Uzemnit koax od antény?

[Vít Rotrekl]

.. samostatným zvodom po vonkajšej strane budovy.                   

Ne... Vnitřkem budovy přes vodič PE v zásuvkovém okruhu

[Filip73]

Co tam dělá těch 113.9V  ?? ?

[Filip73]

Předpokládám, že indukce z těch antén.  ??

[Jiří Schwarz]

A jak jsou třeba chráněny proti blesku antény a přívodní kabely na vysílačích? Někdy do toho pár krát za bouřku bouchne a ono to funguje všechno dál. Co jsem viděl, kovové konstrukce jsou napojené na zemnič, případně jde v každém rohu jeden svod. To přece nemůže stačit.

Doufám, že nevykecám "firemní tajemnství"
Vertikální anténa, od výrobce označena, že je určena pro "vrcholovou montáž",  to znamená, že je provedena jako jakýsi "rukáv" a celý zářič je spojen dostatečným "průřezem" na zem přes držár. Držák je spojen několika svody s uzemňovací soustavou. Takže v podstatě hromosvod podle 34 1390, kde anténa je jímačem. Vysílač zpravidla není daleko od antény. A pak je dobré řešit přívod napájení tak, aby bylo napájení odděleno na X kV a napájení "před oddělením" bylo dobře spojeno se zemí od antény.
Ona ta cesta pro blesk "není moc zajímavá" od antény do země přes zařízení, když má připravenu podobnou, ale lépe vodivou cestu vně, uzemňovacími svody, blesk "nemá důvod" courat se někde po dalších rozvodech v objektu, protože jich tam moc být nemusí, přívod signálu může být bezdrátový nebo po optice,...
Kolik máme domů na exponovaných místech? A kolik z nich ročně trefí blesk? A kolik máme vysílačů? A nějaké, i když malé ztráty, se objeví.

[Filip73]

Jiří Schwarz: Díky za zajímavé informace.
 

[Vít Rotrekl]

Předpokládám, že indukce z těch antén.  ?

To jsme zde probírali viz:http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,20722.msg146714.html#msg146714

[Václav 3]

113,9V je zhruba polovina momentálního síťového napětí vytvořená kapacitním děličem z odrušovacích bezpečnostních kondenzátorů zapojených  mezi sítovým přívodem a kostrou nějaké právě běžící TV připojené na tuto anténu. Napětí je velice měkké, protože kondenzátory mají obvykle hodnotu do 5000pF, ovšem vysoký vstupní odpor digitálního přístroje dělič téměř nezatíží. Z fotografie je patrné, že je měřeno napětí mezi PE sítě a stožárem před jejich spojením. To znamená, že stožár není bez spojení s ochranným vodiče sítě jiným způsobem spojen se zemí.

[J.Patúc]

Ne... Vnitřkem budovy přes vodič PE v zásuvkovém okruhu

To by možno ani laik neurobil, priviesť bleskový prúd - blesk do elektroinštalá cie domu.

[Vít Rotrekl]

To by možno ani laik neurobil, priviesť bleskový prúd - blesk do elektroinštalá cie domu.

Myslíte?
Proč myslíte že je na tom stožáru ten oddálený jímač? - aby svedl bleskový proud
Proč je propojen stožár na PEN? - aby byl vyrovnán potenciál s jímací soustavou

[novy1]

Myslíte?
Proč myslíte že je na tom stožáru ten oddálený jímač? - aby svedl bleskový proud
Proč je propojen stožár na PEN? - aby byl vyrovnán potenciál s jímací soustavou

Ne. . .  Vnitřkem budovy přes vodič PE v zásuvkovém okruhu

Áno.
Sám uvádzate cez zásuvku ( aj fotografia ),  no a ďalej sa okruh uzatvára cez elektroinštalá ciu na PEN ,  ktorý je dúfam spojený so zemnením budovy. Takže prečo vnútrajškom budovy ? To by aj laika naplašilo.  Blesk je nevyspytatelný a nespoliehal by som sa na ten oddialený jímač.  S menšou pravdeposobnos tou  može udrieť  ( preskočiť ) aj do stožiaru.

[Vít Rotrekl]

S menšou pravdeposobnos tou  može udrieť  ( preskočiť ) aj do stožiaru.

To samozřejmě může. Ale není to o tom minimalizovat riziko? Když zamítneme možnost demontovat ten stožár (prostě tam musí být). Tak nevím o jiném lepším řešení jak toto vyřešit.

Podotýkám hromosvod se montoval až na hotový dům. Tzn. tahat nový drát sólo od stožáru ne HOP, nebo uzemněný PEN nepřícházelo v úvahu - muselo by se rozbourat dům přes dvě patra. Dům je někdy z 80-tých let. Nejde o novostavbu.

[novy1]

To samozřejmě může.  Ale není to o tom minimalizovat riziko? Když zamítneme možnost demontovat ten stožár (prostě tam musí být).  Tak nevím o jiném lepším řešení jak toto vyřešit.
/quote]
Berte to ako úvahu.
Postaviť stožiarový bleskozvod a v jeho ochrannom pásme umiestniť stožiar s parabolami a spojiť dole so zemnením stožiarového bleskozvodu a PEN v budove. Bolo by to drahšie riešenie, ale ide o účel pre ktorý by sa to robilo.
Ten stožiarový bleskozvod by bol aj ochranou budovy pred bleskom.
 

[Vít Rotrekl]

Když budeme v teoretické úvaze, tak ano máte pravdu. Ovšem někdo by to musel zaplatit, že.

[Milan Hudec]

Některé situace prostě postihnout a ochránit dle normy technicky nelze, s hodnocením bych počkal na výpočty dle nové metody - tj.dynamické bleskokoule.

[Vladimír Brok]

Na našem webu www.prepeti.cz je uveden článek "Antény, hromosvody a přepěťové ochrany v praxi",  ve kterém je tato tématika dost podrobně popsána a vysvětlena. Přeji pánům kolegům uspěšný start do nového roku 2012. Brok, Ž. Brod.

[Jan Hájek]

http://elektrika.cz/data/clanky/anteny-hromosvody-a-prepetove-ochrany-aneb-en-csn-62305-v-praxi

[Filip73]

Nemáte foto té tlumivky 20-25zav. průměr 6mm namontované na anténě?   

[Jiří Schwarz]

Nemáte foto té tlumivky 20-25zav. průměr 6mm namontované na anténě?   

To je uvnitř krabičky, kde se připojuje anténní svod k vývodům zářiče. To si snad umíte předstait, že se vezmou kousky CuL vodiče o průměru kolem 0,5mm, na kousku kulatiny se navine vodič do tvaru válcové cívky, na malé destičce se zapojí tak, že jeden konec cívečky se připojí na svorku zářiče a druhá na kontakt, který je spojen se šroubem, držícím krabičku na ráhně. A protože má zářič 2 vývody, jsou cívečky 2. Ale není to jediné provedení, často tam byl symetrizační (a transformační 300/75 Ohm) článek s "uzemněným" středem.