Diskuse Elektrika.cz

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) vsechny,

v novostavbe RD resim umisteni cidla s mikroprocesore m na fasade pro mereni venkovni teploty pro rekuperacni jednotku. Bohuzel umisteni mi vychazi pomerne blizko svodu hromosvodu, takze mam obavu z uplneho zniceni tohoto cidla vlivem elektromagneti cke indukce pri pruchodu blesku svodem (repsketive i vlastni elektroniky v rekuperacni jednotce). Jaka je bezpecna vzdalenost umisteni teto krabicky od svodu hromosvodu? Vadi nejak kolme mimobezne krizeni kabelu v interieru se svodem hromosvodu, kdyz jsou mimobezne ulozeny cca 25 cm od sebe? Ma nejaky vliv pri zasahu bleskem svod hromosvodu na osobu lezici v podkrovi na posteli cca 75 cm od vlastniho svodu pres zed? Krome uleku pri primem zasahu je zde i nejake jine zdravotni nebezpeci prave vlivem velke elektromagneti cke indukce?

Co se tyce ohrozeni osoby indukcii, tam bych to kriticky nevidel. Kdyz clovek zvladne bez skod na zdravi magneticke pole tomografu, tak toto je pomerne v pohode. Spis bych jako kriticke videl treba leknuti a nebo sok po tlakove vlne.

Co se tyce mimobezneho krizeni svodu a kabelu k elektronice, tam bych radeji pouzil stineny kabel a nejakou prepetovku na vstupu rekuperatoru. Tady vam mozna poradi jini.

A co se tyce toho cidla, tak tam bych se zamyslel nad tim, jaka je pravdepodobnos t zasahu blesku na objekt. Smirte se s tim, ze pokud blesk poleti dolu bleskozvodem tak jakakoli elektronika na libovolne strane zdi tak 1-2 metry kolem nema sanci prezit, pokud nema ochranu proti EMP na urovni military class. Pokud je objekt nekde ve meste kde ten blesk mozna uhodi za deset let a mozna vubec, tak bych to ani nejak zvlast neresil. Skratka pokud k tomu dojde tak skod bude jiste vic a nejake to cidlo za tisicovku se v pojistne udalosti ztrati. Pokud je ale barak nekde na kopci nebo na samote, kde ten blesk uhodi skoro pokazde, rychle bych resil presunuti cidla alespon 2-3 metry od svodu.

Som podobného názoru ako pán Novák, s tým rozdielom že si myslím že pri tomografe človek nie je vystavený mag. poľu ale skôr Rontg.žiareniu . Silným impulzom js. mag. poľa je vystavený človek pri vyšetrení  na MR-ku (magnetickej rezonancii).
Čo sa týka vedenia vodičov v blízkosti bleskozvodu, netreba ich viesť súbežne, ale vždy kolmo a treba ich tieniť. Neviem či by vedel niekto zagarantovať vzdialenosť, pri ktorej už nemôže dôjsť k poškodeniu elektroniky. Nie je blesk ako blesk, každý je iný a má inú intenzitu.
Ináč bleskozvod by mal v prvom rade slúžiť na to aby blesky do domu neudierali a nie aby ich priťahoval, takže pravdepodobnos ť zásahu je malá.

Ano, jasne, mel jsem to presneji formulovat. Pochopitelne jsem myslel NMR vysetreni i kdyz jsem napsal vseobecne tomograf.



 :o   :o  To jako vazne? A ja si cely zivot myslel, ze bleskozvod slouzi na to, aby v pripade zasahu bleskem byly skody co nejmensi a proudy sli rychle do zeme. Ze je bleskozvod nejakym samanskym nastrojem co blesky odpuzuje jsem netusil... Jinak bleskozvod pravdepodobnos t zasahu do objektu naopak ZVYSUJE uz jen tim, ze blesku nabizi snadnou a rychlou cestu. Pan Prokop Divis vedel co cini, kdyz bleskozvody chtel instalovat na vysoke veze VEDLE domu a ne primo na dum. Jen ted se tomu rika oddaleny bleskozvod...    ;)

Vliv elektromagneti cké indukce se dá spočítat.Pokud chtete podklady najdete na www.dehn.cz  (http://www.dehn.cz) v PDF Bulletin IP ILPC 2006. Pokud budete chtít variantu 2007 tak mi napište.

Nevím jestli vám vzdálenost někdo dokáže říct. Záleží to na konstrukci zařízení. Jestli má uvnitř nějaké smyčky, kam se při úderu může něco naindukovat a jestli má nějaké ochranné prvky. Doporučuji dát zařízení  nejdál od hromosvodu kam to půjde, pro vedení signálu stíněný kroucený dvoudrát a víc to neřešit.

Kdysi jsem s blesky trochu experimentoval . Na holém kopci za vesnicí jsem do země zakopal a zavrtal kovovou tyč. Občas jsem ji čistil a za bouřky ji z domu pozoroval - ale nikdy do ní neuhodilo. Potom jsem ji přeřízl a připevnil k zemi dřevěnou tyčkou. Zanedlouho do ní skutečně fláklo a potom ještě jednou, bylo to dobře poznat. Do správného bleskosvodu (hromosvodu?) by udeřit nemělo.

Koľkokrát ste videl do blezkozvodu udrieť blesk? Ja ani raz, aj keď sa to naozaj  občas stáva, ale väčšinou je potom treba blezkozvod opravovať. Princíp blezkozvodu spočíva najmä v tom, že odsáva náboj, ktorý vzniká v blízkosti budovy a zvedie ho do zeme. Kedže sa naboj nehromadí, je malá pravdepodobnos ť, že tu udrie naozajstný blesk. Ak sa mu však aj napriek tomu podarí udrieť, tak je potom jeho druhou úlohou zviesť ho do zeme.
 

Ona ta teorie o hromosvodu jako vybíječi je docela stará.Držel se jí ze začátku jak Prokop Diviš, tak Benjamin Frankin a netrvalo ani desetiletí a oba svůj názor změnili.
Pokud se zajímáte o historii ochrany před bleskem tak si stáhněte KníŠku je to tam jako předmluva, nebo zde :http://www.dehn.cz/cz/pages/topic_5/pdf/Sbornik_PDivis.pdf (http://www.dehn.cz/cz/pages/topic_5/pdf/Sbornik_PDivis.pdf)
to je sborník přednášek ke konefernci:
Od Prokopa Diviše k moderní ochraně před bleskem

Viděl jsem zajímavé "video" a tom jak funguje blesk, jak vysílá jakýsi vyhledávací výboj a proti němu ze země z předmětů, které jsou zpravidla nějak spojené se zemí, jde vstřícný výboj. Když se tyhle dva výboje setkají, vytvoří vodivý kanál, kterým energie z mraku jde do země.
Tvrdit, že do hromosvodu neuhodí, nebo že hromosvod nějak blesk odpuzuje je asi nesmysl, už jsem viděl objekt po zásahu blesku do hromosvodu i nějaké přeskoky z hromosvodu  na další vodivé předměty.
Hromosvod (bleskosvod) zřizujeme právě proto, aby ten "vstřícný výboj" vytvořil vodivý kanál pro bleskový proud právě po hromosvodu, jinak v té oblasti stejně uhodí, ale pravděpodobně do stromu, do sloupu, ... a nebo to "přeskočí" na elektroinstala ci nebo okap domu,...
Náboj mraku se musí vybít! To je základní fyzikální jev. Tím, že pro něj připravíme vodivou cestu, snižujeme pravděpodobnos t, že si najde jinou cestu, která by nám víc vadila.
Vždycky je to pak o posouzení kde objekt stojí, co je kolem, jaké hodnoty v něm jsou a podle toho se musíme rozhodnout jak ochranu řešit.

Jinak můj obdiv patří člověku, co dokáže amatérsky provádět jakýsi průzkum blesků na kopci.

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) vsechny,

dle Vasich odpovedi je zrejme, ze v blizkosti bleskosvodu neprezije zadna elektronika. Zajimalo by mne, pokud tedy ozelim cidlo, ktere urcite cca 0.5 m od bleskosvodu shori, zdali kabelem SYKFY 5x2x0.5, ktery je zapojen meri rekuperacni jednotkou a cidlem, prenese indukovany proud od cidla do rekuperacni jednotky a tam napacha dalsi velke skody? Pokud mam na strese antenu a svod mi vede do slaboproudeho rozvadece a odtud mam napr. natazenou zabezpecovacku, svic k rozvodum pc site, atd...,  neni zde stejne nebezpeci indukce proudu z anteniho stozaru vlivem primeho zasahu, jako od cidla spojeneho s rekuperacni jednotkou? Antenni stozar bude pripojen k vedeni bleskosvodu na strese.

Čirou náhodou včera, 28.6.07 uhodil blesk v bezprostřední blízkosti či snad přímo do našeho činžáku. Tak jak tak, nejbližší svod je od mého bytu 8 m až 15 m. V různých místnostech TV a PC. Můžeme spekulovat, jak silná EM vlna vzduchem proběhla, když zmagnetizovala obrazovky v celém bytě

Stejne jako jsem vam doporucil prepetovou ochranu na vstup rekuperacni jednotky je samozrejmosti i prepetovka na dalsich sdelovacich vstupech do baraku (treba antenni koaxialy nebo telefonni kabel) a treba i transily na dlouhe kabely zabezpecovacih o zarizeni. Zjednodusene receno by mela byt prepetovka na vsech vedenich vstupujicich do budovy. Skuste se obratit na pana Hajka, urcite vam poradi vhodne ochrany.