... za ten link, gůglil jsem jak o život, ale k tomuhle jsem se nedostal, napětí jednotlivých zářivek mám, a z toho vyplývá, že bych tlumivky, dvě s serii, asi mohl beztrestně provozovat přímo do 230V.
Dvě v sérii trvale bez problému, jedna v nějakých minutách také.
Ještě abych to upřesnil, ono na zářivce není sinusové napětí a neteče jí sinusový proud. I to napětí 90-100V, které jsem vám říkal je interpolace první harmonickou.
Takže následné měření tlumivek sinusovým proudem dá odchylné hodnoty.
Mimochodem proto je na tlumivkách uvedený obecnější činitel Lamda a nikoliv cosfí.
U sinusu je cosfí roven lambdě, u nesinusu nikoliv.
Ještě jsou tam "zajímavé" hodnoty oteplení (např. uvedeno 55/155) bez jakéhokoliv komentáře a navíc ve °C místo Kelvinech. Doufám, že za normálního provozu platí to první číslo.
Taky trochu složitější. Protože se u trubic a zářivkových těles počítá s tím, že jsou u stropu, kde je tepleji a některá tělesa jsou uzavřená, pčítá se tuším se 40°C jako s pracovní teplotou.
A na tlumivce jsou dvě teploty - nejvyšší povolená ustálená teplota okolí 55°C a nejvyšší povolená teplota vinutí v jádře cívky 155°C - v podstatě tepelná třída izolačního laku. Nutno dodat, že při těchto teplotách už životnost tlumivky i svítidla není nic moc, což vám zde popíše hodně praktiků na případech zářivkových těles upadlých od stropu a za chodu se rozpadajících.
... za ten link, gůglil jsem jak o život, ale k tomuhle jsem se nedostal
To se divím, to je normovaná záležitost, třeba tady v češtině od doc.Žáčka.
Ten text se dá vygůglit v lepší kvalitě, ale sem se nevejde, má to přes mega
Autor
