V čem je výhoda či nevýhoda soustavy TN-S ?

[Fuk Tomáš]

Ampéry ve vodiči N je nutno mít přesně pod kontrolou a to jeho případné přizemnění zcela znemožňuje. 

Tomu nějak nerozumím. Máte na mysli nějakou konkrétní situaci, v níž by přizemněním N vodiče došlo k významnému a nekontrolované mu nárůstu proudu tímto vodičem?

[Jiří Šmíd]

Problém v tom vidím.
Uzemníme li vodič N a PE (i každý samostaně) pak se zdá být jisté, že část proudu, která by normálně tekla pouze vodičem N se bude uzavírat přes uzemnění a poteče i vodičem PE. Jak velká část to bude závisí na poměru impedancí a velikosti zemních odporů. V takovém případě však již nebude mít PE nulový potenciál vůči zemi. To se dá hodnotit minimálně jako nevhodné a za jistých okolností by to snad mohlo být i nebezpečné.
V takto uspořádaných rozvodech bude používání chráničů a chráničových spouští sázka do loteri, ale spíše to nebude možné vůbec.

[Lubomír Jindra]

Přizemnit každý zvlášť a přitom je nespojit 

Jakékoli přizemňování v elektroinstala ci slouží jen a pouze k účelu ochrany před úrazem elektrickým proudem 

Elektrický proud určený k využití v jakémkoli spotřebiči má téci vodiči, které jsou k tomu účelu dimenzované a jištěné. Pokud jsou dimenzované a jištěné správně dle ČSN, nemůže vznikat žádná potřeba přizemňovat vodič N

Vytvářet přizemnění s cíleným účelem jaksi posílit vedení a tedy ne kvůli ochraně ale kvůli čerpání elektrické energie ze země by byla celkem slušná prasárna

P.S.
zajímavé úvahy, člověk se alespoň podívá na věci z jiných úhlů 

[Jirka Š. Svejkovský]

Není. Zem není PE vodič (a obvykle ani není zeleno/žlutá).

Myslím, že nejde o barvu. Protože dobře provedené přizemnění dosahuje odpor v řádu jednotek ohmů, je v podstatě totožné se situací, kdy bychom PE a N spojili přímo.

Zpětný proud by pak netekl pouze vodičem N, ale částečně i zemí a tím i blízkými přizemněnými vodiči PE. Pokud by bylo přizemnění vodiče PE v těsné blízkosti přizemnění vodiče N, odpor uzemnění by už nehrál významnou roli a zpětný proud by se prakticky rovnoměrně rozdělil mezi PE a N.

Výhoda a hlavně podmínka sítě TN-S by byla pryč.

PS: Na jaře je Zem krásně zeleno/žlutá.

[Jaroslav Hasala]

Tak jak jsem psal dříve, TN-C má svůj význam u dlouhých tras, jednak z důvodů ekonomických, dále potom také z toho důvodu, že se díky přizemnění PEN/bodu rozdělení PEN trochu vylepší parametry připojení - zejména impedance poruchové smyčky, ale také "vnitřní odpor sítě".
U sítí TN-S nastávají trochu problémy u hodně dlouhých kabelů.
Strikní dodržování TN-S přináší určité praktické problémy.
Představme si např. situaci, kdy máme přívod pro nějaký provoz, v délce třeba 200m. Přívod bude napojený z trafostanice do hlavního rozvaděče pro objekt. V síti TN-C použijeme např. kabel AYKY 3Bx 240+120, v hlavním rozvaděči provedeme rozdělení PEN, místo rozdělení přizemníme. A tím je to hotové.
Pokud budeme chtít TN-S, musíme použít kabel AYKY 5x 240 (vyrábí se vůbec ?),  místem rozdělení bude místo připojení (trafostanice). V hlavním rozvaděči bude přizemněný pouze PE, N bude izolovaný.
Pokud to shrnu, v tomto případě při použití TN-S budou vyšší náklady a získáme připojení s horšími parametry. Ziskem je TN-S, ale přinese to v tomto případě vůbec nějaké výhody ? Bezpečnost se v tomto případě podle mého soudu nijak výrazně nezvýší. Jedinou výhodu vidím ve větší odolnosti vůči rušení, což může mít v určitých případech svůj význam.

[Jaroslav Hasala]

PS: Na jaře je Zem krásně zeleno/žlutá.

No to jo, díky zelenému tunelu EU se všude pěstuje řepka ... Nahoře žlutá, dole zelená ... Ale moc krásné mi to nepřipadá, osobně za tím vidím hlavně nesmyslnou "zelenou" politiku a navím mám sennou rýmu ... 

[Radim Strycharski]

Tomu nějak nerozumím. Máte na mysli nějakou konkrétní situaci, v níž by přizemněním N vodiče došlo k významnému a nekontrolované mu nárůstu proudu tímto vodičem?

Měj jsem na mysli případ, kdy by někdo chtěl dodatečně namontovat proudový chránič a potřeboval by, aby se rovnaly proudy v L a N.

V této souvislosti mě napadl další úhel pohledu. Za bodem rozdělení z PEN na PE a N se to již nesmí dále spojovat. Když ale někdo udělá toto rozdělení např. u CYKY-J 5x10 v RE a pak to zase spojí v RB, tak se na to dá nahlížet různě. Buď jako na porušení onoho požadavku na zakáz opětného spojování, anebo na zachování sítě TN-C s tím, že je tam jeden vodič navíc s nesprávnou barvou. A kdyby se zeleno/žlutý označil na konci modře a modrý zelenožlutě, a nebylo by to u nás, ale např. ve Francii, tak by bylo v pořádku podle EN úplně všechno.  

[Fuk Tomáš]

Takže, když to shrnu, normy toto přizemnění vodiče N a priori výslovně nezakazují.
Námitky proti takovému řešení jsou tyto:

1)

Jakékoli přizemňování v elektroinstala ci slouží jen a pouze k účelu ochrany před úrazem elektrickým proudem 

To je myslím pouze dedukce, nebo je to takto v některé normě napsáno, s všeobecnou platností pro veškeré elektroinstala ce?
Existují případy, kdy tomu tak není.
Například v třífázové soustavě TNC slouží přizemňování PEN kromě ochrany před NDN také ke snížení přepětí L-N při poruše PENu (kteroužto funkci soustava TNS postrádá).
Některá zařízení ke své funkci potřebují pracovní uzemnění (anténařina).

2)
Nesmí se znovu spojovat N s PE. I při oddělených zemničích by část proudu vodiče N tekla přes zem do vodiče PE, což by jednak mohlo vyvolat nebezpečný stav, a druhak by to vylučovalo použití proudového chrániče.

Bylo by iluzorní domnívat se, že žádná část proudu vodiče N neteče žádným vodičem PE či zemničem. To by popíralo účel přizemnění bodu rozdělení PEN na PE a N.
Vyloučit nebezpečný stav by se jistě dalo vhodnou konfigurací zemničů, přičemž by se např. měřením ověřilo, že při nějak definované velikosti proudu do zemniče N nedosáhne na zemniči PE napětí proti vzdálené zemi hodnoty vyšší než XY.
Proudové chrániče by ovšem bylo možné použít až v rozvodu za (posledním) přizemněním N.

3)

Elektrický proud určený k využití v jakémkoli spotřebiči má téci vodiči, které jsou k tomu účelu dimenzované a jištěné.

Chcete mě přesvědčovat, že v soustavě TNS se samostatně jistí i vodič N?

4)

Pokud jsou dimenzované a jištěné správně dle ČSN, nemůže vznikat žádná potřeba přizemňovat vodič N

Nikdy neříkejte nikdy.

5)

Vytvářet přizemnění s cíleným účelem jaksi posílit vedení a tedy ne kvůli ochraně ale kvůli čerpání elektrické energie ze země by byla celkem slušná prasárna

Nejednalo by se o čerpání energie ze Země (za to by byla Nobelova cena),  ale o snížení energetických ztrát ve vedení.

6)

PS: Na jaře je Zem krásně zeleno/žlutá.

Já tam vidím i červenou a modrou, o šedivé nemluvě 

zajímavé úvahy, člověk se alespoň podívá na věci z jiných úhlů 

To bylo mým záměrem.

[Jirka Š. Svejkovský]

Ano, je zajímavé, že o tak základní věci se dá dlouze diskutovat.

Ten modrý proužek na zelenožlutém vodiči dlouho nevydrží, zvlášť u nějaké tkaničky. Elektrikář se pak diví, že mu PE při odpojování hází blesky. Mysleme na kolegu, který přijde po nás, aby nemusel dlouze pátrat, cože jsme to tam vymysleli.

Používejme TN-S a TN-C tam, kde je to vhodné, účelné a bezpečné. Nebuďme jako nejmenovaný výrobce střídačů pro fotovoltaiku, který umožňuje připojení až 25mm²,  ale pouze pětižilově. Klema na svorkách znamená ztrátu záruky.

[Radim Strycharski]

3)Chcete mě přesvědčovat, že v soustavě TNS se samostatně jistí i vodič N?

[

Tak tak. Nejenom jistí, ale obecně spíná. Čili další důvod pro zákaz spojování N a PE.

[Rozmahel Vladimír]

Jakékoli přizemňování v elektroinstala ci slouží jen a pouze k účelu ochrany před úrazem elektrickým proudem 

Uzemnění je možné pracovní i ochranné. Může být samostatně dle potřeby to či ono, nebo to splní jeden zemnič. Uzemnění N dle návrhu kol.Fuka by bylo pracovní, není ale v této síti dovoleno. Vodič N se klade izolovaně. Pokud by se samostatně uzemňoval vodič N, propojem přes zemi by to byla jakási síť "3+2PEN".

[elik]

Pokud bude kabel v soustavě TN-S dostatečně dimenzován nemyslím si, že by potom měl vznikat úbytek napětí na vodiči N a to ani při zmiňovaných vzdálenostech např. do 200m. Tím odpadají spekulace o jakémsi přizemňování vodiče N. I když je pravda, že PEN nebo PE se má přizemnit po 100m, ostatně jak už zde bylo nedávno probíráno. Proč se potom nepřizemňuje vodič N? To je zřejmé, protože se to prostě nedá zrealizovat, tak aby se ze soustavy TN-S nestala soustava něco jako "3F 2PEN". Měli bychom také uvažovat o vyšších harmonických (tedy zejména 3 harmonické),  které se vyskytují čím dál častěji a to příspěvkem zejména PC, svítidel a různých jiných spotřebičů. Není potom lepší, když proud poteče pouze vodičem N než vodičem PEN? V mnoha případech se může stát, že vodičem PEN potečou velké proudy (příspěvkem vyšších harmonických) - zde není možné jistit ani odpínat vodič PEN což v případě TN-S tak můžeme vodič N jistit.
Není tedy lepší soustava TN-S?
1. mohu jistit vodič N
2. Nepoteče mi proud přes ochranný vodič PE ale přes N, který mohu kontrolovat, resp. jistit.
3. Vodič PE bude sloužit pouze jako ochranný

Mě přijde soustava TN-S pokud je správně dimenzována bezpečnější než soustava TN-C. I když soustava TN-S je větší finanční zátěž pro investora. Souhlasíte s mým příspěvkem?

[Rozmahel Vladimír]

To, že je lepší TN-S bylo jasné už na začátku příběhu. Je velký rozdíl, kde se taková síť použije. U rozlehlého areálu, např.1km2, kde v hlavních rozvodech mohou téct proudy v řádu stovek amper, je použití TN-S u rozvodů nn hloupost.
S tím jištění vodiče N bych byl velmi opatrný. Spínat ano, jištění maximálně u spotřebiče 230V.

[elik]

Píšete, že u hlavních a rozsáhlých rozvodů je použití soustavy TN-S hloupost. A na jištění vodiče N by jste byl opatrný. Na základě čeho jste k těmto dvou bodům došel?

[Rozmahel Vladimír]

Odpověď na první otázku jsem psal už výše. Na tu druhou si zkuste vyhledat ve vyhledavači heslo " přerušení vodiče PEN, nebo N ve třífázové síti "
Namátkou nalezené   http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,1364.15.html

[elik]

Pokud dojde k přerušení vodiče PEN nebo N vyjde to snad úplně nastejno. Ať už tedy PEN nebo N problém vznikne naprosto stejný. Takže odpověď pod Vaším odkazem jsem tedy nenašel. A ve výše uvedené odpovědi jste psal, že impedance poruchové smyčky L-PE bude lepší než vnitřní impedance sítě L-N. Ale napsal jste "jen",  že to považujete za nesmysl. Já jsem napsal, že při vhodně dimenzovaném kabelu by nemělo dojít k úbytku. Pokud je kabel skutečně dobře nadimenzovaný měla by být vnitřní impedance snad v pořádku. Pane Rozmahel tím do vás nechci rejpat, že snad váš názor je špatný! Jen jsem vás nepochopil v čem vidíte tu nevýhodu soustavy TN-S již v páteřních-hlavních rozvodech.

[Jaroslav Hasala]

Mě přijde soustava TN-S pokud je správně dimenzována bezpečnější než soustava TN-C.

Pokud je použito systému TN-C-S, nevidím žádnou zvláštní výhodu v použití "čisté" TN-S.
Spíše vidím nevýhody - tak jak jsem psal dříve - vyšší pořizovací náklady a horší parametry připojení.
V bezpečnosti také žádné zvláštní rozdíly nevidím, tedy za předpokladu kvalitního přizemnění.
Co se týká provozní spolehlivosti, ta bude dokonce podle mého soudu vyšší u TN-C, u sítí TN-S všechno "visí" na jednom místě - bodu rozdělení, respektive místu připojení vodiče N. Pokud tam dojde k poruše, potom pápá jednofázové spotřebiče ...

Zmiňované vyšší harmonické přinášejí další úhel pohledu. Zejména v provozech, kde je vyšší počet spínaných zdrojů, jako jsou např. administrativn í budovy, plné počítačů, elektronických předřadníků apod.
Může dojít k situaci, kdy přes N poteče vyšší proud než přes fázové vodiče. Zejména pokud je použitý kabel s redukovaným N vodičem, může to být docela problém, kabel se může přehřívat.
Jednou jsem již toto konkrétně řešil, z původního TN-S přívodu bylo z těchto důvodů nakonec nutné "vyrobit" TN-C.    

[Jaroslav Hasala]

Pokud dojde k přerušení vodiče PEN nebo N vyjde to snad úplně nastejno.

Není to stejné. V případě přerušení PEN se najdou cestičky, které PEN přizemní - např. přes kostry spotřebičů, přes ochranné pospojení, přes přizemnění bodu rozdělení PEN apod.
V případě přerušení N je to obvykle konečná stanice pro jednofázové spotřebiče. Vzniklý stav není nebezpečný z hlediska nebezpečí úrazu, je ovšem velmi škodlivý pro jednofázové spotřebiče.