Diskuse Elektrika.cz

 
Měl bych dotaz ohledně pospojení solárního kolektoru s stávajícím bleskosvodem na hřebenu střechy  viz obrázek (http://www.volny.cz/mir.smid/strecha.jpg) Při přečtení několika diskuzí nevím jestli zvolit pospojení s bleskosvodem  (směr k  kolektoru je dolů ) nebo raději zvolit pomocný jímač.  Kolektor je spojen měděnými trubkami s boilerem pod střechou který je pospojen měděným vodičem o průřezu 6 mm2 do rozvodnice na svorku PE. 

Je třeba sestrojit oddálený pomocný jímač, který bude navržen tak, aby jeho ochranný úhel přikryl celý  kolektor. Pozor! Stejně tak je potřeba přikrýt i vyústění vyvložkování komínu.

Máte hezoučkej příklad.
Tady opravdu stačí dodat jímač na hřeben a případně ještě jeden někam mezi tašky na střechu. Kolektor na hromosvod nepřipojujte, pouze ho připojte na HEP. Dostatečnou vzdálenost si pro jistotu ověřte prográmkem, který je zdarma na stažení zde :
http://www.kniska.eu/software (http://www.kniska.eu/software)
Chtělo by to vidět střechu z větší dálky.
Obdobný případ můžete vidět v kapitole 8 KníŠky, která je zdarma na stažení zde : http://www.kniska.eu/kniska (http://www.kniska.eu/kniska)

Dovolím si můj podobný dotaz dát do tohoto vlákna, snad neporuším pravidla. Prošel jsem si doporučení p.Hájka v "Kníšce" i jinde a všude se opakuje zapojení (můj případ s dodržením vzdálenosti S na šikmé střeše RD):
Panely v ochranném prostoru jímačů, konstrukce panelů žz vodičem 16mm2 tvoří zem pro SPD a vede dovnitř na nulovou svorkovnici.

Mám ale starý dům, jehož vnitřní PE/N vodič je původní 2,5mm a až hlavní svorka (HOP/MET) je u domovního rozvaděče, uzemněna na nově rekonstruovaný hromosvod. Bojím se tedy zavlečení přepětí či přímo výboje do stávající instalace.
Mohu vést od konstrukce panelů nový vodič CYA 16mm2 venkem, přímo k HOP svorce? Může se takový vodič blížit/křížit se svodem hromosvodu?
Nechal jsem si také vyvést jeden volný svod (č.2 na obr.) nového hromosvodu. Mohu nebo nesmím připojit konstrukci panelů na něj?
Děkuji předem za radu.

Určitě postupujte podle projektu, který máte na tu instalaci vypracovaný, protože jinak nedostanete nic od pojišťovny.

Pokud chcete dodržet dostatečnou vzdálenost od jímací soustavy, tak samozřejmě žádné připojení.

Vodič PEN může křížit jímací soustavu, pokud je dodržená dostatečná vzdálenost v s v místě křížení.
eDEHN#13: Doporučení správné instalace FVE (https://elektrika.cz/data/clanky/edehn-doporuceni-spravne-instalaci-fve)

Aby tam ten svod číslo 2 byl něco platný, je třeba jej připojit nahoře k jímači nebo hřebenovému vedení, ale jeho průběh musí být takový, aby byla dodržena vzdálenost s,  a v místě držáku počítat km=0,5 (v tom se často chybuje)

Jde o svépomocnou instalaci 3 panelů pro přímý ohřev TUV, bez propojení na el. instalaci (vím, projekt + odborná realizace + revize je lepší, ale přesto chci všechna pravidla dodržet, proto se ptám zde).
Svod 2 nemá být rozšířením stávajícího hromosvodu, hromosvodáři mi jej připravili jako možné uzemnění, když jsem mluvit o záměru zřídit FVE.
Je v zemi napojený na uzemňovací pásek a nosnou konstrukci bych na něj připojil, pokud to není proti normám. To by řešilo část uzemnění konstrukce (černá barva),  část pospojování (žlutozelená) má vést vodičem CY16, podle doporučení výrobců ochran na vnitřní rozvod a ekvipot. svorku v domě.
S tím mám právě problém, který jsem popsal. Raději bych se vyhnul pospojování dovnitř domu a vedl vodič venkem. Tak se ale potkávám se zmíněným svodem/uzemněním. Buď bych je oba spojil (na úrovni země) nebo pospojování vedl zvlášť až ke svorce MET u rozvaděče (MET je stejně spojena v zemi se svodem stejným páskem).
V revizi hromosvodu je odpor svodů mezi 6-8Ohmy.

Začínám mít pocit, že je to úplně špatně. Musel bych to vidět.

Ta "magická" vzdálenost s platí pro nějaké provedení hlavního ochranného pospojování a vyrovnání potenciálů. Pokud budete mít panely (konstrukci) připojené na uzemnění a elektrické vedení od panelů bude někde o X metrů dál v nějakém vztahu k ochrannému PE (PEN) potenciálu, při vlně 10/350 musíte počítat řádově 1kV na jeden metr. I ta vzdálenost s bude problematicky vyčíslitelná.
Takže pří zásahu bleskem tam vznikne pořádný rozdíl potenciálů, tam je možné, že celá FVE bude zralá do šrotu

Jste srandista. Pokud chcete opravdu dodržet všechna pravidla, svěřte tuto práci odborníkům a nehledejte rady na internetu. Problém je především v tom, že řešení je nutné postavit přímo na míru v konkrétním případě, na základě všech místních skutečností, o kterých na dálku nemůžeme vědět. ČAsto i dobře míněná rada může být na škodu, pokud nejsou prostě všechny informace k dispozici. Už to konečně pochopte, že vám díky tomu nikdo projekt zadarmo a na dálku neudělá.

Nechtěl jsem se žádného z odborníků dotknout. Nechci projekt zadarmo a na dálku, chtěl jsem jen poradit s konkrétním případem uzemnění a pospojení, jakých je toto forum plné.
Bohužel, jak ukazuje p.Hájek ve svém odkazu, i projektant s revizním technikem na FVE za mnoho milionů dokážou svými chybami způsobit statisícové škody a to nevěřím, že jde o jejich jedinou podobnou "akci".
Ale to není obhajoba domácího fušerství. Mám poctivou snahu věci nastudovat a pokud bych našel projektanta FVE, který by se za současné poptávky mojí instalaci cca 1kWp pro bojler nevysmál a cena projektu by nepřesáhla cenu realizace, velmi rád bych mu celou věc svěřil...

Tuhle mantru slýchám často, velmi často...
Vězte, že pravděpodobnos t takové minely je při použití projektanta a revizního technika o dva řády nižší, než když to budete dělat stávající metodou...

Safra, tu fotku nevidím. :(

Jen takovy alternativni dotaz. :) Vsichni tu pisi o oddalenych jimacich a vzdalenosti s a ohaneji se tu ČSN EN 62 305. Jenze ja treba obyvam dum staveny v 90 letech vcetne ochrany pred bleskem a tehdy se pouzila ČSN 34 1390. Ta zadne oddalene jimace a reseni rizik a pocitani s pro rodinne domy neresila. Stozary se spojovaly "natvrdo" se zemnici soustavou a stejne by se pristupovalo i k FVE, pokud by se tehdy realizovala (coz ale byla jeste spis utopie).
Jak tedy vyresit FVE na jimaci soustave podle ČSN 34 1390? Nechat to cele predelat podle 62 305? Neni to trochu zbytecne, kdyz ta puvdni soustava je stale funkcni a v dobrem stavu? Navic 62 305 by vyzadovala stozary dovybavit oddalenymi jimaci a to mi zas bude dost prznit vyzarovaky anten na strese.
Ostatne, sam jsem nekolikrat zazil, ze kdyz elektrikari neco resili na stavajici TN-C elektroinstala ci na hliniku z dob sociku, tak taky nevytrhali vsechno ze zdi, aby se tam dal dat chranic (to jsem pak udelal po letech sam). Je tady neco jinak? Nebo proste staci ctit puvodni normu a vodive casti (tj. hlinikove profily pod panelama) proste pospojovat se zemnici?

Začnete tím, že si přečtěte ČSN 34 1390. Zjistíte, že  oddálený hromosvod řešila, jen to všichni ignorovali. Každopádně změnilo se to, že ještě nedávno se pásy v autě moc nepoužívaly a teď je používají téměř všichni. Pokud si stále myslíte, že pásy jsou zbytečnost, tak hromosvod nechte jak je. Pokud si myslíte, že bezpečnost by se měla řešit v souladu s novými poznatky s možnostmi, tak ho předelejte. Je to váš majetek, je to na vás.

Ano, vše je jinak. Jiné matriály, jiné technické požadavky..... vše je výsledkem neustálých výzkumů  a všeobecným technickým pokrokem, který běží dopředu mílovými kroky.
Pokud na střechu instalujete jakékoli nové zařízení, VŽDY byste měl nechat toto zařízení ochránit a  zajistit, aby jste si nezavlekl bleskový výboj do interiéru domu a tím neohrozil osoby, které se v době bouřky nalézají v objektu.



Jak to víte?
Necháváte provádět pravidelné revize?

Správný návrh zemnící a vrchní jímací soustavy je poměrně složitou oparycí, které musí člověk rozumět a aktivně a dlouhodobě se tomuto oboru věnovat.
Spousta "elektrikářů" se tváří, že ví a skutek je naprosto někde jinde.
Laik pak pomalu netuší a vše si vykládá poměrně chybně, asi jako vy.

Proto nechte vše na odbornících. Zatímco oni budou pro vás pracovat, vy si svoji prací vyděláte na tu jejich. Všichni budou spokojeni a vše bude jak má být.   (drinks)

A díval jste se do té ČSN 34 1390?
Ono to tam je v podstatě také tak - nejprve bychom se měli snažit vytvořit jímací část hromosvodové soustavy  a "vše velké vodivé" mít dostatečně vzdálené. Až když to nejde dodržet, je třeba to spojit.
A vesele se to ignorovalo, žádné řešení se nehledalo a rovnou se natvrdo spojovalo  (zle)

Tak ja jsem taky kdysi utrpel CVUT-FEL, takze na spoustu otazek zaroven znam i dopovedi. :) Dokonce jsem si asi 15 let udrzoval paragraf 6, ale jelikoz se tim nezivym, tak to bylo ciste pro obcasnou vypomoc u znamych. Myslim, ze spoustu lidi tady na foru bych taky dokazal rozstrilet v oblastech, kterym se venuji cely zivot.
 
Jinak ano, ta soustava je pravidelne revidovana a zatim v rozumnem stavu. Dokonce jsem tu nedavno resil vlhke zdi u casti domu a kdyz uz se kopaly diry kolem zakladu, tak jsem tam soupnul vsude i zemnici pasku a dostal se s odporem vuci zemi na krasnych 3.7 ohm. Porad to nejsou ty me vysnene <2, abych si vylepsil i zemeni rozvadecu, ale to je zivot.

O tom jak se chova vyboj blesku rovnez neco tusim a nedelam si iluze, ze pri primem spojeni si napeti toho vyboje pekne rozvedu vsude kde ty spoje jsou a pak uz je to vicemene ohmuv zakon, kudy co potece.

Nicmene beru si z toho ponauceni, ze bych se mel dostat na pozadavky 62 305. Coz se bez nejakych uprav neobejde. Nicmene k tomu potrebuju onu magickou Pisvajcovu konstantu s a par dalsich drobnosti. Neexistuje k tomu nejaky volne dostupny SW pro kouleni koule kolem modelu domu a dalsi podobne ukony? :)

Přidám sem jeden všetečný dotaz do pranice : ))

Když máme sedlovou střechu se 2 úhlopříčně umístěnými svody, tak vzdálenost s od okapů v místě rohů domu bez svodů vychází víc než 2násobná. Máto pro to nějaké vysvětlení? Samozřejmě zde předpokládám klasické svody se spojením na okapové žlaby.

Podívente se na celý problém s trošku větším odstupem. Z 1kWp můžete ročně získat cca 800-900kWh elektrické energie. Při ceně  cca 8 Kč/kWh ročně uspoříte v nejlepším případě cca 6400 -7200Kč.
to je částka, kterou budete amortizovat počáteční náklady.
Obávám se, že těžko najdete někoho, kdo vám zmodernizuje současný hromosvod včetně projektu tak, aby odpovídal nové normě. Pokud má někdo za své dílo ručit, bude to metodou  nového projektu a čisté práce od nuly (má-li dům základový zemnič, tak ze využije, pokud je  v zemi zakopán pásek, je velká provděpodobnos t že se bude pokádat pásek nový (životnost pozink pásku není nekonečná a autor nového hromosvodu musí za své dílo odpovídat)
Budete při tom řešit spoustu dalších drobností, takže se připravte, že na nebude jen projekt a montáž nového hromosvodu. Je hezké, že vám tady radí použít služeb profesionálů na projekt a montáž hromosvodu kvůli pojišťovně ale ze stejného důvodu bude potřeba provést i projekt a montáž FVE odbornou firmou, neb i to může znamenat, že za jistých okolností pojišťovna odmítne plnění škodní události.
Zkuste počítat, od kdy že začne vaše FVE šetřit peníze? A jaká že  bude předpokládaná životnost Vaší fotovoltaiky? Tahle malá instalace vypadá sice  levně a nenáročně ale vedlejší náklady odsouvají její ekonomický efekt do daleké budoucnosti.  Pokud lze na střeše postavit  větší FVE a pokrýt tím lépe spotřebu domu, zlepší se i návratnost, protože  tyto vstupní investice nijak zásadně nezávisí na velikosti FVE.
Každý hromosvod navrhovaný pro rodinný dům pouze snižuje riziko poškození stavby a elektroinstala ce. Norma toto riziko jen sjednocuje podle kategorie chráněné budovy V zemích kde se na všechno tohle kašle, a mají domečky uplácané z hlíny a bez hromosvodu, tam se daří jednoduchým instalacím včetně laciných olověných akumulátorů a pokryjí tím lehce naprostou většinu spotřeby... Žít v technologicky a právně vyspělé společnosti něco stojí (dance)

Zkuste si představit, jak asi vypadají siločáry elektrostatick ého pole a ekvipotenciály v dielektrickém prostředí v případě rovného vodiče a v případě zahnutého v úhlu 90 stupnu.

Doporučuji dokument: Solar Eclipse (2011) (Pod sluncem tma) jde najít na YouTube.

Pár let před dokumentem, jsem s jedním z protagonistů řešil klasický problém s přepětím atmosférického původu a absencí uzemnění.

Na hliněných domcích plechové střechy, na nich panely, v domcích pár drátků (oproti očekávání si lidé nechtěli svítit na učení, ale koukat na TV a poslouchat muziku) a pokud šla bouřka pouze kolem, začaly se dít věci  (zle).

Kde je dům a elektrické rozvody, jsou problémy s bleskem a přepětím a buď je akceptujete, nebo řešíte.

Pokud je to v SW, tak ten uvažuje s okapem, jako vedením a na jeho délce je kc=1, takže úbytek napětí je dost velký.

Pokud je žlab v ochranném prostoru, tak vzdálenost nejenom od něj, ale i od háků, co na něm jsou je stejná, jako vychází v místě jeho napojení na svod.

 Okapy, čekající zabijáci (https://elektrika.cz/data/clanky/jan-hajek-bleskova-valka-c-5-okapy-cekajici-zabijaci)

Naprosto souhlasím, buď řešíte celkem nákladnou prevenci nebo řešíte následky.
v případě hliněných domků obyvatelé oželí televizi a muziku a třeba i to světlo.vrátí se ve svém životě o pár roků nazpět, u nás to znamená vrátit se o hezkých pár desítek let zpátky a proto je vhodné věnovat této ochraně víc pozornosti a peněz.

Ne v tomto případě si na to jako na standard zvykli okamžitě! Mrkněte na ten film, pro elektrikáře by měl být povinný.

Článek o speciálně o okapech jsem si rád přečetl.

Myslel jsem si, že znám odpověď na mou otázku, ale mýlil jsem se. Na ten nepřipojený okap jsem nazíral jako na nezakončené vedení. Na něm se pak může dít to, že když na jedné straně dojde k prudké změně potenciálu na Up, tak vedením (okapem) se šíří čelo vlny (samozřejmě že zde rychlostí světla) a za tím čelem teče proud Up/Zv, kde Zv je tzv. vlnová impedance vedení (zde okapu). To zde podstatné nastane, když čelo vlny doputuje na konec nezakončeného vedení. Proud nyní nemá kam téci, tak se zde čelo vlny odrazí a šíří se zpět. Nyní za odraženým čelem vlny teče proud rovný součtu proudu v jednom a v druhém směru, tedy nulový. Ovšem potenciál za čelem vlny je nyní roven 2Up. Když čelo vlny s potenciálem 2Up doputuje ke zdroji s Up, tak pokud je zdroj tvrdý, nastane další odraz a vedením okapem se bude šířit další vlna (tentokrát s potenciálem -Up). Pokud jste někdy slyšeli pojem Ferrantiho jev na vedení, tak ten má tentýž princip ale vzhledem k nízké frekvenci zde není na čistě vlnové chování vedení ještě dost dlouhé.

Aby se na konci okapu mohl projevit vlnový odraz s potenciálem 2Up, tak čelo vlny by muselo být kratší než cca 8*L/c, kde L je délka okapu a c je rychlost světla. Budeme-li mít sestupný blesk s čelem 8us, vychází minimální L 300m. Budeme-li mít vzestupný blesk s čelem 1us, vychází minimální L 37,5m. Tyto délky jsou příliš velké, takže vlnové odrazy koncích okapů zde asi nebudou důvodem pro velká s dle SW DEHN.

Počítat pro okap s kc=1? To by mělo smysl asi jen tehdy, kdybychom připustili zásah blesku přímo do okapu. To asi ale není úplně ok, okap by neměl nikdy plnit funkci jímačů.

Motivací pro položení mé otázky bylo, že někteří na úder blesku nazírají úplně chybně jako na statickou záležitost. Přitom je pravdou pravý opak a bleskový proud si rád razí jinou cestu než jsou cesty svodů, protože ty mají velkou vlnovou impedanci, respektive zjednodušeně dost podstatnou indukčnost.

Zas bych to takto moc nekomplikoval. To co je popsáno v EN 62305 je již zjednodušené a praxí prověřené. Výpočty dostatečných vzdáleností se provádí tímto způsobem 20 let (podobně 30) a i když toto nedává a nemůže dávat 100% jistotu, zatím jsem neviděl popsaný případ, kdy by to nestačilo.

Byl jsem svědkem několika dlouhých diskusí s pokusem uchopit celý výpočet podrobněji  (materiál, geometrie vodiče atd.) a výsledkem vždy byla korekce vzdálenosti v jednotkách cm.

Takže závěr je, že pokud je okap chráněn jímací soustavou, tak pro něj platí v souladu s EN 62305 kc=0 (není součástí svodu a jímací soustavy) a navyšování vzdálenosti s od okapu ve směru k jeho neuzemněnému konci v SW DEHN jednoduše nedává smysl?

Vzhledem k dnešnímu hromadnému umisťování FV na střechy je to myslím dost podstatný závěr.

DEHNsupport s tím umí počítat, jen to musí umět uživatel nastavit. V přílohách je vzorový domek.

Pokud se takováto vzdálenost zohlední od konců háků okapu a nahoře od packy hřebenáče, je pro FVE využitelných tak 40-60% střechy. Proto se nyní volí řešení s HVI, odpadne spousta starostí.
DEHN chrání rodinné domy s FVE (http://dehn.cz/sites/default/files/uploads/dehn/DEHN-CZ/pdf/Reference/2022/referencni_list_rodinny_dum_s_fve.pdf)

Super : ))

Jinak ohledně HVI, ono to má takovou el pevnost, že se to dá takto nalepit na FVE?

HVI Long 75cm, tak to je dost slušné.

Ale nezapomínat na magnetickou indukci. Měnič je chráněný přepěťovkama ale v panelech by naindukované napětí mohlo prorazit články. Vhodným rozložením vedení k panelům by šlo indukci výrazně snížit ale tím se dnes asi nikdo moc nezdržuje.

S napěťovým průrazem článků panelů to vlastně nebude tak horké. Panely obsahují zpětné diody kvůli zabránění přepólování při zastínění a tyto diody napěťovému průrazu určitě zabrání. Tedy je otázka, jestli to ony samy vydrží - nejsou tam primárně pro svádění indukovaných proudových rázů.

Síla, asi bych se neměl divit, protože  jsem byl párkrát služebně v Indii ale přesto se tak stalo.
Člověka vždy nejvíce překvapí lidi.

A co se teprve musí honit v hlavách mimozemšťanům, když oni pozorují naše zdejší počínání. Hádám, že se chytají za hlavu a lamentují "no ti jsou úplně ztracení a není jim pomoci". Kdybych na nějakého náhodou narazil, tak ho vyzpovídám : ))

Je zajímavé, jak položíte dotaz a vzápětí si na něj odpovídáte. Máte v principu pravdu, ale i tady je potřeba jít do větších detailů. Ty závěrné diody jsou klíčovým místem na panelu, které je přetěžované a odchází buď do zkratu, nebo do neprůchozího stavu a to s sebou nese rozdílné nebezpečí pro celou instalaci.
 Co se projevuje hlavně na velkých instalacích, kde je větší množství panelů je, že díky silnému přetížení v horizontu několika let odejde násobně více panelů a střídačů okolo místa zásahu bleskem, než při vlastní škodě, to samozřejmě žádná pojistka nekryje.

Vždy, i v případě izolované jímací soustavy, je třeba dbát na co největší vzdálenosti od ní, tak aby vliv elektromagneti ckého pole na okolní instalace byl co nejmenší.

Aha, tak to je docela dobré vědět. Po zásahu bleskem se FVE sice tváří, jako že přežily, ale za nějaký čas se postupně odporoučí. HVI sice zafungovalo skvěle ale magnetická indukce také : ))

No a v tom je cely zakopany pes. Proc prepouzit par desitek metru existujicich svodu, funkcni zemnice (lze na nekolika mistech obnazit a zjistit v jakem je to stavu a stejne se musi zmerit odpor),  kdyz se to muze cele odvezt do srotu a nakoupit spousta noveho materialu s patricnou marzi, nechat si zaplatit hromadu prace, ...
Ono je rozdil mezi hromosvodem z dob Franze Josefa, ktery to uz asi bude mit za sebou - a nebo je medeny a staci to jen opravit spoje a ty dnesni zelezne draty to mnohonasobne prezije :D a soustavou starou treba 10-20 let, ktera jeste neni zasazena korozi a i zemnici pasky takoveho stari budou uplne v pohode. Jestli to uhnije, tak vetsinou jen vyvod  ven ze zeme, kde je pristup vzduchu a nekdo byl liny to dostatecne osetrit.
Pritom staci tak malo - namodelovat si novou soustavu, aby vyhovovala EN 62305 a zaroven pri tom postupovat tak, aby se prepouzilo maximum toho, co uz existuje. Kde to nelze pres to nejede vlak, ale zrovna na svem domu si dovedu opredstavit, ze nejakych 70-90% toho co tu je tu muze i zustat.
Navic stejne ma kazdy majitel nemovitosti povinnost delat pravidelne revize. Tak kde je problem? Pokud nekde nastane nejaka zavada, tak by se mela v ramci revize nalezt a odstranit, coz vetsinou byvaji prave ty uhnile zemnice a zase v 90% pripadu to bude nekde na prechodu do zeme.
Mimo to se vyrabi i medene pasky a medene draty a pokud nekde na dome jsou a jejiny jejich problerm je jen trochu medenky a hromosvodar by je chtel vyhodit a nakoupit pozink, tak ho asi nakopnu spickou boty primo mezi pulky.

Jedna technicka. Elektromagneti cka vlna se siri rychlosti svetla jen a pouze ve vakuu, kde jsou nosice energie fotony s nulovou klidovou hmotnosti a zadne jine castice je tam "nebrzdi".
V kovu foton obvykle daleko nedoleti a navic se nam tam elektricka energie prenasi elektrony. No a ty uz nulovou klidovou hmotnost nemaji. Takze pokud je budeme urychlovat na rychlost svetla, jejich relativisticka hmotnost nam poroste k nekonecnu. Lorentzuv faktor je zkratka potvora zakerna.

Jinak pocitat vlnu s parametry blesku na vlnovodu ve tvaru okapove roury nebo zlabu je docela odvazne. :) Ono se to na konci asi odrazi (teto casti i verim),  ale nejake interference a narust napeti a cela ta dynamika jevu, to mi prijde uz trochu jako vesteni z kristalove koule. Zkousel to nekdo popsat rovnicema a odsimulovat? Tam kazdy ohyb a prechod z 1 prostredi do druheho (roura/zlab/drat/...) znamena zmenu impedance a pokazde nam cast te vlny projde a cast se nekam odrazi. :D Takze nez se ten prechodovy jev postupne pozere, tak to tam bude litat vsemy smery a vubec si netroufam rici jak. :D

No na přenos výkonu elektromagneti ckou vlnou se relativistická fyzika používat nemusí, co kde dělá konkrétní elektron je z hlediskapole mírně irelevantní. Ale zpět k jádru problému. Pokud chcete vytvořit obecné pravidlo pro výpočety napěťových špiček na jednotlivých částech hromosvodu a dovových prvků v jeho okolí, musíte udělat analýzu fyzikálních jevů, kvantifikovat jejich vliv (zanedbat vše nepodstatné) a dát "inženýrský" vzorec pro technickou veřejnost. Nikdo nebude počítat hromosvod  nebo okap jako goubau vedení s impedančními diskontinuiata mi a podle elektrických délek počítat superpozice stojatého vlnění k původní bleskové vlně.
Když myslím inženýrský vzorec, tak mám na mysli vzorec kde se nepočítají integrály ani derivace. Těch zjednodušení je spousta a dospělo se k nim jak výpočty tak laboratorními testy.

Jinak k těm měděným komponentům - problém může být elektrochemick é kompatabilita s jinými kovovými komponenty aby nevznikal článek. Dříve se spoje Fe- Cu dělaly pomocí olověné vložky, olovo je dnes zakázané.  Ale Cu se dobře snáší s nerezem.
Měděný pásek do země může být problém v případě kovových vodovodních trubek nebo krátký přechod plynového potrubí z plastu na kov na který se myslím  musí  použít Fe trubka (zas podle  jiného předpisu).
Prvotní problém je, že jak dodavatel hromosvodu tak projektant a revizní technik nesou za dílo zodpovědnost a proto nový projekt začíná z "čistého stolu".
Nicméně na střechách je často vidět takové množství "šíleností a bastlů" realizovaných relativně nedávno, že bych se nedivil vůbec ničemu. V nejhorším případě shoří dům. Podle statistik je v ČR počet požárů budov vybavených hromosvodem o 1/2 až 2/3 nižší, než počet požárů budov bez hromosvodu. Dovoluji si tvrdit, že naprostá většina těch požárů u budov  vybavených hromosvodem se dá přičíst na vrub špatného provedení nebo ignorace norem při návrhu, nebo dodatečná instalace antén, kabelů v nebezpečné vzdálenosti.

Tak me jen do oci prastila ta rychlost svetla sireni vlny. :D Ale uznavam, ze jestli to prebehne tam a zpet za delsi dobu a zaroven trochu vic "rozplizle" je asi jedno, kdyz se tu bavime o napetich v desitkach az stovkach MV a proudech cca v nizsich desitkach kA. :)

Jenze zrovna my mame strechu tak pekne oplechovanou ze vsech stran, ze dodrzet nejakych (streleno od boku, hodnotu nemam spocitanou) 70 cm od jakehokoliv kovoveho kusu je proste nedatelne. Ten puvodni projekt pred nastupem nove normy to proste resil pospojovanim na svody a samozrejme jen na jednom miste nekde na zacatku zlabu jak jim to vyslo. Takze tu mam dokonalou laborator na mereni vyse popsaneho jevu. :D

A stozary - to uz tu jednou padlo, jsou na tom stejne. Vlastne jedina pozitivni zprava jsou ty pomerne tvrde svody, takze vetsina proudu by si aspon nasla tu spravnou cestu.
Navic stozary jsou vlastne skoro na hrebeni, anteny tu na vyloznikach trci do vsech stran jak jezek a vyresit tu oddalene jimace a jeste vsechno dostatecne daleko obejit a zaroven tak, aby nic nevrhalo stin na FVE panely, to bude docela orisek.
Proto jsem se shanel po nejakem modelovacim nastroji, chci si nejdriv sam udelat trochu predstavu co to vsechno bude obnaset a jake stavebni upravy me budou cekat.

Hlavně jste ale zapomněl, že kovem okapu často bývá i feromagnetická ocel : ))

Kdysi kdosi řekl: "Učit se, učit se, učit se!"

Tak šup na VŠ, studovat matematickou analýzu, vektorovou analýzu a teorii elmg pole a poté odvodit mimo jiné i základní jevy na elektrických vedeních.

Příslušné důležité a základní rovnice pro Zv a další elementrární veličiny vedení bych sem sice mohl snadno vypsat ale není nad to, když se je naučíte i odvodit.

PS1: Bez znalosti teorie vedení bych byl v mé práci úplně marný : ))

PS2: Myslíte že víte, jak velký je elektron v elektronovém plynu vodivostního pásu mřížkové struktury kovu? Ony elektrony totiž obvykle nejsou nějaké cvrnkací kuličky : ))

PS3: Na klasických vedeních máme okolí obvykle velmi dobře definované. To ale u svodu hromosvodu vůbec neplatí. Stejně ale do rychlosti šíření elmg. vlny po vodorovném dlouhém okapu bude vstupovat z praktického hlediska jen efektivní permitivita prostředí a ta bude permitivitě vakua opravdu velmi blízká. Takže speciálně tzv. grupová rychlost (v nedisperzivním prostředí shodná s rychlostí čela vlny) na okapu bude opravdu velice blízká rychlosti světla.

PS4: Ta výše zmíněná feromagnetično st vodiče bude mít vliv jen na tzv. hloubku vniku do vodiče (ale zato dost zásadní vliv).

PS5: Odrazy na vedeních fungují naprosto dokonale, o nějakém věštění z koule zde vůbec nemůže být řeč. S běžným generátorem a osciloskopem je můžete velmi detailně monitorovat i na 10m vedení.

Proc bych to delal. 1. statnici z matiky jsme mel za 18 bodu z 20. :D A algebra byla tehda soucasti Matiky 1. Na pole jsme meli Fixu, takze to rovnez nebyla zadna davacka.

Jinak k tem vedenim, to co se pocitalo na obvodech a poli byly dost zjednodusene ulohy. Vetsinou nejaka dvoulinka nebo koax, maximalne nejaky jednoduchy vlnovod. K okapu to melo dost daleko. Ale i to malo by melo stacit pro predstavu, co se tam deje. Ja proste jen konstatoval 2 fakty - rychlost svetla to byt nemuze. A na tom trvam a asi nebude tak tezke to dokazat. Jak moc se k te rychlosti limitne priblizime je jina otazka. Ve vzduchu hodne.

Odrazy na vedeni taky nikdo nepopira (vsak na ethernetu jeste na sbernicovych sitich se to hodne resilo),  spis by me zajimal vliv na pruchod vlny treba skrz spojeni zlab - roura. Tam nemuze projit vsechno a to je vlastne ta druha poznamka - kolik se toho cestou ztrati (odrazi zpet a podobne) a jak velka cast vlastne doputuje na konec, nez se odrazi zpet. Tj. je-li vliv tech ztrat po ceste zanedbatelny ci nikoliv.

Jinak me teda zajimaji spis frameworky pro Javu v cloudu, preci jen mi katedra pocitacu byla trochu bliz, nez ten zbytek FEL. A pro kazdodenni praci vlny pocitat nepotrebuju. ale jestli si chcete popovidat treba na tema zasobnikovych automatu a bezkontextovyc h gramatik, pripadne nejakych sitovych protokolu a dalsich zalezitosti, proc ne. A nebo sup do skolnich lavic se to zase naucit. :D

Státnice z matematiky na FEL? Taky jsem prošel touto fakultou ale státnice z matematiky se tam teda fakt nedělali. Pod ČVUT je obor "Aplikovaná algebra a analýza" na FJFI a to je myslím jediná fakulta, kde byste mohl dělat státnice z matematiky.

Ach ty pravopisné chyby  (cestina)  (poklona)

Skutecne tam byly. Muj rocnik (nastup 1992) jeste nemel souborky, ale jmenovalo se to prvni statni zkouska. Delaly se ze zakladniho sestiboje - matika, fyzika, programovani, obvody, pole a mereni po 2. rocniku.

Tak to jsme byli skoro spolužáci : )) Ano, byly tam nějaké zkoušky pro postup ze základních ročníků dál, ale že by se nazývaly jako státní zkoušky? Budiž. Já je dělat nemusel, byl tam na to nějaký prospěchový limit a já šel od začátku hodně tvrdě po maximálních stipendiích.

Z katedry teorie pole si vybavuji Novotného a Chvojkovou. Už je to dlouhá doba, tak Fixa se mi z hlavy nějak vypařil : ))

Při vyšetřování šíření vln na vedení je vždy zcela zásadní návratová cesta náboje a ta je u bleskového výboje opravdu dosti komplikovaná. Je taky celkem rozdíl, jestli jde okap vodorovně a jen zabočí vodorovně a nebo zda skončí a dál pokračuje svislou trubkou. V mé analýze situace jsem s pokračováním okapu okapovou rourou jednoduše nepočítal. Ale chcete-li tam počítat s okapovou rourou, tak při zásahu bleskem téměř s jistotu bude proud pokračovat z okapové roury přímo do země. Pro přítomné napětí tam nebude případná 10cm vzduchová mezera vůbec překážkou. Chcete-li mít vodorovný roh na okapu, tak tam bude určitý vliv lokálně zvýšené indukčnosti ale nebude to nic moc podstatného - zahnutá mikropásková vedení samozřejmě fungují také zcela běžně.

Vliv efektivní permitivity na grupovou rychlost na vedení je přesně tento: v_g = c_0/sqrt(epsilon_rel_ef). Vezmete-li epsilon_rel_ef rovnou vzduchu (1,0006),  vyjde vám rychlost šíření elektrických vln na přímém kontinuálním vedení 1,0003 x menší, než c_0 (rychlost světla). U okapu budete mít okapové háky, ty by vám mohly grupovou rychlost snížit ale vzhledem k jejich rozměrům a výšce nad zemí se tak zřejmě nestane.

Ok. Důležité bylo si uvědomit, že SW Dehn pro výpočet vzdáleností implicitně počítá s přímým zásahem i do konce okapu a proto pak na okapech vycházejí velké vzdálenosti s. Stačí ale programu určit místo zásahu bleskem v místě jímačů a pak už vzdálenost s od okapů vychází s souladu s očekáváním.

OK, dobre vedet. :) Zlaby stejne vedou tesne pod strechou a mely by byt v ochranne zone vcetne roury. Takze pravdepodobnos t primeho zasahu bude hodne nizka. Tj. ono je otazka, zda nakonec nebude jednodussi je od svodu odstrihnout a chovat se k nim jako k chranenym objektum, pak cela tahle maskarada odpada.
A kdyz uz to nejde, tak proste kazdou rouru ktera je pripojena kousek nad zemi vybavim vlastnim svodem a mam klid a resim vsude jen tu snadnou cestu dolu, ktera je pak i bezpecna pro nahodne kolemjdouci. :).

Pár fotek napoví víc než dlouhý popis...
A pohled "zkušeného oka" přímo na objekt napoví ještě mnohem víc než nějaké fotky...