Jak otestovat motor, zda není vadný?

[Martin Kurka]

Pane Kastner, vypadá to, že ten motor nemá vůbec žádnou mechanickou brzdu, je to jen obyčený motor doplněný jen o Klixon (= teplotně závislý bimetalický mžikově rozpínající kontakt -  to je ten čtvrtý vodič dovnitř do motoru motoru). Klixon při přehřátí motoru vypíná "stykač" motoru (napětí z šedé fáze pro přídržnou podpěťovou cívku).  Klixon bude mezi šedou fází a modrým přívodním vodičem.
 
Brzdí se tak, že se mezi dvě fáze motoru přivede DC napětí z modulu, od kterého jsem poslal obrázek a schema. Modul bude umístěn v krytu přívodky a hlavního vypínače.


DC se injektuje skrz trvale připojenou šedou fázi motoru a druhý DC pól jde z elektroniky přes rozpínací kontakty spínače do hnědé fáze motoru.
Elektronika obsahuje fázově řízený tyristorový usměňovač, trimrem se natočí hodnota brzdného DC proudu.


Přívodní barvy do motoru schematu odpovídají, vývodní jsem doplnil do fotky také.
Obrázek přívodky a spínače dodavateli Klinger Born odpovídají též dodané fotce.

[Pavel 008]

Tady je hlavní problém v tom, že ten návod k použití je paskvil. Technická data, schéma elektrického systému, hodnota předřadného jištění, rozkreslení stroje - tam je dokonce zobrazeno pro napájení 230V a dle vidlice ve tř. II... Pak se musí jít člověk zeptat na odborné fórum, protože byť má elektrotechnic ké vzdělání, tak věci které nedělá ho udiví. O brždění DC injektáží jsem se kdysi určitě učil/bylo nám přednášeno jako jeden ze způsobů brždění, ale v životě jsem to neviděl v reálu.     

[Kastner Lubomír]

Tak mechme brzdu brzdou a přejděme na výkon motoru. Proč motor odebírá pouze 1,7A a proč má tak malý výkon? Naměřený odběr neodpovídá ani štítku ani manuálu. Pokud by tam byla mechanická závada např. ložiska apod. tak by byl odběr daleko větší. Pokud by bylo napálené vinutí, tak by byl také odběr větší. nabízí se možnost poruchu spoje ve vinutí cívek - zapojení věnce. Ale bez bližšího měření na svorkovnici motoru - napětí, proud, odpor vinutí asi těžko něco vymyslíme.

[Rozmahel Vladimír]

...Brzdí se tak, že se mezi dvě fáze motoru přivede DC napětí z modulu, od kterého jsem poslal obrázek a schema....

Už je pro doplnění teorie.
Asynchronní motor se při zkratu chová jako zdroj. Je to využito pro tu brzdu? Čili brzdí vlastní energie roztočeného motoru, která napájí tu fíčuru a po "vybití" motor už jen lehce doběhne?

[Pavel 008]

Něco jsem si o tom našel:   ...statorové vinutí se odpojí od sítě a připojí se na zdroj stejnosměrného napětí (blok, resp. modul stejnosměrného brzdění. Magnetické pole statoru je tedy netočivé, nepohyblivé a pohybující se rotor indukcí sám vytváří brzdný moment. - zdroj ...
Pan Kurka ale určitě dá kvalifikovaněj ší odpověď.

To mě přivádí na myšlenku. Po vypnutí stroje, ale neodpojení přívodní vidlice, teče statorovým vinutím stále SS proud?

... Ale bez bližšího měření na svorkovnici motoru - napětí, proud, odpor vinutí asi těžko něco vymyslíme.

O víkendu proměřím.

[Rozmahel Vladimír]

Něco jsem si o tom našel:   ...statorové vinutí se odpojí od sítě a připojí se na zdroj stejnosměrného napětí (blok, resp. modul stejnosměrného brzdění. Magnetické pole statoru je tedy netočivé, nepohyblivé a pohybující se rotor indukcí sám vytváří brzdný moment...

Ten modul se připojí na vinutí roztočeného motoru a v podstatě ho zkratuje. A to je zdroj, který v modulu vyrobí DC brzdící proud s klesajícím průběhem...

[Martin Kurka]

Brzdění asynchronního motoru DC proudem zavedeným do statorového vinutí využívá vířivé proudy. Do dvou fází se přivede DC proud, pokud možno tak velký, aby se vinutí moc nepřetížilo. Tím se vytvoří ve statoru DC pole. V rotujícím rotoru se  tomuto DC poli indukují vířivé proudy. Čím rychleji rotor točí, tím jsou vířivé proudy větší. Účinkem těchto proudů motor brzdí, brzdí tím intenzivněji, čím jsou tyto indukované proudy větší a ty jsou největší, když se rotor točí nejrychleji.
DC brždění má tudíž největší brzdný účinek hned na začátku brždění, s klesajícími otáčkami brzdný momet klesá a v klidu to nebrzdí vůbec.
DC brždění má tyto nevýhody:
-nástup brzdného momentu je brutální a s otáčkami klesá (pro tu brutalitu zde mohlo dojít k uvolnění matic pilového kotouče)
-v klidu to nebrzdí - nevhodné pro zdvihadla apod.
-pokud vypadne síťové napájení, tak to vůbec nebrzdí -nelze použít na plné bezpečnostní brždění, třeba pojezdů apod.
-veškerá energie motoru a poháněného zařízení se maří v rotoru, pokud je brzdná energie velká, může dojít k protavení rotorových tyčí
-aby to slušně brzdilo, musí být DC proud co největší a ohřívá vinutí statoru, protože vinutí má poměrně malý ohmický odpor
-naprosto nezbytná je elektronika pro řízení brzdného DC proudu, řízené usměrnění napájecího napětí a pro časové omezení doby brzdění. Chytřejší elektroniky umí sledovat otáčky motoru a zpočátku brzdit měkčeji, pak přidat DC pole a v hodně nízkých otáčkách  motoru hned DC proud vypnout. DC proud teče do vinutí vždy jen krátkodobě na dobu brždění.

Výhoda DC brždění je v jednoduchosti, neopotřebování brzdného obložení a v maření tepla v motoru, které u zřídka spouštěných motorů nevadí. (Dokonce některé frekvenční měniče používají kombinované brždění, zpočátku DC injektáží a pak přejdou do nadsynchronníh o brždění s výkonem mařeným v brzdném odporu, který může být malý a integrovaný v měniči.)

Pozn. 1
U DC brždění je nutné před započetím injektáže nejprve vypnout napájení motoru, potom počkat až přestane motor dodávat nadsynchronně napětí (zanikne v něm pole) a pak teprve připojit DC napětí. Generované napět z doběhu je tedy pro DC brždění škodlivé a nevyužívá se nijak pro brždění. Navíc vytváří protinapětí usměrňovače a ten může být v závěrném směru namáhán několikanásobn ým síťovým napětím.
Aby byl možný co nejrychlejší přechod vypořádala se s tímto problémem u svého modulu DC brzdy firma Omron řízeným tyristorem antiparalelně k vinutí, tento tyristor "zhasne" generované napětí mezi vývody motoru U-V (viz příloha).

[Martin Kurka]

Pozn. 2
Princip vířivých proudů používaly mechanické elektroměry na brzdění hliníkového kotoučku permanentním magnetem.
Kdo si to nepamatuje, nechť zkusí pustit do svisle držené měděné topenářské trubičky neodymový válcový magnet a pro porovnání asi tak stejně těžkou ocelovou kuličku. A můžete si to zkusit i s hliníkovou trubkou. Čím delší trubka a čím silnější magnet, tím bude výsledek pokusu průkaznější.

[Pavel 008]

Problém vyřešen. Chyba byla ve volnějším řemenu. Nicméně když už jsem tam byl, tak jsem proměřil odpor vinutí. Všude naměřeno stejně, 9 Ohmů. Tepelka je zapojena mezi hnědý a modrý vodič, tam jsem naměřil zkrat. Napětí na svorkách při běhu 395V. Při vypnutém stroji, ale stále připojeném kabelu je napětí na svorkách motoru (měřeno doutnavkou na vadasce, proti kostře jsem neměřil, protože je to za chráničem). Multimetrem jsem to už neověřoval. Doporučil jsem majiteli, aby po práci vytahoval kabel. Při zatížení se odebíraný proud zvětšil asi ke 3A. Štítek na motoru není.