Jak řadit jednotlivé stupně přepěťové ochrany?

[Rozmahel Vladimír]

...Na jednom vodiči se objeví přepětí proti vzdálené zemi, a svodič svým sepnutím způsobí, že se prakticky totéž přepětí (proti vzdálené zemi) objeví na ostatních vodičích. Jenže v tu chvíli to pro ten spotřebič přestane být nebezpečné přepětí, protože ho zajímá jen rozdíl mezi potenciály jednotlivých vodičů. A jsme zase u té vlaštovky sedící na vedení vn.

Obávám se, že právě vlivem velikosti toho přepětí, které se dostane do spotřebiče dojde k jeho zničení. Protože elektrická pevnost takového spotřebiče není stavěna na takovou výši. Na všech vodičích nebude stejné napětí  a mezi nimi může protéct vyrovnávací proud a to stačí. Navíc vše bude zapojeno do hvězdy s různými hodnotami vnitřních impedancí spotřebičů a vedení k nim.

[Lubomír Jindra]

Co třeba tenhle pohled:
Podstatné není jen napětí, ale z hlediska svodičů HLAvnĚ množství energie (proud) které je schopno protéci do vnitřních částí instalace.
Velké množství energie projde do budovy POUZE  po velkých vodivých průřezech, jinak nemá kudy. Na těchto místech musí být svodiče typu B.

A pak se rozhodneme, že na trakční stožár umístíme kameru. Signál pošleme po optice, ale napájení je problém, aby se něco z blesku nedostalo do rozvodů v budově...

Jak velký odběr má ta kamera? 10 - 15W? Použil bych minimální možný průřez vedení, takže pokud by se hlavní blesk "zbláznil" a vybral si zrovna tuhle cestu kabel se rozstříkne na milion kuliček mnohem dříve, než stihne proud (a tím i přísun energie, která může svodiče položit na lopatky) narůst do výšin.

Prostě když už vystrkovat něco mimo ochrannou zónu, tak čím menší průřez tím lepší, protože velká energie se tím neprotlačí. Velké průřezy bleskosvodů ať už oddálené či neoddálené nechť vedou co nejkratší cestou do země.

[Fuk Tomáš]

Obávám se, že právě vlivem velikosti toho přepětí, které se dostane do spotřebiče dojde k jeho zničení. Protože elektrická pevnost takového spotřebiče není stavěna na takovou výši...

Prahové úrovně ochran typu 3 (mluvíme ovšem o kvalitních výrobcích od solidního výrobce) jsou nastaveny tak, aby i spotřebič s výdrží impulsního přepětí pouhých 1,5 kV dostatečně ochránily (samozřejmě, když je řádně realizovaná celá třístupňová ochrana). Letmo zmíním např. DR M 2P 255 : napětí L-N max. 1250 V; L-PE, N-PE max. 1500 V.

Jsem obecně nikdy nepochopil nezávislost koordinačních vzdáleností at již mezi Ia II, či IIa III na průřezu vedení.
Totéž platí pro ochranný vodič u třídy I (norma říká max 1m při "V" zapojení Lvodičů),  u něho také nezáleží na průřezu? (samozřejmě od nej.dovoleného výš).

V této souvislosti vás asi zaujme informace, že vlastní indukčnost vodiče až tak moc na průřezu nezávisí. Vodič délky 10 m má při průřezu
6 mm² vlastní indukčnost 17,7 mikroH
16 mm² vlastní indukčnost 16,7 mikroH
160 mm² vlastní indukčnost 14,4 mikroH
což při strmosti čela proudového rázu pouhých 100 A/mikrosekundu dělá napětí 1,4 - 1,8 kV (pro kol. Rozmahela - to je to napětí navíc, které otevře svodič typu 2 dříve, než dojde k destrukci svodiče typu 3).

[Milan Hudec]

To Fuk, jste jednička, pokud budu mít někdy možnost vám poslat nějaký ten kladný bod, máte jich u mne schovaných mraky.
Jelikož začínají růst houby, tak se tady s vámi do konce houbosezóny na podzim loučím.
Ještě jednou díky, mějte se.

[Fuk Tomáš]

 

[Rozmahel Vladimír]

...což při strmosti čela proudového rázu pouhých 100 A/mikrosekundu dělá napětí 1,4 - 1,8 kV (pro kol. Rozmahela - to je to napětí navíc, které otevře svodič typu 2 dříve, než dojde k destrukci svodiče typu 3).

Vy uvažujete napětí jako úbytek napětí podle proudu. Já mám na mysli napětí blesku zavedné na HOP. To jsou přeci jiná čísla.

[Jaroslav Hasala]

Čistě praktická poznámka :
Pro menší věci, jako jsou byty, RD apod.,  jsou podle mého soudu nejvhodnější kombinované svodiče B+C.
Potom už samozřejmě nemusím řešit vzdálenosti mezi stupni B a C.

[Kamil Novák]

Čistě praktická poznámka :
Pro menší věci, jako jsou byty, RD apod.,  jsou podle mého soudu nejvhodnější kombinované svodiče B+C.
Potom už samozřejmě nemusím řešit vzdálenosti mezi stupni B a C.

To, co se označuje za kombinaci B+C, ale nemá stejné paramatery jako samostatné stupně B a C.  
Což se dá vyčíst z údajů na tzv. B+C.
Ale souhlasím, že pro objekty, kde není zapotřebí řešit ochranu nějak přísně, jsou B+C asi postačujícím řešením.

[Fuk Tomáš]

Vy uvažujete napětí jako úbytek napětí podle proudu. Já mám na mysli napětí blesku zavedné na HOP. To jsou přeci jiná čísla.

Napětí na HOP proti vzdálené zemi je přeci také úbytek napětí podle proudu, nic víc.
V okamžiku zásahu bleskem je proud dán, a jediné, co můžete předem ovlivnit, je
 1) rozdělení toho proudu a
 2) velikost napětí, jaká vzniknou na vložených impedancích.
O to, aby napětí mezi jednotlivými vodiči v instalaci byla docela jiná čísla, než napětí na HOP proti vzdálené zemi, se pak starají právě ty zkoordinované svodiče. Ty nahrazují zkrat, který by byl lepší, ale neumíme ho tak rychle a kvalitně sepnout a pak zase rozepnout.

Nezlobte se, už nemám sílu to znovu vysvětlovat. Něco najdete ve starších diskusích.

[Fuk Tomáš]

...
Potom už samozřejmě nemusím řešit vzdálenosti mezi stupni B a C.

A pak ještě existují svodiče typu 1, které už jsou ze své podstaty zkoordinovány se svodičem typu 2 - pak ty vzdálenosti také řešit nemusíte.

To, co se označuje za kombinaci B+C, ale nemá stejné paramatery jako samostatné stupně B a C. 

Je třeba též vzít v úvahu, že typ 1 instalovaný před elměrem a typ 2 instalovaný za elměrem chrání instalaci lépe, než typ 1+2 instalovaný až za elměrem. Elměr, elměrový rozvaděč a přípojkovou skříň je pak třeba považovat za obětované.

[Jan Hájek]

V případě použití DEHNventil ( sice nazýván jako kombinovaný, ale jeho jádrem je dvojnásobné jiskřiště s ochranou úrovní 1,5 kV, takže se jedná o kombinaci vlastností a ne technologií) je dokonce jedno, z které strany bleskový proud přijde. Proto ho lze ve skříních od ELPLAST, DCK a ESTA instalovat i do neměřené části v souladu s PNE 33 0000 - 5.

[Vladimír Brok]

Napětí na HOP proti vzdálené zemi je přeci také úbytek napětí podle proudu, nic víc.
V okamžiku zásahu bleskem je proud dán, a jediné, co můžete předem ovlivnit, je
 1) rozdělení toho proudu a
 2) velikost napětí, jaká vzniknou na vložených impedancích.
O to, aby napětí mezi jednotlivými vodiči v instalaci byla docela jiná čísla, než napětí na HOP proti vzdálené zemi, se pak starají právě ty zkoordinované svodiče. Ty nahrazují zkrat, který by byl lepší, ale neumíme ho tak rychle a kvalitně sepnout a pak zase rozepnout.

Nezlobte se, už nemám sílu to znovu vysvětlovat. Něco najdete ve starších diskusích.

Vážený pane Fuku Tomáši, smekám před Vámi s jakou trpělivostí se snažíte některému z kolegu vysvětlit Ohmův zákon
a také to, že vysokorychlost ní kamera nemusí pracovat s rychlostí šíření světla aby mohla zachytit počáteční fáze vzniku
bleskového kanálu. Klobouk dolu a přeji pěkný den.
Brok, Ž. Brod.

[Rozmahel Vladimír]

Opakování je matka moudrosti. Zkuste tedy např. posoudit co se stane se svodiči typ 3, když bude v okamžiku úderu blesku vypnut hlavní jistič. Čtěte pozorně celé vlákno. V debatě se uvažuje úder do hromosvodu a nárůst napětí na HOP "ze země" proti síti. Proč je tedy doporučeno nepřibližovat se ke svodům za bouřky? Svod jde do země, zemniče a na HOP. Elektrická vzdálenost přitom nemusí být velká.
Jinak klidně nechte na hlavě. 

[Fuk Tomáš]

Zkuste tedy např. posoudit co se stane se svodiči typ 3, když bude v okamžiku úderu blesku vypnut hlavní jistič.

Tak za prvé - měl byste se ptát, co se stane když... v nějak popsané instalaci. Ony totiž jednotlivé části spolu nějak souvisejí a navzájem se ovlivňují. Na takto položenou otázku se totiž dá odpovědět i tak, že se svodiči T3 nestane nic, anžto je uložen v šuplíku.

Ale teď o něco vážněji. Svodič T3 na konci nějaké větve rozvodů bude, při řádně udělané instalaci SPD, nejspíš v takové situaci namáhán o něco menší energií, než by tomu bylo v případě sepnutého hlavního jističe.
Pokud je SPD T1 instalován až za hlavním jističem (tj. uvnitř instalace),  pak hlavní proudový nápor do fázových vodičů nastane až poté, co prohoří rozepnuté kontakty jističe, takže SPD T2 a T3 dostanou na začátku bleskové vlny malý oddech navíc.
Pokud je SPD T1 instalován ještě před tím rozepnutým jističem (tj. na straně přípojného vedení),  pak ani ty kontakty jističe neprohoří a systém se bude chovat prakticky stejně, jako při sepnutých jističích. SPD T1 pustí bleskový proud z HOP do fázových vodičů přípojky, a o ochranu vnitřní instalace se dostatečně postarají SPD T2 a T3.

Proč je tedy doporučeno nepřibližovat se ke svodům za bouřky?

Proč se doporučuje nedotýkat se ani drátů spadlých na zem?

[Fuk Tomáš]

Co třeba tenhle pohled:
Podstatné není jen napětí, ale z hlediska svodičů HLAvnĚ množství energie (proud) které je schopno protéci do vnitřních částí instalace.
Velké množství energie projde do budovy POUZE  po velkých vodivých průřezech, jinak nemá kudy. Na těchto místech musí být svodiče typu B.
Jak velký odběr má ta kamera? 10 - 15W? Použil bych minimální možný průřez vedení, takže pokud by se hlavní blesk "zbláznil" a vybral si zrovna tuhle cestu kabel se rozstříkne na milion kuliček mnohem dříve, než stihne proud (a tím i přísun energie, která může svodiče položit na lopatky) narůst do výšin.

Prostě když už vystrkovat něco mimo ochrannou zónu, tak čím menší průřez tím lepší, protože velká energie se tím neprotlačí. Velké průřezy bleskosvodů ať už oddálené či neoddálené nechť vedou co nejkratší cestou do země.

Rozumný přístup.

...Na těchto místech musí být svodiče typu B....

Jenom drobné terminologické upřesnění - není SPD T1 jako SPD T1. Liší se amplitudou bleskové vlny 10/350, jakou "unesou". U SPD T2, 3 se udává chování při proudovém rázu 8/20, takže chování (výdrž) při 10/350 je zpravidla bez záruky.

[Rozmahel Vladimír]

Vidíte, to mne nenapadlo. Ale dráty na zemi v obýváku většinou neleží. Rozvody topení většinou ano. 
Musíme si počkat na statistiku a případy ze skutečné praxe.

[Lubomír Jindra]

Omlouvám že opět vstupuji do rozhovoru, ale nedá mi to 

Dnešní řešení ochrany běžné elektroinstala ce, jejích uživatelů a připojených spotřebičů proti přepětí je zřejmě to nejlepší co se dá se současnou technikou realizovat a je to rozhodně mnohem lepší než nic. Pokud je správně provedena bude v drtivé většině případů fungovat, jak jistě velmi správně obhajuje Tomáš Fuk.

Na druhé straně se teoreticky může stát, že se většina energie blesku "nějak někudy" dostane přímo do části elektroinstala ce a pak nám ze svodičů mohou zbýt jen škvarky. Mám pocit že na takovou situaci naráží Vladimír Rozmahel. Faktem ovšem zůstává že i v tomto případě budou škody při použití všech stupňů svodičů menší, než bez nich, protože vyšší stupně svodičů budou stále chránit ostatní elektroinstala ci atd. v jiných částech budovy vzdálených od místa úderu blesku a to i když při tom vypustí svoji jiskřivou nebo varistorovou duši.

[Fuk Tomáš]

Vidíte, to mne nenapadlo. Ale dráty na zemi v obýváku většinou neleží. Rozvody topení většinou ano.  

Nemluvili jsme o obýváku (v domu s provedeným ekvipotenciáln ím pospojováním),  ale o venkovním prostředí, kdy člověk stojí na mokré zemi kus od svodu. To bude asi drobet rozdíl.

Jestli znáte lepší způsob, jak uvést na stejný potenciál konstrukci domu a všechny instalace v něm, než je ekvipotenciáln í pospojování, pak sem s tím!

P.S. samozřejmě, oddálený hromosvod (celý, ne jenom jímač) to řeší ještě lépe. Ale kdo ho má?