Musí provozovatel el.zařízení odstraňovat závady z revizní zprávy?

[ALCR]

33 2000-6
61.4  Vypracováni zprávy o výchozí revizi
61.4.1 Po dokončení revize nové instalace nebo doplnění nebo změny stávající instalace musí být zpracována zpráva o výchozí revizi. Tento dokument musí obsahovat podrobnosti o rozsahu instalace, kterého se zpráva týká, spolu se záznamem prohlídky a výsledků zkoušek.
Jakékoliv závady nebo opomenutí odhalené v průběhu revize prováděné práce se musí předtím, než dodavatel instalace prohlásí, že instalace odpovídá HD 60364, odstranit.

    Tento článek říká, že závady a opomenutí zjištěné při výchozí revizi se musí odstranit, nikde se nepíše, že závady ve výchozí revizi nesmí být uvedeny, samozřejmě, že zjištěné závady revizní technik pokud nebudou odstraněny v průběhu revize, napsat musí a pak následují tyto možnosti.
     1. po odstranění závad, revizní technik provede kontrolu a případně potřebná měření a zprávu pro kolaudaci a uložení k archivaci přepracuje bez závad
     2. zhotovitel zařízení k výchozí revizi obsahující drobné závady písemně doloží jejich odstranění

K výchozím revizím:
V ČSN 33 2000-6 čl.61.4.1 není napsáno, že zpráva o výchozí revizi musí být bez závad. To si jenom někdo namlouvá a podle mě nesprávně vysvětluje. Takový názor nemá daleko k tvrzení, že pří výchozí revizi se žádné závady nesmí odhalit a běda tomu, kdo se tím nebude řídit. Jestliže revizní technik (nezávislý) má na provedení revize daný termín, protože je jistě i termín na odevzdání celého díla, tak se ho snaží splnit. Pokud odhalené závady lze odstranit ještě v průběhu revize a skutečně se hned odstraní, je vyhráno. Problém nastane, když zjištěné závady nejsou snadno odstranitelné, revizní technik celé práci věnoval řadu týdnů a zprávu chce odevzdat včas v termínu. A také chce za odvedenou práci dostat včas zaplaceno ! Pochybuji o tom, že by měl RT nasmlouváno, že rev.zprávu odevzá nejenom v termínu, ale i bez závad. Takže aby splnil svůj "úkol",  odevzdá revizní zprávu se vším, na co při revizi přišel. Není přece jeho chybou, že právě dokončená el.instalace vykazuje závady. Odstraňování závad dodavatelem, aby ve smyslu čl.61.4.1 v ČSN 33 2000-6 mohl prohlásit, že instalace odpovídá HD 60364, již není věc revizního technika.

Souhlas

A koho to je věc?

    To je samozřejmě věc zhotovitele /dodavatele zařízení, ten musí zjištěné závady odstranit, také by to mělo být věcí investora/provozovatele ten by neměl zařízení u něhož jsou ve výchozí revizi závady převzít natož uvést do provozu.

Tak to asi nejsem v obraze, vy mi chcete říct že je pro vás normální vystavit výchozí revizi se závadami a dát ji dodavatelské firmě, aby ji odevzdala investorovi. A co ten čas než se vám vrátí podepsaná, čekáte až si pro vás příjdou.
Já to dělám tak že ji nevystavím,  a pokud by si to moc přál, tak ji vystavím a dám ji podepsat investorovi sám, hezky z ručky do ručky, a jestli to bude odstraňovat dodavatelská firma xx nebo zz mi je ukradený.

    Výchozí revize se závadami by jistě neměl být normální stav, bohužel je (a když je výchozí revize bez závad tak to je ve většině případů jen tím, že tam jen nejsou napsány).
     Proboha, pokud je zhotovitel/dodavatel solidní tak na zařízení závady nejsou, nebo je v průběhu revize odstraní, pokud solidní není nebudu přeci jako revizní technik čekat s vystavením revizní zprávy až závady někdo odstraní to bych se mnohdy načekal i měsíce a někdy nedočkal vůbec, zprávu prostě vystavím se zjištěnými závadami a revizní správu předám a nechám si ji zaplatit a podepsat tím kdo si ji objednal (pokud mě později kontaktují, že závady jsou odstraněny a chtějí revizi přepracovat, není problém, ale většinou to končí tím, že to projde předáním, kolaudačním řízením a uvedením do provozu i se závadami v revizi, nebo tím že dodavatel najme jiného revizního technika, který závady do zprávy neuvede byť fyzicky existují). To jestli zhotovitel/dodavatel zjištěné závady neodstraní a investor/provozovatel uvede zařízeni se závadami do provozu není přeci odpovědnost revizního technika, za to je odpovědný zhotovitel/dodavatel zařízení, provozovatel a kolaudační komise, že s kolaudovala zařízení se závadami.

ČSN 33 1500:
1 Účel revize elektrických zařízení
Účelem revize elektrických zařízení je ověřování jejich stavu z hlediska bezpečnosti. Požadavky bezpečnosti se považují za splněné, pokud elektrické zařízení odpovídá z hlediska bezpečnosti příslušným ustanovením norem.(tedy ne jen řady 33 2000 podivej)
2 Výchozí revize
2.1 Nová elektrická zařízení je možno uvést do provozu jen tehdy, byl-li jejich stav z hlediska bezpečnosti ověřen výchozí revizí…
----
Výchozí revize tedy musí být bez závad.

    Z ničeho vámi uvedeného nevylívá, že ve výchozí revizi nesmí být závady. Z toho jen vyplývá, že pokud jsou ve výchozí revizi závady s konstatováním, že zařízení není schopno bezpečného provozu tak až do jejich odstranění nelze uvést zařízení do provozu.
     Sice by bylo krásné a nanejvýše správné aby výchozí revize byly bez závad, ale bohužel reálný stav a přístup zhotovitelů/dodavatelů to v mnoha případech neumožňuje a revizní technik je nakonec rád, že poctivě udělanou revizi se závadami někdo převezme a zaplatí, to že zhotovitel/dodavatel předá zařízení se závadami, kolaudační komise ho s kolauduje a investor/provozovatel uvede do provozu není odpovědnost revizního technika.

Nechápu v čem máte problém:
1. RT zjistí závady (za to je placený!) a předá je dodavatelské firmě k odstranění
2. dodavatelská firma odstraní závady
3. RT provede znovu kontrolu, měření apod. a když jsou závady skutečně odstraněny vystaví RZ bez závad, zařízení je schopno...

   Souhlas to by bylo jistě správné a ideální, jenže většina zhotovitelů/dodavatelů a bohužel i investorů, chce sice výchozí revizi bez závad, ale tím způsobem aby nebyli závady v revizi napsané. To, že by ztrácely čas a peníze s jejich fyzickým odstraňováním je v reálu většinou bláhové.
     Takže revizní technik má v reálu možnost:
1. podřídit se požadavku zhotovitele/dodavatele, nebo investora a nepravdivě napsat revizi bez závad (a tím vzít spoluodpovědno st za veškeré průšvihy z těchto nenapsaných závad vyplynoucí) zde se pak ani nelze divit přístupu revizních techniků kteří na stavbu ani nechodí a píší revize od stolu (tím je rozhodně neobhajuji),  nač by přeci ztrácely čas, když stejně nesmí dělat svoji práci poctivě a pravdivě, protože by ji nedostali zaplacenou
2. pokusit se udat pravdivou zprávu se závadami s velkým rizikem, že ji objednatel bude odmítat, nebo definitivně odmítne převzít a zaplatit (zde mi bohužel chybí možnost odvolat se na nějaký institut s tím "heleďte udělal jsem poctivě výchozí revizi, byli zjištěny závady a zhotovitel/dodavatel a investor je odmítají odstranit a ani mi nechtějí převzít a zaplatit revizi s napsanými zjištěnými závadami" a institut by naběhl provedl kontrolu udělil postihy a prosadil nápravu (utopie)).
     Jiné řešení pro revizního technika dle mého názoru není.

[Kamil Novák]

Já bych položil otázku, zda provozovatel revizní zprávu vůbec potřebuje?
........
Ale nějaké periodické revize, nebo revize nářadí ?
......
Pokud nedojde k průšvihu, kdo ho zkontroluje? Kde není žalobce, není soudce.

Naprosto běžně revizní zprávy vyžadují bezpečnostní technici při vyhledávání rizik dle zák. práce, lidé hlídající systémy jakosti, občas i SUIP a zcela nekompromisně inspektoři od HZS......

[Lubomír Jindra]

    Tento článek říká, že závady a opomenutí zjištěné při výchozí revizi se musí odstranit, nikde se nepíše, že závady ve výchozí revizi nesmí být uvedeny

Asi máme každý jiná písmenka na monitoru  protože tento článek především říká, že než bude vystavena kladná revize "je schopno bezpečného provozu" elektrické zařízení musí odpovídat souboru norem 33 2000. Nevím k čemu bude investorovi nebo dodavateli RZ bez výše uvedeného závěru  protože do takové výchozí revize samozřejmě můžete všechny závady klidně uvést.

Kromě chybějících nebo špatných popisů např. v rozvaděčích

ČSN 33 2000-1 ed.2
132.10  Spínací přístroje
Spínací přístroje musí umožnit odpojení elektrické instalace, obvodů nebo jednotlivých částí zařízení, jak to vyžaduje provoz, údržba, zkoušení, zjišťování závad nebo opravy.
Dle mého názoru, rozvaděč bez řádného popisu jistích prvků není ani náhodou  bezpečná elektroinstala ce! Pro obsluhu a údržbu elektrického zařízení je naprosto nezbytné vědět co kde a jak vypnout. Je to totéž, jako kdyby technickou prohlídkou prošel automobil se začerněným předním sklem - jinak je auto vlastně úplně v pořádku - brzdy brzdí, světla svítí, řízení funguje ... no jen není jak řídit že? 

Takže viz článek 64.4.1. - rozvaděč bez řádného označení obvodů - nebezpečná závada: zařízení není schopno. Kdo to nechce vidět, tak to nevidí


Prosím nějaké další závady, které "mohou být"  uvedeny a označeny v souladu s ČSN 33 2000-6 a ČSN 33 1500 jako "bezpečné"?

[Rozmahel Vladimír]

Příloha NB 33 2000-6
Smyslem revize je zejména ověření bezpečnosti ohledně úrazu el.proudem nebo požáru. Chybějící tabulka je jistě závada, ale neohrožuje bezprostředně bezpečnost osob nebo majetku z našeho " úhlu pohledu. Každá obsluha stroje, atd... musí znát obsluhu a svůj stroj. Je to ale starost zaměstnavatele ze soudku BOZP.

[Lubomír Jindra]

Příloha NB 33 2000-6
Smyslem revize je zejména ověření bezpečnosti ohledně úrazu el.proudem nebo požáru. Chybějící tabulka je jistě závada, ale neohrožuje bezprostředně bezpečnost osob nebo majetku z našeho " úhlu pohledu. Každá obsluha stroje, atd... musí znát obsluhu a svůj stroj. Je to ale starost zaměstnavatele ze soudku BOZP.

Tak by mě zajímalo kde a jak je definováno co je "bezprostřední" ohrožení a co není?

[Filip B.]

Odpověď F.Šohajdovi
Na el. stroji je revidována ćást el.instalace, která je součástí obvodů SELV, tedy ovládání stroje. Tlačítko je v krytí IP 44 v prostředí kde dochází k pravidelnému tlakovému mytí stroje. I když do obvodů SELV(12V) nateče voda, tak to není závada týkající se hlediska bezpečnosti. V budoucnu to může způsobit problém z hlediska provozu. Myslím že by to nemělo být v revizi uvedeno pod pojmem závada, ale jako zjištěný nedostatek nebo nedokonalost.

[Jaroslav Melen]

Přímou právní povinnost k odstranění "závad",  která by byla odvozena ze samotného provedení pravidelné revize (revizní zprávy)zaměstnavatel nemá. Zásadní věcí ale je, aby revizní technik svá zjištění o nesouladu (proto dávám slovo závad do úvozovek) s příslušným ustanovením technické normy a nebo o rozporu s ustanovením právního - technického předpisu, věrohodně argumentačně do revizní zpávy uvedl, spolu s vyhodnocením, v čem spatřuje ohrožení (životy, zdraví nebo majetku). V takové situaci se zaměstnavateli dostává odborná informace, se kterou musí podle toho naložit. Obecně platnou povinnost konat k odvrácení škody má každý (tedy i každý vedoucí zaměstnanec podniku) podle § 249 odst. 2 Zákoníku práce a zaměstnavateli, jako právnickému sbjektu vyplývá povinnost konat také z ustanovení Zákoníku práce - viz příloha.

[František Šohajda]

TO:Filip B.
Může to  být v RZ jako doporučení provozovateli. ..s udáním co to může způsobit??

[Martin Seidl 1]

Příloha NB 33 2000-6
Smyslem revize je zejména ověření bezpečnosti ohledně úrazu el.proudem nebo požáru. Chybějící tabulka je jistě závada, ale neohrožuje bezprostředně bezpečnost osob nebo majetku z našeho " úhlu pohledu. Každá obsluha stroje, atd... musí znát obsluhu a svůj stroj. Je to ale starost zaměstnavatele ze soudku BOZP.

Pokud zaměstnaci nepopišete kde a čím má co vypnout tak mu nějaké školení ohledně obsluhy nic neříká, je to jak s těmi revizemi u jednoho neprojde u druhýho jo, pokud má zaměstnavatel ( investor) papír v ruce, tak je vše OK.

Asi máme každý jiná písmenka na monitoru  protože tento článek především říká, že než bude vystavena kladná revize "je schopno bezpečného provozu" elektrické zařízení musí odpovídat souboru norem 33 2000. Nevím k čemu bude investorovi nebo dodavateli RZ bez výše uvedeného závěru  protože do takové výchozí revize samozřejmě můžete všechny závady klidně uvést.
ČSN 33 2000-1 ed.2
132.10  Spínací přístroje
Spínací přístroje musí umožnit odpojení elektrické instalace, obvodů nebo jednotlivých částí zařízení, jak to vyžaduje provoz, údržba, zkoušení, zjišťování závad nebo opravy.
Dle mého názoru, rozvaděč bez řádného popisu jistích prvků není ani náhodou  bezpečná elektroinstala ce! Pro obsluhu a údržbu elektrického zařízení je naprosto nezbytné vědět co kde a jak vypnout. Je to totéž, jako kdyby technickou prohlídkou prošel automobil se začerněným předním sklem - jinak je auto vlastně úplně v pořádku - brzdy brzdí, světla svítí, řízení funguje ... no jen není jak řídit že? 

Takže viz článek 64.4.1. - rozvaděč bez řádného označení obvodů - nebezpečná závada: zařízení není schopno. Kdo to nechce vidět, tak to nevidí

Souhlasím, přesně tak

[František Bernard]

Myslím, že si mnozí lakujete svět na růžovo. Předně pokud RT odevzdá nějakou zprávu o revizi se závadami, rozhoduje o uvedení zařízení do provozu vždy někdo jiný, kdo je svou funkcí nad revizním technikem. A pokud jde o bezprostřední ohrožení : např. fáze na kolíku zásuvky je bzprostřední ohrožení. Pokud je fáze vpravo a ne vlevo, bezprostřední ohrožení to není. Napsal jsem, že pokud chybí popis jednoho jističe, není to bezprostřední ohrožení. Nevím, jak mně tento nedostatek bezprostředně ohrožuje. 
Znám některé RT, kteří se vyjadřují: to pustím, to nepustím. Nesmysl, RT je odborný poradce, který zhodnotí dílo a potom o něm rozhodují jiní. Zažil jsem toho od roku 1958 kdy jsem se vyučil dost, takže vím o čem mluvím. Přeji ....

[Kamil Novák]

Dle mého názoru, rozvaděč bez řádného popisu jistích prvků není ani náhodou  bezpečná elektroinstala ce! Pro obsluhu a údržbu elektrického zařízení je naprosto nezbytné vědět co kde a jak vypnout.

Takže viz článek 64.4.1. - rozvaděč bez řádného označení obvodů - nebezpečná závada: zařízení není schopno. Kdo to nechce vidět, tak to nevidí

Kupříkladu já to takto nevidím, ale to neznamená, že bych nechtěl. 
Můžete tedy konkrétně popsat, jaké může chybějící, chybné nebo neúplné označení vývodu nebo jistícího prvku v rozvaděči způsobit ohrožení ? A pro koho ?

Myslím, že si mnozí lakujete svět na růžovo. Předně pokud RT odevzdá nějakou zprávu o revizi se závadami, rozhoduje o uvedení zařízení do provozu vždy někdo jiný, kdo je svou funkcí nad revizním technikem. A pokud jde o bezprostřední ohrožení : např. fáze na kolíku zásuvky je bzprostřední ohrožení. Pokud je fáze vpravo a ne vlevo, bezprostřední ohrožení to není. Napsal jsem, že pokud chybí popis jednoho jističe, není to bezprostřední ohrožení. Nevím, jak mně tento nedostatek bezprostředně ohrožuje. 

Přesné ! 

[Fuk Tomáš]

Můžete tedy konkrétně popsat, jaké může chybějící, chybné nebo neúplné označení vývodu nebo jistícího prvku v rozvaděči způsobit ohrožení ? A pro koho ?

V normální situaci (obsluha zařízení) to ohrožení asi nevyvolá. Ale při nějakých opravách/úpravách (práce na zařízení) to prostě zvyšuje pravděpodobnos t chyby či omylu, a to už nebezpečné být může.
Samozřejmě, že při dodržení předepsaných postupů (např. ověření beznapěťového stavu atd.) by se nic stát nemělo, ale lidé chybují a chybějící označení tomu ještě napomáhá.

[Lubomír Jindra]

Kupříkladu já to takto nevidím, ale to neznamená, že bych nechtěl. 
Můžete tedy konkrétně popsat, jaké může chybějící, chybné nebo neúplné označení vývodu nebo jistícího prvku v rozvaděči způsobit ohrožení ? A pro koho ?

Já bych to zase rád viděl tak, jak to vidí zdejší většina zkušenějších RT než jsem já. Ale z logického principu nemohu.

Základní princip:
Stane se malér, dojde na soud. Obžaloba nebo obhajoba (podle situace) bude hledat důkazy. Pokud elektrické zařízení nebo jeho část jakýmkoli způsobem neodpovídala ČSN (vyjádření soudního znalce) a tato skutečnost měla větší či menší vliv na daný případ, může to být bráno v potaz při určení viníka. Kdo je poslední, kdo prohlásil podepsal a orazítkoval, že zařízení je schopno bezpečného provozu?

Předně pokud RT odevzdá nějakou zprávu o revizi se závadami, rozhoduje o uvedení zařízení do provozu vždy někdo jiný, kdo je svou funkcí nad revizním technikem.

Soud: "Pane vedoucí, proč jste povolil spuštění výrobní haly do provozu?"
Odpovědný vedoucí pracovník: "V dobré výře na základě kladné revizní zprávy autorizovaného revizního technika Josefa Dobromila."
Hotovo. Stačí?

Co že se stalo?
Pracovník vyměňoval žárovku, ale vinou špatně nebo neúplně označených jistících prvků v nově instalovaném rozvaděči vypnul jiný obvod. Při vyndavání vadné žárovky mu tato praskla v ruce, dostal (slabou) elektrickou ránu, lekl se, spadl ze štaflí, zranil si krční páteř, do smrti invalida.

Já vím že si vymýšlím extrém, ale také vím jak (ne)funguje naše soudnictví  Obávám se, že správnost systému výchozích revizí "bez závad" "se závadami" nelze žádným způsobem jednoznačně určit, je to na každém RT aby si dokázal své stanovisko v tom každém konkrétním případě obhájit.

Jo, revizácký mlíko mi teče po bradě, ale když já mám strašně rád svoji svobodu

[František Bernard]

Nikdy to pane Jindro není tak černobílé, jak uvádíte. O spuštění nějakého zařízení do provozu vrozhoduje komise, která má větší odpovědnost než revizní technik. Ta posoudí případné závady, protože nebývají jen na elektrickém zařízení. Podle toho o jakou vadu se jedná, rozhodne. Tím končím.

[Kamil Novák]

V normální situaci (obsluha zařízení) to ohrožení asi nevyvolá. Ale při nějakých opravách/úpravách (práce na zařízení) to prostě zvyšuje pravděpodobnos t chyby či omylu, a to už nebezpečné být může.
Samozřejmě, že při dodržení předepsaných postupů (např. ověření beznapěťového stavu atd.) by se nic stát nemělo, ale lidé chybují a chybějící označení tomu ještě napomáhá.

Samozřejmě.
Bereme-li za fakt, že laici se v el. zařízeních nemají co hrabat a elektrikáři mají celou řadu postupů, jak provádět práce bezpečně, pak přítomnost označení (pravdivé, úplné, zřetelné....) je velkou výhodou.
Ale rozhodně pouze na něm nestojí a s jeho absencí nepadá tzv. Bezpečnost el. zařízení, definovaná v příloze A ČSN 33 1500. 

Nevím jestli existuje elektrikář, který by takovému označení tak bezmezně důvěřoval, že si po vypnutí např. nějakého vedení bez další prověrky ihned sáhne na živé části. Dokonce pochybuji, že by tak učinil i v případě, že sám onu instalaci montoval. 

Navíc by muselo být jasně určeno, jak má takové označení vypadat, tzn. že musí být hlavně úplné a srozumitelné. Označení typu : zásuvky Z12 nebo osvětlení místost č. P1.24 a pod.,  která se na štítky opisují z projektu jsou stejně v následném provozu k ničemu.
Projektová dokumentace je (v lepším případě) někde uložena, v horším případě zašantročena a bez ní těžko zjistit, co je dnes v oné místnosti P1.24. Takový popis je tudíž v provozu prakticky nepoužitelný a jako takový  sloužící pouze k hrubé orientaci. Jeho přítomnost nebo absence tudíž výslednou Bezpečnost el. zařízení ovlivňuje pramálo.   


PS: Tuším, že kol. Beláň tady před časem opakovaně uváděl, že RT by měl umět posoudit situaci v souvislostech a ne postupovat stylem JE / NENÍ + nehodící se škrtněte.
A jestliže má v dotazníku alespoň 1x záporný výsledek, pak automaticky prohlásit předmět revize za Nevyhovující. Ale to je jen můj názor. 

[Fuk Tomáš]

Ale rozhodně pouze na něm nestojí a s jeho absencí nepadá tzv. Bezpečnost el. zařízení, definovaná v příloze A ČSN 33 1500.

Nevím jestli existuje elektrikář, který by takovému označení tak bezmezně důvěřoval, že si po vypnutí např. nějakého vedení bez další prověrky ihned sáhne na živé části. Dokonce pochybuji, že by tak učinil i v případě, že sám onu instalaci montoval.

K neštěstím často dochází zřetězením několika chyb, kdy každá sama o sobě by ještě nic neznamenala. Už jste zažil práci ve stressu? Nikdy se vám nestalo, že byste si sáhl na živou fázi?

[Kamil Novák]

Základní princip:
Stane se malér, dojde na soud. Obžaloba nebo obhajoba (podle situace) bude hledat důkazy. Pokud elektrické zařízení nebo jeho část jakýmkoli způsobem neodpovídala ČSN (vyjádření soudního znalce) a tato skutečnost měla větší či menší vliv na daný případ, může to být bráno v potaz při určení viníka.

K  tomuto snad jen 2 poznámky :
1) Není prakticky možné najít zařízení, které by odpovídalo všem předpisům (nejen ČSN). Takovýto absolutní požadavek ani nikde není a logicky nemůže být uveden.

2) Ve vašem hypotetickém příkladě správně uvádíte, že by případnou míru zavinění pravděpodobně posuzoval soudní znalec. Ale on by přeci nemohl postupovat moc odlišně od toho, co provádíte vy při revizi.
Na základě odborných znalostí, kvalifikace, zkušeností a za použití logického uvažování by se vyjádřil jak moc např. absence onoho označení přispěla k výsledné události.
Jen s tím rozdílem, že on by posuzoval danou situaci ex post, tedy jako hotovou věc, kdežto RT by ji měl umět předvídat. 

[ALCR]

Asi máme každý jiná písmenka na monitoru  protože tento článek především říká, že než bude vystavena kladná revize "je schopno bezpečného provozu" elektrické zařízení musí odpovídat souboru norem 33 2000. Nevím k čemu bude investorovi nebo dodavateli RZ bez výše uvedeného závěru  protože do takové výchozí revize samozřejmě můžete všechny závady klidně uvést.

Souhlasím, přesně tak

Asi jste špatně četli můj příspěvek

http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,15378.msg104723.html#msg104723

Z vašeho postoje vyplývá, že když jsou při výchozí revizi zjištěny závady buď:
1. nenapíšete výchozí revizní zprávu a jen dáte objednateli ústně nebo na nějakém papíře seznam závad a pak čekáte s vystavením revizní zprávy a požadavkem na zaplacení své práce den, týden, měsíc, rok a v mnohých případech když zhotovitel/dodavatel a i investor odmítají závady odstranit čekáte až do smrti
2. vystavíte výchozí zprávu o revizi bez závad i když tam závady fyzicky jsou, přeci nebudete chudákovi zhotoviteli/dodavateli, nebo investorovi dávat výchozí revizní zprávu se závadami co by si sní počal, dyť když náhodou narazí na poctivou kolaudační komisi tak mu to se závadami v revizi nezkolaudují a nepustí do provozu.

-----------------------------------------------------------------------------

Takže ještě jednou opakuji:
1. pokud je zhotovitel/dodavatel solidní při výchozí revizi závady nejsou, nebo je odstraní v průběhu revize
2. pokud je zhotovitel/dodavatel ochoten závady odstranit, ale s rychlostí šneka a bez udaní termínu do kdy tak učiní, dostane revizní zprávu se závadami, zaplatí ji a podepíše její převzetí, tato revizní zpráva potom slouží jako podklad/seznam k odstranění závad, no a až závady po měsíci, roce, nebo bůh ví kdy odstraní, zavolá, že jsou odstraněny a revizní technik si zkontroluje odstranění závad, případně provede potřebná měření, potom v počítači z revizní zprávy vymaže závady, změní závěr a předá revizní zprávu bez závad, nechá si zaplatit vícepráce a podepsat předání.
3. pokud zhotovitel/dodavatel solidní není a k odstranění závad se nemá musí poctiví revizní technik vystavit revizní zprávu se závadami byť se jedná o revizi výchozí, to jestli zhotovitel/dodavatel, nebo investor protlačí přes kolaudaci zařízení se závadami ve výchozí revizi, nebo si objedná jiného nepoctivého revizního technika který závady neuvede není věcí a odpovědností revizního technika.

Nevím jak jinak by jste chtěli poctivě v těchto třech případech postupovat.
A opakuji nikde není reviznímu technikovi zakázáno psát do výchozí revize zjištěné závady, to že výchozí zpráva se závadami dle předpisů znemožňuje řádné uvedení zařízení do provozu není věc revizního technika!!!