Jakou uvádět ochranu před úrazem u venkovního plastového rozvaděče?

[Kamil Novák]

I když jsme měli rozepínací skříně pro veřejné osvětlení plastové a uzamykatelné na zámek FAB, do kterých "lezli" jen elektrikáři, museli jsme ctít čl. 714.412 a po otevření skříně muselo být krytí IP20.

To se ale jednalo o požadavek zadavatele, ne ?
Čistě podle norem tam mohlo být (za splnění dalších podmínek) klidně IP 00.

[Rozmahel Vladimír]

714.412 Ochrana před nebezpečným dotykem živých částí
Všechny živé části elektrického zařízení musí být chráněny izolací nebo zábranami, nebo uzavřením(kryty),  vylučujícími úmyslný či neúmyslný přímý dotyk.
Skříně obsahující přístupné živé části musí být uzamčeny pomocí klíče nebo nářadí, pokud nejsou v prostoru, kam mají přístup pouze osoby s odbornou kvalifikací nebo poučené osoby.
Dveře vedoucí k elektrickému zařízení a umístěné méně než 2,50 m nad úrovní terénu musí být uzamčeny pomocí klíče nebo nářadí. Navíc musí být zřízena ochrana před přímým dotykem, jsou-li dveře otevřené. bud' použitím zařízení se stupněm ochrany krytem nejméně IP2X nebo IPXXB daným konstrukcí nebo instalací, nebo umístěním zábrany nebo přepážkou poskytujícím stejný stupeň ochrany krytem.
U svítidla s výškou menší než 2,80 m nad úrovní terénu musí být přístup ke světelnému zdroji možný pouze po odstraněni zábrany nebo uzavření vyžadujícího použití nářadí.

Je to taky otázka rozsahu platnosti normy.

714.11 Rozsah platnosti
Zvláštní požadavky tohoto oddílu platí pro pevná zařízení venkovního osvětlení.
POZNÁMKA Venkovní osvětlení zahrnuje svítidla, soustavu vedení a příslušenství umístěné mimo budovy. Požadavky platí zejména pro:
- osvětlovací zařízení, například pro silnice, parky, zahrady, prostranství přístupná veřejnosti, sportovní areály, osvětlení pomníků a osvěcování;
- ostatní zařízení s vestavěným osvětlením, jako jsou telefonní budky, zastávky autobusů, reklamní panely, městské plány, silniční značky.
Tyto předpisy se netýkají:
- zařízení pro veřejné osvětlení, která jsou součástí veřejné rozvodné sítě;
- dočasného girlandového osvětlení;
- signalizačního systému silniční dopravy;
- svítidel, která jsou upevněna na vnější straně budovy a jsou napájena přímo z vnitřního vedení této budovy.
Pro osvětlovací zařízení bazénů a fontán, viz Oddíl 702.

[Jan Vykoupil]

Přesně tak !
Proč se snažíte aplikovat požadavky pro instalace na výrobky,  kterými rozvaděče bezpochyby jsou ?  ?? 

Jestliže výrobce (čehokoli) uvádí, že jeho výrobek je určen k nějakému účelu (např. jako el.měrový rozvaděč pro venkovní montáž),  tak nechápu, proč dál něco zbytečně řešit ? 


Jestliže jsou el.měrové rozvaděče opatřeny uzávěrem na trnovým klíč 6x6mm (ČSN359756),  tak to není zařízení určené pro obsluhu laiky ! 
Samozřejmě dobře vím, jak to v praxi funguje, ale správně tam laik nemá co pohledávat a tudíž není podstatné, jaký stupeň krytí po otevření rozvaděč má. 

Asi máte pravdu, ale proč potom revizní technici zahrnují do svých revizí i rozvaděče, když dělají revizní zprávu na instalaci? To by pak vůbec neměli rozvaděče zahrnovat  a odkazovat se pouze na kusovou příp. typovou zkoušku.

Vy opravdu myslíte vážně, že když někomu vypadne kvůli prasklé žárovce hlavní jistič v elektroměráku, tak si na nahození páčky má volat elektrikáře s kvalifikací nebo za těžké peníze "výjezdovku" od rozvoďáků?

[Jan Vykoupil]

Nejtrefněji to myslím vystihuje pan Strycharski, na rozvaděče aplikovat ...60439-1 a ne ...4-41, pak je to jasné...
Nicméně, tím pádem by ale výrobci těchto rozvaděčů v průvodní dokumentaci měli uvádět v takovém případě jako ochranu před ND neživých částí: Ochranu úplnou izolací dle 7.4.3.2.2 ĆSN 60439-1 ed.2...,  né?

[Kamil Novák]

Asi máte pravdu, ale proč potom revizní technici zahrnují do svých revizí i rozvaděče, když dělají revizní zprávu na instalaci? To by pak vůbec neměli rozvaděče zahrnovat  a odkazovat se pouze na kusovou příp. typovou zkoušku.

Nevím, co přesně myslíte pod pojmem "zahrnují".
Jestli zkoumají vlastní rozvaděč,  tak to ani nevím, jak by se mělo "na place" dělat. 
Samozřejmě, že se při revizi prohlíží, popisuje a měří i v rozvaděčích, ale primárně z pohledu jeho vývodů, umístění, uložení atd.

Vy opravdu myslíte vážně, že když někomu vypadne kvůli prasklé žárovce hlavní jistič v elektroměráku, tak si na nahození páčky má volat elektrikáře s kvalifikací nebo za těžké peníze "výjezdovku" od rozvoďáků?

Vážně to nemyslím já, ostatně to není můj výmysl, takovýto postup je dán předpisy. 
Že je praxe zcela jiná je fakt.   
Ale že bychom zde měli vůči laické veřejnosti prezentovat pouze správné postupy a návody je také fakt.

Návody typu : odšroubuj si kličku od okna a běž si to tam nahodit mi nepřipadají zrovna rozumné. On ten jistič většinou nevypadne sám od sebe, bez příčiny. 

[Radim Strycharski]

Nicméně, tím pádem by ale výrobci těchto rozvaděčů v průvodní dokumentaci měli uvádět v takovém případě jako ochranu před ND neživých částí: Ochranu úplnou izolací dle 7.4.3.2.2 ĆSN 60439-1 ed.2...,  né?

Co musí být v průvodní dokumentaci ukládá čl. 5.1 ČSN EN 60439-1 ed.2. Rozvaděč s úplnou izolací musí mít na krytu dvojitý čtvereček a toto označení tam není povinen umístit výrobce prázdné skříně, ale finální výrobce rozvaděče. Dvojitý čtvereček  je pak "dokumentace" dokládající úplnou izolaci.

Vážně to nemyslím já, ostatně to není můj výmysl, takovýto postup je dán předpisy. 

Jakými předpisy? Elektroměrové rozvaděče bývají jedny z mála, které mají štítky výrobců a zpravidla podle ČSN EN 60439-3, čili přístupné laické obsluze. Jistič před elektroměrem je navíc majetkem odběratele a normy svým požadavkem na odstupňování jističů o jeden stupeň nezaručují selektivitu jištění. To by bylo divné, kdyby si odběratel mohl nahodit jistič v bytovém rozvaděči a v elektroměrovém už ne. 

[Kamil Novák]

Jakými předpisy? Elektroměrové rozvaděče bývají jedny z mála, které mají štítky výrobců a zpravidla podle ČSN EN 60439-3, čili přístupné laické obsluze. Jistič před elektroměrem je navíc majetkem odběratele a normy svým požadavkem na odstupňování jističů o jeden stupeň nezaručují selektivitu jištění. To by bylo divné, kdyby si odběratel mohl nahodit jistič v bytovém rozvaděči a v elektroměrovém už ne.  

Jestliže je elektroměrový rozvaděč označený normou 60439-3, která platí pro rozvodnice,  tak asi nebude něco v pořádku.
A přiznám se, že si nevybavuji, jestli jsem takto označený elektroměrový rozvaděč někdy viděl.
Což koresponduje i s článkem 1.1 uvedené ČSN EN a to včetně poznámky.  

A jestliže je za čl.7.1.1 uvedeno :
Dveře a podobné kryty se závěsy musí dovolit volný přístup do skříně a snadné ovládání vestavěných přístrojů. a naproti tomu distributoři požadují uzavíratelnost pomocí jasně definovaného nástroje, pak označení štítku elektroměrovéh o rozvaděče normou ČSN EN 60439-3 nemůže souhlasit.    

[Radim Strycharski]

Koukám, že ve změně A1 se vypustila věta z čl. 1.1 "Požadavky pro rozvodnice venkovního provedení se připravují."

Takže se připouští i venkovní provedení. Rozpor zůstává u toho volného přístupu do skříně, tady normotvůrcům něco uteklo, venku by volný přístup určitě být neměl.

Jinak vkládám citaci ze své nedávné revizní zprávy:
Plastový pilíř, výrobce Elplast-KPZ Rokycany, spol. s r.o.,  Mlečice 45, 338 08 Zbiroh, typ PER 2, ČSN EN 60439-3, v.č. 56759, r.v. 2007, In 40 A, IP 44/20

[Kamil Novák]

Jinak vkládám citaci ze své nedávné revizní zprávy:
Plastový pilíř, výrobce Elplast-KPZ Rokycany, spol. s r.o.,  Mlečice 45, 338 08 Zbiroh, typ PER 2, ČSN EN 60439-3, v.č. 56759, r.v. 2007, In 40 A, IP 44/20

Tak to by mne docela zajímalo, jakým způsobem je zde zajištěn volný přístup. 

[Jan Vykoupil]

Co musí být v průvodní dokumentaci ukládá čl. 5.1 ČSN EN 60439-1 ed.2. Rozvaděč s úplnou izolací musí mít na krytu dvojitý čtvereček a toto označení tam není povinen umístit výrobce prázdné skříně, ale finální výrobce rozvaděče. Dvojitý čtvereček  je pak "dokumentace" dokládající úplnou izolaci.

Otázkou je, kdo je v případě takového elektroměráku vlastně výrobce, když do připraveného typového prodrátovaného rozvaděče montážní firma instaluje hl. jistič a rozvoďáci elektroměr a příp. HDO. Já myslím, že je to pořád ten výrobce typovky a ten by tam to označení tedy měl dávat a uvádět ho i do katalogové dokumentace, abychom nekupovali a neprojektovali zajíce v pytli.

[Radim Strycharski]

Jistě, výrobce je ten, kdo náplň a její konfiguraci určuje a nemusí zrovna dodávat rozvaděč včetně této náplně. 

[Jan Vykoupil]

Vážně to nemyslím já, ostatně to není můj výmysl, takovýto postup je dán předpisy. 
Že je praxe zcela jiná je fakt.   
Ale že bychom zde měli vůči laické veřejnosti prezentovat pouze správné postupy a návody je také fakt.

Návody typu : odšroubuj si kličku od okna a běž si to tam nahodit mi nepřipadají zrovna rozumné. On ten jistič většinou nevypadne sám od sebe, bez příčiny. 

Dobrá, naprosto s Vámi souhlasím, že bychom zde měli vůči laické veřejnosti prezentovat pouze správné postupy a návody. Nicméně, citujte mi konkrétní paragraf platného zákona, vyhlášky či jiného závazného předpisu, který bych porušil jako laik, kdybych si pořídil (zakoupil v elektroobchodě, půjčil či sám si vyrobil apod.) kličku k elektroměrovém u rozvaděči, který jsem zaplatil a je mým majetkem, otevřel si ho a nahodil si svůj vlastní hlavní jistič mnou zaplacený a v mém majetku, aby mi opět začala proudit do domu potřebná el. energie. Pokud někdo tvrdí a) (že něco porušuji),  tak by taky měl uvést b) (co konkrétně porušuji). 
Samozřejmě, že ten jistič nevypadl bez příčiny, praskla načnutá žárovka či se toho zapnulo prostě moc najednou. Pokud to nahodím a všechno dál bez problémů funguje, proč bych na to za nemalé peníze volal odborníka. To je absurdní. A pokud to vypadne znovu, každý soudný laik už toho odborníka zavolá. Přece nejde někomu bránit, aby ovládal hlavní vypínače a uzávěry médií do jeho domu. I z bezpečnostního hlediska je přece nutné, abych k těmto hlavním ovládačům měl přístup.
Nicméně nám ta diskuze sklouzla úplně mimo elektriku. To je fakt děs, když musí být člověk díky normám víc právník jak technik....

[Jaroslav Hasala]

Podle mého soudu nelze laikům zakazovat přístup do elektroměrovéh o rozvaděče.
Vypnutí hlavního jističe před elektroměrem může být nutné z provozních nebo bezpečnostních důvodů.
Pro vypnutí nebo zapnutí hlavního jističe před elektroměrem podle mého soudu není zapotřebí žádná zvláštní kvalifikace.
Také je celkem běžné, že si provozovatelé kontrolují stav elektroměru, v tomto jim těžko můžeme bránit.

[Fuk Tomáš]

...Také je celkem běžné, že si provozovatelé kontrolují stav elektroměru, v tomto jim těžko můžeme bránit.

Naopak, podle smlouvy s distributorem jsou povinni stav elměru sledovat a případné poruchy hlásit 

[František Šohajda]

Jak píše kolega Hasala....poku d je v rozvaděči např. trnový klíč 6x6 tak majitel /třeba/ se tam může podívat, sledovat spotřebu, a třeba natáhnout hl. jistič.../kolikrát se nám stalo že se spálila žárovka a vypadl až hl. jistič..nebude me říkat že to není pravda!!/...
Pokud ale rozvaděč má např.klíč kódový FAB, tak tam už nepoleze ani elektrikář, který ho nemá!!
natož tak laik!

[Kamil Novák]

Nicméně, citujte mi konkrétní paragraf platného zákona, vyhlášky či jiného závazného předpisu, který bych porušil jako laik, kdybych si pořídil (zakoupil v elektroobchodě, půjčil či sám si vyrobil apod.) kličku k elektroměrovém u rozvaděči, který jsem zaplatil a je mým majetkem, otevřel si ho a nahodil si svůj vlastní hlavní jistič mnou zaplacený a v mém majetku, aby mi opět začala proudit do domu potřebná el. energie. Pokud někdo tvrdí a) (že něco porušuji),  tak by taky měl uvést b) (co konkrétně porušuji). 

Aby bylo jasno - já přeci netvrdím, že by existoval nějaký předpis, který by odběrateli zakazoval přístup do elektroměrovéh o rozvaděče. 

Jestliže ale existuje požadavek distributorů na uzamykatelnost el.měrových rozvaděčů, (viz strana 9 zde tak asi nemají být volně přístupné. 
Proč by se jinak měly uzavírat ?

váš argument, že vlastnictví kličky (legálně zakoupené) a elektroměrovéh o rozvaděče kohokoli opravňuje k manipulaci je trochu demagogie, ne ?
Stejně tak, jako vlastnictví šroubováku ještě nikoho obecně neopravňuje k pracem na el. zařízeních.
Nebo myslíte, že když mám potřebné stranové klíče, že jsem tím automaticky oprávněn např. k výměně plynové hadice ke sporáku ?  ??

Naopak, podle smlouvy s distributorem jsou povinni stav elměru sledovat a případné poruchy hlásit 

Tato povinnost bývala uváděna na zadní straně tzv. Přihlášky.
Právě jsem si pročetl svoji  Smlouvu o sdružených službách .... a i Všeobecné obchodní podmínky..... (mimořádně otravný text) a tuto povinnost jsem tam nenašel nenašel.
Existuje vůbec ještě ? 

[Štefan Beláň]

Tato povinnost bývala uváděna na zadní straně tzv. Přihlášky.
Právě jsem si pročetl svoji  Smlouvu o sdružených službách .... a i Všeobecné obchodní podmínky..... (mimořádně otravný text) a tuto povinnost jsem tam nenašel nenašel.
Existuje vůbec ještě ? 

TO: Novák

Hledáte na špatném místě. 
Tato podmínka je v Obchodních podmínkách, které jsou součástí Kupní smlouvy (část OP je otištěná na str. 2 - §5 odst.3) 

No doufám, že to stále platí, čerpal jsem z mé smlouvy z roku 2004.

[Kamil Novák]

No doufám, že to stále platí, čerpal jsem z mé smlouvy z roku 2004.

Já mám Obchodní podmínky z roku 2005 a tam je odst. III. trochu jiného znění.

A v aktualních Všeobecných obchodních podmínkách již část o měření není vůbec.

Že by to tedy již neplatilo ? 
Navíc  u starých, elektromechani ckých elektroměrů bylo indikací chodu otáčení kolečka, ale u dnešního sortimentu elektronických el.měrů, kterých jen ČEZ používá 7 typů,  by asi musely být odběratelé seznamováni s tím, jak právě jejich model indikuje správnou funkci.