Jak postupovat při výrobě rozvaděčů?

[Jan Franěk]

Nemůžu, ani jako RT, posuzovat výrobek, jestli je udělaný správně, nebo ne. To mě přece nepřísluší. Pokud mám pochybnosti, mohu to podstoupit někam jinam, k posouzení.

Osobně to také píši do závad, ale dávám kladnou revizi. Zákazníka upozorním, že je to poměrně vážná závada, sice jen "papírová",  ale pokud se něco stane, tak nemá nic v ruce a je v jeho zájmu požadovat to na co má nárok, dle platné legislativy a že je to naprostým standardem, mýt toto v pořádku. Tím mu naznačím, že byl ošizen .

Vždy samozřejmě záleží na mnoha dalších "drobnestech" okolo. Po pár prohlédnutých krabičkách a zapojených zásuvkách, hned víte s kým máte tu čest a podle toho k tomu přistupujete.

[Jiří Šmíd]

Vidím to stejně jako pánové Novák a Franěk. Jako RT na rozvodnici mohu posoudit krytí ve vztahu k danému prostoru, způsob montáže, umístění, hodnoty jištění vzhledem ke kabelům, zapojení kabelů atd. Vše jmenované souvisí s montáží a tu posuzuji v revizi, nikoli výrobky mezi které rozvodnice nepochybně patří. Vlastně ano výrobky také, ale pouze vhodnost jejich použití a kompletnost.

[Kamil Novák]

Neuváděl jsem pouze chybějící štítek, ale ptal jsem se, zda od rozvaděče máte vůbec nějaký doklad. Pokud nemáte nic, nemúžete dospět k závěru o schopnosti elektroinstala ce z hlediska bezpečnosti.

A jaké doklady bych měl podle vás k rozvaděči mít? Co mne opravňuje vůbec nějaké doklady požadovat? A po kom?
Z normy vyplívá, že rozvaděč musí mít typový štítek, na kterém musí být pouze:
a) označení nebo ochranná známka výrobce
b) typové označení, identifikační číslo nebo jiný identifikátor. To je vše.

Ostatní údaje již na vlastním štítku být nemusí.  
To, že výrobci na štítcích uvádějí i další údaje je paráda, ale není to jediný možný způsob.
Dokonce ani označení značkou shody na štítku nebo na vlastním rozvaděči nemusí být (může být na obalu, nebo jen v dokumentaci).  
Což je (podle mého názoru) špatně.

To co uvádíte je jakási polorevize rozvaděče s tím, že vlastně žádná nebyla potřeba, protože se jedná o výrobek.

Přesně tak - ani polorevize, ani čtvrtrevize. Je to výrobek a hotovo. Takže já upozorním investora (uvedením této skutečnosti do RZ),  že když není znám výrobce, mohl by být problém s řešením případné škody a tím to pro mne končí.

Jak si třeba prohlídkou ověříte tepelné ztráty osazených přístrojů nebo krytí, když není uvedeno a nechcete se tím zabývat? Odhadem?

A proč bych měl řešit nějaké tepelné ztráty ?    

Jestliže je rozvaděč umístěn do prostoru, kde postačuje minimální krytí zajišťující ochranu před dotykem (IP 2X),  tak to si opravdu dovolím posoudit sám.
Jestliže jde ale o prostor se složitějšími vlivy a tedy s požadavkem na vyšší krytí, tak tam se bez písemné informace od výrobce určitě neobejdu.  

Nehledě na fakt, že zmiňovaný údaj o krytí, uvedený na štítku stejně není určující.
Jestliže máme na štítku např. IP 54, ale nějaký jouda rozšlápne vnější dvířka, která pak chybí, tak stejně napíšu max. IP 30.

[Jan Alin]

Už zase ty pověry?
Proč by nemohl být závěr VRZ kladný i při absenci typového štítku rozvaděče?
Absence štítku sama o sobě nějak ohrožuje nebo dokonce snižuje bezpečnost revidované instalace?

To nejsou pověry, jen jiný přístup k revizi.
U pravidelné revize napíšu chybějící štítek jako závadu protože posuzuji stávající již provozované zařízení.
U výchozí revize dochází k uvedení výrobku rozvaděče na trh a bez štítku výrobce a prohlášení o shodě není uvedení na trh v souladu s platnou legislativou. rozvaděč neposuzuji jako výrobek já, to je záležitost výrobce ale posuzuji zda je zařízení použito v souladu s předpisy a to v případě noname rozvaděče není. Od jeho provedení se odvíjí bezpečnost celé instalace tak odmítám napsat kladnou výchozí revizní zprávu. Bez doplnění štítku a předepsané dokumentace to přenechávám jiným co nemají strach napsat do revize že je to bezpečné ale tohle a tohle jako by nebylo i když to napájí celý objekt.

Nakonec jsou naše důvody stejné ale postup jiný. Co na to říká zákazník když mu předáte výchozí revizi objektu a řeknete že rozvaděče se to netýká protože neodpovídá předpisům? Co se asi stane když tam pak dojde k úrazu a přijde vyšetřování? U toho já být nechci.

Otázkou je jestli je relativně přísná legislativa kolem výroby rozvaděčů smysluplná i v případě malého rozvaděče pro byt ale to je úplně jiná otázka a postupy výroby v EU taky. Pokud s předepsaným postupem nesouhlasím musím se snažit o změnu toho postupu a ne ho mlčky bojkotovat. Ale to je už úplně jiné téma.

[Miroš Jan]

Mimo dotaz.
Pánové na základě čeho uvádíte do VRZ závady ?

[Jan Alin]

Mimo dotaz.
Pánové na základě čeho uvádíte do VRZ závady ?

Já trvám na odstranění závad před předáním VRZ a zákazník je většinou při mě. Pokud při mě není, tak přenechávám revizi konkurenci. Možná jednou umřu hlady ale uživit se dá i jinak. 

[Miroš Jan]

Pokud to zákazník zaplatí, klidně mu ten výrobní štítek udělám.

[Jan Alin]

Pokud to zákazník zaplatí, klidně mu ten výrobní štítek udělám.

Pokud je rozvaděč v pořádku a dojde i na doplnění dokumentace včetně prohlášení o shodě tak proč ne. Byla by škoda zahodit rozvaděč jen kvůli chybějícím dokumentům. Jen je škoda že to už jednou zaplatil tomu kdo ho vyrobil opravdu.

[IM]

A jaké doklady bych měl podle vás k rozvaděči mít? Co mne opravňuje vůbec nějaké doklady požadovat? A po kom?

Například protokol o kusové zkoušce.
Od zhotovitele elektroinstala ce, kterému ho dodal výrobce.

[František Šohajda]

Když půjdeme do detailu, dnes není v době počítačů problém takový štítek udělat a nikdo ho nerozezná  !!
Ale to by jsme šli do extrému...
Malý rozvaděč z cetrifikovanýc h dílů schopný elektrikář dokáže udělat stejně dobře, jak výrobce...!
Když si rozvaděč nechám udělat a certifikovat u výrobce s dílů které lze koupit ve velkoobchodě,stejně nic navíc tam nedá, než elektrikář ,  který ho  poskládá  stejně.
Mluvíme o rozvaděčích pro rodinné domky,ne pro průmyslové aplikace.Tak muž bude problém s oteplením a podobnými hračičkami.
Na nějakém semináři se tento problém rozebíral s pracovníky ITI a nic nenamítali proti tomu, aby si malý rozvaděč do velikosti pro RD sestavil elektrikář s certifikovanýc h součástek sám!!

[Jan Alin]

Když si rozvaděč nechám udělat a certifikovat u výrobce s dílů které lze koupit ve velkoobchodě,stejně nic navíc tam nedá, než elektrikář ,  který ho  poskládá  stejně.

To bude tím že výrobce rozvaděčů je elektrikář který prostě jen dodržuje při sestavování rozvaděčů předpisy. Navíc bude ta zodpovědnost za svou práci a v případě problému bude dohledatelný.

Dobrý rozvaděč podle dobrého návodu dokáže ze součástek sestavit i moje manželka, jen budu muset za ten rozvaděč ručit jako výrobce a opatřit ho všemi náležitostmi které vyžaduje legislativa. Opravdu nevím proč tolika lidem vadí že se musí přiznat k tomu že vyrobili rozvaděč, dát na něj štítek a doplnit tu trochu dokumentace.

[Radek Červený]

Opravdu nevím proč tolika lidem vadí že se musí přiznat k tomu že vyrobili rozvaděč, dát na něj štítek a doplnit tu trochu dokumentace.

Já to nevím, ale tuším. Zásadní problém je v tom, že pro leckterého elektrozedníka nebo mizerného elektrikáře žijícího ze dne na den je nemyslitelné dát jako prvotní investici částku v řádu více jak 20 000 Kč za typovou zkoušku, na základě které může vydat prohlášení o shodě.
Nejde jednoduše říci, co je dobře a co špatně. Je nutné vycházet z legislativy, která platí a která určuje jistá pravidla a postup. Netvrdím, že je dobrá nebo špatná, tvrdím, že je platná. A ta vyžaduje protokol o kusové zkoušce a prohlášení o shodě včetně typového štítku.
V tomto směru není prostor na diskuzi, jak to po česku " ochcat ",  mohl by zde být prostor na diskuzi, zda je možné dát návrh na legislativní změnu, aby malý domovní rozvaděč do 25A mohl vyrobit elektrikář s oprávněním a opatřit jej štítkem, aby bylo zřejmé, kdo jej uvedl na trh a kdo ručí za jeho bezpečnost. Měl by to být tzv. zjednodušený postup bez nutnosti typové zkoušky na státní zkušebně.
Na straně druhé, když vidím v praxi ty zvěrstva, co dokáže leckteré " prase " honosně nazvat rozvaděčem, nejsem  osobně příliš nakloněn nějaké legislativní změně.
P.S: nejsem výrobce rozvaděčů, ani vlastníkem typové zkoušky!

[Kamil Novák]

Mimo dotaz.
Pánové na základě čeho uvádíte do VRZ závady ?

To je jednoduché - na základě zjištění skutečného stavu.  
Ale to se zde již probíralo mooockrát.  

[Miroš Jan]

Kamile já se neptal jen tak z plezíru.
Ke konci roku 2008, jsem byl při kontrole dozorového orgánu na bezpečnost v jedné firmě, peskován za to, že jsem měl uvedeny závady ve VRZ. Jednoznačně mi podal vysvětlení, po svém, k článku 61.4.1. ČSN 33 2000-6, v tom znění, že ve VRZ nesmí být žádné závady.
 

[Lubomír Jindra]

...prvotní investici částku v řádu více jak 20 000 Kč za typovou zkoušku, na základě které může vydat prohlášení o shodě.... A ta vyžaduje protokol o kusové zkoušce...

Jen doplním, ta typová zkouška bývá na dobu určitou a na tu kusovou zkoušku je třeba speciální měřák, ten zase bude potřebovat kalibraci... Podnikatelský záměr s výrobou malých typových bytových rozvaděčů je tak předem odsouzen ke krachu  Zřejmě proto nikde v obchodech nejsou. Není poptávka. Moc drahé. Prostě realita.

[Jan Alin]

Není poptávka. Moc drahé. Prostě realita.

Zvlášť když cena za složení rozvaděče elektrikářem přímo na místě je zkreslená tím že není započtena cena za čas potřebný na to složení, ta je schovaná v ceně celé zakázky.
Jak je to v ostatních státech EU? Zažil jsem Poláky, Rakušany, Italy i Němce že štítek na rozvaděč dodali až po urgenci a kroutili přitom hlavou. Štítek ale dodali naprosto standardní takže věděli o čem je řeč.

[Kamil Novák]

Kamile já se neptal jen tak z plezíru.
Ke konci roku 2008, jsem byl při kontrole dozorového orgánu na bezpečnost v jedné firmě, peskován za to, že jsem měl uvedeny závady ve VRZ. Jednoznačně mi podal vysvětlení, po svém, k článku 61.4.1. ČSN 33 2000-6, v tom znění, že ve VRZ nesmí být žádné závady.
 

Já si taky svůj dotaz nevycucal z palce. 
Léta jsem požadoval, aby byly všechny závady před vystavením VRZ odstraněny, protože jsem to měl taky takto zažité.
Při jedné kolaudaci jsem byl popotahován pracovníkem tehdejšího IBP, že jsem do VRZ neuvedl jako závadu, že nejsou na PA přípojnici popsány zde napojené vodiče pospojení.
Oponoval jsem, že to posuzuji za závadu ryze formální a že bych kvůli tomu přeci nemohl RZ vůbec vystavit.
Byl jsem inspektorem poučen, že požadavek na tzv. "čistou" VRZ není nikde stanoven, tak ať tam napříště klidně závady, umožnující pozitivní závěr, klidně píšu. 
Že oni (IBP) na "čistých" RZ netrvají. 

A včíl mudruj....

[Miroš Jan]

Co dodat