Musí být v plastové rozvodnici DIN lišta uzemněna?

[Milan Hudec]

S b souhlasím bezvýhrad, u a mám dojem, že lišta je brána coby šasi, které bych neměl k vedení proudu, či jako svorkovnici používat.

[Jiří Schwarz]

...

A teď pánové do mne, kde se mýlím?

Problém je v tom, když se sebelepší teorie střetne s praxí - měl jsem v ruce RSA 10 svorku, v zeleném plastu, kdy potenciál "spojovaných vodičů" byl izolovaný od lišty.
Ale dnes je problém tohle provedení v "barvě ochranného vodiče" koupit, všude nabízení svorky "zelená-žlutá",  které jsou "móóóc dobře propojené na DIN lištu i když nechci nebo nepotřebuji toto spojení.

[Radim Strycharski]

A abych svůj názor shrnul:
Uvnitř plastového rozvaděče označeného jako korektní II
Podle mne DIN lištu
a) mohu připojit na PE i PEN, pokud se účastní rozvádění PE nebo PEN potenciálu (+ za dalších podmínek - krytí, izolace od skříně apod.)
b) nesmím připojit na PE, pokud je pouze nosná

Ano, vidím to taky tak. Pokud máme neživou část obalenou plastem nejasného původu,  je to jasné pospojování.  Jakmile ale máme plast s kvalitou rovnocenné izolace, rázem se z toho stává nepřehledná „věda“. DIN lišta je potom schizofrenní. Může to být neživá část se zákazem pospojování anebo ta samá DIN lišta je nazvána HOP a je z toho něco, co může být pospojováno. Takže když se taková DIN lišta řádně označí třeba písmeny PE, hned je jasné, k čemu slouží.

S b souhlasím bezvýhrad, u a mám dojem, že lišta je brána coby šasi, které bych neměl k vedení proudu, či jako svorkovnici používat.

V čl. 8.4.3.2.3 je uvedeno, že jako ochranný vodič nebo jeho část mohou být použity vodivé konstrukční části.

[Jaroslav Hasala]

Dle mého pohledu na věc je úplně jedno, jaké je vnitřní uspořádání rozvodnice, třída izolace II je spíše o tom, jak rozvaděč vypadá zvenku.

V plastové rozvodnici je přece nosná DIN lišta uložená izolovaně vůči okolí.
Také je umístěná pod krytem, při běžném používání není přístupná dotyku.
Pokud je její funkce čistě nosná, nemá podle mého názoru žádný význam ji pospojovat.
Pokud se ovšem lišta použije jako PE, taky bych v tom neviděl problém, pořád platí to izolované uložení vůči okolí. 
Použití nosné lišty jako PEN je ovšem dle mého soudu problematické, pracovní poudy by se neměly "toulat" po konstrukčních prvcích rozvodnice.

Rozhodně bych tedy netvrdil, že nosná DIN lišta MUSÍ být pospojená.
Zároveň ale také, pokud pospojená bude, není to také vyloženě špatně.

[Milan Hudec]

V čl. 8.4.3.2.3 je uvedeno, že jako ochranný vodič nebo jeho část mohou být použity vodivé konstrukční části.

To máte pravdu, ale zde je řeč o II. třídě, Vámi uvedený článek řeší spíše třídu I. - viz.8.4.3.2... .....

[Radim Strycharski]

To máte pravdu, ale zde je řeč o II. třídě, Vámi uvedený článek řeší spíše třídu I. - viz.8.4.3.2... .....

To je fakt. A čl. 8.4.3.4 to neřeší. Takže z toho nepřímo vyplývá, že DIN lišta bez dalšího označení se má považovat za neživou část a nesmí se tedy pospojovat. Pokud ji zřetelně označíme pro účel přípojnice PE, pak ji pospojovat lze. Což lze dobře vidět na fotografii p. Kurky. Takže to označení N nebo PE je docela důležité 

[Milan Hudec]

To je fakt. A čl. 8.4.3.4 to neřeší. Takže z toho nepřímo vyplývá, že DIN lišta bez dalšího označení se má považovat za neživou část 

Zde bych spíše uvedl "cizí vodivou část"(neživá část, která není připojená k ochrannému vodiči, chráněná jiným opatřením, v tomto případě II. izolací).
Ale to již velice slovíčkaříme

[Radim Strycharski]

Cizí vodivá část ne. To je něco, co není součástí instalace, natož výrobku.

[Milan Hudec]

Jak tedy nazvat kus železa v zařízení II.?

[Radim Strycharski]

Když tím kusem železa bude DIN lišta vodivě spojená s rámem, nazval bych to neživá část. Protože je to konstrukce určená k uchycení něčeho, co může být samo o sobě tř. I a v případě poruchy přenese potenciál na DIN lištu, což je vlastně definice neživé části. Pokud to bude kus železa, který je od všeho izolován, tak těžko říct. Neživá část to není, ale cizí vodivá část taky ne. Je to "vodivá část",  ale ne cizí. Netuším, jestli je to někde definováno.

[Milan Hudec]

Průmyslový fén ve třídě II.,  železnė packy k přidělání na stěnu jsou dle mého názoru cizí vodivou částí.

[Jirka Š. Svejkovský]

A co na to slovo bóží (ČSN IEC 60050-195)?

[Jan Alin]

A abych svůj názor shrnul:
Uvnitř plastového rozvaděče označeného jako korektní II
Podle mne DIN lištu
a) mohu připojit na PE i PEN, pokud se účastní rozvádění PE nebo PEN potenciálu (+ za dalších podmínek - krytí, izolace od skříně apod.)
b) nesmím připojit na PE, pokud je pouze nosná

A teď pánové do mne, kde se mýlím?

Podle normy naprosto přesné. Nemýlíte se.

Pokud ovšem vedou pod/nebo vedle lišty namačkány vnitřní propoje/vývody vodiči s jednoduchou izolací, což je velice častý případ, je celkem slušná pravděpodobnos t, že se izolace časem prořízne a celá nosná lišta bude hezky přifázovaná (ona stačí blbě vypálená svorka aby byla lišta pod napětím). Pak bych za bezpečnější považoval variantu s pospojenou lištou. Tím bych se dostával ovšem do rozporu s normou.

Zvláštní, že se na fóru odborníků většinou nelze dohodnout na tak jednoduchých věcech. Pravdu mají všichni, ale řešení z toho nevyleze.  

[trucker]

ČSN 33 2000-4-41 412.2.2.4

Vodivé části uzavřené v izolačním krytu nesmí být spojeny s ochraným vodičem.

[Juraj Hámorský]

Vie mi niekto vysvetlit preco to takto norma požaduje? Mne príde lepšie riešenie to pripojit na PE pre prípad, že sa dostane faza na túto neživu cast.

[František Šohajda]

Pokud je rozvaděč v II. izolaci tak nepřipojovat žádné DIN lišty!!

[zerotest]

Pokud se jedná o připojení PE na DIN lištu, tak se vychází z toho, jak už tu bylo uvedeno, jestli přístroje včetně vodičů mají pouze základní izolaci nebo dvojitou či jí rovnocennou. Jestli je zařízení třídy I nebo II je především dáno provedením ochrany, která se určuje na základě toho jakým způsobem je provedeno ochranné opatření na živých a neživých částech, které jsou přístupné bez pomocí klíče nebo nástroje. Tedy použití rozvaděče třídy II nevylučuje, aby uvnitř bylo provedení třídy I. Vždy je třeba určit pro jednotlivé části – prostory, jakým způsobem je ochranné opatření provedeno. Ochranné opatření = ochrana živých částí a neživých částí při jedné poruše.
Bohužel nová ČSN EN 61439-1 ed.2 nám říká v bodě 8.4.4 d): , ,Neživé části v ROZVADĚČI nesmí být připojeny k ochrannému obvodu, tj. nesmí být součástí ochranného opatření zahrnujícího použití ochranného obvodu. To platí také pro vestavěné přístroje, i když mají připojovací svorku pro ochranný vodič‘‘. Tento bod považuji za hodně nešťastný, a co se týká vyloženě přístrojů, tak jej osobně ignoruji.
Při dodržení tohoto bodu a tím pádem nedodržení požadavku dle 4-41, se při běžné činnosti po otevření dveří za podmínek jedné poruchy stává zařízení nebezpečné.   

[Petr M]

Bohužel nová ČSN EN 61439-1 ed.2 nám říká v bodě 8.4.4 d): , ,Neživé části v ROZVADĚČI nesmí být připojeny k ochrannému obvodu, tj. nesmí být součástí ochranného opatření zahrnujícího použití ochranného obvodu. To platí také pro vestavěné přístroje, i když mají připojovací svorku pro ochranný vodič‘‘. Tento bod považuji za hodně nešťastný, a co se týká vyloženě přístrojů, tak jej osobně ignoruji.

Pokud má vestavný přístroj PE svorku, MUSÍ být připojen na PE. Norma nenorma. Jednak to požaduje návod výrobce (vyšší právní váha než norma),  druhak podle toho žvástu z normy nejde v rozvaděči tř. II používat SPD!!  To by na přepěťovky musela být vedle rozvaděče bedna, označená v dokumentaci jako "skříň přepěťových ochran" a podobný nesmysly. Nebo jištění sekundáru trafa IT, kde je hlídač impedance, by muselo být výhradně v plechové bedně....

Při dodržení tohoto bodu a tím pádem nedodržení požadavku dle 4-41, se při běžné činnosti po otevření dveří za podmínek jedné poruchy stává zařízení nebezpečné.   

Souhlasím. Chce to při psaní norem víc myslet a míň flámovat.

Na druhou stranu, norma definuje minimum bazpečnosti a není právně závazná - mohu si to klidně propojit, pokud dokážu v případě průšvihu zdůvodnit, že moje řešení dosáhlo minimálně stejné bezpečnosti, jako je v normě.   

Takže otázka je:
1. Když mám DIN lištu ve dvojité izolaci bez možnosti se jí při normálním použití (be použití nástroje) dotknout, je lepší na ní mít nebo nemít potenciál PE? můj názor je, že je to jedno.
2. Když na DIN lištu nacvakám třeba jističe a výrobce počítá s tím, že mohou být namontovaný i ve tř. I (lišta natvrdo na PE),  jak se zhorší funkce / bezpečnost z pohledu toho jističe? Řekl bych, že tomu je to úplně jedno.
3. Pokud pod DINkou vede několik drátů, jeden se prodře a pustí fázi na lištu, je lepší vyrazit jistič/pojistku/chránič a indikovat tak problém, nebo tam to napětí nechat jako past na nic netušícího elektrikáře, kterýho to za rok sejme? Klonil bych se k první možnosti, pokud je někde problém, je potřeba ho řešit co nejdřív (a pokud je potřeba předejít výpadku při zkratu na zem, má tam být síť IT a hlídání izolace - k tomu je uzemněná DINka taky potřeba, aby odhalila problém).
4. Pokud tam nějaký patla při údržbě použije přístroj pro tř. I, tak se z rozvaděče stane tř. I bez spojení vystupující vodivé části s PE - nebezpeční pro uživatele. V tom případě by to sice měl patla přizemnit, ale spolehněte se v tomhle na někoho, kdo do II vrazí přístroj pro I... 

Takže osobně si myslím, že ta věta v normě je víc než nešťastná a dál se v tomhle směru nechám omezovat jenom analýzou situace, jestli je lepší zemnit nebo ne...