Proč mi nefunguje elektromagnet?

[Veselý Jan]

Nic konkrétního, chtěl jsem si to udělat jako experiment. Ve škole nám toho moc neřekli, tak jsem si to chtěl vyzkoušet.

[Petr M]

Nic konkrétního, chtěl jsem si to udělat jako experiment. Ve škole nám toho moc neřekli, tak jsem si to chtěl vyzkoušet.

Tak tenhle problém jsem řešil kdysi stavebnicí Merkur 102. Tam bylo konstrukcí s elektromagnety ...  Zvonek, elektromotor,... Dokonce i motor s cizím buzením tam šel zhotovit podle návodu. Nějak si nedovedu představit lepší základ pro domácí pokusy s elektromagneti smem...

[Veselý Jan]

Kouknu na to.

Kdybych koupil feritovér jádro s kostrou na cívku + nějaký slabý drát, abych tam mohl dát hodně závitů, tak by to fungovalo snad spolehlivě, ne?

[Jiří Schwarz]

Kdybych koupil feritovér jádro s kostrou na cívku ...

NE.

Ferit je výhodný pro použití ve spínaných zdrojích a podobně, kde při vyšších frekvencích funguje lépe než "železo".
Pro DC proud lepší nebude, spíše o něco horší.

[Veselý Jan]

Díky za info.

Ferit je oproti železu hnusně drahý.

[Václav Třetí]

Problém identifikace šroubů není až tak velký, jak by se na první pohled zdálo. Většina výrobců dnes značí šrouby na hlavách pevností nebo materiálem, takže lze rozeznat i šroub zinkovaný ocelový od nerezového bez problémů, pokud to tedy nemáte v oku, protože ono se to dá rozeznat při troše zkušeností i podle barvy, zinkované jsou trochu světlejší oproti nerezovým.

 Neznačené šrouby jsou nejnižší pevnosti (samozřejmě platí o šroubech na které se označení vejde, obvykle jsou značené šrouby od M6 výše, ovšem i menší rozměry existují v pevnostním provedení, tam je třeba vycházet z označení na balení),  pokud najdete na hlavě šroubu číselná označení  5.8, 8.8, 10.8, 10.9, 12.9 jedná se vždy o šrouby ocelové a čím jsou čísla vyšší, tím jsou šrouby pevnější. Šroub s označením 5.8 je měkký, snadno ho při dotahování strhnete, naopak šroub 12.9 už nelze ani přeříznout pilkou na železo. Nerezové šrouby mají na svých hlavách obvykle  A2, někdy též A4, rozdíl je v korozní odolnosti, A2 vám např. v přímořských oblastech také zkoroduje, A4 již nikoliv. Rozdíl se pozná i v cenách, běžně jsou dodávané šrouby ocelové v pevnosti 8.8 nebo nižší (záleží na dodavateli) a šrouby A2 a ty jsou dražší asi třitrát až čtyřikrát.

[Jiří Schwarz]

Podobně, jako existuje nějaká elektrická vodivost, existuje i magnetická vodivost.
Vzduch "nevede" elektrický proud a je velmi "špatně vodivý" pro magnetické pole.
Pokud je tedy třeba mít elektromagnet s velkou silou, je třeba upravit "magnetický obvod" tak, aby siločáry probíhaly vzduchem co nejkratší dráhu.
Představte si jaký "kus  vzduchem" musí to magnetické pole urazit, kdy máte jen válcové jádro.
Úplně jinak to funguje, když je "magnetický obvod uzavřený přes magneticky vodivé prostředí"

[Jiří Kubík]

Tak když už jsme se tady dostali k materiálům, ze kterých jsou šrouby vyrobeny, tak v případě vašeho šroubového elektromagnetu je to věc, která by vám mohla fungování v nějakém zařízení zkomplikovat.
Pokud vám to už ve škole neřekli, tak feromagnetické materiály se dělí na materiály magneticky měkké a tvrdé.
Pozná se to podle tvaru hysterezní křivky, která se dá pro každou ocel zjistit.
Křivka vám řekne, jak se ve vašem případě takový materiál zachová, když odpojíte proud cívkou.
Materiál měkký, s úzkou hysterezní křivkou, ztratí přitahovací vlastnosti téměř okamžitě po odpojení.
Naopak šroub z kvalitního feromagnetické ho materiálu zůstane zmagnetován po delší dobu, někdy i značně, nebo trvale (trvalé magnety).
Toho se využívá třeba v elektromagnete ch jeřábů na šrotištích, v motorech (magneticky měkké materiály) atd.,  nebo naopak třeba v elektromagnete ch při magnetickém upínání výrobků na obráběcích strojích (materiály tvrdé).
U toho upínání je to důležité, protože kdyby došlo k přerušení dodávky el. energie obráběný předmět by se uvolnil a mohl někoho zranit. Uvolnění se provádí krátkým proudovým impulzem opačné polarity.

Převedeno do lidské řeči to znamená, že nejlepší pro vaše účely bude šroub s nejnižší pevností.
A jak je to s feritem jste se tady už dověděl včera.

[Martin H.]

Materiál měkký, s úzkou hysterezní křivkou, ztratí přitahovací vlastnosti téměř okamžitě po odpojení.
Naopak šroub z kvalitního feromagnetické ho materiálu zůstane zmagnetován po delší dobu, někdy i značně, nebo trvale (trvalé magnety).
Toho se využívá třeba v elektromagnete ch jeřábů na šrotištích, v motorech (magneticky měkké materiály) atd.,  nebo naopak třeba v elektromagnete ch při magnetickém upínání výrobků na obráběcích strojích (materiály tvrdé).
U toho upínání je to důležité, protože kdyby došlo k přerušení dodávky el. energie obráběný předmět by se uvolnil a mohl někoho zranit. Uvolnění se provádí krátkým proudovým impulzem opačné polarity.

Videl som niekoľko elektromagneti ckých zámkov na bránu. Žiadne pohyblivé diely, ALE v zamknutom stave (čiže skoro stále) sú trvale pod prúdom. Napr. 500 mA, 12 V DC, 300 kg prídržná "sila".

Nie je to nesprávne použitie magneticky mäkkého materiálu? Nižšia cena, ale vyššie náklady na prevádzku.

[Veselý Jan]

Na šroubu mám 8.8, K, W, Z.

Mě by zajímalo jak bych mohl zlepšit sílu magnetu, nebo jak to udělat lépe.

[mafiak]

Videl som niekoľko elektromagneti ckých zámkov na bránu. Žiadne pohyblivé diely, ALE v zamknutom stave (čiže skoro stále) sú trvale pod prúdom. Napr. 500 mA, 12 V DC, 300 kg prídržná "sila".

Nie je to nesprávne použitie magneticky mäkkého materiálu? Nižšia cena, ale vyššie náklady na prevádzku.

V prípade straty napájania by ste dvere nevedeli bežným prostriedkom (kľúč, kľučka z vnútra) otvoriť. Páčidlo nie je bežný prostriedok v prípade, že sa snažíte o druhej v noci uniknúť v pyžame so svojou rodinou z horiaceho paneláku bez dodávky el. prúdu.
To je daň za "žiadne pohyblivé časti".

[Jiří Kubík]

Na šroubu mám 8.8, K, W, Z.

Mě by zajímalo jak bych mohl zlepšit sílu magnetu, nebo jak to udělat lépe.

Velice jednoduše. Kupte si autobaterii a přidejte závity.
Cívku umístěte na nehořlavou podložku.

 

[Veselý Jan]

Ještě mě napadlo, jsou nějaké pravidla, jak by se měli navíjet cívky?

[Jiří Kubík]

Ještě mě napadlo, jsou nějaké pravidla, jak by se měli navíjet cívky?

Pravidla jsou všude.
Největší prevít jsou pravidla českého pravopisu.
Ta bychom měli znát už ze základky.
Ve slově měly má být tvrdé Y ,  protože cívky...
A ne nějaké pravidla, ale nějaká.

 

[Veselý Jan]

Omlouvám se za chyby. Hned je opravím.

EDIT: A nebo ne, protože to nejde.
Nemohu na internetu nic najít, co bych měl hledat?

[Jiří Schwarz]

...
Nemohu na internetu nic najít, co bych měl hledat?

Na internetu je tolik informací...
Není možné, že  byste nenašel NIC...

Pravidla pro vinutí cívek - jakých cívek?
- cívka v transformátoru, elektromagnetu - co nejpřesnější skládání závitů vedle sebe, vinutí ve vrstvách, aby se co nejvíc využil prostor, aby cívka nebyla zbytečně velká, aby se nespotřebovalo víc drátu, než je nutné...
- některé cívky pro vf použití mají přesně opačné pravidlo - v amatérských podmínkách vinutí "na divoko",  na strojní navíječce křížové vinutí - minimum plochu, kdy leží vodiče na sobě, minimalizace vlastní kapacity...

[Veselý Jan]

Jde mi hlavně o elektromagnet.
U vícevrstvé je správně, když udělám jednu vrstvu a pak druhou vrstvu zpátky?

[Martin H.]

Nemohu na internetu nic najít

ID na youtube:
VdXMgw8keW8