Diskuse Elektrika.cz

Je někde stanoveno normou jaké minimální IP krytí májí mít modulové prvky v rozvaděči?
A zda-li je i někde stanoveno jestli se označení o krytí IP takového prvku či přístroje vždy vztahuje na něj jako na celek.
A nebo jestli výrobce může udávát zvlášť třeba na ovládácí panýlek třeba IP 4x ikdyž na připojovacích svorkách 2cm od panýlku má IP 1x.

Krytí se vztahuje na celek. Jestli je uvnitř rozvaděče jediný přístroj s krytím IP0x a ostatní IP4x, je uvnitř takového rozvaděče krytí IP0x.
Řeší ČSN EN 50274 (35 7108):2002 rozvaděče nn – Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Ochrana před neúmyslným přímým dotykem nebezpečných živých částí.
Ohledně panýlku: pokud je přístupná část (čudlíky) v krytí IP4x a nepřístupná část (svorky uvnitř skříně) IP1x, je to v pořádku. Často se uvádí jako IP4x/1x.

Je nutno rozlišit dvě věci.

1. Vnější vlivy v místě instalace zařízení.
2. Kvalifikaci osob, které provádí běžnou obsluhu.

Abych to tedy více nastínil. Naše firma se zabývá výrobou modulových prvků. Nedávno jsme po kolegovi který se touto čiiností zabýval převzali péči o normy apod. Mo¨mentálně nám byl dán ukol ověřit a normami podložit údaje o našich výrobcích. Před tím jsme pracovali s jinými normami tak chvilku potrvá než se plně zorientujeme.
Moje doměnka je tato. Udávání dvojího krytí na výrobcích je možné pokud uvedeme ke které části výrobku se ono krytí tedy vztahuje. Tedy IP 4x na panel a IP 1x či 2x na svorky. Uvnitř rozvaděče by podle mě mohl výrobek mít klidně i krytí IP 0x pokud by byl konstrukčně řešen tak že při použití zákrytů  v rozvaděči by část která vystupuje ze zákrytu ven např ten čelní panel měla krytí min. IP 2x. To je ale můj názor. Proto nemůžu říct v jakých pomínkách bude výrobek pracovat. Potřebuji se ale opřít o nějakou normu pač moje domněka nic neznamená. Děkuji

ČSN EN 50274 (35 7108):2002