Které normy vyžadují u Nouzového vypnutí podpěťovou cívku a nikoliv vyrážecí?

[Vladimír Huba]

To Fasulis:
Prepáčte za chybnú informáciu, ale ČSN (STN) 33 2540 (z 09/1992) je na Slovensku ešte stále platná.

[Martin Kurka]

A k tomu všemu ještě praktická záležitost. EN 60304-1 resp. EN 60 945-5-1 "Kontakty přístrojů nouzového zastavení musí zajišťovat funkci nuceného rozpínání"
To by mne zajímalo, jestli existuje výrobce, který vyrábí tlačítka nouzového zastavení s hlavními spínacími kontakty.
Takže vždy tam budete mít na central stopech rozpínací kontakty, to znamená musí tam nakrásně i při vyrážecí cívce deonu být nějaká inverze....No nesmysl.

Ještě pro naťuknutí,  nikde není řečeno, že podpěťové cívky deonů se vyrábí jen na 230V/50Hz. Dělají se i stejnosměrné, od 24V výše a to může být z hlediska zálohování napájení velice zajímavé, co Vy na to?
Upozorňuji, že mnoho UPSek neumí jednu funkci - nahodit na výstup napětí, po obnovení napájecího síťového napětí, pokud se před tím se vybily a potupně se upípaly k smrti (zasebevraždily se).
Musí přijít obsluha a nahodit je tlačítkem na panelu, samy nenaskočí.
Další problém UPS je, že nezálohují jen "fázový vodič" ale i N -  vstupní N nesmíte galvanicky propojit s N na výstupu UPS, jinak při prvním naskočení měniče UPSky na baterie většinou UPS odkráčí do věčných lovišť a technologie stojí.
A rozhodně nešetřete na kvalitě přívodních a vývodních šňůr z UPS, některé k nim dodávané nemají v přívodce UPS dokonalý kontakt a stačí zavadit o UPS a drahá technologie stojí.
Naopak přívodka a vývodka do UPS se s výhodou dají zasunout do sebe, když je najednou UPSka vadná a technologie se může rozhýbat. A ne jako nejmenovaná kogenerace na jednom nejmenovaném zimním stadióně, kdy po testu výpadku sháněli trubičkovou pojistku do UPS a led tál a tál a oni nemohli ani dálkově nahodit síťový přivod - moc veselá konstrukce spoléhající na 100% funkčnost UPS.

[Georgis Fasulis]

To Kurka: můžete prosím uvést název normy 60945-5-1 a její třídicí znak? U 60304-1 jste asi chtěl napsat 60204-1.
Tlačítka nouzového vypnutí (červené hříbky na žluté krabičce) se dělají jaké chcete, tedy i se spínacími kontakty, je na vás, jak je použijete. Je pravda, že většinou rozpínací kont. nechybí, ale např. MANAG dodává exové Emergency stop krabičky i s jen 2 spínacími kontakty.
Co se týká naťukávání, u mě nemusíte, už mi běží podpěťové cívky na 12 a 24 V baterie, UPS-ky a taky už jsme navrhovali klasické dálkové spínaní deonů (mot. pohon) - což je dle mého nejlepší řešení a není zas ani tak drahé v porovnání se spolehlivou ON-Line UPSkou.

[Martin Kurka]

To Jiří Fasulis:
Opravdu jsem se překlepl, správně 60204-1 je moje norma živitelka.
Je to článek 10.7.3 (odlišný od IEC 204-1)
A u druhé normy asi podobný překlep - má být možná 60 947-5-1 - spínací přístroje nn, jednou je v článku 9.4.2.1. odkaz na EN 60 945-5-1 - ale nemám zavedenou opravenku.
Asi už jsem u psaní spal. Moc se vám omlouvám za dvojchybu.
Hledal jsem firmu MANAG, nic jsem nenašel.
Jen spínací kontakty u tlačítka Emergency - to se dost podivuji, zejména, když některé národní bezpečnostní normy povolují spínací kontakt v tlačítku nouzového zastavení využívat pouze pro signalizaci a identifikaci, které tlačítko nouzového zastavení je aktivováno, nebo k neobvyklým způsobům řešení obvodů z jednoho  rozpínacího kontaktu a jednoho spínacího (též nuceně vedeného!).
Někteří zákazníci vyžadují klasický dvoukanálový obvod nouzového zastavení bezpečnostní kategorie 4 plus signalizaci o stisku konkrétního tlačítka se zápisem do log souboru řídícího počítače o stisku nouzového zastavení s časovým a datumovým razítkem a popisem pracoviště, ze kterého bylo zastavení aktivováno. Pak je ten třetí spínací kontakt nezbytný.
Spousta krabiček těchto tlačítek nouzového zastavení je navíc vyrobena tak, že po smontování jsou nerozebirateln é, protože podle nějaké předmětové normy se nesmí prvky nouzového zastavení strojů opravovat.

Jinak je zajímavé, že jsme prakticky dospěli k podobnému závěru o nejlepším řešení nasazením deonů s  motorickými pohony, kterými je umožněn automatický náběh technologie po výpadku síťě. Hlavně díky rozumnému časovému zpoždění po obnově dodávky energie se ušetří trápení spotřebičů po většinou neúspěšných prvních pokusech energetiků o nahození přetížených  rozvodů (výpadek - blik- tma).