Diskuse Elektrika.cz

Řešíme zálohování oběhových čerpadel ústředního topení v rodinných domcích, kde je jako zdroj použita autobaterie 30 - 150 Ah.

Nabíjecí pulsy měniče/nabíječky jsou 100x/sec, střední velikost nabíjecího proudu jsou 2-3-A.

Místnost, kde bude zdroj i měnič není nuceně odvětrávána a má velikost 20 kubických metrů.

Ví někdo, zda koncentrace vodíku může překročit hranici výbušnosti?
Řeší umístění těchto záložních zdrojů norma? Nejedná se o akumulátorovny!

Vetsina techto zazloznych zdroju ma nabijeci krivku regulovanou elektronicky tak, aby v zadnem bode krivky nedoslo k varu a tim i k plynovani akumulatoru. Taky mne to zajimalo kdyz jsem koupil zalozak od firmy Ancer http://www.ups-elektrocentraly-klimatizace.cz/index.php?page=ups_zaloha_pro_cerpadla.htm (http://www.ups-elektrocentraly-klimatizace.cz/index.php?page=ups_zaloha_pro_cerpadla.htm). Ale ujisteni vyrobce i me vlastni pozorovani a mereni mne ujistili, ze akumulator je nabijen tak, aby nedoslo k plynovani. Navic, mistnost kde je kotel by mela byt dostatecne vetrana uz vzhledem na spotrebu vzduchu kotlem, takze male mnozstvi vodiku z baterie se tam vetsinou "ztrati"...

A právě v tom větrání je trochu problém. Kotle jsou plynové TURBO, takže mají v souosých trubkách odkouření i sání. Chtěl jsem použít zapouzdřené baterie, ale vzhledem k tomu, že kolegovi při dobíjení explodovala použiji klasické s odvodem par, připojím trubičku, vyvrtám díru přes fasádu a vodík půjde ven. Je to trochu pracnější, ale sichr je holt sichr....

Pokud vím, tak kotelna musí být stejně větraná kvůli potenciálnímu drobnému úniku plynu.
A baterky byste neměl dobíjet nad 13,8V, aby neplynovaly (a taky aby se jim nekrátila životnost).

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!)
pokud se jednalo o Pb akumulátory, tak ty nikdy nejsou zcela zapouzdřené (až na zcela vyjímečné nedostupné  aplikace). Jsou to baterie s takzvanou sníženou údržbou (bezúdržbové) dříve gelové, dnes se používá jiná technologie, ale i ty mají přetlakové ventilky (gumová čepička kryjící otvor) i když jsou většinou unístěné pod krycím štítkem a nejsou vidět. Pokud baterie vybuchla, jedná se pravděpodobně o nějakou její výrobní vadu, ale rozhodně to svědčí o nesprávném nabíjení.  Malé Pb Aku (1,2Ah) praskají (např, u různých docházkových systémů) někdy mrazem (když někdo nechá za velkého mrazu otevřené dveře),  velké jsem viděl prasklé jen při mechanickém poškození nebo při přehřátí a tepelné deformaci při poruše.

Co já mám zkušennosti s Pb aku ve zdrojích třeba pro přístoje napojené z VDO v místnosti třeba JIPu /nemocnice/ tak je tam celá baterie /12v aku na 230V/ a není tam nějak provedeno odsávání a podobné věci, projektem provedeno a ITI při kolaudaci schváleno..... tak jedna baterie pokud bude nabíjení provedeno profesionálně tak by neměl být problém... :)

No jestli je to pravda tak tam už bych se možná i bál  :D. Je fakt že jsem už něco podobného viděl ale tam bylo značné přirozené odvětrávání a stáří na vykání ale i tam jsem se bál.

Pokud si dobře vzpomínám, tak je vodík výbušný v koncentracích 4 až 96%,  ale radši se zeptat nějakého chemika. Pro dostatečnou bezpečnost (a s ohledem na odlišné místní koncentrace) se obvykle připouští asi tak 1/3 spodní meze výbušnosti coby prostor bez nebezpečí výbuchu. To by u vodíku znamenalo, že je přípustná koncentrace okolo 1% .

Nevím přesně, jak je to u vodíku, ale:
Z hlediska nároků na ochranu proti výbuchu je rozhodující, aby koncentrace hořlavé látky nebezpečné výbuchem se nepřiblížila své dolní mezi výbušnosti Ld (% obj.). Za nejvyšší přípustnou mez z hlediska výbušnosti se považují hodnoty odvozené z dolní meze výbušnosti dané látky, např. dle TPG 908 02 pro propan-butan, zemní plyn je to 10 % dolní meze výbušnosti Ld (viz http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1035 )