Musí se na ochranné pospojení připojit zásuvky v koupelně?

[Daniel Hudzík]

Teď by se ještě měly probrat pákové baterie připojené tlakovými hadicemi u kterých není páka  vodivě spojená s tělem, nerezové sifony s vývodem do plastového potrubí se špuntem na kovové tlačítko a bude to komplet.

 

potom sa vynara otazka, ci nepospijit aj titanovu tycku, co som mal rok v chrbte....

[zerotest]

To:Petr M
Plastový ventilátor s plastovou trubkou je asi zařízení třídy II a co byste chtěl na tom pospojovat? Snad jedině kvůli statice. Jste si jistý, že proud páry komínkem na střeše kde nebude dobře vnější LPS, nemůže způsobit vniknutí části blesku plastovou trubkou do objektu? Bohužel může a taky se to stalo. 

To:Daniel Hudzík
Jste si jistý, že přívod k zásuvce se nemůže přerušit? Ale může. Kolikrát jsem se setkal, že byla uvolněná nebo zoxidovaná svorka a o provrtaném kabelu se ani nebudu rozepisovat.

[Daniel Hudzík]

Jste si jistý, že přívod k zásuvce se nemůže přerušit? Ale může. Kolikrát jsem se setkal, že byla uvolněná nebo zoxidovaná svorka a o provrtaném kabelu se ani nebudu rozepisovat.

Netvrdím, že nie. Je samozrejmé, že sa snažíme vplyv prípadnej poruchy eliminovat napríklad pospojením zásuvky. Vravím len o tom, že každý prípad treba posúdiť namieste. A opýtam sa inák: ako pospojujete zásuvky pripojené sklučkovaním?

[zerotest]

To:Kamil Novák
Nebudu vám vyvracet to vaše zdůvodnění, ale v případě průšvihu vám to možná pomůže snížit trest za nedbalost z 5 na 3 roky. No to se vyplatí. A odvolávka na někoho známého v elektrotechnic e vám nepomůže vůbec.
Ovšem zdravotnictví to je něco jiného. Ještě před 13 lety jsem chodil na zdravotní středisko a naměřené svody nebyly tak hrozné, jako spíš když signalizovalo GZ, že je nevyhovující izolační stav na sítí IT. Počítat umíte, tak si spočítejte jaký byl svodový proud při několika desítkách kOhmů, které stačily k indikaci chyby.

[Pavel Horský]

To:Daniel Hudzík
Jste si jistý, že přívod k zásuvce se nemůže přerušit? Ale může. Kolikrát jsem se setkal, že byla uvolněná nebo zoxidovaná svorka a o provrtaném kabelu se ani nebudu rozepisovat.

Neměla by zde pak při případném zásahu lidského těla zareagovat doplňková ochrana proudovým chráničem?

[zerotest]

To: Daniel Hudzík
Pokud je to šroubový spoj, tak dám delší šroubek a mezi podložku, případně připojím pospojování na poslední zásuvku i když to je takové slabší řešení, ale přívod PE jde alespoň ze dvou nezávislých stran. U perkového systému přidám svorku pod zásuvku a podobně i spoj mezi 4 a 2,5, protože ta 4 by tam šla hodně těžko nebo vůbec - škoda, že to výrobce nezajímá. Akorát jednou jsem byl opravdu dojat a to když jsem zapojoval zásuvku z Lidlu. L a N byly dvě svorky a PE jen jedna a o síle těch plíšků ani nemluvím, no nekup to, když je to tak levné. Výrobci vůbec zapomínají na svorky pro pospojování a to i u zařízení určených do prostorů nebezpečných a zvlášť nebezpečných.

[Jan Franěk]

Ale jak to děláte, pokud se třeba roky používal kovový ventilátor s kovovou trubkou a najednou se začne používat plastový větrák s plastovou trubkou? Taky na to lupnete žlutozelenou CY4? A do zprávy napíšete, že je to lapač blekoplazmy po zásahu jímače na komíně?

Osobně bych Zerotesta nepodezíral z podobných blbostí. Naopak. Spíš zde mezi diskutujícíma vidím jiný rozpor.
Má pospojení svůj význam i v době proudových chráničů, nebo ne?
Zastávám názor, že má. Nemusí jít zrovna o poruchu, ale třeba jen o drobný rozdíl potenciálů, mezi neživými vodivými částmi v nebezpečném prostoru, jako je koupelna. Na mokré kůži cítíte už drobný rozdíl v potenciálech, ale ještě nemusí jít o takový rozdíl, který by bezpečně mohl vybavit chránič. Přesto to může být pro zákazníka velmi nepříjemné. Pouhé propojení všech těchto částí mezi sebou, rázem tento problém vyřeší. Několikrát odzkoušeno v praxi.
Na druhou stranu riziko z vodovodní baterie je tak zanedbatelné, že ho asi nikdo nebere v potaz. Taky nevidím důvod pro pospojení tam, kde by vodič vedl jen do zásuvky. Vana je plastová, topení - voda v plastové trubce v podlaze a v koupelně jedna zásuvka. Na druhou stranu může zdvojení ohrany jen prospět.
Pokud dám do podlahy el. topnou rohož, nebo pod vanu "bublinky",  nebo na stěnu boiler, tak mám přímo v návodech výrobců těchto zařízení, doporučení připojit to k místnímu pospojení. Tady to pak bude asi jinak.

ASi bych se dost zdráhal to paušalizovat. Spíš to řešit případ od případu. Pokud bych se musel vydat cestou paušalizace, tak v té vyšší ochraně, což je pospojení v každém případě.

[zerotest]

To:Pavel Horský
Máte pravdu, že by měl vypnout chránič, tak jako u každé zásuvky v prostorech normálních, ale koupelny jsou prostory nebezpečné a měla by tam být zvýšená ochrana a mě napadá už jen jedna doplňková ochrana pro snížení rizika úrazu elektrickým proudem a to doplňující pospojování všech neživých částí, cizích vodivých částí a provedení dle …
V protokolu je uvedeno dočasné, přechodné, trvalé zvýšené riziko úrazu od elektrického proudu a podle toho se přece stanovuje stupeň ochran. Aby byl úraz, tak se musí sejít několik událostí - např. v zásuvce napětí, připojený spotřebič, porucha izolace, přerušený vodič, člověk v dosahu...,   a těchto situací a jejich kombinací může být nepřeberné množství a záleží na nás, jestli a jak moc nám vadí riziko za takových podmínek. Ovšem pokud poskytujeme rady jako odborníci, tak musíme radit maximální standard bezpečnosti. Nejhorší je že se radí ošizené varianty a ty se ještě dále zjednodušují kvůli úsporám. Je otázka, jestli ochrany děravé jak cedník mají ještě smysl.  
Prostě nevěřím, že někteří odborníci zde to mají doma udělané podle toho, jak zde píší. Nebo, že by kovářova kobyla chodila bosa?

[Milan Hudec]

 tak musíme radit maximální standard bezpečnosti.

Mýt se jednou za rok?

[Miroslav Minařík]

Ovšem pokud poskytujeme rady jako odborníci, tak musíme radit maximální standard bezpečnosti. Nejhorší je že se radí ošizené varianty a ty se ještě dále zjednodušují kvůli úsporám. Je otázka, jestli ochrany děravé jak cedník mají ještě smysl.

A zde v diskusích obzvlášť! 100% souhlas! 

[zerotest]

To: Jan Franěk
Sice se uvádí, připojení vodovodní baterie na pospojování, ale už dlouho jsme to tak nedělali. Lepší  je dát mosazný mezi kus kdekoli na potrubí a pospojovat. Takže napojení je pak ve stoupačkách v bytě nebo třeba až ve sklepě.
Jinak je to jak píšete - vyrovnání možných rozdílů potenciálů proudový chránič nedokáže. Takže kombinace ochranného opatření a obou doplňkových ochran je standard bezpečnosti.  

[Kamil Novák]

... ale koupelny jsou prostory nebezpečné a ....

Jak jste na to přišel? Já měl dojem, že se zde píše o bytových a podobných koupelnách.

V protokolu je uvedeno dočasné, přechodné, trvalé zvýšené riziko úrazu od elektrického proudu ...

Odkdy se u bytových a podobných koupelen vypracovává nějaký Protokol? 

Ovšem pokud poskytujeme rady jako odborníci, tak musíme radit maximální standard bezpečnosti.

Bohužel nevím co je to "maximální standard bezpečnosti". Mě to připadá jako protimluv.
Za bezpečnostní standard považuji normy. A ta, která se týká koupelen, aktuálně 33 2000-7-701 ed.2, ve svém čl. 701.415.2 píše vždy o "kovovém potrubí",  "kovovém vodovodu",  "kovovém poplastovaném potrubí"... ale nic o plastovém potrubí, mísících vodovodních bateriích nebo o pospojování "kolíků" v zásuvkách. 

Prostě nevěřím, že někteří odborníci zde to mají doma udělané podle toho, jak zde píší. Nebo, že by kovářova kobyla chodila bosa?

Koupelnu mám rekonstruovano u asi před 7 lety.
A divte se nebo ne :
- plastová potrubí (voda i odpady) mám nepospojená,
- pod baterie jsem nestrkal žádné plechové podložky,
- ke kovovému topnému žebříku (pouze elektrický, v tehdejší zóně 3) mi taky žádný PB vodič nevede,
- kovové rámečky bodovek ve stropě (II.tř.) jsem taky nespospojil ...

Jediný nadstandard je v tom, že SDK konstrukce je na několika místech poctivě vodivě propojena a jako celek pak spojena s PE v rozvaděči.

Nebudu vám vyvracet to vaše zdůvodnění, ale v případě průšvihu vám to možná pomůže snížit trest za nedbalost z 5 na 3 roky. No to se vyplatí. A odvolávka na někoho známého v elektrotechnic e vám nepomůže vůbec.

Koukám, že máte v oblibě strašit. Já bych to tak tragicky zase neviděl.

Ovšem zdravotnictví to je něco jiného. Ještě před 13 lety jsem chodil na zdravotní středisko a naměřené svody nebyly tak hrozné, jako spíš když signalizovalo GZ, že je nevyhovující izolační stav na sítí IT. Počítat umíte, tak si spočítejte jaký byl svodový proud při několika desítkách kOhmů, které stačily k indikaci chyby.

To byste musel upřesnit, byl-li tam GZ11, GZ12 nebo GZ12z. Každý totiž signalizuje při jiném izolačním stavu a každý má jiný měřící proud.

[František Šohajda]

Zrovna v bytových koupelnách se musí postupovat kus od kusu jinak.....použ ívat hlavu !
Někdy je lepší nic nepospojit.... .jindy pospojit doslova všechno i tu baterii na platovém potrubí !

Je to hodně idividuální ! Na to někteří zapomínají a uzemňují nebo naopak nic neuděljí !A vše může být dobře!

Ovšem pokud poskytujeme rady jako odborníci, tak musíme radit maximální standard bezpečnosti.

Standart bezpečnosti je norma ! Pokud uděláme věc lépe, než je v normě je super!!To je maximální standart bezpečnosti!!

PS:Dělám roky ve zdravotnictví. ...dva lékaři chirurgové vždy (bohužel) budou mít dva názory na pacienta
jeden řekne, ihned na operaci, druhý není potřeba operace....A neodvážím si o nich tvrdit, že nejsou odborníci..... ..něco podobné u elektrotechnik ů !

[Jiří Schwarz]

... A ta, která se týká koupelen, aktuálně 33 2000-7-701 ed.2, ve svém čl. 701.415.2 píše vždy o "kovovém potrubí",  "kovovém vodovodu",  "kovovém poplastovaném potrubí"... ale nic o plastovém potrubí, mísících vodovodních bateriích nebo o pospojování "kolíků" v zásuvkách. 

...

Ono je to v normě trochu nešťastně a autoři TNI tomu nasadili "korunu" úplně.
Tam doporučují zahrnout do pospojování kovové části rozvodu vody a odpadu a nějaký "snaživý pospojovač" může mít "hodně iniciativní nápady" A jak se říká u nás, iniciativní blbec je horší než třídní nepřítel...

[Kamil Novák]

Ono je to v normě trochu nešťastně a autoři TNI tomu nasadili "korunu" úplně.
Tam doporučují zahrnout do pospojování kovové části rozvodu vody a odpadu a nějaký "snaživý pospojovač" může mít "hodně iniciativní nápady" A jak se říká u nás, iniciativní blbec je horší než třídní nepřítel...

To je tak, když si někdo plete TNI s normami a nebere je jen jako nezávazné čtení na dobrou noc. 

[Pavel Horský]

To zerotest: s příspěvkem uvedeným k mé osobě s vámi souhlasím. Něco na tom bude.
                    Každopádně se jistě musí hodnotit každá situace  zvlášť a tak k jejímu řešení i přistupovat.

[zerotest]

To:Kamil Novák
V koupelnách nejsou nebezpečné prostory? Protokol VV se nemusí nebo nesmí vypracovat pro prostory se sprchou nebo vanou? Ale nemám problém v protokolu VV se odvolat na 7-701. A nevznikla náhodou celá řada 7-7xx právě pro prostory se zvýšeným nebezpečím? Nebezpečí z důvodů vody, způsobů využívání…
Maximální standard bezpečnosti je pro všechny kdo si váží lidí, zdraví - života a dalších hodnot, ale ne všichni mají zdravé podvědomí zodpovědnosti, tak je určeno (třeba ČSN),  jaké zabezpečení se má minimálně provést.
Nestraším, ale z praxe a judikatury se snažím poučit z chyb druhých.
Kdyby jste četl pořádně co jsem zde psal, tím myslím část 7-701.415.2 se odvolává na 4-41.415.2.1 a to poslední dvě slova v tom odstavci, tak byste zjistil, že znějí , ,včetně zásuvek,,  a chápu to tak, že napojení je na kolík zásuvek nebo uvažuji špatně?
Ty izolační stavy měřily myslím GZ 12 a Izomet a něco se mi vybavuje, že hodnota šla nastavit, ale je to víc jak 10 let a z té doby mám vše jen v papírové podobě a dohledat to by byl asi problém. Dneska jsou už ale jiné hlídače izolačních stavů.

[Rozmahel Vladimír]

...Aby byl úraz, tak se musí sejít několik událostí - např. v zásuvce napětí, připojený spotřebič, porucha izolace, přerušený vodič, člověk v dosahu...,   a těchto situací a jejich kombinací může být nepřeberné množství a záleží na nás, jestli a jak moc nám vadí riziko za takových podmínek. Ovšem pokud poskytujeme rady jako odborníci, tak musíme radit maximální standard bezpečnosti...

Zkusme si tedy tuto situaci rozebrat:
Při poruše máme na neživé části nebezpečné napětí a přepokládaný úraz se stane tak, že člověk se drží jiné kovové, která není pospojovaná a je tedy možno mezi těmito dvěma nepospojovaným i částmi naměřit nebezpěčné napětí ohrožující život.
Pokud se tyto neživé části pospojují, mezi nimi nic nenaměříme. Nemusí ale zareagovat OPNDN a napětí je tam trvale.
Sáhne li si ale člověk na libovolnou z těchto částí, proti zemi dostane zásah. To Achilovka pospojování. Podlaha v koupelnách by musela být plechová a taky pospojovaná. Stejné úskalí by ale bylo při přechodu do takto nepospojovanéh o prostoru a porucha by stále číhala...
Je tedy nutno se zaměřit na pospojování u možných zdrojů zalečení, nejlépe mimo koupelny. To nakonec říká i norma sama.