Diskuse Elektrika.cz

Jaká by měla být opatření v prostoru pod kovovou konstrukcí stožáru cca 45m vysoká, kde je instalované elektrické zařízení u paty tohoto stožáru a vlivem vysoké hodnoty rezistivity půdy nelze dosáhnout hodnoty do 5ti ­­­ohmů. 

Jedná se o lokalitu v kamenitém prostředí a za použití všeho co říkají normy se dosahlo 13ti ohmů.
Zajímá  mě jestli je nutné spojení všeho kovového - plotu, přemostění pantů a podle které normy nebo předpisu toto provést. 

   Více specifikujte stožár a potom vám kvalifikovaně napoví každý profesionál.
   Upřednostnuji zkušenosti revizního technika a projektanta, nevylučuju dobrého elektromontéra

Příhradový stožár mobilního operátora na vyvýšeném místě, který je oplocen a elektrické zařízení je umístěno pod tímto stožárem.   

Jak vidno, profesionálové si asi moc rady nevědí, jinak by hbitě odpovídali.

   Je to v každém případě těžká věc a vždy určitý kompromis. Vždy by to však mělo být řešeno projektem. U nás ve firmě stavíme a provozujeme podobná zařízení, jedná se o monitorovací stanice rádiového spektra pozůstávající z 35 metrového ocelového příhradového stožáru, kontejneru s technologickým zařízením a oplocením. Samozřejmostí je připojení všech těchto prvků na společnou uzemňovací soustavu, tedy i oplocení, panty vrat a dveří přemostěny nejsou. Projekt se v případě provedení uzemňovací soustavy odvolává na ČSN 33 2000-5-54, s tím, že zemnící soustava základnové stanice byla navržena s ohledem na vysoký měrný odpor půdy v dané lokalitě, pro jejíž správnou funkci je potřeba, aby byla uložena v min. hloubce 1 metr. V případě, že při měření zemního odporu nebude dosaženo zmíněných hodnot, musí být provedeny potřebné místní úpravy (doplnění sítě),  pro dodržení normou předepsaných hodnot zemního odporu. V konkrétním případě byl strojený základový zemnič kostky věže z pásky FeZn 30x4  posílen o 6 ks zemnicích desek ZD 01. Při revizi byl naměřen samostatný odpor uzemnění 23 ohmů, odpor uzemnění společně s vodičem PEN nn sítě 5 ohmů. V dané lokalitě se vyskytuje zemina tř. 5-6. Měrný odpor půdy je značně vysoký a žádným způsobem není možné splnit klasické požadavky norem (není třeba klást zemnicí pásky o celkové délce v těší než 50 m nebo iiné rovnocenné zemniče) – viz ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.3.N12. V tomto případě byl použit přepočet hodnoty zemního odporu uzemnění dle čl. 413.1.3.N10.

Přepočet dle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.3.N10 můžete použít pro ochranu před NDN, nijak vám ovšem nepomůže pro zajištění správné funkce BTS.
Dodavatelé technologie BTS obvykle dost zásadně trvají na určitém zemním odporu. V případu, se kterým jsem se setkal, bylo zcela nekompromisně požadováno max. 2 Ohm.
Po řadě dodatečných úprav (paprskovitě zemnící páska + zemnící tyče) jsme dosáhli zemního odporu 2,3 Ohm, což bylo nakonec přijato. Ale byla to fuška, spotřebovali jsme tam asi 60 zemnících tyčí a cca 400 m pásky FeZn 4x 30 ... 
V jiném případě investor požadoval po celé délce přípojky nn (3,5 km) zemnící pásku FeZn 4x 30 a její připojení na uzemnění trafostanice. Nakonec jsme to "ukecali" tak, že páska se dávala jen asi 100m od BTS, dále se pokračovalo kulatinou FeZn pr. 10. BTS měla samozřejmě svůj základový zemnič. Na propojení na zemnící soustavu u trafostanice investor trval, takže jsme to provedli.
Po řadě problémů s "vyrobením" potřebného uzemnění jsem myšlenku s uzemněním po celé delce přípojky nn přijal jako oprávněnou. I když, 3,5 km ...
Možná by to bylo řešením i v tomto případě, pokud to tedy situace dovoluje.
Projekt je jistě zapotřebí, ale dost dobře nejde předem odhadovat místní podmínky, bude zapotřebí operativní přístup.

Jen doplním na vysvětlenou:
   Výstavbu 10 ks zmíněných monitorovacích stanic v současné době dokončujeme, projektová dokumentace byla zpracovávána z hlediska ochrany před bleskem ještě dle dožívající ČSN 34 1390. V čl. 106 na téma zemního odporu je řečeno, že nemá být za obvyklých půdních podmínek větší než 15 ohmů. Nelze-li běžnými zemniči dosáhnout tohoto zemního odporu nebo potřebných hodnot zemního odporu podle čl. 112, je nutno zlepšit uzemnění podle ČSN 33 2050, aby se zajistila správná funkce hromosvodu. Nedosáhne-.li se ani pak uvedené hodnoty, není třeba na velikost zemního odporu této uzemňovací soustavy dbát, pokud to nemá vliv na ochranu před nebezpečným dotykovým napětím u elektrických zařízení. V tomto smyslu byl také uvedený přepočet dle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.3.N10 použit. Je samozřejmé, že z hlediska požadavků instalované technologie u některých druhu zařízení je to o něčem jiném.
   Bylo by dobré, kdyby se do diskuze zapojil i pan Hájek. Jeho řešení, již podle souboru ČSN EN 62305 by si jistě se zájmem přečetli i ostatní návštěvníci tohoto portálu.

Ono to uzemnění z hlediska hromosvodu, nemusí mít nějakou konkrétní hodnotu (Norma stará  bla bla bla 15 nová bla bla bla aspoň 10),  jen prostě musí být co nejlepší.
Z hlediska blesku, je důležitá nejlepší hodnota proto, aby bleskový proud po úderu hromu, , ,neviděl,,  někde dosažitelný menší.
Z hlediska hromosvodu, pokud jste v horách v ouzkých, nataháte pásek do mříže a v podstatě zkusíte celou aplikaci jakoby  , ,  posadit na na vodivou desku,,  .
Ale ..... SPD - Přepěťová ochraná zařízení  ;) - konkrétně Typ 1   svodič bleskových proudů, mají více práce, protože místní zemnící soustava nepřevezme normou předpokládanýc h 50 %,  ale méně a zbytek se vyrovnává vůči vzdálené zemi, takže v případě LPL I, by to mohlo zničit i špičkový svodič (takové ty opravdové v červené barvě  ::) ) .
No, ale .......  čím vyšší nadmořská výška, tím nižšší vrcholová hodnota bleskového proudu.
Tak si vyberte  8).

Osobně bych volil ten co nejhustší rošt, zemnící tyče a ty pantíky bych překlemmoval, minulý týden v Rakousku mne dost , ,odvařily,,  jejich hromosvody, nečekal jsem, že jim budou věnovat takovou pozornost.