Diskuse Elektrika.cz

Pokud budu mit zarizeni ktere mi sepina zarovku (100W/220V),  treba 3 hodiny a ve velke cetnosti  (kazde 1-2 vteriny). Neznici se ? resp. Jakym zpusobem ji ochranit ?[/color]

Bylo by dobré spínat proud do žárovky v nule, případně každé rozsvícení regulovat triakovým regulátorem po dobu několika period od nuly po maximum - žárovka nejčastěji shoří tepelným šokem při zapnutí studeného vlákna.

Třeba u železničních přejezdů se využívá řešení, kdy je žárovka během té sekundy, kdy nesvítí, stále žhavena sníženým proudem (vlákno ve tmě slabě žhne).
Navrhoval jsem podobně řešený kmitač pro 24 V DC a životnost žárovek je prý znatelně vyšší - ale konkrétní čísla nemám, běží to jen v několika kusech.

Omlouvam se ale co je to spinat proud do zarovky v nule ? (v nule ceho ?)...
Takze jestli jsem to spravne pochopil tak kdyz danou zarovku nebudu vypinat, ale zmensim proud natolik aby pohasla, tak to bude ok? btw.: nevite jak to maji resene treba na diskotekach ?

Křivka střídavého proudu- sinusoida- ta vlnovka, je rozdělena horizontální osou na spodní a horní půlvlnu. když se ta křivka dotkne osy, je to nula. Na diskotékách mají stroboskopy a to jsou výbojky.

Myslim, ze pro amatera vyrabejiciho efekty na diskoteku (cicham, cicham barevna hudba nebo nejaky blikac ovladany rytmickou basovou linkou) dnes neni potreba resit nejake triakove spinani a podobne veci. To uz je dneska v profi modulech. Doporucuju zarovku spinat pomoci SSR rele (treba od GME http://www.gme.cz/index.php?action=detail&sklcis=635-022&lk=&sk=&pict=&jaz= (http://www.gme.cz/index.php?action=detail&sklcis=635-022&lk=&sk=&pict=&jaz=) nebo obdobneho (sortiment je dost siroky). Pak vam staci vyresit impulzy 5V do ovladaci LED a zbytek nechat na ovladaci elektronice SSR. Jedine co doporucuju je predradit pred rele trubickovou pojistku F1A/250V, ktera spolehlive ochrani rele v pripade ze se zarovka odebere do vecnych lovist... 

Je to jak píše pan Novák, ty levnější a méně náročná blikátka ("PARky" apod.),  jsou spínány optotriakovými moduly, viz také odkaz zde:

Ty výkonnější je třeba opatřit cca od 2A příslušným chladičem.
Pokud jde o profesionálněj ší systémy, např. na koncertních pódiích a občas i  divadelních scénách, tam se používají výkonné stmívače (1 nebo 2kW pro okruh) a připojené reflektory se v tomto režimu předžhaví - nejkritičtější změna ze studeného vlákna je tak zažehnána.
Otázka je, zda se s tím má dnes cenu vyrábět. Jednak je třeba kromě vlastního spínání vyřešit také odrušení (i když pro režim spínání není tak náročné, jako pro režim stmívání),  ale též mechanickou konstrukci a nemálo bezpečnostních kritérií. Není to práce pro bastlíře a hlavně se to finančně již moc nevyplácí, pokud to má být vyrobeno s veškerou štábní kultůrou. Ceny viz např.:

Ale dá se sehnat leccos i levněji, produkce z Číny je neomezená a všudypřítomná, všech možných i nemožných kvalit.

Řešení je několik a sám používám 2 odlišná.
1) 3 žárovky po 250W jsou spínané najednou, ale v prvních 5 sec. jsou napájeny přes odpor 22R/25W, který je potom přemostěn kontaktem stykače. Ovládání je jednoduchým zpožďovacím obvodem s nastavitelným zpožděním (softstart). Odpor omezuje nadměrný proud studeným vláknem žárovek na max. 10A. Výkonová ztráta na odporu může být výrazně větší v případě zkratu žárovky, ale pokud proud protéká přes odpor jen několik sekund a přes rozsvěcující žárovky, není to žádný problém. Obvod je jištěn jističem 6A  a kolem odporu je dostatek místa pro chlazení.
2) Spínání žárovky v nule přes SSR - obvod postupně prodlužuje šířku impulsu a vlákno žárovky se během několika sekund zahřívá a nehrozí jeho spálení velkým proudem po zapnutí. Obvod je vybaven i nastavitelnouz automatikou zhasínání, takže po vypnutí spínače žárovka zvolna zhasíná stanovenou dobu.
Doporučuji jištění na výstupu regulace (přívod do žárovek) odpovídajícím jističem - je to praktičtější než tavnou pojistkou. Jištění na výstupu ochrání elektroniku před poškozením v případě zkratu na žárovce. 20 měsíců jsem používal profi stmívací moduly od jisté firmy, ale nevydržely dlouhodobý provoz........

a co varistor?

no, třeba termistor NTC v sérii se by šlo použít, ale jenom při delších periodách blikání (minuty),  aby měl čas vychladnout. Žárovka se pak pěkně postupně rozsvěcuje, občas se to používá i u (klasickych) traf pro halogenky, aby měly plynulý náběh a netrpěly tolik. NTC termistory byly mj. součástí žhavícího okruhu elektronkových televizorů, kde také zajišťovaly pozvolný náběh proudu; dnes se obdobně využívají ve spínaných zdrojích.

Varistor je dobrý jako přepěťová ochrana, ale v této aplikaci nějak nevím kam s ním...

TO: p.Stratil
Myslel jsem do série s žárovkou.Při 230V asi 20ti voltový.

A jak to té žárovce pomůže? Pokud myslíte na provoz žárovky se sníženým proudem vláknem, dobře, ale bude lepší tam dát obyčejný odpor - varistor je nelineární prvek a je zbytečné zanášet do sítě další rušení. Navíc při zapnutí žárovky jinde než v nule se varistor okamžitě otevře a proudový náraz neutlumí vůbec.

Jinak mě nenapadá, jaké by mělo zařazení varistoru vliv. Ještě jsem myslel na nižší směrnici sinusovky napětí při "náběžné hraně" v případě spínání v nule, ale u 20 V varistoru to není na grafu viditelné. Pro ilustraci jsem dal na  odsimulované průběhy napětí na varistoru a žárovce při použití odporu jako ekvivalentu 100 W žárovky (20 V varistor). Modrou křivkou je vynesená ztráta na varistoru, která také není zanedbatelná.

Milý time kutile ,

kupte si světlo na diskotéku za 1000 a máte pokoj ... tam je to vyřešeno. Nebo zrovna stroboskop ...  :D ;D