Kdo z vás má ambice pracovat jako elektrotechnik v zahraničí?

[Vilém Gracias]

Otevření hranic, vstup do EU .... Pokaždé s velkou euforií a nadějemi, že bude lépe. Obrovské oči, jak všichni vyjíždí za prací, zakázkami do zahraničí ... Omezení pracovních příležitostí ze strany původních členských zemí EU byly celkem logické, pokud se někdo podíval na naše neskrývané ambice se prosazovat na cizích trzích.
-
Ovšem dnes?
Doposud jsem nepotkal žádného elektrotechnik a, který by aktivně pracoval v okolních státech (bývalé západní Evropy) jako elektrotechnik . Nepochybně tam našich elektrikářů určitá skupina bude, ovšem o těch se moc nemluví.  Z portálu Elektrika mi poslali odkaz na brněnskou komoru, která vyvíjí stále různé družební aktivity. Po chvilce klikání jsem vyhodnotil jako zajímavou především tu poslední v Rakousku. Neznám mnoho podrobností, ovšem  domnívám se, že  žhavé ambice mnohých elektrikářů pracovat v zahraničí zhasí jazyková bariéra.
-
Proto bych se rád zeptal, zda se někdo z vás cítí jazykově a vědomostně natolik vybaven, že by e odvážil udělat rozdílové přezkoušení některého zahraničního oborového institutu. Stránky OHK Brno totiž na mne působí, jako by zde stály přímo nekonečné fronty uchazečů, kteří na to mají.

[Milan Karvánek]

Zajímavá otázka, ze svého okolí, znám jediného člověka, který pracoval asi rok v Německu a to bulo asi 2 roky po revoluci, dělal tam řadového montéra, vydělal něco peněz a doma založil nevelkou živnost, kterou provozuje dodnes.
Já si dík nevalným jazykovým znalostem třeba do Německa netroufám ani pomyslet, eště tak do Ruska. A taky již mě nějak živí živnost, už bych do toho asi nešel.
 Je otázka pro kterou generaci lidí to je a bude zajímavé. Myslím, že ve větším měřítku pro mladé absolventy, kteří již s jazyky ntolik neválčí. Je však otázka kam a za jakou prací? Jazyk jistě hraje roli, většina dětí se učí dnes Angličtinu, ale pro práci v Německu to asi není ono. A také na jakou pozici, jestli je to finančně i pracovně zajímavé, jistě lepší, než být u nás nezaměstnaný. Vysokoškoláci si jistě najdou uplatnění po celém světě, pokud o to budou stát. U elektromontérů si tím nejsem jistý.

[Jan Bednařík]

Již třetím rokem dělám v Irsku v projekci vvn/vn rozvoden pro jejich místní rozvodné závody. Akceptovali veškeré mé vzdělání i další kvalifikaci, pouze jsem musel projít nějakým bezpečnostním školením, které přezkoušení z "padesátky" nesahá ani k malíčku.

A navíc mají zájem o další inženýry elektro. Takže nejen v Německu či Rakousku se lze uplatnit.

[Jaroslav Molák]

Pane Gracias,
máte v mnoha směrech pravdu. V zahraničí, resp. v sousedních státech pracují elektrikáři většinou nelegálně.Samo zřejmě Ti, kteří se živí rukama.
Využil jsem svého členství v HK a zúčastnil se aktivit HK v Rakousku. Rakušané poskytnuli všechny základní informace o možnostech podnikání na jejich trhu.
Jsem vysokoškolák, ve svém oboru mně považují za odborníka, mám 30 tiletou praxi RT s nejvyšším oprávněním. Jazykové znalosti jsou, ale poněkud horší.  
Na podnikání v Rakousku ale nemám. Technická němčina je náročnější a to je pro mne hlavní bariéra. Samozřejmně, že u nadnárodních firem se vedou porady v angličtině. Podmínky podnikání jsou poněkud jiné než u nás.
To, jak teče elektrický proud je stejné na obou stranách hranice. Předpisy jsou harmonizované a národní doplňky je nutné ctít.
Domnívám se, že práce v zahraničí je přitažlivá pro mladé. Každý jednou začíná.

[Vilém Gracias]

To Jaroslav Molák:
Vaše skromnost mě překvapuje, i když jsme na tom velice podobně, pouze s tím rozdílem, že já s jazyky problém nemám, zase na druhou stranu jsem pouze školní teoretik, kterého nikdo nepotřebuje.
Toto téma jsem zde založil proto, že mi z redakce občas posílají zprávy z brněnské OHK, kde se poměrně dost angažují do přeshraniční spolupráce s blízkým Rakouskem.  Doposud jsem nepotkal jediného elektrotechnik a, který by znal harmonizované normy a současně i technickou němčinu. Proto si dovoluji pochybovat o úspěšnosti brněnských aktivit. Ovšem pokud se nejedná pouze o byrokratickou výplň pracovní doby pracovníků komory.
Samozřejmě, že určité procento odborníků v zahraničí pracuje. Ovšem ti určitě nečekali na vstup ČR do EU.
-
Nebo se mýlím?

[Miloslav Janoušek]

Pánové, myslím si, že kdo zná perfektně nějaký cizí jazyk, tak se nebude živit jako elektrikář.

[Vilém Gracias]

To Miloslav Janoušek:
Také pravda!  Pak tedy opravdu nerozumím obavám Rakouska a dalších států. Měli srach, že je zaplavíme levnou pracovní silou lačnou po Eurech.   Bez pochyby je u nás velice šikovných řemeslníků, ovšem jazyková bariéra to řeší sama.  Pak tedy nerozumim kdo navštěvuje tyto komorové akce:

PODPORA PODNIKÁNÍ   
Podnikání v Rakousku (založení a vybudování firmy)
Rakousko, St. Pölten, oborové setkání oboru elektro  oborové setkání 
Veřejné zakázky Evropské komise (Europe Aid) Czech Trade  konzultace 
Konzultační den k veřejným zakázkám EU  konzultace 
Podnikání v Rakousku (převzetí firmy, platební prostředky)
Podnikání v Rakousku (převzetí firmy, platební prostředky) 
Rakousko, St. Pölten, oborové setkání oboru stavebnictví  oborové setkání 
Rakousko, "Dlouhá noc ve Vídni",  návštěva klastru, víceoborové  kooperační setkání firem 
Podnikání v Rakousku (pracovní povolení, živnostenské právo) 
Podnikání v Rakousku (pracovní povolení, živnostenské právo)

To vypadá, že jsme zřejmě opravdu mimo realitu! Vždyť i komora je v tržní ekonomice a nebude asi pořádat semináře pro nikoho. Tedy patrně opravdu existují řemeslníci a drobní podnikatelé, kteří si na Rakousko brousí zuby!
-

Proto tak zněla moje úvodní otázka! Kdo z vás má takové ambice a je následně dobře vybaven jednak jazykově a následně i technicky?

[Stanislav Pavézka]

Obavy Rakouska a Německa nejsou obavy z levné pracovní síly,to je jen zástupný problém,to hlavní je obava z kvalifikované síly.V sedumdesátých a v osumdesátých  letech ,jsem měl možnost uvádět do provozu zařízení,kde dvě části dodala NSR a jednu ČSSR. Jednalo se o hydraulické zdvihací zařízení,mechaniku, výtahy apod..Jak téměř vždy u těchto zařízení doslova krváceli s hrdostí jejich vlastní ,mě vedlo k otázce v čem byl úspěch jejich tehdejší ekonomiky,v kvalifikované síle to ale nebylo. Pravdou je,že měli technologie,nářadí ale toť vše .Dnes, kdy se toto srovnalo plně chápu jejich obavy.Na pomocné práce mají Turky a ostarbajtry,kvalifikovanou práci sami a to by se mohlo po otevření trhu rychle  změnit.Na druhé straně už vidím,jak po otevření trhu každý hned jede pracovat do Německa a Rakouska myslím,že jedna zkušenost každému co tam ještě nebyl postačí.Vřele každému doporučuji,je to poučné.

Co se týká ruzných komisí apod.jak se všichni jmenují ,kdyby tito nebyli,asi bych to asi nepoznal a nejen já ,snad jen na nižších daních .To však není záměr.

[Jiří Špelec]

Živnostníkům opět svítá naděje na práci v EU

29.11. 2005 9:25:00

Čeští a moravští živnostníci jsou už přes rok součástí jednotného trhu
Evropské unie. Jejich výrobky a služby však na hranicích republiky stále
narážejí na nápis Stop. Teď svítá naděje, že vysvobození živnostníků ze želízek
byrokratických překážek není daleko, píše MF Dnes.

Při hlasování ve výboru pro vnitřní trh Evropského parlamentu se do návrhu
směrnice o uvolnění trhu služeb vrátilo takzvané pravidlo země původu. To umožní
instalatérovi, kuchařce, učiteli v autoškole či pekaři odjet třeba do Německa a
tam si zřídit živnost na základě osvědčení získaných v Česku.

Konec papírování

„Je skvělé, že se to podařilo, tím získala směrnice opět svůj původní smysl,“
řekla místopředsedky ně výboru a česká europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana
Roithová.

Zjednodušení pravidel by pomohlo například elektrikáři Jiřímu Zárybnickému z
Liberecka. Do německé Žitavy to má pět kilometrů, do Liberce čtyřikrát dále. Rád
by proto pronikl na blízký německý trh, což mu stávající směrnice EU nedovolují.
„Mám sice v Čechách práce dost, ale dělat v Německu by bylo určitě výhodnější.
Tedy pokud by to šlo legálně,“ říká Zárybnický.

Osud směrnice však ještě není zdaleka zpečetěn. Roithová se domnívá, že se
jej při jednání na zasedání ve Štrasburku v lednu podaří v této podobě schválit.
Hlasování ve výboru podle ní podává obrázek o poměru sil v parlamentu, kde mají
většinu konzervativně-liberální proudy a ty návrh podporují.

Česká cesta za hranice

Mezitím někteří čeští živnostníci nechtějí čekat a nacházejí cestu, jak do
zahraničí proniknout byrokratickým překážkám navzdory.

Karel Endler, majitel pekárny Enita z Hrádku nad Nisou, včera začal prodávat
své rohlíky a chléb v Žitavě. Musel si však najít prostředníka, protože by jinak
musel najmout jen německé zaměstnance a platit jim tamní vyšší mzdy.

„Je to obchod německého zprostředkovat ele. Kdybych si tam otevřel prodejnu
sám, tamější cechy by mě ukamenovaly,“ říká Endler. Jeho pečivo je dvakrát až
třikrát levnější než od německých výrobců.

Levnější než Němci jsou také například stavaři. Místní firmy však o Německu
momentálně neuvažují. „Překážkami pro vstup jsou uznání českých živnostenských
listů a jiných oprávnění, jazyková bariéra, využívání tuzemských pracovníků pro
práci v zahraničí, získávání pracovních povolení či potřeba řešit právní,
daňové, účetní a personální odlišnosti,“ vypočítává obchodní ředitel stavební
firmy Syner Roman Lochman. Firma místo Německa raději expanduje na Slovensko,
kde je administrativa jednodušší.

Právě strach z toho, že Češi a Moravané svými cenami převálcují třeba německé
podnikatele, je jedním z hlavních argumentů odpůrců uvolnění trhu služeb.
Například v Žitavě - přes hranici od Endlerova Hrádku nad Nisou - je čtvrtina
lidí nezaměstnaných a příchodem levných českých živnostníků by se počty lidí bez
práce patrně zvýšily. Ne vždy však Češi mohou uspět jen s nižší cenou. „Němci
jsou od podnikatelů zvyklí na lepší přístup, chtějí patřičný servis,“ říká
místostarostka Hrádku Hedvika Zimmermannová.

Miliardy pro Česko

Schválení směrnice v parlamentu však ještě nestačí, poslední slovo budou mít
členské země. A souhlasit musí všech pětadvacet vlád včetně Německa a Francie,
která už na posun v europarlamentu reagovala popudlivě. Navíc příští pololetí
bude Unii předsedat Rakousko, kde panuje proti liberalizaci služeb nechuť.

Pro nové členské země včetně Česka je úplné uvolnění trhu se službami zásadně
důležité. Podle studie, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo průmyslu, by v
takovém případě česká ekonomika vzrostla až o dvě procenta, což odpovídá 24 až
50 miliardám korun.

Příznivcem je i Evropská komise, podle které služby přinášejí až sedmdesát
procent bohatství Unie. Předseda komise José Barroso opakovaně zdůrazňuje, že
odstranění překážek povede k obrovskému rozmachu tohoto trhun a podnítí
zaměstnanost i hospodářský růst v Evropě.