Proč u základového zemniče pro hromosvod mám procházet skrz izolaci dvakrát?

[Rozmahel Vladimír]

Myslím si, že už to tady bylo řečeno. Železo v betonu podlahy nad izolací je suché a nemá valný význam jako zemnič. Je to výztuha betonu a pokud je toto spojeno se svody v konstrukci objektu, které mají vést bleskový proud musí být náboj, který se tam vyskytne, sveden do zemniče přes izolaci přes dostatečný počet spojů. Jinak to ani nejde.

[Mlkar.martin]

Myslím si, že už to tady bylo řečeno. Železo v betonu podlahy nad izolací je suché a nemá valný význam jako zemnič. Je to výztuha betonu a pokud je toto spojeno se svody v konstrukci objektu, které mají vést bleskový proud musí být náboj, který se tam vyskytne, sveden do zemniče přes izolaci přes dostatečný počet spojů. Jinak to ani nejde.

Naprosto s Vámi souhlasím, ale proč je ten drát vytažen ven a neprojde rovnou skrz izolaci do železobetonu? Proč ho tahat ven a pak zpět dovnitř?

[Rozmahel Vladimír]

Co třeba jen z důvodu měření jednotlivých vývodů zemniče a možnosti kontroly? To už je dotaz na tvůrce malůvky. Pokud to můžeme rozpojit, tak směrem do země by měl být samostatný zemnič. Pokud to bude spojeno a zakryto, nikdo není schopen říct, zda měřil zemnič nebo něco, přes navzájem propojenou budovu.

[Mlkar.martin]

Co třeba jen z důvodu měření jednotlivých vývodů zemniče a možnosti kontroly? To už je dotaz na tvůrce malůvky. Pokud to můžeme rozpojit, tak směrem do země by měl být samostatný zemnič. Pokud to bude spojeno a zakryto, nikdo není schopen říct, zda měřil zemnič nebo něco, přes navzájem propojenou budovu.

Změřit to objektivně nepůjde, protože mezi vodorovným železobetonem a základem je to již propojeno. Viz můj náčrtek.

[Mlkar.martin]

A nad drátem, který vyšel ven a pak zpět dovnitř je cca 2 metry zeminy..

[Miroslav Macek]

Nyní již to uspořádání chápu.
Způsob, který navrhnul projektant, je možný a to co navrhujete Vy je také možné.

[Mlkar.martin]

Tam mě prosím ještě vysvětlete proč je to takhle uděláno? Jaký to má smysl?

[Rozmahel Vladimír]

Změřit to objektivně nepůjde, protože mezi vodorovným železobetonem a základem je to již propojeno. Viz můj náčrtek.

To ano, ale pořád budete měřit "něco" směrem do země, kam vede vodič odpovídajícího průřezu, směrem k zemniči známého provedení. Takže hodnota odporu zde naměřená je jistá. A tudy je nasměrována cesta bleskového proudu. Je to jen má doměnka.

...je napsáno že provedení zemniče bude v souladu ČSN EN 62 305-3 E.5.4.3.2 a E.5.4.3.5.

Čl. E5.4.3.2. má obrázky E40. Všimněte si těch zkušebních svorek na nich. Je to obdoba.
Čl. 5.4.3.5. mluví o zemniči ve skalnantém podloží a ve třetím řádku se praví:
...U zkušebních svorek by měly být spojeny dodatečné zemniče se svody a se základovým zemničem.

[Mlkar.martin]

Pokud by to měla být zkušební svorka tak by měla být tedy nad zemí. Ale tohle je provedeno pod zemí.
Myslím si, že u těchto typů spojení vše se vším není potřeba zkušebních svorek - ale to si jen myslím to nevím.... Takže jsem stále bezradný.

[Fuk Tomáš]

Nechme téma, kolik spojení je realizováno, stranou.
Dotaz je jednoduchý a to proč drát vyleze ze základového betonu vně budovu vystoupá cca 1,5m (stále vně budovu a beton) a zaleze zpět přez izolaci do železobetonu.

Já tomu rozumím tak, že projektant usoudil, že jsou tam potřeba 4 propoje. Dva z nich realizoval v hloubce, ve vodorovném základu, a dva s průchodem izolací v menší hloubce (viz odpověď J. Hájka - dobrá stopa ohledně ceny průchodky).

Takhle (viz obrázek) by to bylo srozumitelnějš í?

[Lubomír Jindra]

Ze zvědavosti na to koukám ze všech stran, nikdy jsem nic podobného neřešil, napadají mě tyto dvě možnosti:

1. Ten detail je chybný, odbočení ze svislého svodu má být nad úrovní terénu - zkušební svorka - pokračování FeZn k základovému zemniči. Průchodka č.2 by tedy byl nesmysl.

2. Jak uváděl Jan Hájek - výše umístěná levnější průchodka č.2 (menší tlak spodní vody) - úspora.

[Mlkar.martin]

Otázka stále stejná ale proč to je tak jak to je? Nějaká opora v normě nebo jen kvůli "pár" průchodkám? Stejně je použita průchodka skrz svislou izolaci. Ve výkazu materiálu je průchodka stejná jak pro svislou tak pro vodorovnou izolaci.

[Fuk Tomáš]

Otázka stále stejná ale proč to je tak jak to je? Nějaká opora v normě nebo jen kvůli "pár" průchodkám? Stejně je použita průchodka skrz svislou izolaci. Ve výkazu materiálu je průchodka stejná jak pro svislou tak pro vodorovnou izolaci.

Pokud vezmu za dané, že tam projektant chtěl 4 propoje, tak důvod k umístění průchodky ve svislé stěně mě napadá:
1) průchodka bude v menší hloubce, tedy menší namáhání tlakem spodní vody (vyšší spolehlivost),  snadnější případná oprava, možná že i snadnější montáž
2) třeba tak projektantovi vyšlo lépe rovnoměrné rozložení proudu do základového zemniče

[Lubomír Jindra]

Otázka stále stejná ale proč to je tak jak to je?

Není to váš projekt, zhotovený dle něčí rady a teď hledáte odůvodnění pro stavbaře? 

[Mlkar.martin]

Nechápu pane Jindra jak vás to Vůbec napadlo. Odpověď na Vaší otázku zní NE není to můj projekt. Snažím se pouze v této oblasti vzdělávat a jsem rád když mě zde odborníci poradí. Nechápu proč se na takové věci vůbec ptáte, když nechcete poradit.

[Mlkar.martin]

2) třeba tak projektantovi vyšlo lépe rovnoměrné rozložení proudu do základového zemniče

Podle čeho se taková věc počítá? V normě je přímo napsáno jak spočítat kolik přechodů mezi železobetonem a základovým zemničem musí být? Stejně tak je přesně řečeno v normě, že musí být proveden výpočet rozložení proudu do základového zemniče s tím, že je možné spočítat rozdíl jestli udělám průchod svisle nebo vodorovně?

[Miroslav Macek]

Podle čeho se taková věc počítá?
...

Tyhle věci se zpravidla nepočítají a 99,999% projektantů to ani neumí (pokud nejde o rozvodnu vvn nebo něco podobného tak k tomu ani není důvod).
Výhodou projektantova řešení snad může být to, že uzemnění není na věčné časy pohřbené, že se k němu lze i v budoucnu nějak dostat (prokopat),  pokud by to z nějakého důvodu bylo potřeba.

[Rozmahel Vladimír]

Podle obrázku kol.Fuka, je vidět, že bleskový proud půjde svody objektu a bez propojení venkem, by šel do země pouze přes ty skryté spoje a mohl by se potulovat objektem. Pokud pomineme to, že od shora dolů se může bleskový proud dělit na dílčí, protože ta armatura svodů bude určitě konstrukčně spojena se spoustou vnitřních zařizovacích předmětů, tak první robustní místo směrem do země, budou právě ty klemy nad zemničem a tudíž se dá předpokládat, že i při rychlosti světla, zaberou jako jedny z prvních. Podle Vámi uvedených článků normy má být u skalnatého podloží v místě svodů u dodatečných zemničů proveden propoj. Je to přeci doslovné provedení. Jaké je podloží stavby?