy jsou dva různé kovy spojeny jednak galvanicky, jednak prostřednictvím nějakého elektrolytu. Zkusil jsem tedy na koleně prubnout, jak moc kontaktní pasta Wago elektrolytuje.
Aplikoval jsem to na kombinaci mosaz-nerez (hliník je k tomu dost obtížně použitelný,  protože by se musela v ochranné atmosféře odleptat povrchová zoxidovaná vrstva, a pak, stále ještě v ochranné atmosféře, dělat pokusy).

Kapka vody z vodovodního kohoutku (PVaK) na nerez podložce, Ms banánek zapíchnutý do té kapky - odpor 2-3 MΩ,  elchem. napětí cca 300 mV. Když jsem kapku banánkem propíchl, až došlo ke kontaktu, spadlo vše na nulu.

Totéž s kapkou té kontaktní pasty - odpor >20 MΩ,  elektrochemické napětí <0,1 mV při zátěži 10 MΩ (pod rozlišovací schopností mého měřáku). Když jsem kapku propíchl banánkem, až došlo ke kontaktu, nic se nezměnilo. Musel jsem přitlačit, aby došlo k elektrickému kontaktu. (Ve Wago svorce je aplikován tlak podstatně větší.)

Řekl bych tedy, že dotyčná kontaktní pasta je nevodivá,  neelektrolytic ká,  a vyslovil bych navíc hypotézu, že jednak brání přístupu vzdušné vlhkosti k vodičům, a druhak že svým složením nenarušuje stabilitu oxidové vrstvy na povrchu Al vodiče (kterážto rovněž brání elektrochemickým proudům).

P.S. co se týče té vzdušné vlhkosti, použitá kontaktní pasta byla cca 6 let stará,  v nezašpuntované injekční stříkačce, tedy dostatečně dlouho vystavená vzdušné vlhkosti.

[František Šohajda]

Do WAGA Cu a Al vodič, kontaktní pastu a změřit.

Má to jednu vychytávku !
WAGO (ať od kteréhokoliv výrobce -kopie) je jinak konstruovávána .
Ve WAGU nikdy nebudeš mít Cu na Al v přímém dotyku ! Je tam přechod z jiného kovu který článek  ruší!

[Milan Hudec]

Právě proto se ptám na tu pastu jak dalece se chová elektrolyticky .
Kovy nemusejí být v přímém kontaktu, tj.velký omyl.
Dobře je problém viditelný např.na střechách z různých materiálů x materiálů hřebů a pod.

[Milan Hudec]

Vzhledem k tomu, že jsou dotyčné kovy galvanicky spojeny, při takovémto měření si leda zkontroluješ, jestli je měřák správně vynulovaný. Leda v případě, že by kontaktní body byly na různých teplotách, naměřil bys nějaké termoelektrick é napětí.
K elektrochemick é korozi dochází tehdy, kdy jsou dva různé kovy spojeny jednak galvanicky, jednak prostřednictví m nějakého elektrolytu. Zkusil jsem tedy na koleně prubnout, jak moc kontaktní pasta Wago elektrolytuje.
Aplikoval jsem to na kombinaci mosaz-nerez (hliník je k tomu dost obtížně použitelný, protože by se musela v ochranné atmosféře odleptat povrchová zoxidovaná vrstva, a pak, stále ještě v ochranné atmosféře, dělat pokusy).

Kapka vody z vodovodního kohoutku (PVaK) na nerez podložce, Ms banánek zapíchnutý do té kapky - odpor 2-3 MΩ, elchem. napětí cca 300 mV. Když jsem kapku banánkem propíchl, až došlo ke kontaktu, spadlo vše na nulu.

Totéž s kapkou té kontaktní pasty - odpor >20 MΩ, elektrochemick é napětí <0,1 mV při zátěži 10 MΩ (pod rozlišovací schopností mého měřáku). Když jsem kapku propíchl banánkem, až došlo ke kontaktu, nic se nezměnilo. Musel jsem přitlačit, aby došlo k elektrickému kontaktu. (Ve Wago svorce je aplikován tlak podstatně větší.)

Řekl bych tedy, že dotyčná kontaktní pasta je nevodivá, neelektrolytic ká, a vyslovil bych navíc hypotézu, že jednak brání přístupu vzdušné vlhkosti k vodičům, a druhak že svým složením nenarušuje stabilitu oxidové vrstvy na povrchu Al vodiče (kterážto rovněž brání elektrochemick ým proudům).

P.S. co se týče té vzdušné vlhkosti, použitá kontaktní pasta byla cca 6 let stará, v nezašpuntované injekční stříkačce, tedy dostatečně dlouho vystavená vzdušné vlhkosti.

Díky.
Žil jsem v domění že pasta je tvořena zinkem s "vazelínou" tudíž vodivá.

[Jiří Schwarz]

Možná by to chtělo vyzkoušet, co se spojem udělá dlouhodobější provoz.
Pak jde o to, co už tu bylo zmíněno, ty Al a Cu mají odlišný elektrochemick ý potenciál, ale nedotýkají se přímo, jsou propojeny přes materiál, ze kterého je vnitřní kovová část svorky. Jaký je to materiál, s jakým elektrochemick ým potenciálem, jak se ten rozdíl potenciálů rozdělí, když jde z podstatě o 2 spoje v sérii?
A asi byl měl strach především v případech, kdy je tam DC složka

[Fuk Tomáš]

Možná by to chtělo vyzkoušet, co se spojem udělá dlouhodobější provoz.

To snad udělal výrobce, ne?
Když už se tady operuje tím Cu vodičem - ten je z tohoto pohledu nepodstatný, nijak do elektrochemick ých dějů na Al vodiči nevstupuje.
Jediné podstatné je chování Al vodiče v té kovové svorce, a svým pokusem jsem se pokusil ověřit, že má všechny předpoklady chovat se tam mravně.

P.S. elektrochemick é napětí článku Al-svorka odhaduji na cca 2 V, takže proti tomu úbytek napětí na přechodovém odporu při DC provozu v úrovni 100 mV je naprosto nezajímavý.

[Jiří Schwarz]

...
P.S. elektrochemick é napětí článku Al-svorka odhaduji na cca 2 V,...

Kvalifikovaný odhad nebo trefa?
Podle Beketovovy řady, kde je jako referenční kov s nulovým napětím počítán vodík, má měď +0,34V a hliník -1,66V
Krásné 2V
Někde "uprostřed" jsou zinek, chrom, takže ty by asi nejlépe rozdělily ten rozdíl potenciálů "napůl",  pokud by z nich byla svorka.
U té řady elektrochemick ých napětí by snad stálo za zmínku, že se v minulosti doporučovalo olovo jako vložka např. u hromosvodu mezi měď a FeZn. Jednak je to kov, který chemicky není moc "aktivní" a jeho potenciál je také "mezi těmi dvěma"

[Fuk Tomáš]

Kvalifikovaný odhad nebo trefa?
Podle Beketovovy řady, kde je jako referenční kov s nulovým napětím počítán vodík, má měď +0,34V a hliník -1,66V
Krásné 2V

Ano. Vycházel jsem z předpokladu, že materiál svorky je zvolen tak, aby byl (co do elektrochemick ého napětí) podobný mědi, takže při použití Cu vodičů není třeba žádné zvláštní opatření.

[František Šohajda]

Možná by to chtělo vyzkoušet, co se spojem udělá dlouhodobější provoz.

Jako mladý elektrikář ,se na lišty do rozvaděčů, které byli Al běžně montovali vodiče Cu bez podložek CUPAL....dodne s to funguje bez problémů....by lo to suché prostředí rozvoden nn.
Byla na to tehdy nějaká výjimka z normy (tehdy mě to nezajímalo z které.... )

[Honza Veselý]

Mám pocit že elchem napětí tam bude vždycky, protože to vzniká i když kovy nejsou v přímém kontaktu. Já měl vždy pocit, že různé pasty/specializované svorky/ jsou tam proto, aby vlivem elchem nedocházelo k přenosu materiálu
(Na jednom kontaktu/kovu pak vzniká jakoby návarek, hrbolek, který tlačí do druhého kontaktu/kovu, tím oddaluje svorky od sebe, tím větší proud se přes něj soustředí, tím rychleji roste(protože se lokálně přehřívá a tak se molekuly kovu lépe stěhují),  až se spoj dočista rozpadne, a současně že ta pasta brání tvorbě špatně vodivých oxidů).
...
Prostě že pasta elchem napětí jako takovému nebrání, ale brání těm následkům. Ale je to jenom taková má "vnitrohlavová" teorie.
...

[Milan Hudec]

To snad udělal výrobce, ne?
Když už se tady operuje tím Cu vodičem - ten je z tohoto pohledu nepodstatný, nijak do elektrochemick ých dějů na Al vodiči nevstupuje.
Jediné podstatné je chování Al vodiče v té kovové svorce, a svým pokusem jsem se pokusil ověřit, že má všechny předpoklady chovat se tam mravně.

P.S. elektrochemick é napětí článku Al-svorka odhaduji na cca 2 V, takže proti tomu úbytek napětí na přechodovém odporu při DC provozu v úrovni 100 mV je naprosto nezajímavý.

Řekl bych že právě Cu tam bude rozhodující, pokud by se tedy pasta chovala coby elektrolyt, nebo by tam nebyla vůbec a tuto funkci převzala vzdušná vlhkost.

[Fuk Tomáš]

Řekl bych že právě Cu tam bude rozhodující, pokud by se tedy pasta chovala coby elektrolyt, nebo by tam nebyla vůbec a tuto funkci převzala vzdušná vlhkost.

Podle této teorie by na to měl vliv i materiál zemniče u distribučního trafa. 

[Milan Hudec]

Pokud budu sousedit s trafačkou s FeZn zemí a já k tomu použiji Cu v dostatečném množství, tak jejich zemniče brzo degradují, Wago je v podstatě ten stejný případ v malém.
Stejně tak střecha z pozinkovaného plechu s vrchlíkem z Cu plechu, byť propojeny pouze vlhkem......

[Fuk Tomáš]

Pokud budu sousedit s trafačkou s FeZn zemí a já k tomu použiji Cu v dostatečném množství, tak jejich zemniče brzo degradují, Wago je v podstatě ten stejný případ v malém.

Jestli tím “použiji Cu v dostatečném množství” myslíš Cu zemnič, tak to je srovnatelné s Wago svorkou hluboko ponořenou do vody. Pouhá zvlhlá svorka nestačí - veškerá elektrochemie by se vyřádila mezi Al vodičem a svorkou, a Cu vodič by zůstal intaktní (cesta nejmenšího odporu).
Já jsem měl na mysli vliv materiálu zemniče u trafa na Cu vodič PEN ve tvém domácím HR. Nulový vliv.

Stejně tak střecha z pozinkovaného plechu s vrchlíkem z Cu plechu, byť propojeny pouze vlhkem......

To je ten Cu vrchlík dokonale izolovaný? V řádu 100 MΩ? Jak to zařídíš? Dáš ho na vn izolátory a budeš je chodit mýt?

[Milan Hudec]

Nesnáším když se se mnou dohaduješ v případech kdy nemám pravdu
Ale vážně:
Myslím že to oba chápeme obdobně nicméně téma je šíří poněkud nad debatou po netu.
Za pokus s měřákem samozřejmè díky.

[Fuk Tomáš]

Za pokus s měřákem samozřejmè díky.

Jestli mě něco překvapilo, tak velikost síly, kterou jsem musel přitlačit na banánek, abych vytlačil tu pastu a dosáhl kontaktu.

Nesnáším když se se mnou dohaduješ v případech kdy nemám pravdu

Já zase miluju, jak vymýšlíš konstrukce, nad kterými jeden musí přemýšlet, jak že to vlastně je 

[Jan Yossarian]

Já zase miluju, jak vymýšlíš konstrukce, nad kterými jeden musí přemýšlet, jak že to vlastně je 

U nás máte velice pozitivní odezvu! Díky oběma!