Budou normy konečně bezplatné ?

[Edmund Pantůček]

No jo, ony ty normy veřejně přístupné jsou ..... v knihovnách   

[Jan Vykoupil]

Trefa, pane Pantůčku. Normy jsou bezplatně přístupné v knihovnách a někde (třeba u nás v Brně) některé zapůjčí i domů. Tím je myslím litera diskutovaného zákona naplněna a několik diskuzí tady na "elektrice" vč. této považuji za naprosto zbytečné a bezpředmětné

[Jan Alin]

Trefa, pane Pantůčku. Normy jsou bezplatně přístupné v knihovnách a někde (třeba u nás v Brně) některé zapůjčí i domů. Tím je myslím litera diskutovaného zákona naplněna a několik diskuzí tady na "elektrice" vč. této považuji za naprosto zbytečné a bezpředmětné

Tak třeba u nás v knihovně nejsou vůbec a to ani za poplatek, že bych si domluvil ubytování v Brně tak na měsíc a bezplatné nahlédnutí na elektronickou verzi v souladu se zákonem v naší knihovně zřídil  . Kdo to provede tak mu slibuju nosit do cely každou neděli buchty  .

[Jan Vykoupil]

Pro p. Alina:
Jasně, pro někoho to může být problém, ale z hlediska toho zákona je to prostě v pořádku. Navíc, ty normy jsou v tištěné podobě, můžete si cokoliv vypsat, ti šikovnější i ofotit digitálem (to se nesmí!!!). A když jsem psal, že některé půjčují i domů, tak půjčůjí většinu, s tím, že jste si vědom, že je nesmíte žádném, opravdu v žádném případě kopírovat, jinak porušíte zákon........    Nicméně bych to tady nerad rozpitvával, aby nám to nezatrhli..... ...... 

[Jan Alin]

No a ještě jedno řešení. Myslíte že by byl moc velký střet zájmů kdyby revizní technik začal provozovat knihovnu  . Tohle by mohlo být už dokonce i v souladu se zákonem.
Ale trochu vážně, pokud by zajistili přístup alespoň v elektronické podobě ve studovně každé knihovny pak by to bylo už celkem snesitelné ale koupit normu za cca 500,- a zjistit že v ní není nic jiného než odkazy na jiné normy je opravdu trochu mimo. Nebo náhled celého znění z webu abych zjistil jestli tu normu opravdu potřebuji. Pokud by šlo jen o autorské poplatky tak ty už se z tiskáren a různých zařízení vybírají takže i při vytištění by ke krádeži nedošlo, jen ty peníze rozumě převést když už jsem je stejně zaplatil.

[Miloslav Dunda]

Normy se dají, ale na místě prostudovat ve vědeckotechnic kých knihovnách. ale nepůjčují se pročíst je můžete pouze ve studovně a udělat si poznámky. ale i to je částečné řešení.

[Milan Karvánek]

TO: Dunda> Jistě! takže můžeme být vlastně všichni v klidu a spokojení 

[Miloslav Dunda]

Pane Karvánek: V klidu být nemůžeme, ale je to momentálně jediná možnost, pokud nemáme možnost si je někdě sehnat jiným způsobem. (Všichni víme jakým ) Kdyby byly cenově přístupné, tak si je každý koupí a možná, že by na tom ČNI vydelala více než při drahých normách, protože by se jich více prodalo. Pokud by ČSN 33 2000-4-41 stála třeba mezi 50-100Kč, tak se to nevyplatí kopírovat. Zvolil jsem možná nevhodné číslo normy. Jde zejména o normy, které draze koupíme, potřebujeme z nich jeden článek a než normu znovu budeme potřebovat bude ed. 2, takže je nám ta původní nanic. A tak to bohužel je. Navíc téměř vždy ed. 2 nebo další ed. je horší než ta původní. Podle mého názoru staré normy řady 33 a 34 nebyly vůbec špatné, možná ale výrobce různých zařízení omezovaly v rozvoji. To ale numím posoudit.

[Miloslav Dunda]

A JEŠTĚ JEDEN NÁZOR. kDO CHCE, ABY SE NORMY DODRŽOVALI - STÁT, KDO NORMY VYDÁVÁ STÁT. (a za čí peníze) TAK BY SKUTEČNĚ MĚLY BÝT VOLNĚ PŘÍSTUPNÉ NA INTERNETU JAKO JSOU ZÁKONY.

[Jaroslav Mrázek]

Pane Dunda, plně s Vámi souhlasím. Zadavatelem a plátcem zpracování je stát. Tedy všichni kdo platí daně. A potom po nás chce monopolní úřad toto zpracování zaplatit podruhé. Cena normy by tedy měla být jen ve výši nákladů na tisk. Včera jsem měl v ruce normu z roku 1965 (stále platnou),  která stála 17,50 Kč a dnes za ní chtějí 835,-- Kč. Že by papír tolik podražil?

[Milan Karvánek]

1. nejsem spokojen s cenovou politikou ČNI
2. nejsem spokojen se systémem častého vydávání ed.2
3. nejsem spokojen s celou řadou dalších aspektů okolo ČNI...

ale na druhou stranu tvorba a vydávání norem je pomůckou pro fungování oborů (všech). Stát udává své minimální požadavky na dodržování bezpečnosti formou zákonů a nařízení vlády. Normy jsou pouze návody, jak je možno tyto požadavky splnit.

S ČSNI je to jako s každým státním monopolem nebo úřadem, prostě na 

[Miloslav Dunda]

aNO MÁTE PRAVDU, ALE TROCHU OPON OVÁNÍ - MINIMÁLNÍ POŽADAVKY ZA PRACHY?,  KDYŽ JSOU NORMY NEZÁVAZNÉ?,  KDE TO POTOM JSME. MÁ STÁT SKUTEČNĚ ZÁJEM NA DODRŽOVÁNÍ TĚCH MINOIM ÁLNÍCH POŽADAVKŮ. A CO ZN ĚNÍ NĚKTERÝCH JÁRODNÍCH DOPLŇKŮ, KTERÉ JDOU NAD RÁMEC IEC?. PRACUJI PRO NĚMCE A PRO ŠVÝCARY A ZAŘÍZENÍ, KTERÉ ONI DODÁVAJÍ MOC N AŠIM NORMÁM N EODPOVÍDAJÍ, O ITALECH NEMLUVĚ A NEJLÉPE JSOU NA TOM (PODLE MÝCH ZKUŠENOSTÍ) FRANCOUZI. ZKRÁTK JE TO JENOM  JEDEN VELKÝ BORDEL.

[Milan Karvánek]

Necítím se být tím, kdo zde má šířit osvětu na toto téma, ale t.zv. "minimální požadavky" na bezpečnost, které jsou zavedeny prostřednictví m nařízení vlády, by měly být v podstatě v celé EU shodné a i v ostatních státech zavedené formou nějakého zákona (proto jsme je museli přijmout formou zákona po vstupu do EU i my) .
Pokud k nám někdo dováží nějaké zařízení, není nic jednoduššího, než si stanovit v kupní smlouvě podle které mezinárodní normy má toto zařízení být vyrobeno. Právě k tomu (mimo jiné) normalizace slouží. Takže pokud kupujete zařízení vyrobené např. dle ISO9386-1, vězte, že vlastnosti v té normě popsané jsou shodné, nezávisle na tom v jaké řeči je text normy vytištěn. 

[Petr Doležal]

Že by aspoň trochu svítalo ? :

http://www.komora.cz/hk-cr/hlavni-zpravy/art_23988/co-ceka-podnikatele-podle-martina-rimana-mene-papirovani-a-levnejsi-technicke-normy.aspx  :

Změny se týkají i technických norem, které jsou podle podnikatelskýc h svazů a cechů drahé a dlouho se na ně čeká. Do budoucna se mají podle Římana distribuovat elektronicky a tím se jejich cena výrazně sníží. Ke zlevnění norem přispěje také sloučení Českého normalizačního institutu s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Redukce počtu zaměstnanců povede až padesátiprocen tním úsporám v jejich hospodaření. „Podnikatelé dosud platili za technické normy zhruba sto milionů korun za rok. Tyto prostředky šly z části na úhradu tvorby technických norem, z části na provoz Českého normalizačního institutu. Jeho činnost transformací zlevní a ceny technických norem klesnou až o padesát procent,“ řekl Říman.

[Josef Drda]

Snad svítá ,  a snad to Říman dotáhne až do konce     ..... 

[Miroslav Lampart]

Jak tak pozoruji cvrkot v tomhle podivném státě, tak mám dojem, že zprivatizování m ČNI vše bude ještě horší, protože soukromé firmě půjde jen a jen o peníze a nic jiného. Možná se dočkáme, že co stránka, to 1000 Kč. Máte příklad v ČEZU - čím víc miliard jsou zisky, tím je dražší elektřina. Privatizace je jen další finta, jak to udělat, aby páni ministři mohli konstatovat "My za nic nemůžeme, to ta zlá firma, ale diktovat jim nic nemůžem". Já bych to zas tak růžově neviděl a rozhodně nad privatizací ČNI nejásám. 

[pelíšek]

http://www.sps.cz/RDS/_deail.asp?id=536&type=news
www.sps.cz/csn/SmlouvaCSN2008.doc

...někdo to umí...

Co na to náš "svaz elektrotechnik ů" ?

[Miroslav Minařík]

http://www.sps.cz/RDS/_deail.asp?id=536&type=news
www.sps.cz/csn/SmlouvaCSN2008.doc

...někdo to umí...

Co na to náš "svaz elektrotechnik ů" ?

Naše svazy tiše mlčí. Nikdo ze svazů nemá nástroj k snadnému rozdělení přístupových práv. O tuto službu se zajímá IN-EL, který sice nemá vlastní server (fyzický),  leč s distribucí přístových účtů má zkušenosti.
Portál Elektrika.cz sice má tři fyzické servery (dokonce jeden se stejným systémem jako má ČNI),  ovšem zaměření portálu je především zpravodajství.

Tedy:
o dvou posledně zmiňovaných odkazech se uvažuje v souvislosti s IN-EL.Předpokládám, že stávající uživatelé to dostanou jako bonus.

K americkému přístupu k normám ...
http://www.nfpa.org/freecodes/free_access_agreement.asp?id=7008SB snad pouze dodám, že to, čím listujete po odkliknutí souhlasu,mi leží na stole za pouhých $80 v papírové podobě.