Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  Znění zákonů, norem, vyhlášek....
| |-+  Diskuze o ČSN
| | |-+  Dle jaké normy musí být provedeno uzemnění bodu rozdělení PEN?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] Dolů Poslední příspěvky Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle nařízení vlády 194/2022 Sb. Podrobnosti zde!

Autor Téma: Dle jaké normy musí být provedeno uzemnění bodu rozdělení PEN?  (Přečteno 31614 krát)
Mlkar.martin
« kdy: 14.01.2010, 20:27 »

Vím, že toto téma se tu již několikrát řešilo a poctivě jsem si prošel snad "všechny" příspěvky k tomuto tématu. Přesto vás znovu prosím o zodpovězení otázky zda je skutečně normou dané přizemnit bod rozdělení (z PEN na  PE a N, TN-C-S, TN-C/TN-S).
Máme zde normu ČSN 33 2000-4-41, která zde v návaznosti na bod rozdělení již byla uváděna. Ale přeci jen v tomto článku není o bodu rozdělení není ani zmínka, viz. níže.

413.1.3N12 Vodič PEN v síti TN-C nebo vodič PE v síti TN-S se musí uzemnit buď samostatným zemničem
nebo spojit s uzemňovací soustavou, kromě uzlu zdroje (nebo pracovně uzemněného místa zdroje)
ještě v těchto místech:
a) v e v e n k o v n í m r o z v o d u
aa) u vrchního vedení každých 500 m a na jeho konci a u odboček delších než 200 m na
jejich koncích;
ab) u kabelového vedení delšího než 200 m od místa předchozího uzemnění na jeho konci;
ac) u přípojkových skříni (např. hlavních domovních),  jsou-li vzdáleny od nejbližšího místa
uzemnění více než 100 m;
ad) u dočasných pracovišť krátkodobého použití umístěných mimo trvalé objekty a obdobných
pohyblivých zařízení a v objektech, kde se kladou na ochranu před dotykem
zvláštní požadavky (prádelny, veřejné lázně apod.);
b) v e v n i t ř n í m r o z v o d u
ba) u objektů s vlastním transformátore m vždy u hlavních rozvaděčů;
bb) u objektů bez vlastního transformátoru, je-li hlavní rozvaděč připojen přímo na síť,
podle bodu ac);
bc) u podružných rozvaděčů, jsou-li vzdáleny více než 100 m od nejbližšího místa uzemnění;
bd) na konci odboček delších než 200 m od místa předchozího uzemnění.
POZNÁMKY N K bodu a) a b):
1 Jednotlivá uzemnění vodiče PEN v síti TN-C nebo vodiče PE v síti TN-S mají mít odpor uzemnění nejvýše 15 Ω;
není však třeba klást zemnící pásky o celkové délce větší než 20 m nebo jiné rovnocenné zemniče.
2 Na konci vedení a odboček sítě a v uzlu zdroje má být odpor uzemnění nejvýše 5 Ω; není však třeba klást zemnící
pásky o celkové délce větší než 50 m nebo jiné rovnocenné zemniče.

Pokud by se měl bod rozdělení uzemnit tak dle jaké normy, přísl. článku a jakým vodičem když je přívod do rozvaděče třeba 1-CYKY 4x120+70 a tam je proveden bod rozdělení?


#105#
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
IM
« Odpověď #1 kdy: 14.01.2010, 21:59 »

Pokud by se měl bod rozdělení uzemnit tak dle jaké normy, přísl. článku a jakým vodičem když je přívod do rozvaděče třeba 1-CYKY 4x120+70 a tam je proveden bod rozdělení?
To je asi omyl, má to 5 vodičů. Jinak zkuste ČSN 33 2000-1 ed. 2. U RD to pak vyplývá z požadavku na provedení ochranného pospojování.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Mlkar.martin
« Odpověď #2 kdy: 14.01.2010, 22:04 »

Ano omlouvám se správně měl být napsán kabel 1-CYKY 3x120+70. Co říká prosím ČSN 33 2000-1 ed. 2 k bodu rozdělení? Jakým po-té vodičem bych měl uzemnit bod rozdělení u kabelu 1-CYKY 3x120+70?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Radim Strycharski
*
Offline Offline




« Odpověď #3 kdy: 14.01.2010, 22:41 »

To: Mlkar.martin

Přizemnění bodu rozdělení PEN je sichr, kde je třeba uvažovat, že při přerušení PEN bude vodič k přizemnění PEN vodič nahrazovat a podle toho by měl být dimenzován. Takže přívod, jak ho uvádíte, není rozhodující. Důležité je jištění, které vám "pustí" proud.

Navíc při průřezech, jak je uvádíte, bych neuvažoval velkou pravděpodobnos t přerušení vodiče PEN. Proto taky asi norma taxativně nepředepisuje toto přizemňování, pouze ho doporučuje, protože ne vždy má smysl jej aplikovat.

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Mlkar.martin
« Odpověď #4 kdy: 14.01.2010, 23:02 »

Dejme příklad, že kabel 1-CYKY 3x120+70 je jištěn na max. svého průřezu (v praxi by samozřejmě rezerva byla provedena ale pro tento příklad...) v tom případě bych měl na svorkovnici PEN přivést vodič též o průřezu 70mm2. To mě ale přijde trochu postavené na hlavu, to přívodní vodič PEN zdvojujeme. Jaká norma doporučuje přizemnění PEN (dle Vaší odpovědi)?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Radim Strycharski
*
Offline Offline




« Odpověď #5 kdy: 14.01.2010, 23:23 »

Pamatuji si pouze, že toto doporučení bylo v ČSN 33 2000-4-41/2000, dále jsou nějaká schémata v nové ČSN 33 2000-1 ed. 2 (viz starší diskuse zde na Elektrice),  ale hlavně pro to existují rozumná zdůvodnění. Přerušení vodiče PEN představuje nebezpečný stav jak pro osoby, tak pro spotřebiče. Proto je vhodné tomu zabránit. Lze to ale jen do určité míry:

1. U rodinného domku je to jednoduchá situace. Bod rozdělení lze vést k uzemnění  rozumným průřezem, který odpovídá celkovému instalovanému příkonu domu.

2. U věžáku v bytě v 10. patře byste u toho samého průřezu musel zajistit, že nebude moci nahradit PEN hlavního domovního vedení, což je nemyslitelné. Když to uděláte, vystřídáte jedno nebezpečí druhým. Aby k tomu nedošlo, musel byste skutečně vést pospojovací vodič o tom samém průřezu. 
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Miroslav Koukal
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #6 kdy: 15.01.2010, 18:29 »

V novém vydání normy 33 2000 4 41 ed.2 se již Vámi popisovaný článek nevyskytuje. Ale všiml jsem si ,  že popis rozdělení na několik N a PE z Pen obsahuje i  2--- 5-54 čl.543.4.3. ,  al je to jen konstatování ,že "počínaje nějakým bodem instalace jsou funkce nulového a ochranného vodiče zajišťovány samostatnými vodiči...
No moc jsem nepomohl Zlej
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Mlkar.martin
« Odpověď #7 kdy: 16.01.2010, 00:16 »

Odskočím trochu od tématu. Co kdybych měl přívod do rozvaděče již v soustavě TN-S, je tam nutné tahat znovu ještě vodič z HOPky ? Rozvaděč umístěn ve vnitřním rozvodu a není dále než 100m od nejbližšího místa uzemnění.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Štefan Beláň
Karlovy Vary
*
Offline Offline



Chránič je chránič!


« Odpověď #8 kdy: 16.01.2010, 09:53 »

Každému elektrotechnik ovi by mělo být vše jasné po nastudování ČSN 33 2000-1 ed. 2.


* 33 2000-1 ed2 TN-C-S obr A31B2.JPG (45.25 KB, 833x532 - prohlédnuto 11396 krát.)
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Chránič chrání - jistič jistí.
Mlkar.martin
« Odpověď #9 kdy: 16.01.2010, 13:35 »

Podle Vámi přiloženého obrázku A.31B2 tedy vyplívá, že v distribuční síti bude provedeno uzemnění např. v trafostanici (po-té dle ČSN 33-2000-4-41 413.1.3N12) a následuje bod rozdělení z TN-C na TN-S tedy TN-C-S v tomto místě je to znovu uzemněno.
Všude na přiloženém obrázku je napsáno "může" beru to tedy tak, že je lepší to udělat než neudělat. Nebo se to vztahuje k jiné podmínce?
Pokud to tak není můžete mě prosím seznámit jak to popisuje norma ČSN 33 2000-1 ed. 2. popř. s Vaším názorem?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Mlkar.martin
« Odpověď #10 kdy: 16.01.2010, 15:37 »

Ještě doplním můj dotaz. Bod rozdělení musí být tedy přizemněn v každém bodu rozdělení vodiče PEN na PE a N. Např. tak jak to popisuje Ing. Karel Dvořáček na stránkce http://www.tzb-info.cz/t.py?i=3588&t=2 tj.

K HOP se připojí:

    * všechny vodivé části objektu schopné přenést cizí potenciál (potrubní systémy atd.);
    * velké vodivé hmoty objektu (kovové konstrukce šachty výtahu, kotelny apod.);
    * všechna místa rozdělení vodiče PEN na PE a N;
    * ochranné vodiče dodatečně zřízené pro více bytů (například ochranné vodiče protažené instalačním jádrem).

a pak dle uvedeného obrázku č. 2 na stejných stránkách?
Je to dle Vašeho názoru tedy takto správně?

Toť můj dotaz pokud se bavíme o soustavě TN-C (a bodu rozdělení PEN na PE a N tedy TN-C-S),  která je rozdělena např. v bytových rozvodnicích tj. za elektroměrem v měřené části.

Co po-té když soustava bude rozdělena v elektroměrovém rozvaděči a za elektroměrem v měřené části bude již soustava TN-S mám na svorkovnici PE přitáhnout znovu ŽZ vodič z HOP?
Podotýkám, že žádný z elektroměrovýc h rozvaděčů ani bytová rozvodnice nebude dále než 100m od místa uzemnění a bude se jednat o vnější vnitřní prostory.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Pražák J.
« Odpověď #11 kdy: 16.01.2010, 17:32 »

Co kdybych měl přívod do rozvaděče již v soustavě TN-S, je tam nutné tahat znovu ještě vodič z HOPky? Rozvaděč umístěn ve vnitřním rozvodu a není dále než 100m od nejbližšího místa uzemnění.

Řekl bych, že ne. Ani omylem.

Každému elektrotechnik ovi by mělo být vše jasné po nastudování ČSN 33 2000-1 ed. 2.

Rád bych se zeptal, ve kterých všech článcích normy je na tento obrázek odkazováno (např. ".......... se provede podle obrázku A.31B2") a jaký je text dotyčných článků.

K HOP se připojí:

    * všechny vodivé části objektu schopné přenést cizí potenciál (potrubní systémy atd.);
    * velké vodivé hmoty objektu (kovové konstrukce šachty výtahu, kotelny apod.);
    * všechna místa rozdělení vodiče PEN na PE a N;
    * ochranné vodiče dodatečně zřízené pro více bytů (například ochranné vodiče protažené instalačním jádrem).

Ano, to ing. Dvořáček skutečně napsal. Ale je to požadavek normy (technické minimum)? Nebo je to "jen" optimální řešení (technické optimum)?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Tým portálu Elektrika
Redaktoři portálu právě konající službu
*
Offline Offline




WWW
« Odpověď #12 kdy: 16.08.2022, 08:02 »

Q: Kdy se musí vodič PE uzemnit?
    Q: Kdy se musí vodič PE uzemnit? Pro neodbornou veřejnost bude zřejmě zeleno/žlutý vodič pouhou zemí. Osoba znalá však ví, že se takto barevně označený vodič dá použít k mnoha účelům a ty se musí rozlišovat! Musíme znát typ sítě a požadavky zařízení které takovým vodičem spojujeme. Jak se rozhodovat v případě, že si nejsme jistí, popisuje Karel Dvořáček zde!
   

    Související ...
    ... elektrovinka k tomuto diskusnímu vláknu zde!
   



   
Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
   
Q: Kdy se musí vodič PE uzemnit?
   
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Stran: [1] Nahoru Poslední příspěvky Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

 Jak zapojit zásuvku a zástrčku pro 400V (380V)?
 Jak zapojit 400V (4 dráty) na 4000V (5 drátu vč.modrého)?
 Podla akej normy prechod z TNC na TNS?
 Jak připojit přívodní kabel k 5.pólové zásuvce, když v rozvaděči mám 4 vodiče?
 Je možné ve stávajícím rozvaděči rozdělit starou TN-C na TN-S?
 Kde zhotoviť prechod z TN-C na TN-S ?
 Jaký je princip rozdělení PEN na PE a N ?
 Jaká barva vodiče má být v místě rozdělení mezi svorkou (PEN) a (N)?
 Jak pripojit nou instalaci TN-S na původní TN-C?
 Jako má mít barvu pracovní vodič vedoucí v místě rozdělení TNC?
 Mohu připojit na zasuvky v síti TN-C smyčkove napojit nové zásuvky v TN-S?
 Které zapojení 3 a 2 vodičových okruhů v podružné rozvodnici je správné?
 Jak správně rozdělit TN-C na TN-C-S?
 Musím uzemnit bod rozdělení TN-C na TN-S, když PEN je uzemněn na sloupu ?
 Podle jakého článku ČSN musí být uzemněn bod rozdělení TN-C > TN-C-S?
 Kde zapojit přechod budoucího TN-S k TN-C?
 Musí být po rekonstrukci elektrokotle i změna typu sítě z TN-C na TN-S?
 Má být dle ČSN přizemněn bod rozdělení PEN na PE a N?
 Setkali jste se s označením sítě TN-S-S?
 Jak rozdělit TN-C na TN-S v paneláku?
 Ako zapojit zariadenie s dvoma vodicmi na siet tn-s?
 Jak připojit síť TN-C k TN-S?
 Jak připojit v bytě nové rozvody TN-C-S na staré TN-C?
 Kdy je to opravdová síť TN-S?
 Je povinné rozdělení TN-C na TN-C-S při částečné rekonstrukci panelového bytu?
 Lze v síti TNS zapojit zásuvku 400V ale pouze se 4 kolíky?
 Jak připojit pódiový rozvaděč jednou na 4 jindy 5 kolík?
 Ako zapojiť spotrebič s 5 pólovou vidlicou na inštaláciu TN-C?
 Není ekonomičtější v TNC před rekonstrukcí již tahat N a PE zvlášť?
 Jakou sadu přechodek z 400V 5P/32, 4P/32, 4P/16 na 5P/16?
 Musím mít pro rozdělení z TN-C na TN-C-S tři svorkovnice?
 Musí se v případě změny napájení PE na PEN dodržet minimální průřez 10mm2?
 Kam připojit PEN na půdě v bodě rozdělení TNC/TNS?
 V kterém rozvaděči přizemnit bod rozdělení?
 Která ČSN hovoří o tom, že místo rozdělení TN-C /TN-C-S má být přizemněno?
 Je hlavny privod v panelovom dome 5x za puvodnych 4x v poriadku?
 Jak se správně provedené rozdělení TN-C a TN-C-S ?
 Jake je nebezpeci pri pouziti redukce 4kolik na 5kolik?
 Jak v bytě naplánovat přechod z TN-C na TN-C-S síť?
 Kde a jakým způsobem smí být v paneláku převeden TN-C na TN-C-S?
 Je možno vést TN-C třívodičově?
 Můžeme ve staré instalaci vytvořit síť TN-C spolu TN-C-S?
 Jakým způsobem připojit hliníkový rozvod TN-C?
 Jak reálně tečou paralelní proudy přes N a PE?
 Jak provést přizemnění bodu rozdělení na hranici pozemku?

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

Aktuální slova (1)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.045 sekund, 23 dotazů.