Jak se správně řeší vývod zemnící soustavy pro rozvaděč?

[Jan P]

Všimnul jsem si u souseda (novostavba) zajímavě provedeného vývodu uzemnění (aspoň tedy myslím). V každém rohu domu má 4 vyvedené pásky ze základu, které jsou u země ohnuté a na to připojen hromosvod. Z jednoho toho pásku, ze stejné svorky, je vytažena nad zemí kulatina pro rozvaděč, resp. pro krabici, kde je to spojeno se žlutozeleným drátem do rozvaděče. Když jsme se bavili jen tak, říkal, že na tomhle projektant trval.

Je to zvláštní, ale nám zase nakreslil někdo jiný extra vývod ze základu pro rozvadeč. Resp. je spojen až v betonu s pásem pro hromosvod.

Jak to tedy prosím je?

[Jiří Schwarz]

Logicky - pokud by došlo k poškození svodu pod tím spojem, bleskový proud, který půjde z jímače do zemniče, se určitě "nevrátí",  ale bude se snažit projít elektroinstala cí.

Jednoznačně lepší, správnější řešení je pro HOP (EPS, MET) samostatný vývod ze zemniče.

[Pavel Horský]

Ano, spoj na povrchu je mnohem náchylnější k poškození, než spoj v zemi a defacto v zemi nehrozí situace, kterou popsal kolega Schwarz.
Když to však vezmeme do detailu a spojení nad zemí bude řádně provedeno, není to nic proti ničemu. Chce to ale do budoucna provádění pravidelných revizí a ne, jak je v zemi české dobrým zvykem, udělat revizi jen výchozí kvůli kolaudaci a do budoucna se tvářit, jako že to je jen zbytečné vyhození peněz oknem......... .......

Jen se mi velice nelíbí stav provedení, který popisujete.
"V každém rohu ohnuté pásky, na které je připojen hromosvod"?
"Ze stejné svorky je vytažena nad zemí kulatina"?

Tak to musí být tedy něco!
Mě to přijde jako provizorní řešení, které pak bude při finálních úpravách terénu domu převedeno do finální verze se zaváděcími tyčemi nebo ochrannými úhelníky (trubkami).

[Milan Hudec]

No, s ohledem na to že je to novostavba bych stav viděl coby závadu.
Vývod pro MET by měl trčet ze základů v místě kde bude instalována přípojnice.
Pokud si vzpomínám tak starší norma určovala délku přívodu do 0,5m nová hovoří co možno nejkratší.

[Jan P]

Vyfotil bych to, ale přijde mi to nevhodné, dávat sem fotky něčeho, co není moje a bez souhlasu (zvlášť, když je to někdo vedle   )

Provedení bude asi na hotovo, protože začínají už úpravy kolem domu. Přesněji je to provedeno tak, že FeZn pásek, vyvedený ze základu, je ohnut (sešlápnut) k zemi, k němu svorkama přišroubovaná tvrdá kulatina (cca. průměr 10-12mm) ze žlutozeleným návlekem. Ta vede cca. 70cm nad zem, kde je dvojitou svorkou spojena s poměrně měkkou kulatinou průměru cca. 8mm a to frčí už nahoru na střechu. A z jednoho toho pásku FeZn, je kromě té 10mm kulatiny vytažena ještě další 8mm kulatina se žz návlekem do plastové krabice na zdi, odkud vede už žlutozelený měděný drát dovnitř.

[Pavel Horský]

Vyfotil bych to, ale přijde mi to nevhodné, dávat sem fotky něčeho, co není moje a bez souhlasu (zvlášť, když je to někdo vedle   )

- nikdo vás nezná
- nikdo nevíte, kde bydlíte vy a váš soused
- budete fotit jen provedení vývodů....obje kt nemusí být vidět

Není čeho se obávat a fotografie by samozřejmě napověděli daleko více, než 1000 vět.

[Maroš Klein]

...FeZn pásek, vyvedený ze základu, je ohnut (sešlápnut) k zemi...

Už i to začína stačiť... 

[Jan P]

Rychlé foto zde

[Vít Rotrekl]

Není to až tak špatně, jen dvě věci
 - pod zkušebkou už by ten okap neměl/nemusl být připojený - kvůli měření, takhle to člověk musí odpojit i od toho okapu, jinak naměří nesmysly
 - je vidět, že terén půjde ještě o 30cm výš, takže ty svorky na pásku budou v zemi. Jediný co chybí, tak je ochrana spojů proti korozi

A pak taky pravděpodobně nebude provedena ochrana proti korozi na přechodu pásku z betonu do zeminy, ale to jen hádám...

Takže úplně špatně to není, když se doladí ty drobnosti co jsem napsal výše.

[Jan P]

Zapomněl jsem dodat, že se jedná o připojení pouze hromosvodu. Na jednom rohu je k tomu sešlápnutému pásku připevněna ještě kulatina pro rozvaděč. Jinak na fotce je to špatně vidět, ale na FeZn pásku je smršťovací bužírka (z betonu do hlíny) - to jsem viděl, když se dělal základ.

[Milan Karvánek]

Ani mě se to nezdá úplně zlé.

ZJinak na fotce je to špatně vidět, ale na FeZn pásku je smršťovací bužírka (z betonu do hlíny) - to jsem viděl, když se dělal základ.

A to má soused fakt kliku, protože za posledních 5 roků jsem viděl desítky RD, kde nikdo žádnou antikorozní ochranu na přechodu z betonu ven nedával. No a samozřejmě ten spoj pásek x kulatina musí být natřený, jak psal kolega Rotrekl. Další odbočka zemí přes krabici k rozvaděči principiálně špatně není.

[Zdeněk Friedrich]

A to má soused fakt kliku, protože za posledních 5 roků jsem viděl desítky RD, kde nikdo žádnou antikorozní ochranu na přechodu z betonu ven nedával.

Milane asi máme všichni stejnou zkušenost a ne jen u RD. I na velkých stavbách, kde uzemnění nedělají elektrozedníci,  ale firmy elektro (mnohdy renomované) musím montéry, pokud je jiná parta vždy upozorňovat na existenci ČSN 33 2000-5-54 ed. 3, příloha NA 7. Boj s větrnými mlýny. Je to marné, je to marné, je to marné...  

[J Lhava]

Není to až tak špatně ...

Další odbočka zemí přes krabici k rozvaděči principiálně špatně není.

Až na to, že ve vyhlášce (viz § 36 odst. 3) je napsáno, že se pro novostavby přednostně zřizují základové zemniče (čili veškeré uzemnění uložené v základech) a nikoli vedení a spojování zemničů mimo základy.

Podle mě to špatně je, všechny tyto spoje mají být zality v základech a ze základů mají vyčnívat jen samostatné vývody pro LPS + jeden vývod pro rozvaděč (viz § 34 odst. 6).

Správně to má totiž tazatel:

Je to zvláštní,  ale nám zase nakreslil někdo jiný extra vývod ze základu pro rozvadeč. Resp. je spojen až v betonu s pásem pro hromosvod.

[David Hruda]

...přednostně(!) zřizují základové zemniče ...

Podle mě to špatně je, všechny tyto spoje mají být zality v základech a ze základů mají vyčnívat jen samostatné vývody pro LPS + jeden vývod pro rozvaděč...

Asi se shodneme, že základový zemnič by byl nejlepší, ale vidím velký rozdíl ve vyjádřeních:
- přednostně se zřizují základové zemniče
- jinak je to špatně
Může, ale nemusí to být pravda.

[Ladislav Šrámek]

Osobně souhlasím s kolegou Hlavatým a upřímně se mi nechce věřit, že by to takto někdo naprojektoval  ,  zvláště u novostavby. Spíš bych řekl, že někdo zapomněl na vývod k MET a takhle to dodatečně dobastlil. Být majitelem domu, hodně bych se zlobil..

[Pavel Horský]

Spíš bych řekl, že někdo zapomněl na vývod k MET a takhle to dodatečně dobastlil. Být majitelem domu, hodně bych se zlobil..

Jan P píše, že na tomto provedení projektant trval.
Nějak se mi to nezdá. Nejde mi do hlavy, proč by to takto projektant navrhl.
Ale kdo ví. I mezi námi jsou podivíni. Kolikrát se při pohledu do cizích dokumentací nestačím divit. Sám nejsem svatý, ale chce to jen přemýšlet.

[Milan Karvánek]

Tak polemika o základovém zemniči mi nedá spát... Osobně bych projektoval základový zemnič dle doporučení normy, ale nemluvím o tom co bych udělal já, ale jakou mám za poslední roky zkušenost z praxe. Stavební firmy většinou prostě základové zemniče nedělají, nebo je neprovádějí dle ČSN. To je prostě fakt.
Nejoblíbenější (u stavebních firem) viděné provedení z poslední doby:
1. z venku ztraceného bednění okolo domu se hodí pásek, ten je posléze pro "lepší" přechod s půdou zasypán štěrkem a pak hlínou, vyvede se ve 4 rozích a 5.vývod v jednom místě podleze ztracené bednění a vyústí se ze základové desky v místě rozvaděče, na přechodu z základové deskyna vzduch se nedává žádná antikorozní ochrana. Příliš vlezlým RT je tvrzeno, že to leze ze základové desky, tak je to základový zemnič...
2. z vnitřní strany ztraceného bednění se pohodí pásek, posléze se zaleje betonem základové desky, vývod pro rozvaděč viz bod1. vývody pro hromosvod podlezou ztracené bednění a nechají se v hlíně zvenku.

[Jiří Schwarz]

Každý si myslí, že to dělá dobře, a investor se bohužel nehrne do řešení, které mu stavař vyčíslí jako dražší