Dobrý den pánové,
reagujeme tímto na výzvu k odpovědi na technické dotazy týkající se proudových chráničů.
1. Je nutné předjistit proudový chránič?Ano, je to naprosto nutné. Má to logický důvod v tom, že proudový chránič nemá zkratovou komoru jako jistič a není tudíž předurčen k ochraně proti zkratu, ale k ochraně proti svodovým proudům. Pokud byste si rozebrali jakýkoli proudový chránič, tak v něm naleznete pouze pevné a pohyblivé kontakty, někdy také vynašeče oblouku, ale nikoli plnohodnotnou zhášecí komoru. Zkratový proud jde sice v dané chvíli přes chránič úplně stejný jako přes jistič, ale proudový chránič na něj vůbec nezareaguje. Zůstane prostě i nadále sepnutý … a „trpí a čeká že mu jistič od tohoto přetěžování pomůže“. Proud jím může pouze protéct. Proudový chránič nemá pochopitelně ani čím na zkrat reagovat. Pouze jistič má zkratovou spoušť jejíž základní součástí je tak zvaná „vyrážecí cívka“. Předjištění však může být i v podobě hlavního jističe (pokud budou jeho parametry navazovat na zvolený proudový chránič). Není tedy nutné předjištění každého proudového chrániče zvlášť. Velmi správně to popisuje i tento příspěvek od pana Svejkovského:
“Zatímco jistič zkratový proud musí vypnout vždy (mezi pracovními vodiči i proti PE), chránič má zkratovou odolnost podmíněnou (spoléhá na jistič, pojistku). Zjednodušeně, není tu od toho, aby řešil zkrat.”2. Jaký účel má testování proudového chrániče pomocí testovacího tlačítka?Účelem provádění testů je několik důvodů:
- Ověření samotné základní funkce přístroje reagovat na svodový proud
- Zkouška mechanické funkce. Pokud je mechanizmus třecí části „zámku“ kovový, může korodovat a je tedy nutné častější testování (“rozhýbání mechanismu”). Např. proudové chrániče BONEGA však mají tento mechanismus pouze z kvalitních plastů a navíc unikátně konstruován jako samostatný celek bez závislosti na přesných či nepřesných pozicích výlisku obalu, uložení cívky, atd.., takže testování není třeba provádět tak často, stačí pouze 2 x ročně.
- Odmagnetizování kovových dílů
- a další
3. Proč uvádí někteří výrobci zvlášť předjištění proti zkratu a zvlášť proti přetížení?Protože jde o dvě odlišné odolnosti (stejně jako u jističe je spoušť zkratová a tepelná):
- Předjištění proti zkratu uváděné obvykle v kA nebo A (u proudových chráničů BONEGA je například tato hodnota 10 kA/ 10000A), tím uživatelům sdělujeme, že předjištění stačí pomocí jističe s vypínací schopností (dříve zkratovou odolností) menším nebo rovnou 10 kA
- Předjištění proti přetížení udávané v hodnotě jmenovitých proudů (Amperech) udává, jakým maximálním jmenovitým proudem lze zatížit svorky proudového chrániče, aniž by došlo k tepelnému přetížení svorek, bodových svárů či propojovacích vodičů uvnitř přístroje. U proudových chráničů BONEGA např. máme pro vaši informaci pouze dvě hranice tohoto předjištění a to:
- do hodnot jmenovitých proudů 1 až 40A je třeba předjištění jističem o jmenovitém proudu menším nebo rovným 40A
- od hodnoty jmenovitých proudů 40A do hodnoty 63A je třeba předjištění jističem o jmenovitém proudu menším nebo rovným 63A
(Děkujeme za připomínku, na stránkách jsme měli chybu. Už je to opraveno.)
Je to dáno tím, že skutečně pro výrobu proudových chráničů do hodnot 40A používáme stejné komponenty (svorky, propojovací vodiče), atd., aby se docílilo výhodnějších výrobních nákladů. Mohli bychom volit pro menší jmenovité proudy menší průřezy, ale úspora materiálová by byla menší než zvýšené náklady na logistiku, skladové zásoby, atd.. Z toho vyplývá, že i proudový chránič o jmenovité proudové hodnotě třeba jen 16A vám snese zatížení svorek až 40A. Toto je pochopitelně jen ve prospěch uživatele. Bohužel spousta „nezasvěcených“ lidí vám odmítne namontovat do rozvaděče proudový chránič s parametrem 40A/ 30 mA, když je „přece v projektu“ 25A/30 mA. Stěží jim vysvětlíte, že hodnota 40A znamená pouze maximální možné zatížení svorek a nikoli hodnotu bezpečnostní. To co dělá jedinou ochranou funkci proudového chrániče je dáno hodnotou v mA (tedy zmíněný příklad 30 mA).
4. Mají elektronické chrániče lepší budoucnost než magnetické?Domnívám se, že ano, protože proudové chrániče závislé na síťovém napětí (neboli elektronické) mají oproti proudovým chráničům nezávislým na síťovém napětí tyto výhody:
- prokazatelně si udrží po celou dobu své životnosti nejdůležitější parametr, kterým je hodnota reakce na svodový (reziduální) proud . Naopak u „megnetických“ intenzita magnetického pole v čase klesá a pochopitelně jsou i choulostivé na ovlivnění silným magnetickým polem.
- elektronika dokáže řešit odfiltrování různých jevů jako jsou stejnosměrné složky, atd . (známý problém ochrany spotřebičů u přístrojů s impuzními zdroji)
- elektronika umí elegantně zvládat záměrná zpoždění, atd. (známý problém ochrany ponorných čerpadel, atd..)
Podívejte se například na nezadržitelný vývoj:
- Elektronika řídí dnes i tak významné přístroje z pohledu bezpečnosti jako jsou výkonové jističe
- Obdobně elektronika řídí i selektivitu a zpoždění u proudových chráničů typu „S“ a „G“
Jistě máte pravdu, že když odpojíte či přerušíte na přívodu k elektronickému proudovému chrániči „N“ vodič či fázi je přístroj nefunkční, ale takový rozvaděč by přece neměl vůbec ani existovat. Minimálně by neměl projít revizí. Stejně tak se této možné situaci budou bránit výrobci rozvaděčů, kteří jistě uplatňují výstupní kontroly či elektromechnik, který neudělá výměnu proudového chrániče bez kontroly funkce.
Ovšem velké drzosti se dopouštějí někteří výrobci, když vyrábí 3 fázový proudový chránič „elektronický“. Ten je de facto životu nebezpečný v případě, že napájecí fáze se přeruší a zbývající dvě jsou „živé“. Pokud je mi totiž známo ještě nikdo nevyřešil napájení elektroniky současně ze tří fází či tak, že když se přeruší první „napájecí“ fázi přebere automaticky napájení elektroniky druhá či třetí fáze.
Nechci však tímto polemizovat o v jednotlivých aplikacích v praxi, to je významech zařazení „elektronických“ či „magnetických“ proudových chráničů. Osobně zastávám názor, že pro účely ochrany rizikových obvodů jako jsou venkovní zásuvky, zásuvkové skříně či jiné bych volil raději proudový chránič „magnetický“ a pro běžné okruhy „elektronický“. Z tohoto důvodu tedy vyrábíme jak 1 fázové (dvoumodulové) proudové chrániče „magnetické označené BONEGA PEP-10P63 “, tak i „elektronické označené BONEGA PEP-10P63e“. Naši zákazníci tak mají v jednom designu možnost výběru obou systémů.
5. Lze použít kontakty a zhášecí komory z jističů pro chrániče:Ne, nelze použít pro oba přístroje kontakty či zhášecí komory. Jak jsem již uvedl zhášecí komoru proudový chránič vůbec nemá a mechanika kontaktů proudového chrániče je naprosto jiná než u jističe.
Jinak je to ovšem u RCBO neboli proudových chráničů s nadproudovou ochranou slangově také „chráničojistič nebo jističochránič“, ale to je zcela jiný výrobek než o který jde v této diskuzi. Mimochodem právě miniaturní RCBO bude mít v blízké budoucnosti obrovský význam a mnohem větší uplatnění než mají dnes samotné proudové chrániče.
Autor
