raj
|
|
« Odpověď #18 kdy: 18.09.2012, 21:43 » |
|
Jak a kam je FVE připojena? Jak je dlouhý kabel od místa rozpadu? 100kW je tvrdý zdroj, ale pro správnou práci vyžaduje síť "ještě tvrdší". Jak jsme psal, pokud je síť tvrdá, nikdy na ní nevznikne takový "paskvil". Na co se týká přepětí mají na výstupu "klasiku" - varistory - tedy vlastně nic. Podezírám střídače, popř jejich zapojení. (jen ještě nevím jak) V návodu ke střídačům jsem se toho moc nedočetl. Odpojte polovinu a uvidíme.
|
|
|
|
|
|
|
|
raj
|
|
« Odpověď #22 kdy: 18.09.2012, 22:23 » |
|
FVE je připojena kabelem AYKY 4x120 délka 10m do KS. Z této KS jsou napájeny garáže a pak to pokračuje kabelem AYKY 3x95+70 délka cca 300m do rozváděče v trafostanici.
Tak... i když jde o nějakých necelých 150A, 300m AYKYny by vadit zatraceně mohlo. Zkuste ještě měřit přímo v trafačce. FV by som nepovažoval celkom za napäťový zdroj, ale skôr sa svojimi vlastnosťami podobá prúdovému zdroju.
FV střídač rozhodně v žádném případě proudový zdroj není. Navíc "opalování kontaktů" by nebylo tak nádherně symetrické ve všech fázích. ... koukám co jsem psal už mne kolegové předběhli ...
|
|
|
|
raj
|
|
« Odpověď #23 kdy: 18.09.2012, 22:49 » |
|
Pardon... Existují zapojení FVE střídačů jako proudové můstky (aby odpadla kondenzátorová baterie), ale moderní střídače jsou všechny řešeny jako napěťové.
|
|
|
|
dolac
Neverifikovaný uživatel @5
Offline
|
|
« Odpověď #24 kdy: 18.09.2012, 22:50 » |
|
FV střídač rozhodně v žádném případě proudový zdroj není.
Samotný striedač nie, ale ak ho napájate z prúdového zdroja (FV panelu), tak sa v žiadnom prípade nemôže chovať ako napäťový zdroj. Ako napäťový zdroj sa môže chovať maximálne nabitá kapacita DC medziobvodu, ale z pohľadu 50Hz siet je to bezvýznamné. FVE zdroj nikdy neprispieva do skratu v sieti, teda ho nemôžem v žiadnom prípade považovať za napäťový zdroj. Navíc "opalování kontaktů" by nebylo tak nádherně symetrické ve všech fázích.
Opaľovanie kontaktov som uviedol iba ako príklad. Vyzerá to naozaj symetrické. Uvedomte si však, že ak by sa nezmenila impedancia v sieti, a malo by stúpnuť takto výrazne napätie, musel by zdroj do siete dodávať mnohonásobne väčší prúd, a ten nemá odkiaľ dodať. Ibaže by ho dodal z DC medziobvodu. Neviem aká je tam veľká kapacita, a či je to reálne? Ďalšia možnosť je to, že sa z nejakého dôvodu (napr. náhle zníženie zaťaženia v garážach) zvýši napätie na svorkách striedača o úbytok napätia na 300m kábli, ktorý bol pred znížením zaťaženia zanedbateľný.
|
|
|
|
|
|
raj
|
|
« Odpověď #27 kdy: 18.09.2012, 23:28 » |
|
Prominu rád, ale z blokového schematu "Aurory" vidím, že "výkonovka" je zapojena tak, že střední bod není. (N je použit jen pro napájení elektroniky) Spíš mne mate, proč se nezvětšil proud. Sluníčno svítí, střídač o tom ví, chce dodat výkon, má v meziobvodu "nabito", rád by tedy poslal proud - a ono se to někde zadrhne ... Tak zvýší napětí aby proud prošel a ono stále nic... Pak už nemá kam zvyšovat ... A místo sinusovky jasný napěťový průběh spínacího tranzistoru včetně 5us mrtvých časů. Tohle by si správně tvrdá síť nenechala líbit a Aurora by asi vystřelila ...
|
|
|
|
|
|
raj
|
|
« Odpověď #30 kdy: 19.09.2012, 14:49 » |
|
Připomíná mi to "zajiskření" mezi 2ma fázemi. (tlumený proudový kmit) Tohle udělat Aurora, máme VŘSR. Tohle chce vidět. Čichám čichám bastl ...
|
|
|
|
Martin Kurka
Offline
Projektant automatizace a strojů
|
|
« Odpověď #31 kdy: 19.09.2012, 15:44 » |
|
Houbeles tomu rozumím, ale jak se tak dívám, ten tlumený mezifázový zkrat mezi červenou a modrou fází má podle mého grafického odečtu vždy periodu asi 0,8msec, to je 1250Hz. To podle mne nebude asi ze sítě, to je nějaká 25 harmonická. Kdežto kdyby si procesor binárně rozsekal 50Hz (10ms) na 128 úseků tak těch 0,8 msec je skoro přesně 10 taktů = 0,78msec. Jako by se zbláznila synchronizace mezi paralelními měniči. A navíc je podivné, že oba zkraty jsou jako přes kopírák - pořád mezi stejnými fázemi a se stejným kmitočtem a zhruba stejným tlumením a těsně před maximem červené fáze.
|
Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu
Teorie=vše víme ale nic nefunguje Praxe=vše funguje a nevíme proč Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč
Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté
Ďábel je skryt v detailu
|
|
|
raj
|
|
« Odpověď #32 kdy: 19.09.2012, 16:33 » |
|
Kdyby na chvíli u některého měniče prohořel můstek, letí oknem i kdyby se ochrany přetrhly. Navíc 1250Hz určitě nebude modulační frekvence střídače (ta je mnohem vyšší) ... A třeba HDO je 21. harmonická a na to je těch pulsů málo a navíc by byly napěťové. Zde evidentně napětí klesne, takže ten proud tam teče...
|
|
|
|
|
Martin Kurka
Offline
Projektant automatizace a strojů
|
|
« Odpověď #34 kdy: 19.09.2012, 19:18 » |
|
Kdyby na chvíli u některého měniče prohořel můstek, letí oknem i kdyby se ochrany přetrhly.... . Zde evidentně napětí klesne, takže ten proud tam teče... Asi jo, ale počítej s tím, že Ty jsi zvyklý na hodně tvrdou síť, ale tady je to na 300m kabelu jedna žíla má odpor 0.1 Ohm, dvě 0.2 Ohm, to je mezifázový zkratový proud menší než 2000A. Špičky proudu co to nevypne jsou podle záznamu na 90A při 162A to už vypadává. Zkratová impedance pro nevypínající mezifázové zkratíky vychází tedy asi na 5 Ohm, rozptýlený tepelný výkon při tom nevypínajícím zkratu se dá odhadnout na na 2 půlvlny po 0,80ms = 51,20 Ws - to už by mohlo být termokamerou někde viditelné - 50 W po dobu 1 s už něco ohřeje o poznání víc. Plácám brainstormingo vé kecy, třeba někoho pomazaného něco napadne
|
Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu
Teorie=vše víme ale nic nefunguje Praxe=vše funguje a nevíme proč Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč
Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté
Ďábel je skryt v detailu
|
|
|
|