Poradíte mi s ochranou před nebezpečným dotykem?

[Stanislav Kovář]

Prosím o radu – Převozné zařízení  (venkovní prostředí),  s ochranou 4p proudovým chráničem (na vstupu) a pospojováním je připojeno na síť
TN-C-S  bez použití nulového vodiče. Ovládací obvody jsou napájeny 230 V přes oddělovací trafo.  Sekundár trafa není uzemněn (jištění obou pólů). Prvky ovládacích  obvodů (konc. spínače) nejsou připojeny na ochranný vodič, jsou ale samozřejmě vodivě upevněny na kovové konstrukci zařízení. Jsou tyto prvky chráněny před nebezpečným dotykem uvedeným proudovým chráničem? Nebo by měl být jeden pól sekundáru uzemněn a prvky připojeny na ochranný vodič?

[Štefan Beláň]

Proudový chránič vám chrání pouze přívodní vedení a transformátor.

Předpokládám (uvádíte ochranu pospojováním),  že jsou všechny vodivé části pospojované pomocí kovové konstrukce. V tomto případě je ostatní zařízení napojené na oddělené napětí 230V, chráněno elektrickým oddělením (základní ochrana) a pospojováním (zvýšená ochrana). Tato kombinace je přípustná pokud to ČSN výslovně stanoví.

Doporučuji nastudovat ČSN 33 2000-7-717. Jsou tam uvedeny všechny možné kombinace. 

[Stanislav Kovář]

To:  Štefan Beláň
Díky za odpověď na můj dotaz.
Ještě k Vaší odpovědi:
1.   Znamená to, že obecně prvky za transformátore m nejsou chráničem zařazeným před trafem  chráněny? Ani při ukostření jednoho pólu a připojení prvků na ochranný vodič?
2.   Nemusí být při oddělení obvodů „odděleny“ i nevodivé části prvků zapojených v těchto obvodech, od ostatních? I když je psáno „….neživé části nesmí být úmyslně spojovány ….“,  ale není  montáž koncového spínače na konstrukci zařízení tímto nedovoleným spojením?
A ještě k  mému původnímu dotazu:
1.   Zřejmě by bylo bezpečnější použití obvodů SELV, ale po určité době provozu jsou problémy se spolehlivostí spínání  kontaktů na 24 V –  praktická zkušenost z podobného zařízení. Takže proto 230 V.
2.   Akceptuji odkaz na uvedenou ČSN, ale  zcela konkrétně – jaký způsob ochrany, resp. kombinaci  pro tento případ? 

[Miroslav Mišo]

TO: Kovář
Pokúsim sa odpovedaťna vaše dotazy, aj keď sú v nich niektoré nepresnosti v pojmoch ( napr. citujem ...  „odděleny“ i nevodivé části prvků zapojených v těchto obvodech, od ostatních?... pritom asi myslíte na neživé vodivé časti  atď ...)
V dotaze neuvádzate o aký prúdový chránič ide a predpokladám, že nemáte príslušnú tech. dokumentáciu, kde by výrobca určite všetko popísal.
Otázka v znení: 1.   Znamená to, že obecně prvky za transformátore m nejsou chráničem zařazeným před trafem  chráněny?  je úplne scestná, lebo prúdový chránič nikdy nechráni "prvky" ale iba osoby alebo zvieratá pred dotykom živých či neživých častí!
Takteraz už k veci podľa toho, ako som porozumel vašim otázkam:
1) Ak príde k poruche na primárnej strane odd. transformátora, tak sa určite jedná o ochranu samočinným odpojením napájania, kde ochranným prístrojom zabezpečujúcim odpojenie od zdroja je prúdový chránič.
2) Na sekundárnej strane odd. trafa je ochrana neživých častí vykonaná oddelením obvodov. Ak sú zo sekundára napájané niektoré ovládacie prvky pripojené na spoločnú kostru, tak ich izolácia musí spĺnať kritéria dvojitej alebo zosilenej izolácie. Ak by aj tu predsa prišlo k prierazu jedného živého pólu na neživé časti ( spoločná kostra zariadenia ),  tak v takomto prípade by toto poruchové napätie nemalo viesť k úrazu, lebo chýba druhý pól a voči zemi je jeho hodnota minimálna ( zanedbateľný zvodový prúd ).
Pri dvojpólovej poruche musí zareagovať ( vypnúť ) minimálne aspoň jeden z istiacich prvkov vo vývode sekundára a tak prerušiť obvod od napájania.
Ďalej, ako i kolega Beláň potvrdil, tak prúdový chránič nemôže byť vybavený dokonca ani pri dvojpólovej poruche na výstupe trafa, lebo nepotečie ním rozdielový unikajúci prúd.
Odpoveď: Vami popisované zariadenie a jeho ochrana je v súlade s normou ( nemyslím tým parametre a súlad s ČSN 33 2000-7-717 - preveriť ) a netreba spojovať sekundár s ochranným vodičom, ani meniť ( znižovať ) napátie sekundáru oddel. trafa.