Martin Kurka
 Offline
Projektant automatizace a strojů
|
 |
« Odpověď #1 kdy: 14.04.2012, 10:33 » |
|
Vážený pane martinknížek1,
ss brždění s předřadným odporem nemá pro energetické ztráty na odporech smysl, odpory by byly rozměrově obrovské - kilowattové.
Pro ss brždění klasickým způsobem se používají standardní transformátork y 230/24V nebo na 12-48 V - podle velikosti motoru - a na sekundáru zapojený můstkový usměrňovač.
Při ss brždění se totiž počítá pouze s reálným (ss) odporem vinutí. Stejnosměrný proud vinutím se volí cca 2x vyšší než nominální štítkový proud motoru. Je důležité, aby ss proud šel co nejvíce cívkami asynchronního motoru. V praxi přes dvě vinutí - např mezi svorkami U1-W1. Pozor u zapojení motoru do D, ss proud musíte vzít z proudu pro Y (u motorů 660/400V ten nižší proud).
Je-l i u motoru 3-5kW štítkový proud 8,5-12A v Y, ss proud se pohybuje kolem 20-30A. Brzdná doba se pohybuje mezi 2-8sec, motor z principu ss brždění nelze zastavit do nulových otáček.
Od jisté hranice proudu se magnetický obvod motoru nasytí a brzdný účinek již nevzrůstá. Se zvyšujícím ss proudem se od jisté hranice jen trápí vinutí a brzdný účinek nevzrůstá - doba zabrždění se nezkracuje. Proto je dobré mít možnost ss prud nastavovat - u klasické metody odbočkami na transformátoru - a stopkami měřit dobu doběhu na shodné minimální otáčky. SS odpory dvou vinutí v sérii pro 3-5kW motor vám vysype z rukávu kolega Krýdl.
V dnešní době je klasická metoda anachronismus. Každý lepší softstartér umí brzdit ss proudem, navíc ulehčí motoru a soustrojí při rozběhu, proč tedy tyto výhody nevyužít najednou. A frekvenční měnič umí třeba ss brzdit, pak přepne na doběhovou rampu.
Případně existují na tyristorové bázi pracující brzdné moduly. Mají sice výhodu v takové průhlednosti zapojení, ale potřebují spoustu externích součástek (stykače, časové relé). Doporučil bych je jen do provozů s velmi nízkou odbornou úrovní elektroúdržby.
Kvalitní softstartéry kromě nastavení doby doběhu umí i ss proud měnit v čase. Na začátku brždění uberou a postupně přidávají. Brzdný účinek se změkčí - zlinearizuje.
Obecně účinek ss brzdného momentu kledá s otáčkami - v nulových otáčkách to nebrzdí vůbec, v nejvyšších maximálně. Zabrždění jmenovitým proudem je pro poháněný mechanizmus pěkný kopanec uvolňující pojistné matice apod. Řízení ss proudu během brzdného cyklu může ušetřit pěkný peníz na životnosti mechanizmu.
Velké úskalí ss brždění je přetěžování motoru. Dvojnásobný proud vinutím je 4násobné tepelné přetížení vinutí. Co je ale horší tepelné přetížení, je enrgie brždění z pohonu, která se z principu prenese celá do masy rotoru. Brzdí vířivé proudy v kotvě. To znamená, že nejméně plný výkon motoru zůstává po dobu brždění v rotoru. A odtud se tepelná energie odvádí sakra špatně, zejména, když motor po úkonu zabrždění stojí a nemůže se ventilovat. Moc mu to nesvědčí.
SS brždění je tedy dobré používat pouze pro havarijní brždění, nebo pro silně předimenzované motory. V každém případě je dobré s ním šetřit jako s šafránem. Max. 1x- 2x do hodiny.
Doporučuji na motor cizí ventilaci a v motoru mít čidlo přehřátí vinutí napojené na obvody blokující rozběh do vychladnutí motoru.
Co se týče obvodových prvků, mechanické blokování stykačů je nezbytné, pojistky místo jističů doporučené. Pokud se potká ss napětí s plným síťovým, má ve chvíli nabuzení motoru ss proudem pro střídavý proud vinutí motoru prakticky nulovou impedanci - jde o tvrdý zkrat mezi fázemi. Při jeho rozpojování drží oblou i ss složka naakumulovanéh o ss pole ve vinutí motoru. Takové vypnutí tvrdého zkratu se ss složkou proudu snáší jističe velmi velmi špatně, obvykle nižší kA typy explodují. Proto je nutné v první řadě nutné zamezit potkání se stykačů mechanickým blokováním, obvodově oddělit časovými relé časy mezi zánikem ss pole a na motor dát zhášecí varistorové členy.
Obdobná prasárna, ale větší, je u asynchronního motoru brždění protiproudem. Tam je také počáteční šupa veliká. Zde se rozptyluje brzdný výkon hlavně ve vinutí, které je extrémně přetěžované - daleko více než při ss brždění. Naštěstí část energie přeleze rekuperací do sítě. Jinak platí co se týče ochrany přetížení vše jako u ss brždění. Navíc musíte zajistit, aby motor po dojetí do nulových otáček se nerozeběhl na opačnou stranu - používal se spínač AlNiCo.
V dnešní době je brždění protiproudem naprostý pohonářský anachronismus a diletanství. Každý inteligentní softstartétr či standardní frekvenční měnič to udělá líp, šetrněji pro motor i pohon a vyvede většinu brzdné energie ven z motoru. Vektorové měniče umí mírně brzdit i v nulových otáčkách.
|
Autor
