Diskuse Elektrika.cz

Naše firma poskytuje služby v oboru PO a BOZP a kolegyně se na mě obrátila  s následujícím problémem:
Jeden náš významný zákazník se rozhodl, že když mu došly náhradní kryty na zářivková svítidla, že je bude provozovat bez krytu. Kolegyně se ho snažila přesvědčit o nevhodnosti takovéhoto řešení, ale on se jí zeptal, kde je napsáno, že tyto zářivky musí mít kryty.

Moje rady kolegyni:
1. Napadlo mě argumentovat změnou IP a obecným zvýšením rizik pro osoby, které se pohybují pod těmito zářivkami (v analýze rizik by se mělo objevit nějaké vyhodnocení rizika od takovéto zářivky).
2. Asi nemáme k dispozici elektroprojekt na zákazníkův objekt. Tam by mohlo být napsáno, jaké IP mají zářivky splňovat.

Můžete mi, prosím, poradit ještě nějaké argumenty, proč mají být zářivky provozovány tak, jak je výrobce navrhl (výrobce je neznámy a návody k obsluze nejsou).

No, bez toho projektu to asi bude těžké . Každý z nás ví, jak je někdy těžké u zákazníka prosadit správné řešení. Když nejsou správné argumenty tak si prosadí to své řešení i když není v pořádku. Ale bohuže mě také nic nenapadá.  Snad kdyby byl třeba návod výrobce a tam napsáno že se světlo provozuje s krytem.

třeba někoho ještě něco napadne

Zkuste se obrátit na ČSN 33 2000-1/2003 čl. 132.1N1. Pro stavbu elektrických zařízení se nesmí používat poškozených nebo vadných částí ani předmětů. Jedná se sice o navrhování, ale myslím že se to týká i provozu.

To: Petr Filipi
Pokud je zářivka s krytem, který tam namontoval /předepsal/výrobce, tak tam musí být. Pokud chce někdo používat světla bez krytů, tak by si měl nechat ověřit zda je to možné neboť je to v rozporu s návodem k používání /případně i vnějším vlivům/.
Ztráta návodu nebo zánik firmy, která vyrobila zářivku není důvodem k provozování zářivek libovolným způsobem.
Jestli dochází k rozbití plastového krytu, který je mnohonásobně odolnější než skleněná trubice, tak i z logiky vyplývá, že tam ten kryt musí být.
Ve většině zákonů /např. zákoník práce, občanský zákoník/ je uvedeno, že zařízení musí být bezpečné a provozováno dle návodu výrobce.
pozn. například zákoník práce 262/2006 sb. § 101, 102 s odvoláním na § 349 (1) - návod výrobce je technický doklad, který je nutno respektovat.

Výrobce označil zářivkové těleso značkou CE v souladu se zákonem 22/97. Tato značka se vztahuje na kompletní výrobek. Těleso bez krytu není kompletní výrobek, tudíž neplatí shoda s předpisy dle CE. Takový výrobek není bezpečný.

To: Jirka Š. Svejkovský
odvolávat se na zákon 22/97 - ano.
Ale svazovat výrobek  jen s označením CE není moc vhodné. Určitě výrobky před rokem 1997 takto označeny nejsou. A přesto se musí provozovat bezpečně. A dneska bohužel jsou takto taky označeny i některé ostatní výrobky /nevhodně/ CE=China Export a je jasné, že tyto výrobky si ze zákona 22/97 nic nemusí brát.

Označení CE - China Export je v zemích EU nezákonné.
Co se týče starších výrobků, musí být označeny logem státní zkušebny. Pak platí totéž - zkušebna zkoušela kompletní výrobek.
Pokud není označen nijak, přesvědčil bych investora, aby trošku zchudnul a koupil nové.

Jen na doplnění diskuze...
starší zářivky tzv. vodotěsné byli namontovány tak, že trubice jsou holé, jen na koncích jsou jaké- si gumové chrániče s bakelitovou matkou...výrob ek byl schválený ale trubice nemají žádný kryt ,  jsou holé a většinou ve ztížených protorách../vlhko, prach a pod./...
je to sice jiný případ jak bez krytu,ale moc bezpečné to nevidím...setk áváme se s tím dost často...

     Ony zářivky s největší pravděpodobnos tí pamatují doby kdy CE neexistovalo (alespoň u nás) ;)

     Můj názor na CE je takový, že díky ignoranci, neschopnosti a s korumpovanosti politiků, úředníků a kontrolních orgánů je značka CE naprosto k ničemu, protože je nevěrohodná a ve většině případů i falešná, respektive značka CE je v současnosti zavádějící a spíše na škodu zejména pro laiky, kteří s důvěrou  takové výrobky kupují s tím, že u takto označených výrobků je státem potažmo evropskou unií garantována bezpečnost.

-----------------------------------------

     Jinak souhlasím s tím co tu psali kolegové přede mnou, svítidlo musí být provozováno v kompletním stavu tak jak ho výrobce vyrobil.
     Častá argumentace provozovatelů je, proč já musí mít na svítidlech kryty, když se běžně montují svítidla bez krytů, nutno jim vysvětlit, že takováto svítidla byla takto již vyrobena a mají zajištěno odpovídající krytí el. částí, u svítidel kde kryty byly a chybí budou přístupné např. vodiče v základní izolaci, připojovací svorkovnice atd.

Nevím, o jaké kryty se přesně jedná, ale může se stát, že svítidla bez krytů nevyhoví i z hlediska rovnoměrnosti osvětlení a ochraně proti oslnění.

Určitě to závada je, i když ne přimo ohrožující. Ano, svítidlo  je nekompletní a dále pak může být nebezpečí oslnění, nerovnoměrnost i, jak již kolega uváděl. Ale i bez krytu by mělo mít svítidlo min. IP 20 a v normálních vlivech, by tedy nemělo ohrožovat bezpečnost.

U starých svítidel bývá problém, že náhradní kryt, zvlášť velkoplošných svítidel, se blíží ceně nového svítidla, a nasadit jej bez poškození.. kdo to dělal,ví o čem mluvím. A to nemluvím o hořících tlumivkách, praskajících objímkách atd. Pokud zákazník má stěží na výplaty, těžko ho dotlačíte k výměně. Možná až hasiči hrozící vysokou pokutou, pro které je to vždy nebezpečí požáru  ;)

TO: Filip
Můžete upřesnit o jaká zářivková svítidla se jedná, jaké mají krytí a v jakém provozu (prostoru) se vyskytují?

PS: Ve staré normě (už nevím přesně v které  :-\ ) bylo uvedeno, že zářivková svítidla nemusí mít ochranný kryt zdroje. Kryt byl vyžadovaný pouze u žárovkových svítidel.

vyhl. 48/82Sb, § 194/2
(2) Elektrická zařízení se smějí používat (provozovat) jen za provozních  a  pracovních  podmínek,  pro  které byla konstruována a vyrobena.

Tady je fotka zářivkového tělesa. Kdybyste věděl někdo výrobce (dovozce) nebo měl přímo návod k použití, byl bych vám velmi vděčen.
Měl by to být nějaký francouzský výrobek. Údajně ty kryty nějak časem křehnou a praskají skoro samy.
Díky všem zúčastněným za pomoc.

Petr Filipi