V čem je výhoda či nevýhoda soustavy TN-S ?

[Fuk Tomáš]

toto co píšete je ovšem úsměvné.   Z přizemněné svorkovnice PEN odbočuje vodič N a je jasně řečeno že od tohoto bodu nesmí být vodič N nikdy přizemněn což také nikde a nikdy není.

Jenže takhle jste to původně nenapsal, a proto jsem reagoval tak jak jsem reagoval. Toto je technický obor, a pokud se nebudeme vyjadřovat přesně, zavádíme ho do zmatku.

Pokusil bych se to všechno nějak shrnout :
...
Souhlasíte se všemi body ?

Ano, takto jasně, stručně a přesně podáno je to to, co mělo zaznít. 

Jinými slovy - pokud by se mělo snad někdy někde realizovat řešení s dodatečným přizemněním vodiče N v soustavě TNS, nejednalo by se už o soustavu TNS dle příslušných norem, ale musela by na to být nějaká nová - jiná norma (včetně mnoha dalších podmínek, které by bylo nutné splnit).

[Rozmahel Vladimír]

V jednoduchosti je krása. Jarda to dobře shrnul, ten závěr je jasný od počátku. Souhlasím ale s kol.Fukem, že v teoretickém případě by mělo smysl vodič N v dlouhé TNS uzemnit, / samozřejmě ohne fičko   /,  důvody již uvedené, jsou jasné. Není pro to sice opora v normě, je to ale řešení, které je minimálně stejně dobré, nebo lepší / musela by se provést důkladná analýza / než říká norma, ale toto nezávazné norma umožňuje. Rozumnější je tedy " tlustá TNC " a dále TN-S. Z toho důvod jsem Tlustou TN-S nazval nesmyslem.

[Lubomír Jindra]

Jenže takhle jste to původně nenapsal, a proto jsem reagoval tak jak jsem reagoval. Toto je technický obor, a pokud se nebudeme vyjadřovat přesně, zavádíme ho do zmatku.

 
Celou dobu se tu bavíme o přizemňování středního (nulového) vodiče N. Napsal jsem někde něco jiného? Zkuste si mé příspěvky přečíst znovu. Pokud jste mi nerozuměl nebo nevíte jaké je typické uspořádání svorek v rozvaděči kde se rozděluje PEN, tak to není má chyba ale Vaše. 

Když jsem výše citoval z ČSN a vytvořil z toho logický závěr, nazval jste to "slovíčkařením" a teď se najednou začnete ohánět "technickým oborem" a že "ho zavádím do zmatku". To nelze pochopit jinak, než že prostě provokujete, což je mi líto.

Pokusil bych se to všechno nějak shrnout :
Souhlasíte se všemi body ?

Perfektní a je úžasné že s tím souhlasí i kolega Fuk.

[Rozmahel Vladimír]

Vše bylo řečeno, ale napadla mne zajímavá myšlenka. Připusťme celou dlouhou síť TNS. Na konci u odběratele budou osazeny svodiče přepětí. Ty se mohou zapojovat i proti vodiči N např. z důvodu nepadání chrániče, např. typ 3. Ty ale, umístěny za typem 2, mohou dostat až 2,5kV a srazí ho na 1,5kV, zbytek pustí ho do N. U takového dlouhého vodiče N, uzemněného pouze u trafa by to asi nebylo to pravé...
Např. při přepětí pouze v jedné fázi by sice zareagoval svodič N-PE. Ovšem od určité výše napětí. Do této reakční doby by nic netušící spotřebiče v ostatních fázích zapojené na stejný vodič N asi zrudly.

[elik]

Co když mě v hlavním rozvaděči RH upadne vodič PEN, který jde do podružného rozvaděče RP.
Proud poteče přes uzemnění bodu rozdělení do země přes HOP. Co když ale ten proud bude třeba 400A? Co na to svorkovnice v HOP a např. pásek z HOP do země, těm se asi takové proudy líbit nebudou ne? Není možnost, že i v tomto případě vznikne přepětí a spotřebiče půjdou do kytek?

[Lubomír Jindra]

Nechci abych dostal nálepku jako šílený odpůrce přizemňování vodiče N   je samozřejmě jasné, že nikdy žádné řešení složitější soustavy podmínek není dokonalé a naopak každé takové řešení je vždy kompromisem. Záleží na zvážení které výhody či nevýhody jsou podstatnější.
Pro tento moment zůstanu na druhé straně barikády  

Vše bylo řečeno, ale napadla mne zajímavá myšlenka...

Pokud jsem to správně pochopil, uvažujete o přepětí které přichází po jednom nebo více krajních vodičů. A co když to bude naopak?
Pokud v blízkosti přizemnění vodiče N na konci delšího TN-S uhodí blesk, bude naopak takové přizemnění škodlivé, protože přepěťovou vlnu "natáhne" do pracovního středního vodiče N, abych byl přesně přesný
Z hlediska přepětí tedy může být přizemnění vodiče N na delším konci vedení TN-S dvousečná sbraň.

[Fuk Tomáš]

Pokud jsem to správně pochopil, uvažujete o přepětí které přichází po jednom nebo více krajních vodičů. A co když to bude naopak?
Pokud v blízkosti přizemnění vodiče N na konci delšího TN-S uhodí blesk, bude naopak takové přizemnění škodlivé, protože přepěťovou vlnu "natáhne" do pracovního středního vodiče N, abych byl přesně přesný
Z hlediska přepětí tedy může být přizemnění vodiče N na delším konci vedení TN-S dvousečná sbraň.

Že by bylo z hlediska přepětí přijatelnější, kdyby prásklo do nepřizemněného N? 
Ostatně, pokud by hypoteticky byl N přizemněn, a prásklo ausgerechnet poblíž toho přizemniče, tak nejspíš bude velmi blízko i nějaké to přizemnění PE, a přes něj tam to přepětí vlítne taky, ať si N říká co chce. A jsme zase zpátky u pravidla, že nejlepší je blesk lapit a svést do země bezpečně oddálený od všeho - a když to nejde, tak spojovat, spojovat a ještě jednou spojovat.

[Lubomír Jindra]

Že by bylo z hlediska přepětí přijatelnější, kdyby prásklo do nepřizemněného N?

Pokud bychom uvažovali vrchní vedení TN-S někde na vesnici souhlasím.

Pokud bychom uvažovali kabelové vedení v nějakém rozsáhlém objektu nebo v zemi, což by byl častější případ z hlediska uspořádání městských kabelových sítí, tak je vodič na konci delšího vedení TN-S celkem slušně chráněný proti přímému úderu blesku a spojovat ho se zemí jen zvýší riziko že se do vodiče dostane přepětí třeba z blízkého uzemnění hromosvodu.

[Fuk Tomáš]

Pokud bychom uvažovali kabelové vedení v nějakém rozsáhlém objektu nebo v zemi, což by byl častější případ z hlediska uspořádání městských kabelových sítí, tak je vodič na konci delšího vedení TN-S celkem slušně chráněný proti přímému úderu blesku a spojovat ho se zemí jen zvýší riziko že se do vodiče dostane přepětí třeba z blízkého uzemnění hromosvodu.

Jenže my v rámci vybudování LPS ten konec kabelu TN-S tak jako tak nejspíš přizemníme (PE) a pořádným bagem spojíme se zemničem hromosvodu (a osadíme svodič 3L+N),  takže si nejsem jist, co vlastně řešíme. Otázka nestojí, zda se bleskový proud dostane do kabelu, ale jak se s ním vypořádáme, aby nenapáchal škodu.


Ale myslím, že kapitolu (ne)přizemňování N jsme už smírně uzavřeli...

[Jaroslav Ratiborský]

Pokud bychom uvažovali vrchní vedení TN-S někde na vesnici souhlasím.

Pokud bychom uvažovali kabelové vedení v nějakém rozsáhlém objektu nebo v zemi, což by byl častější případ z hlediska uspořádání městských kabelových sítí, tak je vodič na konci delšího vedení TN-S celkem slušně chráněný proti přímému úderu blesku a spojovat ho se zemí jen zvýší riziko že se do vodiče dostane přepětí třeba z blízkého uzemnění hromosvodu.

článek 443.3.1. ČSN 332000-4-443 ed.2 uvádí více praktických situací,kdy se nevyžaduje(není nutné použít) žádná zvláštní ochrana  před přepětím atmosférického původu jednou z nich je vámi uváděná situace kdy je v městské zástavbě použito k napájení objektů kabelového vedení,které je uloženo v zemi.