Výpočet rizika dle ČSN EN 62305-2

[Jan Hájek]

Pokud by měla být v budoucí normě vydána opravdu mapa kompletního Česka s parametrem "počet blesků/1km2",  pak by bylo nutno podle mého názoru tato data ještě nějakých pár let sbírat.

No jo, ale jsme zase u toho, vám vadí statistický výpočet a rád byste prosadil, aby se ochrana před bleskem dělala vždy pouze na té nejvyšší úrovni, jakmile se zařízení bude vyskytovat v oblasti, kde hrozí reálné riziko blesku (tzn. už tam někdy byla bouřka),  to bohužel laická veřejnost nepřijme.
 
Na jednu stranu vám  data vytvořená  formou bouřkový den x 0,1 = počet zásahů bleskem na 1km² přijdou nepřesná (diskuze nad koeficientem přepočtu probíhaly více jak 50 let),   ale sběr těchto zdrojových dat probíhá již staletí se zvyšující se přesností. Na druhou stranu se nebráníte datům za pouhých 20-30 let, jakmile bude tato databáze vytvořena a to i přesto, že vzhledem ke způsobu sběru těchto dat, budou opět obsahovat nepřesné údaje, protože opět neregistrují každý výboj a není zas tak jednoduché a přesné odlišit výboj mrak-mrak od mrak-země.

To ještě můžeme jako ČR mluvit o štěstí, že než jsme se jako stát rozhoupali, jestli přesnější na polohu americká, nebo přesnější na počet výbojů francouzská čidla, došla evropským partnerům trpělivost a obě dvě nám v podstatě darovala. Počet těchto čidel je 2, což je bez součinnosti s německým a rakouským sběrným systémem téměř na nic. Tento sběr dat samozřejmě neprobíhá kvůli ochraně před bleskem, ale z důvodu zpřesňování meteorologický ch pozorování. A máte pravdu, oficiální spuštění bylo od roku 1999.

Ještě k jakékoliv statistice a hlavně té pro zásah bleskem, to že je statistická pravděpodobnos t velmi malá, neznamená, že se to na konkrétním místě nestane, i ten nejhůře provedený hromosvod poskytuje vyšší ochranu, než krásně svázaná zpráva, že  vás s nejvyšší pravděpodobnos tí  blesk nezasáhne.

PS: Za konkrétní obnos nenabízím mapku, ale produkt, který jí obsahuje a kromě ní, ještě 11 dalších států.

[Miroslav Macek]

No jo, ale jsme zase u toho, vám vadí statistický výpočet a rád byste prosadil, aby se ochrana před bleskem dělala vždy pouze na té nejvyšší úrovni, jakmile se zařízení bude vyskytovat v oblasti, kde hrozí reálné riziko blesku (tzn. už tam někdy byla bouřka),  to bohužel laická veřejnost nepřijme.
 
Na jednu stranu vám  data vytvořená  formou bouřkový den x 0,1 = počet zásahů bleskem na 1km² přijdou nepřesná (diskuze nad koeficientem přepočtu probíhaly více jak 50 let),   ale sběr těchto zdrojových dat probíhá již staletí se zvyšující se přesností. Na druhou stranu se nebráníte datům za pouhých 20-30 let, jakmile bude tato databáze vytvořena a to i přesto, že vzhledem ke způsobu sběru těchto dat, budou opět obsahovat nepřesné údaje, protože opět neregistrují každý výboj a není zas tak jednoduché a přesné odlišit výboj mrak-mrak od mrak-země.

To ještě můžeme jako ČR mluvit o štěstí, že než jsme se jako stát rozhoupali, jestli přesnější na polohu americká, nebo přesnější na počet výbojů francouzská čidla, došla evropským partnerům trpělivost a obě dvě nám v podstatě darovala. Počet těchto čidel je 2, což je bez součinnosti s německým a rakouským sběrným systémem téměř na nic. Tento sběr dat samozřejmě neprobíhá kvůli ochraně před bleskem, ale z důvodu zpřesňování meteorologický ch pozorování. A máte pravdu, oficiální spuštění bylo od roku 1999.

Ještě k jakékoliv statistice a hlavně té pro zásah bleskem, to že je statistická pravděpodobnos t velmi malá, neznamená, že se to na konkrétním místě nestane, i ten nejhůře provedený hromosvod poskytuje vyšší ochranu, než krásně svázaná zpráva, že  vás s nejvyšší pravděpodobnos tí  blesk nezasáhne.

PS: Za konkrétní obnos nenabízím mapku, ale produkt, který jí obsahuje a kromě ní, ještě 11 dalších států.

Souhlas, já myslím, že si v podstatě rozumíme.
Jediný rozdíl mezi námi je, že to, co Vy nazýváte střední hodnotou, já nazývám hausnumerem a naopak.

[H]

Měl bych dotaz přímo k výpočtu rizika.
Je několik souvisejících objektů, navzájem od sebe vzdálených 4-10 m.

Mám k nim při výpočtu přistupovat ke každému samostatně a pro každý z nich uvažovat sousedící objekty okolní budovy pro činitel polohy/prostředí (počet objektů = počet výpočtů rizika),  anebo k nim mám přistupovat jako k jedinému objektu o celkových rozměrech obestavěné plochy (= jeden výpočet rizika společný pro všechny objekty)?

[Jirka Š. Svejkovský]

Zaujala mě jedna věc. Elektrikáře učím, že žádný hromosvod je lepší, než špatný (aby to neflákali).
Jímače poněkud zvyšují pravděpodobnos t zásahu. Co udělá úbytek napětí na svodu uzemněném třeba 500 Ohm?
To není hromosvod, to je ruská ruleta.

[tatahub]

Nepřipravuje se už nějaká nová norma na hromosvody,která by současné mnohdy neřešitelné požadavky zjednodušila??

[Jan Hájek]

Nepřipravuje se už nějaká nová norma na hromosvody,která by současné mnohdy neřešitelné požadavky zjednodušila?

Ano, 1.dubna vyjde novela, která zakáže napětí, proud a vodivost kovů.

[tatahub]

No už bylo načase ,současného souboru má hodně lidí plné zuby,nicméně seriozně-od kdy se začal připravovat současný soubor? ví to někdo?

[Jan Alin]

Ano, 1.dubna vyjde novela, která zakáže napětí, proud a vodivost kovů.

Co takhle zakázat blesky a přepětí, to by problém vyřešilo. 

[Jan Hájek]

Současný soubor začal vznikat již před rokem 1750. Seriozně. Předtím se to svádělo na démony co se rouhají Bohu.

[Jirka Dobrovolný]

"Okolní související objekty jsou objekty připojené k vyšetřovanému objektu nějakou inženýrskou sítí vycházející z tohoto objektu. Ale nepatří k ním objekty napojené na veřejnou inženýrskou síť (např. sousední dům)."

1) Kde je toto napsáno v normě (nebo kdekoliv)?

2) Jak to chápat:  ...jsou objekty připojené k vyšetřovanému objektu nějakou inženýrskou sítí...Ale nepatří k ním objekty napojené na veřejnou inženýrskou síť... Jakože veřejná síť nemá na související objekt vliv a soukromá má?

Procházel jsem různé analýzy rizik dostupné na netu a ani jedna neuvažuje sousedící stavbu. Dokonce ani žádný ze čtyř příkladů v normě se sousedící stavbou nepočítá.

3) V kterých případech je tedy potřeba sousedící stavbu zohlednit??

4) Jinak řečeno: Co je to sousedící stavba podle normy? Je někde definice?

[Jiří Schwarz]

Za téměř 10 let se moc nevyjasnilo?
Umím si představit, že když budu mít správně udělaný hromosvod, ochrany proti přepětí na úrovni svodičů bleskových proudů, a náhodou můj dům trefí blesk, mám šanci, že mi pospojování a přepěťovky podrží celý objekt na jednom potenciálu, ale díky "nenulové hodnotě uzemnění" se celý objekt na zlomek vteřiny posune na potenciál hóóódně rozdílný od potenciálu "vzdálené země".
Tohle v podobě špičky pošlu po přívodu sítě sousedovi. Ale stejně tak to on může poslat ke mě.

Tady pak bude hrát velký rozdíl jakým vedením jsou objekty propojené, jaká je vzdálenost, kapacita vedení proti zemi, kolik a jak daleko je tam dalších připojených objektů, zda mají či nemají ochrany...
Ale to jsou často informace, které projektant nemá a měl by problém některé z nich korektně zjistit

[Jirka Dobrovolný]

Jsem zelenáč a některé "evidentní" věci mi nejsou jasné.

Chápu, že po vedení se ke mně/ode mně může šířit bleskový proud. A proto se ptám.

Norma, (alespoň ed.2),  nespecifikuje, kdy se sousední stavbou počítat a kdy ne, proto bych ovšem na první nástřel čekal, že je se sousedními stavbami nutno počítat vždy. Sama norma však  ani v jednom vzorovém případě sousední stavbu neuvádí. Evidentně se s ní nepočítá ani v projektech. Mohl bych to dělat stejně, ale já to nechci sekat jak Baťa cvičky.

Je třeba typická řadovka s dejme tomu venkovním vedením důvodem, proč sousední stavby uvažovat? Dejme tomu, že nebudu uvažovat stavby, které se vlezou do sběrné plochy vedení na jedné straně ulice  (20m na každou stranu vedení ,  protože uvažovaná plocha se má počítat jen jednou (POZN.2 k čl. 6.4),  ale druhá strana ulice do této sběrné plochy nepatří a tím ji tedy zvětšuje.... Tato úvaha mi na druhou stranu přijde až extrémně paranoidní a vím, že s tím takto nikdo nepočítá, proto hledám názor někoho fundovaného.

A PAK, HLE!,  je tu starý článek k první edici, kde se tvrdí, že se nepočítají stavby propojené veřejnou sítí, ale soukromé ano. (A netvrdí to jen tak někdo, že.)

Proto mě zajímá odpověď. Možná píši do špatného vlákna, ale přece nebudu zakládat nové, když už tu takové je.

[Jan Hájek]

Sousední objekty napojené na veřejnou síť jsou obsaženy v zadávané délce vedení 1000 m.
Tady se jedná typicky o případ RD a garáž, největší vliv mají připojené objekty v případě průmyslových areálů.

[Jirka Dobrovolný]

Děkuji pane Hájku, odpověď stručná a jasná.

Ale v normě to explicitně uvedeno není, že?

[Jan Hájek]

Ale v normě to explicitně uvedeno není, že?

Sice ne, ale přesně to vyplývá z Obrázek A.5 – Sběrné plochy a logiky rozdělení jednotlivých vstupních dat.