Musí být pro rodinný dům určeny vnější vlivy?

[Jan Franěk]

To bych netvrdil.
Co třeba kutilská dílna v přístavbě domu nebo nabušená technická místnost?
Nebo vnější prostory kolem domu, kde je dnes zcela jistě daleko větší elektrifikace, než...dejme tomu...20 let zpět.
Jsem právě přesvědčený o tom, že i v RD je co řešit.

Jo, souhlas. Taky jsem řešil bazén uprostřed domu a další "složitosti". Nicméně drtivá většina bytů a velká část RD, je řešena stále velmi jednoduše a VV se v podstatě opakují stále dokola. Proto byla tato "úleva" a nebylo zapotřebí neustále dokola stanovovat to, co je zcela jasné a zřejmé.  To, že si tímto způsobem někteří projektanti a RT "zjednodušují" situaci i tam, kde už k tomu není prostor a v podstatě se toho tato vyjímka netýká, je trošku jiná věc. Ano, mělo by se na to upozorňovat častěji a hlavně laici-stavitelé by měli tuto skutečnost vědět a protokol VV vyžadovat.

Osobně ale věřím že se to bude postupně zlepšovat. Vidím okolo sebe dost kolegů, kteří to berou vážněji a kteří se za svou práci nemusí stydět. Zatím jsou sice v menšině, ale jako optimista věřím v postupné zlepšování. 

Takže...buďme neustále ve střehu.

Ámen 

[Pavel Horský]

Zrovna včera mi volal kamarád, inspektor HZS a ptal se, jak že má vypadat protokol určení VV, dle čeho je vyžadován atd. atd. A tak jsme pěkně pokecali s tím, že mu pošlu odpovědi na jeho otázky.
Zajímal jsem se také, proč se ptá.
Přistála mu na stole PD palírny ovoce, kde chyběl protokol určení VV. U palírny/kvasírny nutnost takového dokumentu bez debat.
A tak se ozval projektantovi uvedeném v dokumentaci.
Ten mu nejdříve tvrdil, že stačí uvedení vlivů v technické zprávě.
Pak pod nátlakem inspektora HZS vytvořil a zaslal protokol.
Údajně několik vět na jedné A4, bez komise, popisu objektu, rozdělení prostorů, opatření, odůvodnění.

Někteří projektanti prostě neví a stále si myslí, že když opili rohlíkem jednoho úředníka, povede se jim to i u druhého. Chyba lávky.
Když má úředník kamaráda z oboru...... 

Přeji všem krásné léto plné slunečných dnů, bez nervů a minimálních srážek s blbci všeho druhu.   

[Radim Strycharski]

Zrovna včera mi volal kamarád, inspektor HZS a ptal se, jak že má vypadat protokol určení VV, dle čeho je vyžadován atd. atd.

To by mě taky zajímalo. Viz NV 190/2022 Sb.:

(3) Po dokončení montáže vyhrazeného elektrického zařízení obdrží přebírající odběratel od dodavatele montáže spolu s vyhrazeným elektrickým zařízením

a) průvodní dokumentaci vyhrazeného elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení, umožňující provoz, údržbu a revize tohoto zařízení, jakož i výměnu jednotlivých částí vyhrazeného elektrického zařízení a další rozšiřování vyhrazeného elektrického zařízení; součástí průvodní dokumentace je posouzení vnějších vlivů,


Ve kterém právním předpisu nebo technické normě je napsáno, že musí být svoláno konsilium podepsané v protokolu? Jestli to vyžaduje nějaká třetí strana (inspektor, úředník apod.),  musí to vyžadovat oprávněně, tedy na základě zakotvení v nějakém předpisu.

[Milan Hudec]

Ale já přece nikde nepsal a nepíši, že bych chtěl něco výhradně rozhodovat jen já.
Bavíme se zde o Protokolu určení VV a snad všichni víme, že jde jasně o komisní záležitost.

Tak nějak mě ale neuspokojuje, že je rozdíl mezi prostory ve školce a doma.
Dítě si hraje doma stejně jako kdekoli jinde a je všetečné naprosto všude.

Vždy mě zaráží tvrzení, že v bytech a RD není třeba určovat prostředí, když jde o prostory normální. Ano, to tvrdí většinou ti, kteří nedovedou posoudit dostatečně určitý prostor a pak vznikají takové názory a výkřiky.
RT si určí prostory sám, aby byl papírově vykrytý a vůbec mu nedochází, že takto prostě NE. Ale jak často slýchám..."vždy se to tak dělalo".
Ano a také to bylo vždy špatně.
Pokud budu něco dělat špatně celý svůj život, na jehož sklonku zjistím, že to nebylo nikdy dobře, budu se obhajovat, abych si nepomuchlal své ego?

Alibi?
Jako že, budeme se tvářit, že se nic neděje, že je vše v pořádku, abysme s tím náhodou neměli víc práce?
Na úkor bezpečnosti a zdraví malého tvorečka, který má život teprve před sebou?

To snad ne :-(

Takže...BA2 v objektech jako jsou byta a RD...ANO/NE?
A proč?

Zatím tu nikdo nenapsal o co se dá opřít.

Naštěstí úrazů dětí od zásuvek není nijaké znepokující množství.
Pamatuješ jistě zásuvkové špunty, někteří rodiče využívali, jiní nikoli.
Co ve VV, ovšem chybí je vliv přítomnosti kutila, ten dokaže ohrozit sebe, rodinu i návštěvy.

[Pavel Horský]

Ve kterém právním předpisu nebo technické normě je napsáno, že musí být svoláno konsilium podepsané v protokolu? Jestli to vyžaduje nějaká třetí strana (inspektor, úředník apod.),   musí to vyžadovat oprávněně, tedy na základě zakotvení v nějakém předpisu.

To já netvrdil.
Nikdo po nikom nechtěl svolání všech členů komise.
Inspektor pouze vyžaduje protokol určení VV a zřejmě má na to právo. To já nikdy neřešil. Prostě odvzdám dokumentaci s protokolem a hotovo.

[Radim Strycharski]

Jo, kratší doporučené lhůty pravidelných revizí, jak už upozornil Pavel Horský. Co dál?

Hledisko lhůt je dlouho celkem jasné. V každém bytě je koupelna, takže každému bytu by se měly doporučovat 3 roky. A pak už zbývá jenom najít další prostory, kde by to bylo ještě kratší. Což by nemusel být až takový problém, protože při opuštění venkovní zdi domu kdekdo napíše AD4.

[Kamil Novák]

Což by nemusel být až takový problém, protože při opuštění venkovní zdi domu kdekdo napíše AD4.

Předpokládám, že váš poslední příspěvek a zvlášť poslední věta byly myšleny ironicky... ;-)
Ale bohužel s nesmyslem - vliv AD + venkovní prostory se setkávám v každém cca třetím projektu.

[Karel Bělohlávek]

Předpokládám, že váš poslední příspěvek a zvlášť poslední věta byly myšleny ironicky... ;-)
Ale bohužel s nesmyslem - vliv AD + venkovní prostory se setkávám v každém cca třetím projektu.

A ono venku není působení vody na elektrické zařízení?

[Kamil Novák]

A ono venku není působení vody na elektrické zařízení? 

To zcela určitě ano.
Ale jde o to, z jakého zdroje ta voda je. A jak jistě víte, tak "atmosférická" voda nepatří do vlivů AD. 

[Radim Strycharski]

A ono venku není působení vody na elektrické zařízení?

To je právě to, že člověk dostane projekt na běžné venkovní zařízení, které se normálně reviduje po 4 letech a projektant pak kódem AD4 zezávazní provozovatele na revize 1 rok. Pak se tam ještě obvykle vyskytne druhý nesmysl v podobě AB8 a tím je projekt nerealizovatel ný, protože výrobek se schopností do mínus 50°C aby jeden pohledal.

[Karel Bělohlávek]

To zcela určitě ano.
Ale jde o to, z jakého zdroje ta voda je. A jak jistě víte, tak "atmosférická" voda nepatří do vlivů AD. 

To právě že nevím. A do jakého vlivu tedy patří? Mám za to, že venkovní prostředí, které bylo definováno ve staré ČSN 330300 přesnou alternativu nemá. Vliv AB neřeší vodu ale vlhkost,  což není kapalina ale plyn (respektive směs vzduchu a vodní páry, která může za určitých podmínek kondenzovat). O dešti jsem ve vlivu AB nic nenašel.

Vnější vlivy nejsou určeny pouze k určení lhůt revizí ale i k určení potřebného krytí.

Takže, za sebe nevidím žádný problém, pokud někdo vliv AD ve venkovním prostoru v protokolu uvede, musí  však také uvést zdroj té vody, tzn. déšť. To se také v těch protokolech moc neřeší. Často je to výčet kódů bez dalších souvislostí.

To je právě to, že člověk dostane projekt na běžné venkovní zařízení, které se normálně reviduje po 4 letech a projektant pak kódem AD4 zezávazní provozovatele na revize 1 rok. Pak se tam ještě obvykle vyskytne druhý nesmysl v podobě AB8 a tím je projekt nerealizovatel ný, protože výrobek se schopností do mínus 50°C aby jeden pohledal.

Je otázkou, zda kód AD4 opravdu uloží automaticky povinnost lhůty 1 rok, když o pár řádků níže je  pro venkovní prostředí uvedena lhůta 4 roky, dokonce i při výskytu vody z jiného zdroje než deště. Ty vlivy, které se používaly dříve, zkrátka nejsou úplně kompatibilní s tím, co se používá dnes.

Jinak těch 50 °C je klasika.

[Kamil Novák]

Když byste si tu normu pečlivěji prostudoval, tak byste nemusel ztrácet čas úvahami nad skupenstvím vody. Je to tam jasně napsáno…

[Radim Strycharski]

Je otázkou, zda kód AD4 opravdu uloží automaticky povinnost lhůty 1 rok, když o pár řádků níže je  pro venkovní prostředí uvedena lhůta 4 roky

Běžná venkovní zahrada nemá AD, ale když si tam zahradník instaluje rozprašovač na trávník, tak tam už si dovedu představit AD4.

[Karel Bělohlávek]

Když byste si tu normu pečlivěji prostudoval, tak byste nemusel ztrácet čas úvahami nad skupenstvím vody. Je to tam jasně napsáno…

Kde je 5-51 jasně napsáno, že vnější vliv AD neřeší "vodu z deště"? Chtělo by to být trochu konkrétnější. Já v té normě tedy nic takového nevidím. Naopak tam vidím u AD4 jako příklad uvedena venkovní svítidla.

Běžná venkovní zahrada nemá AD, ale když si tam zahradník instaluje rozprašovač na trávník, tak tam už si dovedu představit AD4.

Jaké zvolíte krytí pro zařízení na té zahradě a na základě čeho? Neuvažuji jiný zdroj vody než déšť.

[Radim Strycharski]

Kde je 5-51 jasně napsáno, že vnější vliv AD neřeší "vodu z deště"? Chtělo by to být trochu konkrétnější. Já v té normě tedy nic takového nevidím. Naopak tam vidím u AD4 jako příklad uvedena venkovní svítidla.

Je to v té tabulce u VV AD4 v pravém sloupci, kde se odkazuje na normu 60721-3-4:1995, kód 4Z7. Norma byla mezitím zrušena a nahrazena novou, kde už kód 4Z7 není, dá se ale předpokládat platnost nástupnického kódu 4Z14.

Jaké zvolíte krytí pro zařízení na té zahradě a na základě čeho? Neuvažuji jiný zdroj vody než déšť.

IP kódy pro venkovní zařízení bývají řešeny v předmětových normách výrobků a dalších předpisech. Např. norma na rozvaděče, připojovací podmínky distributora, norma na venkovní osvětlení, možná by se našlo něco ve stařičké ČSN 33 2180. Zejména ale u každého venkovního předmětu je tam určení výrobcem. Také by se dal využít VV AE3.

[Milan Hudec]

Posouzení není určení, nýbrž kvalifikovaný odhad skutečnosti.

[Karel Bělohlávek]

Je to v té tabulce u VV AD4 v pravém sloupci, kde se odkazuje na normu 60721-3-4:1995, kód 4Z7. Norma byla mezitím zrušena a nahrazena novou, kde už kód 4Z7 není, dá se ale předpokládat platnost nástupnického kódu 4Z14.

Ano, máte pravdu. V té 60721-3-4:1995 je opravdu u třídy 4Z7 uvedeno, že se jedná o vodu z jiného zdroje než deště.

Je ale otázkou, proč to není takto uvedeno u názvu vlivu AD v 5-51. A proč tedy není déšť řešen ve vlivu AB, když v těch klimatických normách obsažen je. To jako opravdu není řešen vůbec?

Zároveň se domnívám, že v jiných částech souboru 33 2000 je AD v souvislosti s deštěm používán. Např. v 7-714 pro venkovní osvětlení je v čl. 714.512.2 jako minimální podmínka pro působení vody uvedeno AD3 (vodní tříšť). Z jakého zdroje je ta vodní tříšť. Nic jiného, než déšť mne nenapadá.

IP kódy pro venkovní zařízení bývají řešeny v předmětových normách výrobků a dalších předpisech. Např. norma na rozvaděče, připojovací podmínky distributora, norma na venkovní osvětlení, možná by se našlo něco ve stařičké ČSN 33 2180. Zejména ale u každého venkovního předmětu je tam určení výrobcem. Také by se dal využít VV AE3.

Myslím, že se najde velké množství aplikací, které účelovými normami řešeny nejsou.

Odkazování se na výrobkové normy, které neudávají podmínky pro výstavbu instalací, je také sporné. Tyto normy mají jinou strukturu, používají odlišnou terminologii atd.