Je povinost použít svodiče přepětí v domovním rozvaděči RD?

[Bartoň Jiří]

Je povinost použít svodiče přepětí v domovním rozvaděči RD? Nebo je to dobrovolně povinné

[Pavel Ryšavý]

ČSN 33 2000-1 článek 131.6 Ochrana před přepětím

131.6.2 Osoby .. i majetek, musí být chráněny před poškozením v důsledku přepětí, která mohou zpravidla vzniknout (např. atmosferické jevy, spínací přepětí),  kdy je riziko nepřijatelné.

Tolik norma, co je přijatelné a co už nepřijatelné riziko rozhodněte vy (jste-li provozovatelem),  pokud projektujete, nebo montujete, krejte se papírem od zadavatele, že ON rozhodl, že přepěťovky nejsou pro něj, po vyhodnocení rizika (provedl zadavatel),  nutné a proto je nechce 

[Hynek Bureš]

To Ryšavý: přesná odpověď 

V projektech RD přepěťovky zakresluji s poznámkou že "na přání zadavatele mohou být instalovány dodatečně" (což obvykle v překladu znamená "nikdy",  ale to už je jeho problém). Každopádně jejich "neosazení" při realizaci je dobré mít někde potvrzeno, aspoň ve stavebním deníku apod.

Jestliže v projektu nejsou předepsány vůbec, považoval bych jako realizátor obsah projektu za vyjádření vůle zadavatele a další papír už nepožadoval.

[Kamil Novák]

váš systém "Na přání ..." je myslím elegantní.

Ale tento názor se mi moc nezdá :

Jestliže v projektu nejsou předepsány vůbec, považoval bych jako realizátor obsah projektu za vyjádření vůle zadavatele a další papír už nepožadoval.

To by totiž bylo možné za předpokladu, že jsou všichni projektanti bezchybní a tak tomu rozhodně není. 

Když se pak při výchozích revizích ptám investorů, proč není nainstalováno to, či ono, tak dílem netuší o čem je řeč (a proč by také měli) a dílem zapřou i nos mezi očima.
Jestliže cokoli v projektu chybí, tak v případě problému investor bez uzardění vše svede na projektanta s otřepanou frází : "Kdyby mi to někdo řekl, tak já bych to zcela určitě chtěl". 

Doufám, že je přítomným projektantům jasné, že toto není myšleno ve zlém nebo jako pokus o nějaké kastování či jiné píchání do vosího hnízda.
Ale mohu-li ze své praxe posoudit, tak velká část projektů je nevalné úrovně.    Bohužel.   

[Bartoň Jiří]

Tak jsem se pročetl ČSN 62305-4 Začíná to odst 7. a pokračuje to přílohami a-d.
Musím uznat že postup návrhu SPD ,  dle této normy, je velice podrobný. Myslím ,  že si počkáme než se tohle zažije do praxe, jestli vůbec někdy. Vůbec se netěším na přezkoušení dle této normy.
Zatím bude nejlepší asi 105% alibi, a nechat si to podepsat majitelem.

Teoreticky by měl být součástí projektu návrh LPMS dle ČSN EN 62305-4 ,  8,1 Plán managementu LPMS, kde podle tabulky 2, hned v prvním řádku, počáteční odhad rizika, by  odborník v ochraně před bleskem s velkými znalostmi EMC, a praktickými znalostmi instalaci, v součinosti s majitelem měli dojít k závěru, že nic takového nepotřebují. ??
 Až na ten konec  to byla citace

[Hynek Bureš]

"Kdyby mi to někdo řekl, tak já bych to zcela určitě chtěl". 

A nebo "kdybych to byl věděl, tak bysem sem nechodil". Projekt by měl bý přílohou smlouvy o dílo. Když si klient nepřečte ve smlouvě nebo špatně pochopí, že např. "za každý den prodlení splátky zaplatí pokutu Kč 10000,-" a podepíše, pak taky může pozdě zaplakat a taky lze hovořit o kvalitě smlouvy. Když něčemu nerozumím, tak se zeptám. A když nedůvěřuji, tak prověřuji jinde (nechám si projekt od někoho skouknout) - obvykle stavím 1x za život, tak to stojí za to.
I když P.S. viděl jsem už pár projektů, kde byl autor celkem slušně skryt v anonymitě - žádný kontakt na rozpisce, jenom IČO aby se neřeklo a "sežeň si mě kde chceš".

[Jagiello]

Myslím, že odkaz na ČSN 33 2000-1 ohledně přepětí nestačí. Tento oddíl normy je pouze úvodem k souboru ČSN 33 2000.

Musíme si počkat na vydání části 4-44 - ochrana proti přepětí (IEC 60364-4-44),  která nebyla dosud zavedena, viz. ČSN 33 2000-5-51 ed.2 str.3 a str.4.

Dalším vodítkem může být ČSN 33 2000-4-443, ze které cituji :
- čl. 443.3 poznámka 2 "Řízení hladiny přepětí při spínacích přepětích není ve většině případů nutné, protože statistická vyhodnocení měření ukázala existenci pouze malého rizika výskytu spínacích přepětí větších, než je úroveň přepětí kategorie II." (kategorie II ... 2,5 kV pro jmenovité napětí instalace 230/400 V)
- čl.443.3.1.1 "Tam, kde je instalace napájena kompletním nízkonapěťovým podzemním systémem a nezahrnuje venkovní vedení, je impulsní výdržné napětí zařízení v souladu s tabulkou 44B dostačující a není nutné použití další přídavné ochrany před přepětím atmosférického původu".
- čl.443.3.1.2 "Tam, kde je instalace napájena prostřednictví m nízkonapěťovéh o venkovního vedení nebo zahrnuje toto vedení a jsou podmínky vnějších vlivů AQ1 (menší nebo rovno 25 dní za rok),  nevyžaduje se další přídavná ochrana před přepětím atmosférického původu."
- čl.443.3.2 - "Tam kde je instalace napájena venkovním vedením ... ,  rozsah ochrany proti přepětí atmosférického původu by měl být zajištěn v souladu s čl. 443.3.2.2 v případě, že keraunická hladina místa odpovídá podmínkám externích vlivů AQ2 (více než 25 dnů za rok) ...".
- poznámka 2 k čl.443.3.2.2 "Směrnice pro koordinaci kaskádně řazených ochranných zařízení proti rázům se připravuje"
 
Počet bouřkových dnů v Československu uvádí mapka z ČSN 33 4010/1981, kterou převzal katalog Přepěťové ochrany pro rozvody nízkého napětí Iskra Protection z roku 2008 na str.III.

Osobně preferuji provést analýzu rizik podle ČSN EN 62305-2. Tento díl soubodu ČSN 62305 jsem dlouho odsouval. Je nezáživný. V současné době jsou však k dispozici programy umožňující provedení analýzy rizik. Analýza rizik je podle mého názoru základem ochrany před bleskem. Dá odpověď na otázky, kdy instalovat LPS (vnější hromosvod),  zda instalovat LPS I, II, III nebo IV třídy, zda provést ochranu proti dotykovému a krokovému přepětí u svodů, zda provést stínění, zda instalovat ochranu proti přepětí a v jakém rozsahu. Provedl jsem již několik aplikací. Líbí se mi, že ČSN EN 62305 ochranu proti blesku nepředepisuje pouze podle půdorysu budov. Někdy stačí pro snížení rizika instalace protipožárních zařízení či výstražných tabulek na svodech. V případě ojedinělých staveb připojených vrchním vedením sníží riziko podstatně více SPD než vnější LPS.

Možná, že elektrotechnic ká veřejnost je příliš zastrašena prodejci přepěťových ochran. V žádném případě tyto ochrany nepodceńuji. Chci jen nastínit, že při aplikaci platných norem nemusíme instalovat ochranu proti přepětí a také vnější hromosvod všude. Kolegům doporučuji, co nejdříve se seznámit s programem pro posouzení rizika a najít optimální, nikoliv nejdražší řešení.

[Štefan Beláň]

TO: Jagiello

Norma ČSN 33 2000-4-443 (2001) byla nahrazena novou normou ČSN 33 2000-4-443 ed. 2 (2-2007),  Ochrana proti atmosférickým nebo spínacím přepětím. 

Souběžná platnost je sice do 7-2008, ale při citacích by bylo asi vhodnější používat nové normy.

[Kamil Novák]

ČSN 33 2000-1 článek 131.6 Ochrana před přepětím

131.6.2 Osoby .. i majetek, musí být chráněny před poškozením v důsledku přepětí, která mohou zpravidla vzniknout (např. atmosferické jevy, spínací přepětí),  kdy je riziko nepřijatelné.

Tolik norma, co je přijatelné a co už nepřijatelné riziko rozhodněte vy (jste-li provozovatelem),  pokud projektujete, nebo montujete, krejte se papírem od zadavatele, že ON rozhodl, že přepěťovky nejsou pro něj, po vyhodnocení rizika (provedl zadavatel),  nutné a proto je nechce 

od 1.5.2009, kdy má začít platit ČSN 33 2000-1 ed.2 by mělo být v této otázce jasněji, neboť zde bude vypuštěna podmínka o nepřijatelném riziku. 
Uvedený článek by měl znít tak, jak tomu již bylo v první verzi této normy  :

Osoby .. i majetek, musí být chráněny před poškozením v důsledku přepětí (např. atmosferické jevy, spínací přepětí).

zdroj: Ing.Dvořáček, seminář ESČ 15.4.2009