K čemu vlastně slouží bezpečná vzdálenost u hromosvodů?

[RadekBeč]

Jen aby nedošlo k mýlce, mých zmiňovaných cca 200 000Kč bylo vč. uzemnění!
Jímače už byly v podstatě minimum.  Myslím to tehdy vycházelo asi na 90 jímačů AlMgSi (možná pak investor chtěl i pozink) 4m délky. Bylo navrhováno pro LPSII.

Samozřejmě riziko nejde vyloučit, ale taky nemusíte pojišťovat. Ale měl bych obavu, že pojišťovna, pak nepojistí ani proti krádeži, aby nedocházelo k tomu, že panely poškozené bleskem, druhý den v poledne nebudou hlášeny jako ukradené...... .

Který investor by si nepojistil,že... Ano, pochopil jsem 200k za komplet. Mohlo to být fve cca 170kW? Ale pozor!
To co píše níže pan Fuk,že je konstrukce napojená na stejný zemnič...
Tzn. udělat při odd jímačích i nové uzemnění a je to to co jsem psal,že cca 4m uličky mezi konstrukcemi s panely jsou asi málo .
Svodiče jsou perfektní,ale málokdo toto zaplatí...
A elmag indukce při 2 m odstupu vychází již pěkně.

To Hájek: Vy budete zítra v Plzni na Cechu??

[Jan Hájek]

Panel se tak dostane do pozice vrabce sedícího na drátě kterému někdo podal vzdálenou nulu izolovanou na ? 4kV ?

Ne, ta vzdálená nula bude mít díky svodičům stejnou hodnotu.
Stejně jako vše v přírodě, má i tak strmý impuls jako je blesk svůj náběh, vlnu 10/350 µs, tedy narůstá proud a protože se odpor zas tak moc nemění tak i napětí, takže než tam budou ty 4kV, měl by svodič již otevřít, pokud není moc daleko a napětí není vyšší o úbytek na jeho délce.

[Jan Alin]

Ne, ta vzdálená nula bude mít díky svodičům stejnou hodnotu.
Stejně jako vše v přírodě, má i tak strmý impuls jako je blesk svůj náběh, vlnu 10/350 µs, tedy narůstá proud a protože se odpor zas tak moc nemění tak i napětí, takže než tam budou ty 4kV, měl by svodič již otevřít, pokud není moc daleko a napětí není vyšší o úbytek na jeho délce.

Souhlasím, jen by musel ten svodič být přímo u panelu, bylo by to asi ideální řešení.
Jak jsem již psal, nevím kde a jak jsou běžně zapojeny svodiče přepětí u pole fotovoltaickýc h panelů, mám osobní averzi vůči fotovoltaice (tedy spíš k způsobu jakým se u nás používá, technologie samotná je docela zajímavá) tak informace o ní ke mě lezou jen ztuha a jaksi proti mé vůli.   

[Jan Hájek]

Souhlasím, jen by musel ten svodič být přímo u panelu, bylo by to asi ideální řešení.

Ano, u každého junction boxu.
Pokud chcete nepřítele porazit, musíte ho znát lépe než on sám sebe.

[Jan Alin]

Ano, u každého junction boxu.
Pokud chcete nepřítele porazit, musíte ho znát lépe než on sám sebe.

"Junction box" mě v prvé chvíli zaskočil, že je to prostě instalační krabice, v tomto případě s příslušným krytím, pokud mě můj translátor neklame. 

Pak ovšem opravdu nevidím výraznější důvod dělat oddálený hromosvod. Pomocný jímač na konstrukci která je spojená na zemnič musí udělat prakticky tu samou službu.

[Jan Hájek]

Ano, ale pak by to musel být svodič bleskových proudů, no a to by bylo o dost dražší než oddálený jímač, navíc ochranná úroveň svodičů bleskových proudů bývá vyšší, než izolační pevnost panelu.

[Jan Alin]

Ano, ale pak by to musel být svodič bleskových proudů, no a to by bylo o dost dražší než oddálený jímač, navíc ochranná úroveň svodičů bleskových proudů bývá vyšší, než izolační pevnost panelu.

Pokud mám oddálený jímač jako na původním obrázku a ten vede hned u paty konstrukce na zemnič který je spojen zase s konstrukcí tak jsem přesvědčen že rozdíl potenciálů mezi konstrukcí a vnitřkem panelu je prakticky stejný. Jde o energii kterou musí svodič zvládnout. Tady by oddálení jímače mohlo opravdu mít nějaký smysl, k průrazu dojít může ale energie na svodič bude zřejmě menší. Je to tak?
Zbývá tedy už jen vysvětlit blesku kam ano a kam ne.

[Jan Hájek]

Už se to tu probíralo. To vyrovnání potenciálu u panelů bude v případě oddálených jímačů pouze napěťové, přes svodič poteče pouze malý proud. Pokud by tam oddálený hromosvod nebyl, poteče svodičem bleskový proud.

[Milan Selezan]

Jimače musia byť pri zemi určite prepojené so stojinami. Praktické skúsenosti z niekoľkých FVe 1MW na strednom Slovensku sú, že skutočný zemný odpor stojin (stojiny sú cca 1,5m v zemi ,  FeZn cca 200x200 každé 2m a miestami aj bližšie, vzájomne priečne prepojené nosnými konštrukciami)  je 0,3 - 0,4 Ohm. Takže aby sme docielili taký zemný odpor pre jímače samostatnou zemniacou sústavou by bol technický nezmysel. Z uvedenej fotky vidím tiež že to nie je Dehn, ale z fotky to vyzerá že splní účel poisťovni, aj keď to nie je súťaž krásy. Niektoré blaskozvod majú, niektoré nie, ale cena bleskozvodu vychádza šialene drahá. Vzdialenosť 20 cm je podľa skúsenosti OK.

[Kamil Novák]

Příklad "bezpečné vzdálenosti" - objekt AS Clubu v Brně.

[Kamil Novák]

A zde další "vypečená" symbióza :