|
František Šohajda
Offline
RT E2-A
|
|
« Odpověď #37 kdy: 04.08.2012, 16:46 » |
|
Má někdo zkušenosti z elektrickým "změkčovačem" vody? Jedna nebo 3 cívky na trubce FeZn nebo PPR..... Na trhu jejich více typů? ?
|
RT -EZ - elektroinstala ce domovní, specializace na zdravotnické rozvody... revize ve zdravotnictví ...už 40 let....
|
|
|
lock
|
|
« Odpověď #38 kdy: 05.08.2012, 21:44 » |
|
Doma mám s jednou cívkou. Po prvním zapojení byl v krátké době znát posun k lepšímu. Dříve jsem vodní kámen z rychlovarky nemohl dostat jinak, než násilím, nebo chemií. Po instalaci "cívky" to šlo umýt prstem. Navíc množství usazenin se snížilo o cca 20%. Což byl na první krok celkem úspěch. Mohu to doporučit, vzhledem k vlastním poznatkům, ale zázrak od toho nečekejte. Pokud bydlíte v oblasti s velmi tvrdou vodou, stejně jako já a nebaví vás každé 3 roky měnit kohoutky, kupte raději úpravnu vody. Už o ní uvažuji také. Respektive mě k tomu tlačí má lepší polovička.
|
|
|
|
|
Jaroslav Hasala
OSVČ
Offline
Znojmo (JM)
|
|
« Odpověď #39 kdy: 06.08.2012, 05:51 » |
|
Smyslem této diskuze by mělo být to, jestli je pospojování vodovodních baterií "standard". Podle mých dosavadních zkušeností asi ani ne, protože jsem se s tím např. při revizích setkal jen ven velmi vyjimečně. Poměrně častý je stav, kdy jsou vodiče sice připraveny, ale nejsou už nikam připojeny. O něčem svědčí také to, že ve většině velkoobchodů jsou svorky ZS4 jen na objednávku, některé velkoobchody dokonce tyto svorky vůbec nemají v sortimentu. Z reakcí prodavačů ve velkoobchodech je naprosto zřejmé, že se tyto svorky moc neprodávají. Osobně pospojování vodovodních baterií při revizích nevyžaduji.
V současných koupelnách toho vůbec k popojování moc nebývá - voda v plastu, vany z plastu ... Další věcí je to, jestli má vůbec nějaký význam pospojování např. vývodu pro pračku, na který je připojena plastová hadice.
|
elektromontážn í firma, revizní technik E2/A specializace : domovní a bytové instalace, průmyslové instalace, hromosvody. tel. : 603 355 919 email : jarda@hasala.cz
|
|
|
zerotest
|
|
« Odpověď #40 kdy: 06.08.2012, 07:49 » |
|
To:Marian Hanzalík Posláno: 04.08.2012, 05:40, Martin H. Posláno: 03.08.2012, 23:01 Už jsem to tu psal, že potrubí, které má odpor kiloohmy se chová při zkoušce elektrické pevnosti, tak že někdy dojde k průrazu. Potrubí mělo délku do cca 2,5m - délka omezena vodiči vn generátoru. U některého potrubí nedošlo k průrazu ani při 2,5kV a u jiného došlo k průrazu pod 500V. Délka ani průřez paradoxně neměly vliv. Tedy když kvůli ničemu jinému, tak jako součást ochrany před bleskem a přepětím je třeba učinit opatření k vyrovnání potenciálu.
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #41 kdy: 06.08.2012, 10:44 » |
|
To: zerotest Hluboce s Vámi souhlasím, na tento důvod k ekvipotenciáln ímu pospojování se často zapomíná.
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
Petr M
|
|
« Odpověď #42 kdy: 06.08.2012, 11:04 » |
|
Jaký odpor mívá ta usazenina v trubkách? Jestli to náhodou není ekvivalent mokré, plesnivé omítky, která taky není nikam pospojena Jinak kohoutek může potenciál přivádět nebo odvádět do země. V prvním případě musí někde být zdroj. Jenomže trubky vedou do domu skrz kotelnu, kde je vše pospojeno a jinou sestou se elektrika k vodě nedostane. Kde se pak na kohoutku vezme něco, co by bylo nebezpečnýho? Na samovolný výskyt 230V střídavých nějak nevěřím. No a druhá možnost, odvedení potenciálu - princip ochrany je jednoducjý, snížit protékající proud a čas jeho působení. Radši dostanu ránu, při které dokážu ucuknout a jenom se trochu leknu, než oněch vybavovacích 25mA. Z tohohle pohledu je jnepospojení výhodou. Sice chránič v tomto případě nevybaví, ale uživatel je varován a proud omezen sériovým odporem vody a usazeniny z trubkách. A pokud je proud pod hranicí vnímání, tak ho nepozná ani chránič, ani uživatel, ale ani nikoho neohrozí.
|
|
|
|
zerotest
|
|
« Odpověď #43 kdy: 06.08.2012, 13:10 » |
|
To:Petr M Posláno: Dnes v 11:04 Od mokré zdi jsem dostal pecku, až jsem si sednul na zadek. Zeď s podlahou je taky dobře spojena a přesto. Nakonec jsem zjistil, že nějaké hovado dalo do zdi tzv. čokoládku bez další izolace a zároveň vím, že voda – vlhká zeď je celkem vodivá. Škoda, že zeď nebyla plesnivá, to by mě to nekoplo.
|
|
|
|
Marián.K
|
|
« Odpověď #44 kdy: 07.08.2012, 13:56 » |
|
Jaký odpor mívá ta usazenina v trubkách?
Dúfam, že toto žiadna norma nerieši, trubka je aj liatinový odpad napojený na záchodovú misu 30cm plastovým kolenom a skúmať vodivosť takýchto usadenín... Tedy když kvůli ničemu jinému, tak jako součást ochrany před bleskem a přepětím je třeba učinit opatření k vyrovnání potenciálu.
Tu skôr vidím dôvod pospájania. Chalupa v horskej osade, bleskozvod O.K., HOP O.K., oceľová trubka zo studne v suteréne pripojená na HOP, ďalej plast do kúpeľne. Radiátor v kúpeľni na potenciáli HOP, batéria na potenciáli "nevodivého plastu a nevodivých usadenín" rádovo niekoľko kΩ. Pri 230 v pohode. Pri zásahu blesku potenciál radiátora spoločný s HOP, dajme tomu 10000V. Bolo by zaujímavé, kde je vtedy "takmer" nevodivá trubka. Na 30 mA stačí potom 33kΩ, pričom tých 10 000 je VZP (vycucané z prstu, 20 000 z dvoch prstov ). Stále je to o mokrom prostredí, uvažovať ale o pospájaní voči napr. kovovej zárubni na chodbe už asi nebude o znižovaní rizika na prípustnú hranicu, ale na nulu. Potom je už zaujímavá aj vodivosť tehly, kvádra, omietky, dreva a pod. ??
|
|
|
|
|
|
zerotest
|
|
« Odpověď #47 kdy: 07.08.2012, 15:35 » |
|
To:Rozmahel Vladimír Posláno: Dnes v 15:19 Nějak nechápu. Vnitřkem potrubí si přece mohu přivést potenciál země z části mimo budovu. Bleskový výboj si vyrovná potenciál vzduchem přes stovky metrů a pochybuji, že pár metrů vody ho zastaví. Mrzí mě, když odborníci bagatelizují rizika.
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #48 kdy: 07.08.2012, 16:36 » |
|
...Pospojování m na ni ten potenciál zavlečete na 100%...Proti zemi je to pořád loterie... Myslím si, že nepospojováním je riziko dotyku proti zemi menší.
A o to snad právě při ochraně před bleskem jde, pospojováním zavléci na všechno potenciál základů budovy, ne? Aby např. riziko dotyku proti zemi bylo co nejmenší, bez loterie.
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
Marián K
|
|
« Odpověď #49 kdy: 07.08.2012, 19:55 » |
|
Holý mokrý zadok na teplom radiátore, v pravej ruke zubná kefka, ľavá ruka na batérii. Na radiátore 10 000, na batérii 9 770 (možno menej ), ďalej Ohmov zákon... Zem by som do toho neťahal, jej nulový potenciál pri zvedení blesku do zeme bude niekde na druhom konci osady. (ochrana umiestnením mimo dosah ruky ).
|
|
|
|
|
|
|
Marián K
|
|
« Odpověď #53 kdy: 07.08.2012, 21:01 » |
|
Myslím, že všeho s rozumem, to mě spíše v ČR sežere tygr na přechodu pro chodce v obýváku Odhadujem riziko R x 10 na mínus 100, bohužiaľ nie 0 .
|
|
|
|