Diskuse Elektrika.cz

Potřeboval bych odbornou radu od zkušenějších  kolegů. Ve firmě se nám stala následující porucha. Na jednom z truhlářských strojů došlo ke spálení motoru (7,5kW). Motor jsme nechali převinout a já jako elektrikář ve firmě jsem zjišťoval případý důvod spálení motoru. Prověřil jsem přítomnost všech tří fází a ohmmetrem proměříl kontakty stykačů které spínají motor a přepínají rozběh hvězda/trojúhelník. Na nic neobvyklého jsem ale nepřišel a tak jsem znovu připojil převinutý motor. Bohužel shořel i ten převinutý. A to už jsme si pozvali zkušeného elektrikáře na pomoc. Zjistil že připojení motoru bylo v pořádku a po vyloučení špatného navinutí jsme pokračovali v hledání závady ve stroji. Nakonec jsme společnými silami přišli na následující závadu:
- Stroj se při zapínání ručně (tlačítky) přepíná hvězda/trojúhelník a při vypnutí se na cca 2-3 vteřiny do motoru připojí stejnosměrné napětí a motor zabrzdí.
- Došlo k poruše časového relé které připojuje toto ss napětí a místo 2-3vteřiny bylo připojeno možná 1minutu a motor shořel (měřením jsme zjistili že při brzdění protéká motorem proud cca 70A.

Jelikož je stroj již letitý zajímalo by mě jak by se podobný rozběh s brzděním řešil v dnešní době a popřípadě jak by se dalo upravit zapojení aby se v případě poruchy časového relé motor nespálil.

Takto se brzdí motory i v moderních aplikacích s frekvenčním měničem. Porucha časáku byla pravděpodobně onou příčinou zničení motoru. Vyměnil bych relé za nové a dál věc neřešil, pokud nechystáte rekonstrukci celého stroje.

Není těch možností více?

Vážený pane Lebduško,
nevím jakým přístrojem jste měřil stejnosměrný brzdicí proud, ale 70A efektivních i středních je strašně moc.
SS proud by se měl měřit dražším ampérmetrem měřícím opravdu efektivní hodnotu proudu. Obyčejný ampérmetr měří hausnumera, zejména je-li za fázově řízeným tyristorem.

7,5kW motor má jmenovitý pracovní proud cca 16A. Velikost stejnosměrného brzdícího proudu se udržuje na zhruba shodné úrovni, víceméně se postupuje od malého proudu a ten se zvyšuje až vyhovuje doba zastavení pohonu. Buď je stejnosměrné brzdící napětí napětí vytvořeno transformátore m s výstupním napětím 24 až 48V a za ním dvoucestný usměrňovač, nebo je odvozeno fázovým řízením jednofázově přivedeného napětí 230V (jednocestné usměrnění) a proud je omezen pevně nastaveným úhlem sepnutí tyristoru nebo v lepších případech úhlem sepnutí tyristoru regulovaného podle změřeného proudu. Občas je i k vidění varianta jedna dioda v sérii s výkonovým odporem.
Nevím, jaké máte zapojení, ale vypadá to nejen na závadu časového relé, ale i na závadu fázového řízení.
Ono zvyšování ss proudu při brždění nemá od jisté hranice proudu význam, magnetický obvod se nasytí a v nasycené oblasti již ss magnetický tok prakticky nevzroste. Tím pádem nemůže vzrůst ani brzdný efekt. Odhaduji, že stejnosměrný proud v efektivní hodnotě dvojnásobku jmenovitého pracovního proudu již plechy magnetického obvodu spolehlivě přesytí.
Takže vyměnit časové relé a zkontrolovat řízení proudu. Pak nastavit proud tak, aby za ony běžné 2-3 vteřiny soustrojí zastavilo. Z hlediska principu brzdění stejnosměrným proudem je jeho účinek nejsilnější ve vysokých otáčkách, v nulových to nebrzdí vůbec, dobrzdění je nutné protiproudem, nebo mechanickou brzdou (někdy stačí mechanický odpor daný vlastním poháněným zařízením.)


V dnešní době by se to nejlépe řešilo chytřejším softstartérem s možností bržděním ss proudem, nebo protiproudem nebo kombinací obojího způsobu zastavení. Samozřejmě by se motor doplnil teplotním čidlem a to by se zavedlo do onoho softstartétu a ten by si hlídal oteplení vzniklé při rozběhu a zejména při brždění, kdy se v motoru musí zmařit veškerá setrvačná energie. Softstartér by vás zbavil způsobu rozběhu Y/D a tím i dvou výkonových stykačů, brzdných obvodů a složitějších obvodů ovládání. A také jednoho kabelu do motoru.
Mimo ceny a potřeby chlazení softstartu samá pozitiva  ;)
Vyplatí se to i pro velmi staré motory, použili jsme to i na jednu unikátní relikvijní stáčečku, která ještě snad pamatovala Laurina či Klementa a její elektromotor byl ještě otevřeného typu. Brzdila jako z praku, přesto bez rázů a měkce. Jen zvukové efekty brždění dělalo, jako když na vás zavrčí pes Baskervilský (to víte, kdysi se ozubení na hlučnost a zejména při opačném záběru neřešilo) .