Jak si představit, že proud předbíhá napětí?

[Petr Janta]

Hlava mi fakt nebere jak při různém zapojování cívek a kondíků může proud předběhnout napětí. V zásuvce mámnapětí a pokud připojím spotřebič teče proud. Když nepřipojím spotřebič nemá co kudy téct s kondíkem či bez něj, ne?

[Jirka Š. Svejkovský]

Rád bych varoval před trollingem. Ten obvykle dost rychle končí banánem.

Odpověděl jste si sám v poslední větě.

[Petr Janta]

Našel jsem si co je to trolling. http://cs.wikipedia.org/wiki/Troll_%28internet%29 Nevím však co je provokativního na tom když to nechápu. Tento účet jsem si zřídil protože mi tvrdili, že mi zde někdo poradí. Přinesl jsem doklady o studiu, občanku a asi mylně jsem se domníval, že se mohu ptát na to čemu nerozumím. Podle mých informací toto měla být studentská diskuse. Není tedy někde chyba?

[Oldřich Morávek]

Netřeba jitřit vášně. Nicméně úspěchem je dobře položená otázka.

Třeba u kondenzátoru si to můžete představit tak, že kondenzátor má schopnost vázat určitý náboj. Jestliže napětí je rozdíl potenciálů, tedy dvou míst s různým nábojem, blížíme se už k podstatě vašeho dotazu.
Teďsi to představte v čase, jako dynamický děj.
Na kondenzátor připojíte vnější zdroj. Ten má určitou schopnost dodávat energii.
V první moment je kondenzátor zcela vybitý a má téměř nekonečně malý "odpor". Tzn.,  že do něj teče limitně maximální proud.
Kondenzátor se postupně nabíjí a tím vzrůstá jeho vnitřní "odpor" a zároveň s hromadícím se nábojem roste i napětí.
V konečném stádiu bude proud do kondenzátoru téměř nulový (ideální součástky prostě nevedeme) a napětí na kondenzátoru bude téměř rovno napětí zdroje.
Jako další krok si to rozfázujte do periodického cyklu střídavého proudu - opakovaného nabíjení a vybíjení. Nárůstu a poklesu proudů a napětí.
Rozkreslete si to pod sebe na časovou osu pro napájení, proud do kondenzátoru a napětí na kondenzátoru.

Trochu zjednodušeně, ale snad vám to pomůže. Ptejte se klidně dál.

[Petr Janta]

Trochu zjednodušeně, ale snad vám to pomůže. Ptejte se klidně dál.

Děkuji, to si musím doma nakreslit. Asi jsem vše někde četl ale ne takto za sebou. Musím si to představit v praxi. Díky ozvu se.

[Jiří Schwarz]

To není tak dávno, co jsem tohle předváděl prakticky.
Je několik "zdrojů",  kde se dá na webu stahnout SW pro dvoukanálový osciloskop, který  využívá zvukovou kartu a zobrazuje na monitoru PC.
Staré zvonkové trafo, napětí 3v AC zavedené přes dělič 1:10 do jednoho kanálu a do druhého přes RC, RL, LC,...
A nebo snímaný proud jako úbytek napětí na malém odporu.
Takové hraní a poznávání je moc zajímavé pro pochopení co se v obvodech děje...

Není možné to brát tak, že žárovkou poteče proud dříve, než zapnu vypínač a pustím do ní napětí.
Jde o to, že harmonický sinusový průběh má nějaká maxima, průchody nulou,... A ten průběh proudu je jakoby posunut "dopředu" proti průběhu napětí

[Petr Janta]

Kondenzátor se postupně nabíjí a tím vzrůstá jeho vnitřní "odpor" a zároveň s hromadícím se nábojem roste i napětí.

S tím rostoucím napětí to je jako jak? Usměrním 8 V Gretzákem a pro vyhlazení usměrněného průběhu tam zapojím paralelně kondenzátor. Předpokládám tedy ,  že to vyhlazování je tím, že se kondenzátor nabije když je napětí nejvýš a vybíjí když je právě pokles. Když je tedy pokles v tom průběhu tak je tedy kondenzátor nabitý, jeho odpor je vysoký. Když se vybije a doplní tu mezeru v průběhu za Gretzákem tak jeho odpor klesne, tím zatíží obvod proudem přes sebe. To by vysvětlovalo nižší napětí, než co usměrním. Tím tedy napětí snížím, ale stabilizuji na čistý průběh.

Takto si to nějak představuju jen nechápu kde je tam to předbíhání proudu.

[Petr Liskar]

S tím rostoucím napětí to je jako jak? Usměrním 8 V Gretzákem a pro vyhlazení usměrněného průběhu tam zapojím paralelně kondenzátor. Předpokládám tedy ,  že to vyhlazování je tím, že se kondenzátor nabije když je napětí nejvýš a vybíjí když je právě pokles. Když je tedy pokles v tom průběhu tak je tedy kondenzátor nabitý, jeho odpor je vysoký. Když se vybije a doplní tu mezeru v průběhu za Gretzákem tak jeho odpor klesne, tím zatíží obvod proudem přes sebe. To by vysvětlovalo nižší napětí, než co usměrním. Tím tedy napětí snížím, ale stabilizuji na čistý průběh.

Takto si to nějak představuju jen nechápu kde je tam to předbíhání proudu.

Pokud se bavíme o "předbíhání proudu před napětím",  pak se bavíme o kondenzátoru a o střídavém zdroji. Za graetzovým můstkem už střídavé napětí není.

Připravil jsem ti malou názornou ukázku toho, jak to vypadá s napětím a proudem v obvodu se zdrojem střídavého proudu a kondenzátorem. Otevri si webove stranky w w w.falstad.com/circuit/index.html (nadbytečnou mezeru umaž),  je to takový jednoduchý java-applet circuit simulator. Do něho pomocí copy&paste naimportuj toto:

$ 1 5.0E-6 3.311545195869 2312 56 5.0 43
s 352 128 352 192 0 0 false
c 352 384 352 304 0 9.999999999999 999E-6 83.81804905758 226
v 464 384 464 240 0 1 50.0 230.0 0.0 0.0 0.5
r 208 304 208 384 0 500.0
w 352 64 208 64 2
w 464 64 352 64 0
w 352 64 352 128 0
w 208 64 208 304 0
w 352 384 464 384 0
w 304 384 208 384 0
r 352 192 352 304 0 0.01
r 304 304 304 352 0 100000.0
w 352 384 304 384 0
w 304 304 352 304 0
w 304 352 304 384 0
r 464 192 464 240 0 3.0
w 464 64 464 192 0
o 5 64 0 33 149.6577676626 8445 2.993155353253 689 0 -1
o 4 64 0 34 320.0 0.4 0 -1

Uvidíš sám, že u kondenzátoru je proud jde v předstihu před napětím, u sériově zapojené cívky tomu bude naopak, kdy proud se bude zpožďovat. Ostatně mnemotechnická pomůcka "Cívka jako dívka - nejdřív napětí, pak proud" ti zajistí, že to nikdy nespleteš...


 

[Petr Liskar]

Mě učili verš: NPN z kola ven

Pěkné, tenhle se mi jeví býti lepší, než mnou uvedená verze.

JZde se musím Milana Hudce zastat. Vím zcela jistě, že chápe celý tento problém, ale jako vždy se snaží trochu o jiný pohled a nadhled. Neberme vždy a všechno tak vážně.

Účel oblasti diskusí "DOUČOVÁK tonoucího Elektronauta" myslím vcelku jasně definoval Míra Minařík. Chápu nutkání kolegy Milana Hudce vyžvejknout se ke každému šustnutí, leč domívám se, že tato oblast není pro off-topic exhibice to akurátní místo...