Diskuse Elektrika.cz

Veřejnost, spotřebitelé, neodborníci, kutilové, laici => Plánování, úvahy, vysvětlení, pochopení principu, rozhodování o tom, co si přeji, potřebuji, chci ... => Téma založeno: Zdenek Kresan 30.04.2008, 21:57



Název: Jak se budou chovat dva asynchronni motory pohanejici jednu hridel?
Přispěvatel: Zdenek Kresan 30.04.2008, 21:57
Myslenka: "potrebuji dostat na hridel kolem 55kW a mam dva 30 kW assyn. motory, je mozne pripojit  pomoci dvou ozubenych remenic, na obou koncich hridele? Jak se budou chovat motory? Je mozne aby tento mechanismus pracoval bez problemu. Jeste me napada myslenka pouziti V-remenic. Nevim co by bylo lepsi, prokluz na V-remencich nebo fixni prevod pomoci ozubenych remenic. Omlouvam se v motorech se moc nevyznam tak hledam radu tady. dekuji.


Název: Re: Jak se budou chovat dva asynchronni motory pohanejici jednu hridel?
Přispěvatel: Štefan Beláň 01.05.2008, 09:59
TO: Kresan

Tak to je opravdu zajímavá myšlenka. :o

Domnívám se, že to ale nebude možné. Záběrový moment dvou motorů 30 kW nebude nikdy shodný s motorem 60 kW. :-\

Docela mne zajímá odborný názor nějakého konstruktéra a praktika - je jich tady dost. 8)


Název: Re: Jak se budou chovat dva asynchronni motory pohanejici jednu hridel?
Přispěvatel: dolac 01.05.2008, 10:03
Osobne si myslím si že by to mohlo pracovať aj s fixným prevodom. Nenapadá ma zatiaľ žiadny problém, ktorý by tam mohol vzniknúť. Bude to fungovať podobne ako dve trafa zapojené paralelne. Samozrejme celková účinnosť bude určite nižšia ako by bola účinnosť jedného väčšieho stroja.   


Název: Re: Jak se budou chovat dva asynchronni motory pohanejici jednu hridel?
Přispěvatel: Vladimír Šťavík 01.05.2008, 13:24
Podobné zapojení jsem ve své praxi již několikrát realizoval. Největší výkon motorů byl však 5,5kW. Ve většině případů je jednalo o zdvihací část paletizačního manipulátoru. Elektropřevodo vky byly napevno uchyceny na společnou hřídel, nebo spoj byl proveden jiným způsobem. Vyzkoušené je provedení s přímým spínáním i zapojení s frekvenčním měničem. Pak jsou oba motory napájeny společným měničem. V případě paralelního spojení motorů neumí měnič správně vyhodnotit přetížení motorů, proto je potřeba každý motor jistit samostatnou tepelnou ochranou.
V uvedených aplikacích byla četnost spínání až 700 startů za hodinu. Při provozu se nevyskytují žádné problémy.
Samzřejmě podmínkou jsou stejné motory se stejnými otáčkami.


Název: Re: Jak se budou chovat dva asynchronni motory pohanejici jednu hridel?
Přispěvatel: Jirka Š. Svejkovský 01.05.2008, 13:35
Pokud jsou oba motory shodné asynchronní s kotvou na krátko, nebude problém. Oba se dokážou "srovnat" za běhu. Pokud dojde na jednom motoru k odlehčení, zvýší se mu otáčky (klesne hodnota skluzu) a ten druhý motor doběhne. Výsledkem je shodný záběrový moment na obou hřídelích. Dělá se to například tehdy, potřebujete-li pohánět dlouhou hřídel a jeden motor by jí torzně zatěžoval (kroutil).


Název: Re: Jak se budou chovat dva asynchronni motory pohanejici jednu hridel?
Přispěvatel: kbulda 01.05.2008, 22:37
Neměl by být problém.
Ve většině kravínů běhá " škrabák " ( hřeblový dopravník ),  který je poháněn na obou koncích kravína dvěma motory 3 kW. Ovládání je přes stykače zablokováno přes tepelné ochrany pro každý motor. Když řetěz praskne, zvýší se proud motoru, ktterý se zablokoval a tepelné relé vypne oba motory.
Když to Zdeněk taky tak zablokuje, tak při výpadku jednoho motoru bude ten druhý přetížen a vypne oba motory.


Název: Re: Jak se budou chovat dva asynchronni motory pohanejici jednu hridel?
Přispěvatel: rostislav šašvata 01.05.2008, 23:51
Myslím si,že by problém být neměl.Šplhací plošiny PP48,výrobce Ostrov nad Ohří kdysi vyráběl tyto plošiny se dvěma motory spřaženými šnekovým převodem.


Název: Re: Jak se budou chovat dva asynchronni motory pohanejici jednu hridel?
Přispěvatel: Zdenek Kresan 02.05.2008, 16:03
Dekuji vsem za vase nazory, tak to vypada ze by to mohlo pracovat. Mam jeste jeden dotaz. Co se stane, kdyz zajisteni je naddimenzovano, tak ze pri poruse jednoho motoru se automaticky hned nevypne druhy. Je mozne, aby jeden motor, cele soustroji utahl? Jak se chova pretizeny motor? Pouze se neprimerene prehriva, nebo i vibruje?  (myslim tim ze jakoby mel tendeci poskakovat) Nemel jsem moznost videt takove veci, delam spis srojarinu tak jsem se k tomu nedostal, ale mnozi mate zkusenosti. Dekuji vsem


Název: Re: Jak se budou chovat dva asynchronni motory pohanejici jednu hridel?
Přispěvatel: Miloslav Janoušek 02.05.2008, 21:42
Musíte si to nechat zapojit tak, aby při vypnutí jednoho vypnul i druhý. I kdyby to jeden chvilku táhl sám, tak bude přetížený. Pokud ho nevypne ochrana, tak nejspíš shoří.


Název: Re: Jak se budou chovat dva asynchronni motory pohanejici jednu hridel?
Přispěvatel: Jirka Š. Svejkovský 03.05.2008, 11:31
Je vhodné jištění obou motorů sloučit dohromady. Pokud vypadne jeden, zastaví se i druhý. Při dimenzování obou motorů na celou zátěž může jeden motor pohánět hřídel dál. K elektrickému přetížení tohoto motoru nemůže dojít, pokud bude správně odjištěn. Může ale dojít k přetížení hřídele mechanicky. Jste strojař, tak víte něco o torzním namáhání, pružnosti sestav a podobně.


Název: Re: Jak se budou chovat dva asynchronni motory pohanejici jednu hridel?
Přispěvatel: JerryMouse 09.05.2008, 14:16
 . Měl sem možnost realizovat něco takovéha jak s DC tak i AC motory a to včetně převodovky v mnoha případech. Bohužel teoretické odvození pro DC pohony mělo pravu a spojení určitého druhu nefungovalo !!. Obzvláště když nebylo dostatečně tuhé. U AC motoru pokud byla  dostatečně tuhá konstrukce tak to fungovalo jinak docházelo po určité době nepřetzržitého provozu k přetížení vždy jednoho ze dvou motorů. Hodně záleží na konstrukci toho JAK se to má spojit a také na opotřebení !!. Jestli jsou motory spojeny přímo resp. jejich rotory nebo přes další převody a jaká je jejich tuhost. K rezonančním oscilacím docházet bude vždy. Lépe je vložit antiparalelní kompenzátor - induktor mezi motory resp. jejich napájecí vodiče i když je konstrukce dostatečně tuhá. Dojde k vyrovnání magnetických momentů změnou toku proudu!!. Matematicky se jedná přeci o Van der Poola!!
Zopakujte si pánové dif. rovnice v komplexním oboru.!

Nějaký dotaz?


Název: Re: Jak se budou chovat dva asynchronni motory pohanejici jednu hridel?
Přispěvatel: Štefan Beláň 09.05.2008, 18:31
TO: Mouse

Díky za tuto odpověď. (poklona)

Přesně tyto problémy jsem předpokládal z teoretického hlediska. Praktickou zkušenost nemám, a proto jsem se již od 01.05.2008, 09:59 diskuze nezúčastňoval.  :)


Název: Re: Jak se budou chovat dva asynchronni motory pohanejici jednu hridel?
Přispěvatel: raj 09.05.2008, 21:31
Jak praví kolegové, bál bych se rozběhu. Pokud by motory pracovali se společným měničem frekvence nebo softstartárem  tak je to v klidu, dělal jsem větší "zvěrstva". Samozřejmě ideální by byly měniče dva s vektorovým řízením a finkcí MASTER-SLAVE. Jeden motor pracuje klasicky v otáčkové vazbě, druhý v momentové. Komunikací měnič master posílá podřízenému aktuální moment svého motoru a druhý pohon jej následuje. Ale něco to stojí...


Název: Re: Jak se budou chovat dva asynchronni motory pohanejici jednu hridel?
Přispěvatel: Martin Kurka 10.05.2008, 00:38
Jestli se dobře pamatuji, tak například Lenze dělá do svých měničů programový parametrizovat elný  blok s funkcí "elektrická hřídel" a lze to naprogramovat i když motory mají převodovky s různým převodovým poměrem a jestli si dobře pamatuji, tak se tam nastavovaly i nějaké momenty setrvačnosti, pokud se lišily. Měniče si povídaly dost rychle přes CAN bus. Díky tomu šly dělat takové divočiny, jako synchronní dopravníky, elektrické transmise, dlouhé pružné hřídele, letmé nůžky...
Dále mne napadá, že bez měničů jen s různými vyrovnávacími impedancemi a transformátory mají tuto problematiku dobře řešenou v trakci, zejména v lokomotivách, myslím, že by se tam dalo v lecčems inspirovat - zejména u velkých výkonů. Přece jen dva 30kW měniče nestojí nejméně.
I když rozběh 2x30kw taky zcela jistě nebude natvrdo. Pokud to bude Y-D tak možná nějaká chytrá hlava poradí třeba propojení uzlů motorů mezi sebou, či podobnou fintu pro sladění rozběhu. Na běh tu bude nutné nějaký reaktor či jiná finta.
Pokud to budou kroužkové motory, pak tam by šla dělat celkem výhodná opatření při  propojení mezi rotory.
Ale myslím si, že u jakékoliv dvojice na blízkém kmitočtu pracujících pohonů je vždy nebezpečí kývání - dokonalá tuhost není možná a čím větší pružnost mechanického spoje nebo nedejbože zubová vůle,  tím budou větší problémy to utlumit. A každé tlumení bude buď energeticky, nebo investičně ztrátové.
Možná existují finty třeba jako vyvedená vinutí a spojení uzlů obou motorů přes transformátor se setinou výkonu motorů - když jeden motor je víc zatížen, zvýšil by napájecí napětí druhému motoru a tak by se drobné nerovnoměrnost i srovnávaly.
Ale přes to vše myslím, že speciální velký motor - dlouhý rotor s malou osovou výškou a hřídelí vyvedenou na obou koncích - ten by asi vyšel levněji.