Diskuse Elektrika.cz

Zajímalo by mě jaktože dostanu ránu když si sáhnu na fázi a stojím na plovoucí podlaze na ní je koberec a mám korkové pantofle. Nebo obdobný případ kdy zkouším zkoušečkou fázi v zásuvce tak jaktože doutnavka svítí. Je to dáno nějakým odporem člověka? Nebo čím to je vždyť když nejsem spojen se zemí proud nemá kam téct.

Jste dost odvážný, já bych do toho nešel.
Na to, aby jste byl dobře izolován od živých vodičů (fáze) potřebujete splnit podmínky II. třídy izolace. Korkové pantofle asi nevyhoví, pokud ovšem neprošly státní zkušebnou a nemají na sobě značku v podobě čtverce ve čtverci. Přestože jste relativně dobře odizolován, nějaký proud proteče (malý, kdyby byl velký, už jste tento dotaz nepoložil). Ten způsobí "kopnutí".
K té doutnavce. Té stačí velmi malý proud, jehož hodnota je pod prahem citlivosti člověka, aby svítila.
Vřele doporučuju podobné pokusy s dotykem fáze neopakovat. Pokud dojde k narušení "izolace" pantoflí/podlahy např. zapomenutým napínáčkem, obdržíte zásah, který už bezpečný rozhodně nebude.

Nemluvím z vlastní zkušenosti nejsem blázen abych to zkoušel :) ale stejně mám za to že kdybych si tady teď stoupnul na dřevěnou židli tak mě to kopne stejně tak-i když podle teorie by nemělo.

TO: vjl

Jste na velkém omylu, který zakládáte na rozsvícení doutnavky.
Pokud stojíte na izolované podložce, tak nemůžete dostat žádnou ránu "kopanec". (no)

To, že svítí doutnavka, neznamená,  že dostanete ránu. Kdyby tomu tak nebylo, dostal byste "kopanec" i od té doutnavky, protože zapalovací proud prochází vaším tělem a přesto nic necítíte. Je to proud hluboko pod prahem vnímání těla. ;)

Prah pro vnímání je cca 0,5mA. Odpor izolační podložky si vypočítejte.

Teorie říká R = U/I (obecně).
Pokud vím, že proud 10mA dokáže "kopnout",  ale málokoho složí (pokud nestojí na oné židli),  dostanu:
R = 230V/0,01A = 23000 Ohm = 23kOhm. Věřte, že to je poměrně značný odpor a účinky tohoto proudu opravdu pocítíte.
Vaše teorie bude platit v případě, že si na ruce natáhnete izolační rukavice, které se používají v rozvodnách. Pak opravdu nic neucítíte.

TO: Svejkovský

Buďte si jistý,  že pokud stojíte na oné "dřevěné" židli, tak izolační odpor bude řádově v M-ohmech a ne v K-ohmech. Zrovna tak i dřevěná podlaha a korkové pantofle. (doh)

Pracujeme so striedavou sieťou, a tam sa uplatňuje aj kapacitný prúd.
Ten v obvyklom prípade keď stojíte na izolovanej podložke rozsvieti dútnavku.
Tá podlaha asi neizolovala dobre. Prípadne tam bol predsa len aj dotyk s PE.
Na doprej podložke resp. dielektrickej obuvi necítiť nič.

No, nikdy jsem to nezkoušel. Testování vodiče na přítomnost napětí prstem nepatří mezi moje koníčky. Zvlášť, když člověk balancuje na židli - úlek = pád.
Je to nebezpečné především proto, že izolační odpor není zaručen (na rozdíl od doutnavky, kde je předřazen odpor). Stačí zabalancovat a dlaní se opřít o zeď nebo o strop.

.
Co se týká porovnání odporu v doutnavkové zkoušečce a dřevěné židle, tak bych spíše věřil té židli.
Myslím že každý elektrikář občas z různých důvodů pracuje tak, že by se to na první pohled zdálo nebezpečné. Pokud něco takového vyjímečně dělám, velice dobře si ošetřím to, abyh nebyl spojen se zemí. Za 30let praxe jsem "kopanec" nedostal.
Mám za to že doutnavka ve zkoušečce svítí proto, že se jedná o střídavý proud. (Kapacita).

Nechci se hádat, ale řekl bych, že kapacita soustavy člověk - podlaha - zemnící soustava s dielektrikem z onoho korku má dostatečnou kapacitu na to, aby jedinec dostal kopanec. Ohmův zákon ve tvaru pro stejnosměrný proud bych asi na pomoc nebral....  ;)

Stojící člověk má vůči zemi kapacitu v řádu 100-200 pF, což při napětí 230V~ 50 Hz znamená proud v úrovni cca 15 mikroampér. Pro doutnavku stačí, pro kopanec ne. Aby ten proud dosáhl úrovně zmiňované p.Beláněm (0,5 mA),  musela by ta kapacita být 7 nF.

Pokud tedy dojde ke zmiňovanému kopanci, musí tam být někde nízký izolační odpor, anebo vysoký podíl vyšších harmonických (viz např. obdélníkové výstupní napětí z levných UPS),  anebo těsný kontakt s izolovanou uzemněnou plochou (tzn. velká kapacita) případně kombinace těchto vlivů.

 ;D  Je dobré mít na noze pantofle starší méně, než 15 let trvalého užívání naboso...  ;)  ;D

Když už jsme u toho, nezapomeňme, že odpor těla se mění podle momentální fyzické i psychické situace, např.zpocený člověk bude i v korkových pantoflích celkem dobře vodivý..a propocené ponožkyXbetono vá podlaha*230V...No, asi bych do toho nešel:-)

TO: leopold

Přečtěte si původní dotaz. Zde se vede diskuze o podložce ze tří vrstev
1) plovoucí podlaha
2) koberec
3) korkové pantofle

Jsem naprosto přesvědčený,  že naměřený izolační stav těchto podkladů se bude pohybovat v desítkách a možná stovkách M-ohnů.
Odpor lidského těla je naprosto bezvýznamný! (fool)

Bohužel už se nepíše, zda náhodou ten koberec nemá antistatickou (rozuměj, lehce vodivou) úpravu, a zda náhodou nejsou ty pantofle impregnované léty nošení. Pak bychom byli někde úplně jinde, že?

Za antistaticky vodivou podlahovou krytinu je považována taková, která má svodový odpor min. 100 k ohm (a tomu tedy jako lehce vodivá moc nerozumím).  ;)

TO: Fuk

Zase vedle.  (doh)
Antistatická podlaha má odpor od 0,05 - 100 M-ohmů.
Tak i kdyby měl koberec antistatickou úpravu (lehce vodivá je někde kolem 5 M-ohmů) a pantofle impregnované,  tak je tam ještě plovoucí podlaha.

Prostě izolační stav bude naprosto jistě v desítkách nebo stovkách M-ohmů. :D

To Beláň

Myslím, že původní tazatel se ptal, proč ho to kope, ne proč ho to nekope. Proto se snažím ukázat příčiny, proč by ho to kopat mohlo. Je od vás hrozně milé, že Vy se snažíte vysvětlit, že ho to v žádném případě kopnout nemohlo a že se mu to tedy asi zdálo.

Ale k věci. Vy správně uvádíte, že antistatická podlaha má svodový odpor (dle normy) 50kohm až 5Mohm. Když si uvědomíte, že pro střídavé napětí se ten koberec s antistatickou úpravou chová podobně jako sériový RC obvod,
a když např. vezmeme 2x2=4 m2 plochy, tloušťku dielektrika (tvrdé dřevo) 1 cm, tak kapacita takového kondenzátoru je cca 24nF, a impedance seriového RC obvodu R=200kohm + C=24nF je při 50 Hz cca 240kohm. Kolik to dá proudu při 230V/50Hz?
Stále jsem mimo mísu, že?    >:D

TO: Fuk

Dřevěný kondenzátor? Tak to už je na mě příliš!  (poklona) (ssur)

Můžete si zde teoreticky modelovat co chcete, ale už beze mne. :'(

Nechtěl jsem reagovat v této rubrice, ale je to síla, samozřejmě že pan Beláň situaci vysvětlil naprosto správně.
Původní tazatel skutečně ránu nemohl dostat způsobem vodič / zem, (tedy ne zem, ale izolační podložka).
Pokud něco původního tazatele koplo, tak došlo k dotyku holou rukou se dvěma vodiči různého potenciálu současně, tedy např. L a N,  L a PE nebo L a PEN.
Úvahy o kapacitě jsou naprosto zcestné. Tím samozřejmě nenabádám nikoho k praktickým zkouškám a už vůbec ne elektrotechnic ké laiky. Jen chci říci že zkušený elektrikář ví o čem píšu.  ::).

Teorie už zabíhá do vzorců ze slaboproudu, tady se seká do zdi. Tam to není potřeba, tam se řeší jiné problémy.   :)  :D   ;D

To Fuk:  přečtením vašeho příspěvku jste mi úplně vyrazil dech. Dodnes jsem si myslel, že si nechám dřevěné kondenzátory patentovat jako první a najednou koukám, vy byste mě málem předběhl. V roce 1999 jsem dostal ten skvělý nápad na sériovou výrobu těchto vysoce recyklovatelný ch kondíků, ale kupodivu jsem nenašel společníka ani sponzora. Dodnes mě to trápí. Neměl byste zájem stát u zrodu realizace tohoto letitého nápadu?
Při nezájmu o naše výrobky pak vše rozštípeme sekyrou a zapálíme za továrnou. Nezůstane po nás žádná stopa a už se nám pak nebude nikdo smát.......... ........... 

Vidím, že si málo uvědomujete, že fyzika funguje, ať se při tom seká do zdi nebo ne.
Soustava
- horní elektroda: koberec s antistatickou úpravou
- dielektrikum: dřevěná podlaha
- dolní elektroda: armovaný beton

prostě jako kondenzátor v sérii s odporem funguje. Právě jsem učinil pokusné měření:
(TOTO NENÍ NÁVOD PRO LAIKY!!!)
Vyhnal jsem všechny z místnosti, na dřevěnou podlahu (masivní dubové parkety, pod nimi suchý beton, 2. poschodí suchého domu) jsem rozvinul kus alobalu (0,32 m²) a změřil impedanci proti ochrannému vodiči. Jako měřicí napětí jsem použil 230V~ a 12V=.
Výsledek: kapacita 1,12 nF  izolační odpor >10 Mohm. Při uvažované ploše toho nešťastného koberce 4 m² to dělá 14 nF. Vzhledem k větší tloušťce mého dřevěného dielektrika oproti běžným plovoucím podlahám jsem se myslím s původním odhadem 24 nF docela trefil.

Já netvrdím, že touto cestou dostal kopanec ten původní tazatel. Jenom nabízím jedno možné vysvětlení, kudy skrz něj mohl téci proud, i když si myslel, že je dokonale izolován. Kdo to pochopit nechce, nemusí.

P.S. pro pana Horského: pokud byste chtěl rozjet tu výrobu, hlásím se jako konzultant  :D

 :D   To FUK:  dobrá, koupím fošny a ozvu se  ;) :D

Proud procházející tělem je závislý na  spoustě věcí. Záleží na tom, jak je člověk zpocený, kolik toho vypil, na jeho tělesné stavbě, na stáří, na pohlaví ...
Vnímání procházejícího proudu je také u každého odlišné. Měl jsem jednoho kolegu, který cítil i 12V.
Přitom, když jsme zkusmo měřili odpor svých těl, měl spíše větší odpor než ostatní.
Do jisté míry lze i odolnost vůči procházejíccím u proudu "natrénovat"...
Takže to, co tazatel uvádí jako "kopnutí",  by třeba jiný člověk vůbec nezaznamenal.
Také mohlo dojít k dvoupólovému dotyku a rázem jsme někde jinde ...
Osobně mám také různé "příběhy z natáčení". Jednou jsem dostal slušný "kopanec" na dřevěném žebříku, který stál na linoleu. člověk by řekl, izolované pracoviště ... Přitom jsem se zcela určitě dotkl živé části jen jednopólově.
A jako protipól jsem jednou odpojoval kabel z přípojkové skříně. Klasická chyba : Vypnul jsi to ? - Jasně, můžeš ... :)
Dělal jsem to neizolovaným klíčem, bylo po dešti a na nohou jsem měl promočené tenisky ... Klíčem jsem povolil všechny tři fáze a jsem rukou vyšroubovával povolené šrouby. Všiml jsem si, že vodiče jiskří. Tak jsem vzal vadasku a co by jste řekli ? No, byl tam ... :D
Přitom jsem tentokrát vůbec nic necítil ...
Jsou prostě různé případy, kdy exaktní věda jaksi selhává. Rozhodně bych byl v tomto případě opatrný v tvrzení, že "není možné ..."

TO: Hasala

To snad nemyslíte vážně! (cryi)
Tomu snad nemůžou věřit ani malé děti, možná laikové ale elektrikáři?  (doh)  (plc)

PS: Aprýl není,  tak jak si to mám vysvětlit?  :o
Izolovaná síť?

No já bych nebyl takový skeptik, už jsem taky schytal pěknou pecku v okamžiku kdy bych ji nečekal a naopak jsem ji nedostal když byla prakticky nevyhnutelná. Dešťovka nemusí vždy znamenat že ji schytám, otevřel jsem víčko zás. CZG6343 a protože nebyla u vývodky dotěsněná ale víčko těsnilo dokonale tak jsem dostal obsah přímo na ruce, zásuvka pod napětím, proud vody nepřerušený, já v sandálech v trávě (byla na venkovní zdi objektu). Necítil jsem nic než mokro.
Ono někdy stačí málo, např. jeden list papíru do tiskárny 80tka gramáž vydrží 1kV.

Věřte - nevěřte, bylo to tak ...
Nevím, jestli jsem měl zrovna tak suché ruce nebo jestli zrovna nade mnou bděl anděl strážný ...
Ale podobné příběhy slýchám celkem často, takže to asi tak vyjímečné nebude ...
Absolutní raritou mezi mými známými byl jeden starý praktik, ten měl snad nějakou imunitu či co ...
Všechno zapojoval zásadně pod napětím, prsty se dotýkal fází místo vadasky ...

Vzpominam na pana udrzbare ktery pusobil na nasi elektrotechnic ke prumyslovce leta pane 1983, kdyz jsem tam jako mlade ucho studoval. Ten zasadne misto vadasky pouzival naslineny prst a privod vypinal pouze v pripade ze se obaval zkratu. Vypinace nebo zasuvky ve tride bezne menil pod napetim. Rikaval, ze on je uz za ty leta proti elektrice imunni a kdyz jej nahodou neco okopalo, rikal tomu "ockovani". Vzdycky ale nezapomel upozornit "kluci, vy tohle nezkousejte, vas by to zabilo" a pak uz se vesele hrabal v rozvadeci pod napetim...

Vuci elektrice byl imunni, vuci volovi ve Fabii ale ne. Zemrel loni na jare par tydnu po svych osmdesatinach kdyz jel na kole 15 km do mesta na nakup...

Páni, o čom tu diskutujete. Odporúčam si ešte raz prečítať otázku autora príspevku a jeho ďalšiu reakciu. Citujem: " Nemluvím z vlastní zkušenosti nejsem blázen abych to zkoušel Úsměv. ale stejně mám za to že kdybych si tady teď stoupnul na dřevěnou židli tak mě to kopne stejně tak-i když podle teorie by nemělo"
On netvrdí, že ho to koplo,  on si iba myslí že by ho to teoreticky mohlo kopnúť, bojí sa to vyskúšať, preto sa pýta odborníkov, aby sa uistil. Myslím že už Vaše odpovede ani nečíta, ináč by sa asi ozval. Alebo to už vyskúšal. :D

Ono teorie a praxe se dosti lisi. Vsechny teorie mne ujistuji o tom, ze pokud jsem na drevenych staflich 2m nad zemi, tak mne snad faze ani okopat nemuze. Ale pokud si v praxi pri vymene zarovky na tu fazi sahnu, tak po deseti minutach nespisovnych vyrazu dojdu k tomu ze to opravdu kope... 

To Beláň: To co popisuje p.Hasala možné je. Za ty léta co pracuji na sítích nn metodikou PPN a používám klasický kožený rukavice, sem pár dešťových sprch zažil. Ono to hned netluče. Napřed to jemně mravenčí, pak brní a nakonec to kopne. Úplně stačí mít obyčejný farmářky na nohou a izolace je dostatečná. Mluvím pochopitelně o práci na potenciálu jedné fáze.
Pokud se jakoukoli částí těla dotknete zároveň jiného potenciálu, je to jasné...

Není tomu tak, skutečně se to stalo akorát ne mě osobně. Tím že nejsem blázen abych to zkoušel jsem chtěl říct, že pro to abych si to ověřil to rozhodně nebudu zkoušet prakticky a radši položím dotaz zde.. Odpovědi jsem si všechny pročetl a každý tvrdí v podstatě něco jiného. Nejvíc se mi asi líbí vysvětlení pana Hasaly :)

Není déšť jako déšť. Někdy prší úplná destilka, někdy pěkná kyselina. Záleží na tom, jak je krajina vyvětraná.
Mám na střeše dešťové čidlo, které reaguje na svodový odpor mezi dvěma do sebe zasunutými hřebínky. Někdy stačí pár kapek, a někdy nepozná ani souvislou vrstvu dešťové vody.

Vážení pánové,

přečetl jsme si pečlivě všechny Vaše příspěvky a pak i přemýšlel. Dokonce jsem se u toho i trochu podivil, jak to, že jsem si nikdy nespočítal, jaký proud může téci člověkem v papučích s gumovou podrážkou etc. při dotyku vodiče se střídavým napětím okolo 230 V. No úplně to uzavřít nemohu doteď, ale mám několik poznámek.

ad 1) Kapacitní proud se mi zdá pro uvedenou konfiguraci příliš malý, jak kdosi podotkl, jednalo by se o kapacitu v řádu 10 až 100 pF. Obsah harmonických je zanedbatelný. V nn síti je to dominantě 3, 5 a 7 a krom toho s malými amplitudami. Další hamronické mají amplitudy naprosto zanedbatelné. Krom toho!! kapacitním proudem nepřenášíme na časovém intervalu periody energii ze zdroje do spotřebiče. Tento proud však vyvolává činné ztráty a ty jsou pak přímo úměrné druhé mocnině proudu a činné rezistivitě, kterou proud protéká. Bylo-li by to tedy oněch 100 pF, pak kapacitní proud vychází cca 7,3 mikroA, při odporu proudovodné dráhy (tělo či co) cca 10 kOhmů by byly činné ztráty cca 0,07 W a to by mohlo být pociťováno jako kopnutí/kopání. POkud by byla výsledná kapacita jak někdo napsal o jeden dva řády větší, jistě si to umíte vynásobit, bylo by to 0,7 či 7 W. Ale to je nějaký hypotetický výkon nějakého fiktivního spotřebiče. Je jím tělíčko človíčka?

Nicméně, jaká je vlastně topologie obvodu? Je ta kapacita paralelně nebo sériově s izolačním odporem? Zkoušel to někdo z vás nakreslit? Není to tak jendoduchý problém, jak by se zdálo. A potom, mylsím, že obvyklé znalosti elektrikářů josu na toto krátké :))) s odpuštěním pánové. To, že znám vyhlášku 50 neznamená, že rozumím fyzikální podstatě problému. Toto je spíše otázka pro teoretika.

Takže, až na běco přijdu, dám vám vědět :) Zatím bádejte, třeba na něco přijdeme.

ad 2) myslím, že v tomhle neselhává fyzika jako modelující činnost člověka, ale úsudek člověka, resp. kritický postoj k tomu, co umím a mohu svými modely modelovat, je rozdíl mezi modelelm amtematickým a fyzikálním

ad 3) kondenzátory s dřevěným dielektrikem myslím nebudou mít nikterak význačné parametry (určitě značný svod při jinak velmi n ízké kapacitě) na to, aby bylo opodstatněno jejich použití, ale údiv by ve mě nevzbuzovaly

Přeji krásný den, Michal M.

Existuje ještě jeden jev, který jsem odpozoroval při práci pod napětím a bych bych rád, kdyby ho někdo vysvětlil.
Pokud se živé části dotknete nějakým kovovým předmětem, všimněte si drobných jiskřiček při dotyku. Svodový proud bych vyloučil, používané nástroje jsou izolované, používám dielektrické rukavice a navíc stojím na dielektrickém koberci. Celkový odpor bude řádově v Tohm.
Přesto to lehce jiskří, což znamená že tam prochází nějaký proud ... Ale odkud kam ?

Navíc mi připadá, že velikost jisker je přímo úměrná hmotě nástroje.
Jde jen o vyrovnání potenciálů ?

Jde jen o vyrovnání potenciálů.
Když se blížíte nějakým kovovým předmětem k vodiči, na kterém je střídavé napětí, tak ten předmět je nejdřív na nějakém ss potenciálu. Blížíte se více - začíná se kapacitou toho předmětu vůči vodiči něco málo indukovat, ale kapacita je malá, kmitočet taky, takže se toho moc nenaindukuje. Pokud předmět držíte v ruce a sám nejste pod napětím, tak to ještě tlumíte. Potenciál toho předmětu se příliš nemění - zatímco se k němu blíží vodič, na němž se 100x za sekundu změní potenciál od nuly do maxima. Je tedy velmi pravděpodobné, že v nějakém okamžiku nastanou podmínky pro průraz vzduchové mezery a vznikne výboj, kterým se okamžité hodnoty potenciálu vyrovnají.
Protože ten výboj při zapálení obsahuje spektrum daleko do megahertzové oblasti, i kapacity v řádu desítek pF stačí, aby byl sice krátký, ale intenzivní.

Váž. p. Hasala, dovolím si trochu doplniť vysvetlenie pána Fuka k uvedenému javu : 
Každý výboj je v podstate vyrovnanie potenciálov. V tomto prípade sa však nejedná o vyrovnanie jednosmerných potenciálov, ktoré poznáme z elektrostatiky . Všetko je to o elektrickom poli. Na predmete, ktorý vložíte do striedavého elektrického poľa (vo vašom prípade nástroj) vzniká striedavé napätie voči zemi a aj voči vodiču pod napätím. Predstavte si vzduchový kondenzátor, kde jeden pól je vodič pod napätím a druhý pól je zem. Medzi dve elektródy kondenzátora vložíte tretiu elektródu - váš nástroj. V podstate takto vytvoríte kapacitný delič, u ktorého sa celkové napätie rozdelí na dve časti. Je to však striedavé napätie, nie jednosmerné. Spočiatku je napätie medzi nástrojom a vodičom veľké a rovná sa v podstate napätiu vodiča voči zemi. Postupným približovaním nástroja k vodiču síce toto napätie trochu klesá, avšak veľmi málo, pretože intenzita nehomogenného elektrického poľa je najväčšia v blízkosti vodiča pod napätím a smerom k zemi prudko klesá. Ak dôjde k prekročeniu kritickej vzdialenosti, dôjde ku prierazu a k výboju. Už pri minimálnom vzdialení nástroja a uhasení oblúka sa všetko môže zopakovať, pretože pole tam ostáva a teda aj striedavé napätie nástroja voči vodiču. Náboje sa teda vyrovnali iba v krátkom okamihu. 
Pre veľkosť iskry nie je ani tak rozhodujúca hmota (hmotnosť nástroja) ako jeho plocha, resp. rozmery. Veľmi dôležité je aj miesto kde sa vodiča dotknete, pretože je tam rôzna intenzita elektrického poľa. Najväčšia je intenzita v blízkosti ostrých hrotov a najnižšia je v blízkosti guľových tvarov. Aj z toho dôvodu nesmú byť časti zariadení VVN pod napätím ostré, nakoľko v dôsledku vysokej intenzity poľa vzniká výboj v dielektriku, resp. koróna.     

Vďaka (lehni, robote!) za doplnění  (jednicka)

K této teoretické debatě si dovolím jeden přípodotek. Jiskření bude vznikat pravděpodobně převážně až při odtrhu předmětů od sebe, i když dnes, v případě 230V by mohlo dojít přeskoku i přiblížením. Vysvětlení hledejme v souvislosti s tím, proč se v nedávné minulosti používalo právě 220V. Proč ne 200 nebo 250 nebo jiná okrouhlá hodnota. Možná mi to někdo zdůvodní jinak, osobně ale vidím příčinu ve snaze zabránit přeskoku na libovolně malou vzdálenost při snaze nesnižovat napětí zbytečně. Výstupní práce elektronu při přestupu mezi čistou mědí a vaakuem je za normální teploty 310 eV (elektronvoltů). To znamená, že při nižším napětí nemůže žádný elektron dostat potřebnou energii aby opustil měděný vodič. Pokud napětí nepřesáhne 310 V, tak libovolné přiblížení měděných vodičů nemůže způsobit přeskok. Vrcholové napětí pro 220V je 314V, což nápadně koresponduje s onou hranicí vezmeme-li v úvahu ještě navíc izolující schopnost suchého vzduchu. Z tohoto pohledu je přechod na 230V krokem k horšímu. Při odtrhu vodičů od sebe potom hraje roli jejich indukčnost, která způsobí napěťovou špičku a přeskok. Dále potom hraje roli efekt ionizace teplotou v bodě, kdy při odtrhu vodičů klesá v určitém okamžiku dotyková plocha k nule při současném průchodu proudu.

Proboha, kde jste to vyčetl? Výstupní práce elektronu se u kovů pohybuje mezi 4 a 6 eV. Jste ve svých úvahách úplně mimo.

Pánové, teorii bych už neřešil, prostě berte to jako fakt, že to kope. (zle)

Fuk Tomáš << konečně jsem se dostal k odpovědi. Úvahy nejsou zcestné, ale smíchal jsem dvě věci dohromady. Psal jsem to podle vzpomínek na obsah přednášky z předmětu Fyzika a technologie materiálů, kterou jsem absolvoval 5.5.1976, tak mi odpusťte, že jsem si to nepamatoval. Podíval jsem se do zápisků.

O co jde - když se sleduje závislost průrazného napětí plynu na jeho tlaku a vzdálenosti elektrod, zjistí se, že pro daný součin tlaku a vzdálenosti je průrazné napětí téměř konstantní. To znamená, že dvojnásobný tlak umožní poloviční vzdálenost. Dále, pokud se sleduje závislost průrazného napětí na součinu tlaku a vzdálenosti elektrod (p.h),  dostaneme křivku vykazující jisté minimum podle vztahu:

Up = B.(p.h/(C + ln(p.h))

p je tlak
h je vzdálenost elektrod
B, C jsou konstanty plynu
Up je průrazné napětí

Minimum křivky se pohybuje v rozmezí 275 - 500 V podle plynu, pro vzduch je to 330V. Každý bod na této křivce splňuje podmínku, že každý jeden elektron prošlý přes plyn způsobí ionizačním pochodem právě jeden další elektron a to je hranice výboje v plynu. Je-li tedy napětí menší než 330V, nelze najít vhodný součin p.h takový aby byla splněna podmínka ionizace, což je podmínka průrazu v plynu.

Jinak s tou výstupní prací máte pravdu, protože výstupní práce je:

W =13,6/n^2 [eV]

kde n je hlavní kvantové číslo.

Páni, prejdite od teórie ku praxi.
Asi som ľahkovážny alebo samovrah, ale už viackrát sa mi stalo, že pri výmene  vypínača osvetlenia pod napätím som sa nechtiac dotkol prívodnej fázy a nič sa mi nestalo. Raz som dokonca tento "test" urobil vedome doma v byte na piatom poschodí na suchej dlažbe obutý v ponožkách a plastových šľapkách.
A NIČ.
Všetko to závisí od citlivosti konkrétneho človeka na elektický prúd, od vlhosti a tým pádom od vodivosti okolia, od druhu obutia, od odporu pokožky (komu sa potia ruky, nech to neskúša) a ďalších faktorov, ktoré majú vplyv na odpor prúdového reťazca "vodič-človek-zem".
Vo všeobecnosti sa dá povedať asi toľko: jednopólový dotyk so živým vodičom - fázou - je v drvivej vačšine nepríjemný, v niektorých prípadoch až na hranici úrazu (aj bez tej stoličky pod nohami) ale iba pokiaľ sa dotyčný nachádza v suchom priestore. Na stavbách a v exteriéri platí opak - tam sú jednopólové dotyky v prevažnej väčšine životu nebezpečné.

Ale aj tak neodporúčam nikomu aby to skúšal, ak nemá pri sebe ďalšiu osobu pripravenú na oživovanie. Moje skúsenosti sa totiž vzťahujú iba na mňa, na moje znalosti a skúsenosti s vodivosťou rôznych povrchov okolia. A  neaplikujem ich BEZHLAVO a PAUŠÁLNE na všetko.

Jednopólový dotyk sám o sobě nemůže nikdy zabít. To je jako PPN na potenciálu jedné fáze. Vždycky je zapotřebí druhý pól-vetšinou zem, aby měl kudy projít proud.
Velikost "kopance" se odvíjí od velikosti rozdílů potenciálu.

Jen pro pořádek: To co nás vlastně dopraví do věčných lovišť  při dotyku, je kmitočet, což v praxi znamená, že se naše sdrce se snaží přizpůsobit 50-60 kmitům za vteřinu, tím že jako sval se začne 50-60x za vtreřinu stahovat,což je fakt ďábelské tempo  (zle)
Obecně platí, že pravděpodobnos t zástavy srdce je přímo úměrná době trvání,kmitočtu a velikosti proudu  :o
Proto navrhuje MuDr David Rath a MuDr  Tomáš Jůlínek zvýšení bezpečného prudu na 0,5 kA a napětí 12 kV ;D

Já bych to bral z druhé strany. Co když se postižená osoba vybíjela ze statiky ?

Hm, a proč je vlastně frekvence stříd. proudu 50Hz? Proč není třeba 1Hz, nebo 2 Hz. To by srdci podle vaší teorie nevadilo.