Musí být následující objekt vybaven LPS?

[H]

Chtěl bych se zeptat zda musí být objekt vybaven LPS, když výpočet rizika říká že ano, ale přitom podle metod v ČSN EN 62305 je objekt schovaný v ochranném prostoru jiného objektu?

Jedná se o následující situaci - je velká výrobní hala výšky cca 18 m, 0.5 m od okraje budovy je jímač délky 1m.
6,2 m vedle této haly stojí energoobjekt výšky 8 m, šířky 4.6 m. Třída LPS vychází dle ČSN EN 62305-2 IV, poloměr ochranné koule 60 m. Ochranná koule bude jedním bodem opřená o jímač výrobní haly, druhým bodem 3,8 m nad úrovní terénu (z důvodu dalších navazujících objektů dále od haly). Takto položená ochranná koule je nejbilžším bodem cca 2,58 m od rohu energoobjektu, který v tomto případě posuzuji. Použiju-li metodu ochranného úhlu pro danou třídu 55st, pak je nejbližší vzdálenost rohu řešeného objektu od hranice vymezené tímto úhlem cca 2,33 m

Takže otázku tématu bych rozdělil na dvě:
- musí mít tedy menší energoobjekt LPS z pohledu ČSN EN 62305 nebo nemusí? že ano mi vychází z výpočtu rizika, že ne mi vychází z toho, že leží v ochranném prostoru vedlejší větší budovy
- měl by mít menší energoobjekt LPS z hlediska "skutečnosti" (předpokládám že asi ano, neb blesk při úderu nerozlišuje zda má udeřit s poloměrem 45 nebo 60 m ...)?

#112#

[Radim Strycharski]

Rozumím tomu dobře, když si myslím, že chcete objekt ve třídě III schovat pod objekt se třídou IV? To byste asi měl  u obou objektů uvažovat stejné riziko.

[Jagiello]

Na první otázku (zda musí být LPS, pokud požadavak vyjde z posouzení rizika) zní odpověď ano.
Nevidím problém ve využití jímačů sousedních objektů a metody válivé koule či ochranného úhlu nebo kombinace obou k zajištění požadované ochrany.

[H]

Rozumím tomu dobře, když si myslím, že chcete objekt ve třídě III schovat pod objekt se třídou IV? To byste asi měl  u obou objektů uvažovat stejné riziko.

Ne, otázka(y) byla položena jinak. Navíc o třídě III nepadlo ani slovo, oba objekty mi z výpočtu rizika vycházejí jako IV. Jen pro upřesnění, pod pojmem energoobjekt je myšleno samostatná budova jen pro technologii chlazení/topení, není to komplet energo včetně elektřiny, plynu, atd ...

Na první otázku (zda musí být LPS, pokud požadavak vyjde z posouzení rizika) zní odpověď ano.
Nevidím problém ve využití jímačů sousedních objektů a metody válivé koule či ochranného úhlu nebo kombinace obou k zajištění požadované ochrany.

No jo, ale tou odpovědí si z mého pohledu protiřečíte - ano, musí být LPS, ale zároveň píšete, že mi sousední objekty pomocí metody válivé koule či ochranného úhlu ochranu zajistí. Jsem z toho jelen 

[Radim Strycharski]

Ach tak. Zmátlo mě to rozlišování mezi koulemi 45 a 60m.    Zkusil jsem to přepočítat a vyšla mi skoro stejná vzdálenost jako Vašich 2,33 m. Takže objekt je celý v ochranném prostoru a není co řešit. Podmínkou by ale měla být úspěšná revize hromosvodu podle 62305 toho vyššího objektu. 

[Radim Strycharski]

No, i když s tou revizí vyššího objektu to asi není tak úplně pravda. Z hlediska ochranného úhlu určitě jo, protože se spoléháme na sousední hromosvod, ale z hlediska valící se koule ne, protože valící koule je "platná",  ať se opře o hromosvod nebo o cokoli jiného 

[Jan Hájek]

Pokud se jeden objekt nachází v ochranném prostoru jímací soustavy objektu sousedního, tak není potřeba zřizovat vnější ochranu před bleskem.

Pokud by měl nižší objekt vyšší LPL, tak samozřejmě ochranný prostor vytvářím dle těchto přísnějších požadavků, i když na sousedním objektu bude LPS nižší úrovně.

Ovšem pozor na předpisy a normy týkající se toho nižšího objektu, je možné, že vyžadují zřízení ochrany v každém případě, nezávisle na tom, jestli je v ochranném prostoru sousedního objektu.

[Radim Strycharski]

Ovšem pozor na předpisy a normy týkající se toho nižšího objektu, je možné, že vyžadují zřízení ochrany v každém případě, nezávisle na tom, jestli je v ochranném prostoru sousedního objektu.

Nedá se ani v tomto případě objekt nacházející se v ochranném prostoru sousedního objektu považovat za objekt vybavený LPS? Vždyť je to ekvivalentní oddálenému hromosvodu.

[Jan Alin]

Nedá se ani v tomto případě objekt nacházející se v ochranném prostoru sousedního objektu považovat za objekt vybavený LPS? Vždyť je to ekvivalentní oddálenému hromosvodu.

Dovolil bych si tohle téma trochu rozšířit.
Stále se tu mluví o tom že menší objekt je chráněn větším.
Jak by vypadala situace v případě že bych určil že je menší objekt (můj hotel) dostatečně chráněn větším objektem ale ten by nebyl v mém vlastnictví. Pokud by vlastník většího objektu z nějakého důvodu přestal hromosvod udržovat a ten přestal plnit svou funkci tak je můj objekt nechráněn a nemusím se o tom ani dozvědět. Rovněž tak nemůžu prokázat že se dostatečně starám o ochranu před bleskem u svého objektu když nemám přístup k dokumentům o údržbě a revizích většího objektu.

Změní nebo nezmění se pohled na to jestli musí být objekt vybaven LPS?

[Radim Strycharski]

Rovněž tak nemůžu prokázat že se dostatečně starám o ochranu před bleskem u svého objektu když nemám přístup k dokumentům o údržbě a revizích většího objektu.

Změní nebo nezmění se pohled na to jestli musí být objekt vybaven LPS?

Myslím, že spolehnutí na sousední objekt se dá uplatnit právě jedině v případě, že mohu doložit účinnost vyššího objektu (revize, údržba, vlastnictví, nájemní smlouva apod.). Asi nelze spoléhat na komín "za plotem".