Diskuse Elektrika.cz

Nevíte prosim vás kde mám sehnat tabulku, pro jištění průřezů kabelu?

Kolik amper je na jaký průřez...

Dobrá zpráva: jste téměř u cíle.
Teď použijte odkaz http://elektrika.cz/jisteni-kabelu
příště použijte vyhledávač.

Řekl bych, že tento primitivní výpočet už všichni znají, ale mýlím se! Každý měsíc jej někdo hledá. Cožpak nemají všichni tabulky?

SICHR je "sichr"...

Protože v tabulce si někdo přečte, že 1,5 vydrží při nějakém uložení 18A, tak to dá na zásuvku s jištěním 16A a neřeší že když těch kabelů bude 5 nebo 6 pohromadě, už je to na hraně pro 10A...

Tabulka je jen přehledová a nedá se podle ní navrhovat jištění vedení. K návrhu je potřeba znát další údaje, které je nutno zahrnout do výpočtu. I do SICHRu je potřeba doplnit zdroj nebo jeho parametry (všeobecný zdroj),  kde se doplňuje napětí např. na výstupu z pojistkových spodků přípojkové skříně a impedance sítě. Pak je potřeba určit uložení jištěného vedení, zvolit průřez atd. atd. atd.
Divil byste se, jak hodně se to pak rozchází s nějakou tabulkou.
Pokud se budete řídit jen tabulkou, můžete se stát jednoduše docela schopným žhářem.

Jedna z nejvetsich tragedii je, ze vsemozni "odbornici" v oboru dimenzuji prurezy kabelu klidne i podle katalogovych udaju vyrobcu. Zatizitelnost ve vzduchu / v zemi je ... a uz to mydli. Pritom jedine spravne tabulky pro dimenzovani jsou v CSN 33 2000-5-52 ed. 2

Ty jsou značně osekané, asi nejlepší co kdy bylo k dispozici je 33 2000 523 příloha NL.

Bohužel SICHR neovládá rozlišit soubor kabelů chráněných coby celek.

To mi připomnělo, že se chci zeptat. Používá někdo pavouka? Jak se zdá, ve valné většině využíváme Sichr.  

Kromě Sichru používáme ještě ABB DOC, který umí i vn. Velmi robustní řešení, i když není zadarmo.

:-[
ČSN 33 2130 ed.3, čl. 7.7.7:
Vzhledem k charakteru zatížení obvodů v bytech není nutné snižovat jištění při seskupení více vedení...

Milane, nějak Tě nechápu. Co tím myslíš? Můžeš to napsat nějak polopaticky pro zabržděného elektrikáře se zřejmě hodně dlouhým vedením :-)

Hl jistič např.50A.
Za ním 10 vývodů v těsném seskupení třebas CYKY 3x2,5 v jedné liště.
Dovolený základní proud kabelu např.20A
Tj.10x20=200 oproti max.průchodu 50A.
V tomto případě se součinitel seskupení nepoužije jelikož se kabely chladí mezi sebou.

Samozřejmě. Ale také mě uvedená norma jasně doporučuje jištění běžných světelných obvodů provedených kabelem CYKY 3x1,5mm2 jističem 10A a jištění zásuvkových okruhů provedených kabelem CYKY 3x 2,2mm2 jističem 16A. Právě proto, abych nemusel některé věci přepočítávat u instalací, které se vejdou do nějakých přepokládaných hranic...
Ale musím buď normu přijmou celou, nebo ji celou odložit "udělat to podle jiné, jiných pravidel",  nemůžu si z každé vytáhnout jen to, co se mi hodí. 

Anotace textu normy ČSN 33 2000-5-523 PŘÍLOHA NL (332000)
Tato národní příloha je nedílnou součástí normy ČSN 33 2000-5-523. V současné době se do ČSN zavádějí harmonizační dokumenty (HD) CELENEC, podle nichž se budou vyrábět a používat jednotlivé druhy vodičů a kabelů. Podle všeobecných ustanovení ČSN 33 2000-5-51:199... (mod IEC 364-5-51:1978) musí být vodiče a kabely vybrány pro proud, pro který jsou navrženy a který snesou v normálním provozu. Vodiče a kabely musí být také způsobilé vést proudy, které mohou téci v abnormálních podmínkách po takovou dobu, jaká je dána charakteristik ami ochranných (jisticích) prvků. Tyto jisticí prvky musí být podle ČSN 33 2000-4-43:1993 (mod IEC 364-4-43:1977) schopné přerušovat jakýkoliv nadproud, který je nižší nebo se rovná zkratovému proudu v místě, kde je tento prvek instalován. Jde o jednu z nejrozsáhlejší ch norem (resp. příloh k normě). Tato příloha má pouze pět článků a zbytek jsou tabulky. Jde o několik set tabulek: tato příloha k normě má 852 stran! ČSN 33 2000-5-523 - Příloha NL - byla vydána v září 1994.

Pavouk od EATONU se teď jmenuje XSPIDER byl aktualizovaný 2016 a jede jak čert. >:D

Právě tyto tabulky jsou úžasně udělány a alespoň mě posloužil velice dobře k orientaci v problematice.

Hm. to je mi novinka. Nevím jak jede čert, proto jsem vznesl dotaz pro odborníky.

Ve větě chybí jedno slovo: Neplatná  :-[

Fyzikálněchemi cké zákonitosti platí furt.
Navíc normy mohou být bez určení časového horizontu jedině poplatné době.

Co mě třeba osobně udivuje, je rozdíl mezi dovolenou zatižitelností kabelů v zemi dříve a nyní. Pohledem dnešní ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 jsou mnohé hlavní přívody poddimenzované, přitom podle dřívějších norem je to OK.

Třeba měla měď před lety jinou hustotu a vodivost  (dance)

Ono došlo totiž trochu nenápadně ke změně referenční teploty uložení v zemi.

To sice ano (drive bylo primo v norme uvedeno 0,7 Km/W, dnes se da v normach dopatrat podle okolnich zemi hodnota 1 Km/W),  nicmene ten rozdim prepocitacich soucinitelu je pomerne nevyznamny (1,2 vs 1,18 pro kabely v chranickach). Tech rozdilu tam podle me musi byt vice ...

Že by se opět nenápadně pomohlo výrobcům?
Do norem se dá nádherně schovat výsledek šikovného lobbingu.

Nebyla posunuta průměrná teplota hlíny, tuším o 5st.

A k tomu patří technicko- ekonomické výpočty pro volbu vedení.
Vždy platily omezující faktory pro hospodárnost.
Prvním byla teplota ( A/mm²,  uložení, okolní teploty 70/150...)
Druhým byl úbytek napětí
A můžeme si "hrát" s koeficienty a modelovat.....

Dobrá pomůcka s odkazem na normy je v příloze

Z toho explicitně vyplývá zachování platnosti dat z neplatné normy?  :-\

Norny se stávají neplatnými, stávají se tak časem z příspěvků, které zmiňují ustanovení norem nebo na ně odkazují, bláboly?
Smích

Souhlasím s panem Hlavatým a dalšími, kteří jsou názoru, že vracet se již k neplatným normám a tabulkám v nich uvedených je jen ztráta času a je logické, že nové výpočty se liší od předešlých. :)