Poradíte s hromosvodem a anténou?

[Fuk Tomáš]

Inspirován tímto portálem jsem se vypravil na naši střechu, a uzřel jsem to, co je na prvním obrázku. Na druhém obrázku jsem ještě zvýraznil trasu svodu bleskového proudu.
Popis doplním ještě o to, že stříška a poklop na pravé straně jsou v ochranné zóně (není vidět pomocné jímače a hlavní jímač na sousedním domě, ale jsou tam) a nejsou s ničím elektricky spojeny (odpor proti PE několik megaohm). Konstrukce střechy zřejmě armovaný beton.
Anténní svody pak míří nejkratší cestou do stoupačky s rozvaděči, jsou uloženy v husím krku a souběžně s nimi jdou další husí krky s telefonem, zvonky, stoupačkou STA, el. rozvody. Žádná přepěťová ochrana.
To se mi moc nelíbí. Chtěl bych vás požádat o doporučení:

a) počkat do příští pravidelné revize hromosvodu, a probrat to až při té příležitosti s příslušným odborníkem znalým současného stavu poznání promítnutého do nejnovějších norem. Není to snad až taková katastrofa, a když to vydrželo 10 let...

b) provést úpravu podle třetího obrázku, kam jsem naznačil přemístění antén na samostatný nižší izolovaný stožár a doplnění trasy svodu bleskového proudu podél výstupu ventilace (tj. zkratkou, ne nahoru a zas dolů),  dále instalovat přepěťové ochrany na anténní svody při vstupu do rozvodné skříně. A to co nejdříve.
(komín je nevodivý - keramika atd. ale je na tom nasazena plechová koncovka, přeskoková vzdálenost mezi stožáry je 2x400 mm + ta plechová koncovka prům. 310 mm)

c) nebo jinak?

[Fuk Tomáš]

Až ex post mi došlo, že tam mám na tom třetím obrázku jednu věc blbě - takže oprava:

[Jan Hájek]

B je správně, toto řešení není sice zcela korektně, ale je to lepší než současný stav, jako jímač bych se nebál využít trubku stožáru vlevo jako náhodného jímače. Posílil bych počet napojení na svody. Trubku na antény bych šoupl blíže k těm světlíkům a hodil bych jí jako samostatně stojící.

Nebude se samozřejmě jednat o korektní zapojení  formou izolovaného hromosvodu (armovací železa atd) ale bude to bezpečnější, na vstup kabelů do objektu by to chtělo časem šoupnout svodiče bleskových proudů, či přepětí, pokud se jim rozhodnete důvěřovat a trochu zariskovat (nesrovnatelně méně než teď).
Dostatečnou vzdálenost, ochraný prostor můžete zkontrolovat za pomoci Software zdarma od Milana Kauckého,který je na stažení zde: http://www.kniska.eu/software .
 
Trochu mne dráždí ten kabel na pozadí co je hozen pžřes atiku, to je co ?

[Fuk Tomáš]

Mockrát vďaka (lehni, robote!)!

Ten kabel na pozadí je lidová tvořivost - pozůstatek po parabolické anténě (tuším UPC direct),  taky mi tam vadí a musím dojít sousedovi vysvětlit, co riskuje a ať si ho odstraní. Naštěstí zařízení je už pryč, zůstal tam po něm kabel pro strýčka Příhodu. Je zahrabaný do toho kačírku a kolmo kříží vodorovné vedení svodu (vzdálenost 10 cm  

[Jirka Š.]

Dovolil bych si jen upozornit, že i když je komín opravdu pravděpodobně nevodivý, velmi pravděpodobně bude obsahovat armovací železo v tom nabetonovaném vršku. Předpokládám, že tímto nemá cenu řešit vzdálenost od kovové koncovky.

[Fuk Tomáš]

Dovolil bych si jen upozornit, že i když je komín opravdu pravděpodobně nevodivý, velmi pravděpodobně bude obsahovat armovací železo v tom nabetonovaném vršku. Předpokládám, že tímto nemá cenu řešit vzdálenost od kovové koncovky.

Ten vršek není nabetonovaný, ale obezděný. A že by ten límec úplně nahoře obsahoval armovací železo? Proč, jaký by mělo účel? Vždyť to nemá žádné namáhání?

[Fuk Tomáš]

Dovolil bych si jen upozornit, že i když je komín opravdu pravděpodobně nevodivý, velmi pravděpodobně bude obsahovat armovací železo v tom nabetonovaném vršku. Předpokládám, že tímto nemá cenu řešit vzdálenost od kovové koncovky.

Máte u mne bod!
Ta krycí deska na komíně je - jak jsem zjistil detailním průzkumem a jsa vybaven detektorem, udělána tak, že vnitřní čtverec cca 800x800 je armovaný (proboha proč?),  a kolem něj je nabetonovaný nearmovaný límec šíře cca 100. Jiné železo (např. svislé výztuhy) v komíně není. Ale i tak tedy varianta se dvěma stožáry na komíně padá, přijde tam trojnožka o metr blíž k výlezu na střechu. Škoda (ten druhý stožár totiž už mám z demontáže jiné lidové tvořivosti).

[Rozmahel Vladimír]

...tak, že vnitřní čtverec cca 800x800 je armovaný (proboha proč?),  a kolem něj je nabetonovaný nearmovaný límec šíře cca 100....

Komín praská odshora, proutek železa i popraskaný beton udrží pohromadě. Myslím, že pro nějakou indukci to lze zanedbat. To už by se muselo uvažovat totéž i pro úchytky svodu po stěně dolů.

[Fuk Tomáš]

Komín praská odshora, proutek železa i popraskaný beton udrží pohromadě.

Možná máte pravdu, ale u Schiedela (komín je Schiedel) je u krycí desky napsáno "Krycí deska je lehký prvek z vláknitého betonu." O armování ani slovo.

Myslím, že pro nějakou indukci to lze zanedbat. To už by se muselo uvažovat totéž i pro úchytky svodu po stěně dolů.

To myslím, že ne.
V případě úchytů stožárů/svodu by přeskok (průraz) mezi stožáry měl cestu
a) kotevní šroub - 300 mm cihla - 200 mm vzduch (kom. roura) - 300 mm cihla - kotevní šroub
b) kolem komína (cca 1,5 m)

zatímco přeskoková cesta mezi stožáry na horním konci komína by byla
c) stožár - 100 mm vzduchem po povrchu krycí desky - 10 mm dovnitř krycí desky na armovací dráty - armovacími dráty na druhou stranu - 10 mm ven z krycí desky - 100 mm vzduchem po povrchu krycí desky - stožár. Průrazné napětí odhaduji tak 20x menší než u cesty a). Musím bohužel počítat s tím, že armovací dráty tvoří vodivě propojenou síť 

[Jan Hájek]

Ty armovací železa nejsou zas tak velkým problémem kvůlivá indukci, ale spíše, že jsou to vodivé cesty a o svou délku zkracují dostatečnou vzdálenost. Ohrožením je pak vyrovnání potenciálu jiskrou.

[Jirka Š.]

Vláknitý beton je stejný kompozit jako železobeton. Jenom je tam místo železa jiný (zřejmě levnější) materiál.

A propos, není ten komín vyvložkovaný? Kovovou trubkou?

[Fuk Tomáš]

A propos, není ten komín vyvložkovaný? Kovovou trubkou?

Keramika odshora až dolů, krásně béžovožlutá.
Ale to už je jedno - ta krycí deska už mě dostatečně zviklala, takže dám na doporučení pana Hájka a postavím anténní stožár o metr dál od komína.

[Rozmahel Vladimír]

Je možné, že zedníci dali ten proutek pod tu desku. Zkuste ji odloupnout ať máme jistotu. 
Při tom zanedbání indukce do takového kousku jsem měl na mysli starou normu, která dovolovala zanedbat konstrukci kratší 5m.

[Fuk Tomáš]

Je možné, že zedníci dali ten proutek pod tu desku. Zkuste ji odloupnout ať máme jistotu. 
Při tom zanedbání indukce do takového kousku jsem měl na mysli starou normu, která dovolovala zanedbat konstrukci kratší 5m.

Souhlas, magnetická indukce v tomto případě asi problém není. Pokud by ta armovací železa dělala vhodně orientovaný závit nakrátko, tak by to dokonce magnetickou indukci tlumilo (pokud by to ovšem nevybouchlo).
Problém by byla elektrická indukce (kapacitní proud) a možnost průrazu.

Tu desku sundavat nebudu  dát ten stožár dál je pro mne jednodušší.

[Fuk Tomáš]

Na prvním obrázku je výsledek 1. etapy úprav - totiž oddálení antény a odpojení od hromosvodu.
Z metodiky http://elektrika.cz/data/clanky/clanek.2005-05-14.7231143298/view
mi vyšly min. vzdálenosti pro II. třídu LPS, při abstrahování od sousedních objektů, 80 cm zdivo resp. 40 cm vzduch. Skutečné nejmenší vzdálenosti jsou
- 80 cm zdivo (mezi špičkami kotevních šroubů stožárů, taktéž mezi kotevními šrouby ant. stožáru a betonovou krycí deskou, se kterou lícuje také ten plechový nástavec na komíně)
- 50 cm vzduch (horní anténa - okraj betonové krycí desky) i spíše 60 cm (horní anténa - okraj armované části krycí desky komína.
Při uvážení sousedních objektů a jejich svodů v pohodě naplním i vzdálenosti pro třídu I.

Antény i ten b.u.d.n.í.k vpravo jsou v chráněné zóně i pro třídu I. (poloměr bleskové koule 20m),  u anténního stožáru s rezervou 0,5 m a u té stříšky 10 cm.

2. etapa bude instalace přepěťových ochran na vstup kabelů do objektu, a 3. etapa rozšíření počtu napojení jímače na svody (z 1 na 3) a napřímení toho stávajícího jediného.

Nyní mi dělá starost jiná věc. Ve dvou rozích jsou udělány svislé svody jako skryté za plechovým pásem. Ven je vystrčena jen zkušební svorka - viz druhý obrázek. Další dva svody jsou po fasádě.
Pak ale (před 4 roky) přišli polystyrenoví zateplovači na sousední dům, a jeden z těchto dvou skrytých svodů je nyní navíc schován pod fasádou, včetně té zkušební svorky. Pokud by to někdo chtěl rozpojit za účelem měření zemního odporu, musel by svod odpojit nahoře (viz třetí obrázek) anebo vydlabat kus fasády.

Chtěl  bych se z.e.p.t.a.t, jak velký je to problém?
A až jednou přijdou polystyrenáři i na ten druhý roh, mám tu zkušební svorku chránit vlastním tělem?

[Jaroslav Borovec]

A co na to Jan Hájek?

[Fuk Tomáš]

Co na to (na tu jednu ukrytou zkušební svorku) říká Jan Hájek, nevím.
Vím, co na to letos řekl revizní technik v revizní zprávě: je to závada, ale zařízení je i tak schopno bezpečného provozu.

Jinak ta střecha ještě doznala změn - kromě těch plánovaných změn ve 2. a 3. etapě tam ještě přibyla regulérní jímací tyč místo té chudinky, a další tři pomocné jímače na obvodu střechy k vykrytí výklenků.