Jak zapojit 1 ponorné čerpadlo pro 2 objekty?

[Jaroslav Valůch]

Jak nejlépe a nejjednodušeji vyřešit čerpání vody z jednoho vrtu s jedním čerpadlem a zásobování 2 samostatných objektů tak, aby každý mohl používat vodu (i souběžně)  a aby si každý hradil svou vlastní spotřebu el. energie?
Poradíte?

[Václav Třetí]

Dva vodoměry a spotřebu EE  a případné další náklady (např. na opravy) dělit v poměru spotřebovaného množství vody.

[Kastner Lubomír]

Na čerpadlo připojit tlakovou nádobu - darling a z něj pak dvě větve s vodoměry. Tlakový spínač na tlakové nádobě bude spínat čerpadlo podle okamžité potřeby. Vodoměry budou měřit jednotlivé odběry. Náklady pak rozúčtovat podle odběrů vody. Včetně nákladů např. na opravy, údržbu či náklady za zapojení a zprovoznění.

[Jaroslav Valůch]

A co v každém objektu vlastní tlakovou nádobu a spínač, aby se nemusela rozúčtovávat spotřeba vody? Šlo by to?

[Václav Třetí]

 Pouštět elektriku do jednoho čerpadla ze dvou stran (ještě k tomu různých objektů a zřejmě i různých elektroměrů) je velice nebezpečná a dost dobře neproveditelná věc. V čem vidíte tak velký problém při rozúčtovávání spotřeby vody?

Pokud chcete mít samostané zařízení pro každý dům, potřebujete dvě čerpadla a zřejmě i dvě studny, do vrtaných studen se většinou dvě čerpadla nedají dát

[Jiří Schwarz]

Pouštět elektriku do jednoho čerpadla ze dvou stran (ještě k tomu různých objektů a zřejmě i různých elektroměrů) je velice nebezpečná a dost dobře neproveditelná věc.
 ...

Nebezpečné určitě, že to je neproveditelné bych netvrdil. Uměl bych si představit 2 stykače, navzájem blokované, aby sepnul jen ten "první",  pak by se ale mělo řešit pomocí nějakých elm ventilů aby voda šla jen tam, odkud přišlo napájení...
K tomu nějaké výrazné upozornění (např. podle aktuálně platné verze 33 2000-4-46) na to, že má zařízení víc přívodů...

Já bych preferoval návrh kolegy Kastnera

[Jan Franěk]

Čím větší složitost, tím více starostí a problémů. Jdete jednoduchou a vyzkoušenou cestou, viz. L. kastner

[Ivan Polínek]

Když jednoduše tak třeba takto:
http://www.bola.cz/prutokovy-a-tlakovy-spinac-wilo-brio-2000-top.html?gclid=CNCJ8KSiiNACFeEp0wod9QUAMg
a  k tomu jeden elektroměr na čerpadlo a dva vodoměry. Elektřina se rozpočítá dle  poměrů spotřeby vody.
Uzávěr vody na výstupech namontovat u toho u koho bude ekektroměr, když nezaplatíš nedostaneš vodu

[Juraj Rojko]

Uzávěr vody na výstupech namontovat u toho u koho bude ekektroměr, když nezaplatíš nedostaneš vodu

A vypínač u toho druhého. To když mu soused vodu vypne i když zaplatí. 

[Václav Třetí]

Nebezpečné určitě, že to je neproveditelné bych netvrdil.

Já bych preferoval návrh kolegy Kastnera

Samozřejmě, že proveditelné je všelicos, ovšem záleží také na tom jak nespolehlivá "opičárna" z toho nakonec bude.

S tím co napsal kol. Kastner také souhlasím, vždyť jsem to napsal také a ještě dříve než on, jen jsem nerozvedl, že čerpadlo by mělo být napojeno na tlakovou nádobu s tlakovým spínačem (klasická domácí vodárna),  byť jsem tak také uvažoval.

No uvidíme, zda se tazatel ještě ozve, prozatím to tady už trochu přeháníme. Třeba ani nejsou sousedé mezi sebou na kordy, jen se jim nechce nic počítat.

[Jaroslav Valůch]

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) všem za informace. Vím, že vše sdílené se sousedem může být zdrojem problémů, ale to je výdobytek moderní doby. Dříve lidé na vesnici sdíleli leccos a nedovolili si druhého podrazit. Kdyby ano, měli by utrum od pomoci ostatních. Dnes jsme trošku připokakaní .
U nás je situace taková, pokud to tedy někoho zajímá, že se jedná o chatky v lese, kam my i soused jezdí jen v létě a občas. Na sdílené studni jsme se přátelsky dohodli s tím, že technicky to vyřešit určitě jde. Teď jen zvažuji jak a možná i díky vašim odpovědím se doberu konečného řešení.

[Jiří_Hrubý]

Píšete studna, v závislosti na hloubce a vzdálenosti, by třeba mohlo být nejjednodušším řešením polyetylen pro každého. Zrovna na vesnici vím o studni se čtyřmi ponorkami. A i tak jsou emoce, když je sucho. Kdybych uvažoval do budoucna, tak už změna vlastníka chaty může být zdrojem problémů a snažil bych se o samostatnost.

[Fuk Tomáš]

..Na sdílené studni jsme se přátelsky dohodli s tím, že technicky to vyřešit určitě jde. Teď jen zvažuji jak a možná i díky vašim odpovědím se doberu konečného řešení.

Jen abyste kvůli přesnému rozúčtování několika stokorun ročně neutratil tisíce.

[Jirka Údržbář]

Zrovna o vrtanou studnu bych se se sousedem dělit nechtěl.
Správně provedená vrtaná studna je minimálně průměru 250 mm, uvnitř vrtu je trubka 125 mm a kolem trubky je hrubý pískový obsyp 60 mm.
Bohužel dnes si lidi nechávají z neznalosti vrtat studny o průměru 150 mm, do které jím instalují trubku 125 mm bez jakéhokoliv obsypu. Tyto vrty mají omezenou životnost. Při větším čerpání se výše zanášejí a předpokládaná doba životnosti vrtu je při slušném zacházení cca 10 až 15 let. Slušné zacházení znamená, že nebudete jednorázově odebírat větší množství vody.
Nechtěl bych se se sousedem dohadovat, že nemá zalévat zahrádku, protože to ničí vrt.

[Jaroslav Valůch]

Jirka Údržbář: jsem rád, že se o téma zajímáte, ale nejsem si jistý, jestli je váš příspěvek pro řešení položené otázky přínosný.

[Martin Kurka]

Jirka Údržbář: jsem rád, že se o téma zajímáte, ale nejsem si jistý, jestli je váš příspěvek pro řešení položené otázky přínosný.

Podle mne je to nejdůležitější příspěvek ze všech. Směřuje totiž k hlavnímu uzlu výsledného řešení a tím je prvotní hydraulické schema celého vodovodu.
V příloze můžete vidět namátkově 4 možnosti, které mají ještě spoustu podvariant.
Při koncepci vodovodu se spínači Grunfoss - ver. C a D - tj. soustava bez tlakových nádob se vystavujete trojímu riziku. První je, že čerpadlo ve vrtu bude příliš často spínáno, druhé je to o kterém píše Jirka Údržbář ,  to znamená přetížení vrtu z nedostatečné předzásoby vody na povrchu. A třetí je z toho, že potrubní systém nebude pod trvalým tlakem a mohou nastat situace, kdy se na konec potrubí dostane vzduch. Tento pružný člen při dotlakovávání způsobuje takové rázy, že dokáže násobit maximální tlak dodávaný čerpadlem.
Byl jsem přivolán k problematice požárního vodovodu, kdy takový ráz odlomil hydrant a vytrhl manometry ze šroubení. Požární čerpadla řízená běžným tlakovým spínačem  po prvotním rozběhu do zavřených hydrantů natlakovala systém a vypla od tlaku. Mezitím voda se zpožděním dorazila na konec potrubí, odrazila se od vzniklého stlačeného vzduchu, jako míč od zdi a letěla protisměrně, proti tlaku vody jak čerpadla opětně začala dotlakovávat potrubí. Obě tlakové vlny se potkaly a začaly řádit.

Prostě jak máte v systému neřízený vzduch, začne se vše chovat nekontrolovaně a Pascalův zákon jakoby neplatil.
A to může být i váš případ, zejména když nejsou známy délky, dimenze a vzájemné výšky. A také v návodu pro spínač Grunfoss (kolegou Polínkem doporučovaný) se píše, že mezi čerpadlem a spínačem nemá být zpětný ventil. Tím vzniká problém padání vody do studně, přisávání vzduchu a problémy jsou na světě.
Pokud budete chtít použít systém bez tlakových nádob, musíte mít spínač co nejblíže čerpadlu a hned za ním zpětný ventil. A mohu vás ujistit z praktických zkušeností, že systém bez tlakové nádoby s pouhým řízení tlaku a ne i průtoku se chová jako jojo a ne jako vodovod. Takže tento spínač kolega Polínek nedoporučuje jen tak pro nic za nic, ovšem v případě dvou spínačů na jednom systému je to s vysokou pravděpodobnos tí vyhozený peníz.

[Martin Kurka]

Pokračování:
Ač se vám toto řešení nebude líbit, nejednodušší je klasické vodárenské uspořádání - jedna jediná centrální tlaková nádoba (zároveň ve funkci malého vodojemu) a jediný tlakový spínač. A za centrální nádobou vodoměry - tedy varianta B je technicky nejstabilnější, asi i ekonomicky nejlevnější. Na chatě má nevýhodu, že ze musí chránit proti zámrazu a že asi je ekonomický nesmysl stavět vodárnu. To znamená mít tlakovou nádobu v jedné z chat.
 Možná v příznivých hydraulických poměrech by byla schůdná i varianta C ,  ta ovšem vyžaduje spínač Grunfoss a zpětný ventil mít prakticky hned v hlavě vrtu a u čerpadla ochranu proti cyklování a nadměrnému počtu startů.

Všechny 4 uvedené varianty potřebují prvotní posouzení projektantem přes hydrauliku vody,  Jinak vytvoříte, zakopete a  namontujete drahé technické nesmysly.
Teprve poté co bude jasná  voda má smysl uvažovat, jak řešit elektriku.
Výše uvedené rady kolegů o zapojení a napájení jsou tedy jen obecné náměty jak řešit napájení a regulaci neznámého zařízení pro dodávku vody, nebo jednoduchého vodovodu, ale nejsou to rady pro řešení vašeho problému.
Všechny 4 uvedené varianty vyžadují velkou vstřícnost a dohodu obou stran.
Uvažování o umístění vodoměrů, elektroměrů a uzávěrů je komické, stejně jako by bylo o přemýšlení kam dát nad vrt kufr se soubojovými pistolemi, pro vyřešení sporu.  
Pokud vidíte sebemenší riziko, je naprosto nejlepší a nejjednodušší dát do vrtu 2 čerpadla a řešit vodovody individuálně - ušetříte si spoustu ekonomicko- technických problémů a složitostí.  I tak zbude hodně problémů se strháváním vody, údržbou a čištění vrtu a okolí vrtu atd.
Jestli nemáte enormní vůli spolupracovat, nebo hrozí nebezpečí, že vás rozhádají ženské, dejte do hlavice vrtu řemdih a se sousedem se choďte střídavě tlouct do hlavy, že jste do holportu s vodou šli.