Může být ve výrobně zásuvka 32A bez proudového chrániče?

[ZdeněkHlinsko]

Jaký máte názor na jištění 23A/400V zásuvky jističem 3x16 bez použití proudového chrániče ve výrobně?
Zaměstnanci laici nebo řešení proškolit zaměstnance aby byli osoby poučené?

[Reportér]

technický přesun

[Pavel Horský]

Můj názor je takový, že poruchový proud bude zabíjet naprosto stejně a to bez přihlédnutí k tomu, zda obsluhou poteče proud 16 nebo 32A. Obě hodnoty jsou vysoko nad hranicí byzpečné proudové hodnoty.
Proto za mě......proudo vý chránič vždy a to i v případě, že bude zařízení obsluhovat obsluha s elektrotechnic kou kvalifikací.

Nebo si snad někdo myslí, že má elektrikář tělo z naprostého izolantu?
Chyba je si myslet, že je elektrikář ostražitější. Znám spousty kolegů, co si myslí, že vše od generátoru v elektrárně až po spotřebič má před nimi respekt a podle toho se také chovají.

[Oldřich Morávek]

Čistě z legislativního hlediska lze, pokud splníte požadavky normy ČSN 33 2000-4-41 ed.2 a najdete osobu odpovědnou za elektrické zařízení, spolu s osobou pověřenou kontrolou elektrického zařízení během pracovní činnosti podle ČSN EN 51 110 ed.3.
Ale vzhledem k tomu, co už napsal kolega Horský, je to jednak krajně nerozumné a jednak dotčené zodpovědné osoby by s ohledem na trestní odpovědnost buďto netušili, co podepisují, nebo nebyly schopné právních úkonů.

[Pavel Horský]

Přesně tak.
ČSN jsou "pouze" doporučující. Já je beru jen jako návod pod který by neměl nikdo zajít.
ČSN jsou také plné chyb a nerozvážností, které musíme jako technici dolaďovat dle svého osobního citu. A to zrovna platí o instalaci zásuvek 400V/32A.

[Zdeněk Friedrich]

Místo alibistických řešení s podepsaným archem tzv. "POUČENÝCH" osob, považuji jednoznačně za jednodušší a hlavně bezpečnější, instalovat chránič v ceně cca 1k. Školitele musí firma taky zaplatit, ikdyž ze zkušenosti vím, že celé školení proběhne většinou klasicky, právě pouze tím podpisem onoho alibistického papíru. 

[Vít Rotrekl]

Souhlasím s Váma kolegové...ale napadla tu jedna podstatná informace. A to, nevíme jak je zařízení staré.... Může to být v provozu ještě před účinností řady 33 2000, a pak je to v pořádku. A na provozovatele se bude horko těžko hledat nějaký argument, aby to předělal...

[Milan Hudec]

Pokud pracovní pomůcky atd. kam je možno zařadit i el. rozvody nesplňují alespoň v míře obvyklé současné požadavky na bezpečnost dostává se provozovatel do důkazní nouze v případě vzniku pracovního úrazu.
Své by o tom mohli vyprávět třebas provozovatelé archaických strojních zařízení.
Schválně jaká by po úrazu byla odpověd zaměstnavatele proč nebyla zásuvka chráněna?
Proškolování cedulky a tabulky by mělo přijít na řadu vždy až po vyčerpání technických možností.

[Jiří Schwarz]

Vyjímkou by mohl být případ, kdy je ze zásuvky napájena nějaká součást technologické linky a při nečekaném vypnutí by mohlo vzniknout nějaké jiné nebezpečí.
Tam bych hledal cestu k vyšší bezpečnosti např. v doplňkovém pospojování...

Ale obecně souhlasím s těmi, kdo dávají přednost technickému řešení před administrativn ím opatřením.

[Oldřich Morávek]

Milan to určitě bude vědět přesně, ale pokud se pamatuju, tak závažná škoda podle zákona je definovaná nad 100 000,-Kč.

[Milan Hudec]

nikoli nepatrná 5000 Kč,
nikoli malá 25000 Kč,
větší 50000 Kč,
značná 500000 Kč
velkého rozsahu 5000000 Kč.