Diskuse Elektrika.cz

Jako každý nově platící předpis přináší mnoho vášní a uvádí své spotřebitele do rozpaků. U nové 62 305 tomu není jinak. Jaroslav Miklík vyjádřil své námitky ke stávajícímu stavu v Prušánkách, květnu 2006.

Zde
http://elektrika.cz/data/clanky/prusanky-2007-nova-norma-hromosvodu-je-pouze-ucelne-lobby-vyrobcu

Jaké máte vy osobní zkušenosti? V čem dáváte Jaroslavu Miklíkovi zapravdu a v čem byste autory normy bránili?

Konečně někdo trefil hřebík na hlavičku. Po přečtení (části EN 62 305) a po přednášce p. Kutáče v hotelu Panorama na to mám úplně stejný názor.
1. žádný hromosvod 100% neochrání před účinky blesku i když každý rodinný domek bude zadrátovaný jako výrobna dynamitu
2. při absenci svodičů přepětí ve většině případů hromosvod situaci pouze zhorší - zatažení blesku k objektu
3. pokud nepoužiju svodiče přepětí A, B, C, D, E, F,... samozřejmě jedině od jediné nejmenované firmy (D..),  tak si koleduji o malér
4.použití nějakého obyčejného FeZn nepřichází do úvahy - jedině značkové součásti

Ale kšeft to bude, když v každém novém a zrekonstruovan ém i sebemenším domku bude hromosvod a přepěťovky za 100 000,-.
A pokud chcete statistiku: v oblasti části Prahy 6, cca 2000 objektů až na vyjímky s hromosvodem. A za posledních 5 let dva přímé údery do zdravého hromosvodu a 2x zničená komplet instalace indukcí.

Chtěl bych upozornit, že uvedená norma není vytvořená ani Jiřím Kutáčem samým ani firmou, pro kterou pracuje. Jak tato norma vznikala v zahraničí a kdo na ní spolupracoval bohužel nikdo z veřejnosti neví. Což by mohl někdo vysvětlit.

Chtěl bych se zastat Jiřího Kutáče ve dvou bodech. Jednak on spolupracoval na překladu normy. A pokud přednáší zaměstnanec kterékoliv firmy, nemůžeme se pozastavovat nad tím, že hovoří o jejích produktech.

Zkusme se zaměřit spíše na technickou stránku věci ....

Osobní zkušenost s hromosvodem podle nové řady norem nemám, neboť jsem ještě žádný takový neviděl.
Bude to jednak tím, že se na hromy nijak zvlášť nespecializuji a pak taky tím, že díky souběhu 34 1390 a řady 62 305 se v současné době realizují práce narychlo tak, aby se ještě stačily schovat do 34 1390.

On snad někdo někde tvrdil opak?  :o

Je otázka, jestli je menší zlo případně si i zavléci bleskový výboj do blízkosti objektu nebo jestli je lepší aby případně zapáli nechráněný objekt.  (surprice)


Předem upozorňuji, že nejsem nijak obchodně ani osobně spjat s touto nejmenovanou firmou (D..).
Při revizích už pár let měřím přepěťové ochrany a počet vadných ochran od této firmy je nesrovnatelně nižší, než např. od nejmenované firmy (Hak..) nebo (Salt..).  (plc)
Ale může to být můj subjektivní dojem nebo náhoda


- Ad 100 000,- : můžete sem prosím hodit nějaký vzorový rozpočet na hromosvod modelového sebemenšího domku ?
Ta cifra se mi nějak nezdá.

-Ad Praha 6 : můžete uvést zdroj oné statistiky ?

PS: Ačkoli je problematika blesků zčásti šamanství a konkrétní, ověřené a ověřitelné údaje jsou vzácností, tak je s podivem, kolik naprosto přesných a kategorických údajů se lze dozvědět.  (!)

Jen poznámka k té "ceně" za hromosvod:
- kolik vás stálo auto? A kolik dáváte pravidelně za pojištění? Kolik jste investovali do zabezpečení auta? Jakou část ceny jste ochotni investovat?
A srovnejte si to s domečkem - na kolik si ceníte dům jako stavbu? Na kolik si ceníte vybavení, elektroniku,...?

Dům plus vybavení, to je minimálně 2 miliony, 5-10% investovat do hromosvodu, přepěťovek, EZS, bezpečnostních zámků,... by asi mělo být rozumná investice. Nebo má někdo výrazně jiné představy?

K té statistice. Pokud si dobře vzpomínám tak jeden případ byl u OBI v Ruzyni a druhý na Řepích. Pracuji v PRE a museli se tam měnit elměry. Neukazuje, že hromosvod je na nic, ale na chybějící přepěťovky.
Místo nové normy stačilo přepracovat vzhledem k ochraně proti přepětí.
A pro p. Schwarce. Přirovnání je to dobré, až na to, že pravděpodobnos t u obojího je úplně někde jinde a poskytovaná ochrana také.
Dal by jste 5% ceny za připojištění případu pokud vás někdo nabourá a nebude mít pojistku? Pravděpodobnos t stejná. Na rozdíl od hromosvodu 99,99% jistota.
Pane Novák, Vy jste snad neslyšel názory RT po přednášce p. Kutáče? ;)
(připomínalo mi to telešoping) Ale když toto pominu, tak opravdu kvalitní přednáška kterou lze jenom doporučit.
A myslím si, že  100 000,- je částka přiměřená na hromosvod dle EN 62 305 včetně ochrany proti přepětí.

Takže tady nejde o počet zjištěných úderů blesku, ale o počet, který eviduje PRE (protože se jí to nějak týkalo)?  (doh)
To jste ale mohl uvést v prvním příspěvku. Takhle to vyznělo, že jsou Dejvice a okolí nějaká oáza, odpuzující blesky.  ;)

Ačkoli jsem v Panoramě také byl, na tohle si opravdu nevzpomínám.  (no)
Ale je jen logické, že se jednotlivý zástupci firem snaží propagovat svoji produkci.  ;)

Je jen otázka jestli je to podepřeno věcnými argumenty a jistou mírou serióznosti, ale to je na jinou debatu.

Ano měl jsem to uvést, ale vzal jsem v úvahu jen oblast od Liboce po Řepy, což je rozloha většího města. PRE to neeviduje, ale elektroměr to při přepětí odnese stejně jako jakákoliv jiná elektronika. A když jste to nakous tak opravdu za posledních 10 let si nevzpomínám v Dejvicích, Bubenči na nějakou větší škodu po úderu blesku. Určitě větší škody páchá uvolněný vodiš PEN.
Princip valící se koule a principy nové normy někteří RT pochopily až po přednášce a jejich první názor na tuto normu nebyl zrovna nejlichotivějš í  ;). Myslím si, že stejně oni jako Vy, já nebo kdokoli jiný se s tím musíme smířit, investor to musí zaplatit a až nadejde čas pravidelných revizí dle EN 62 305 tak pravidelné revize na hromosvodech už nebude to nejlevnější.
Ale vraťme se od pravděpodobnos ti zásahu a škod z5 k otázce.

Z dôvodu že stále platí STN - ČSN 34 1390, tak sa ešte aj projektujú podľa mojích skúseností bleskozvody "na doraz" podľa nej. Na riešenia prevzaté podľa  rady EN 62 305 zatiaľ mám asi rovnaký naázor ako na aktívne bleskozvody, je to vyťahovanie peňazí z kapies. Spracovatelia STN, resp. ČSN, však za to nemôžu nakoľko sa preberá nová norma v rámci medzištátnych záväzkov. Na margo, nespájajme preto v rámci názorov k norme spojitosti normy a firiem na bleskozvodný materiál z hľadiska osôb.
Skôr by ma zaujímal aj názor na to, že projektovať máte podľa vyhlášky v úradnom jazyku a normy v SR STN EN 62305-1 až 3 vyšli len v EN jazyku s cenou niekoľko tisíc SK a platia. Preto aspoň v SR patrí vďaka "nemenovanej" firme za informácie čo nám dáva česky.

Vzhledem k tomu,že nemám k dispozici ČSN 62 305 a vzhledem k její ceně nemám důvod si ji zatím pořizovat  mohu využít pouze propagačních materiálů různých výrobců přepěťových ochran a jiných výrobků pro realizaci požadavků ČSN 62 305.
Až do prosince 2006 jsem měl zato,že využití této normy bude nezávazné a bude záležet jen na investorovi zda se rpzhodne zda bude požadavky na ochranu objektu před bleskem a přepětí dle tétof normy realizovat .
Byl jsem účastníkem konference v Olomouci kde jsem viděl na vlastní oči p.Kutáče při přednášce a plně souhlasím s panem Jaroslavem Miklíkem je to jenom legalizovaný způsob jak vytáhnout z kapes daňových poplatníků peníze.
Ratiborský Jaroslav   

Jaksi postrádám reakci Ing.Hájka.

,  
děkuji za vyzvání, ale vzhledem k tomu, že jsem placen firmou DEHN + SÖHNE ,  která je možná nepřímo zmiňována, nemyslím, že by bylo vhodné reagovat na této úrovni na takto formulované ( v článku o setkání ) body, jsem přesvědčen, že pokud by byly otázky a připomínky položeny s větší rozvahou a větším klidu, vypadaly by trochu jinak. Když se snažím k něčemu ať již jako zaměstnanec či soukromá osoba  vyjadřovat zjistím si co nejvíce informací a pak reaguji.
Pokud mi zde formulujete otázky, není problém, abych jako Hájek co pracuje pro firmu D+S reagoval.
PS: Nejsem ING. o:-) !

1. súbor noriem IEC 62305-1 až 4 bol pripravovaný odborníkmi od začiatku 80-tych rokov, teda viac ako 25 rokov! Po schválení v IEC boli normy priamo prevzaté CENELECom na používanie jej členmi, teda aj SR a ČR.  Bohužiaľ, išlo predovšetkým o teoretických odborníkov a úroveň súboru noriem tomu nasvedčuje. Predpokladám, že popri tvorbe IEC 62305-2 (Manažérstvo rizika) si zopár ľudí urobili docentskú habilitáciu :-)
2. pre Salezan: normy 62305-3 a 62305-4 boli prekladané do slovenčiny firmou DEHN, mali vyjsť k novembru 2006... 62305-4 vyšla v januári, 62305-3 vyšla v máji. Prvé dve normy súboru 62305-1 a 2 prekladám ja, stav je nasledovný: STN EN 62305-1 je v polohe akceptácie - po prijatí SÚTN môže byť vytlačená. Norma STN EN 62305-2 je preložená od 25.4.2007, preklad je v pripomienkovom konaní,  po zohľadnení (alebo vyvrátení pripomienok) môže ísť na jazykovú korektúru atď. Proces preberania už hotového prekladu trvá min. 2 mesiace a prekladateľ ho prakticky nemôže ovplyvniť a skrátiť. Musím na tomto mieste poznamenať, že slovenský preklad európskej normy musí byť rovnocenným ekvivalentom anglickému resp. francúzskemu originálu, t.zn. aj s prípadnými chybami v origináli. Na evidentné chyby však je možné upozorniť národnou poznámkou.
3. Normy ČSN/STN 34 1390, 33 2050 a 34 1010 boli podľa môjho názoru geniálne spracované ľudmi z praxe, nebolo v nich jednej vety naviac a nič v nich nechýbalo... Nuž ale, keď chceme s európskymi vlkmi žiť, musíme s nimi aj vyť. ... Otázka projektovania v "úradnom" jazyku - dodnes máme drvivú väčšinu noriem STN v jazyku českom (vr. 34 1390),  nanajvýš tak s titulnou stranou slovenskou. .. vyrastali sme v dvojjazyčnom prostredí a jazyková bariéra nie je... pokiaľ nás nezaskočí napr.: slovo "roubík"...
4. z pochopiteľných dôvodov nemôžem na tento web zavesiť všetky svoje názory na súbor STN EN 62305...,  ale aspoň naznačím, že po prečítaní názorov pána Jaroslava Miklíka z pohľadu "Vyššího principu mravnosti" také souhlasím s atentatem na Heydricha :-)

Předně bych chtěl podotknout, že na překladu norem v ČR a SR, pracovali kolegové Kutáč a Kroupa ve svém volném čase a jako soukromé osoby ve smluvním stavu vúči zpracovateli národní verze. To že si je zpracovatel pro některé části překladu vybral, můžeme připsat tomu, že o terminologii a teorii věděli asi v každý ve svém  státě docela dost.
To byl ten hlavní důvod, proč to nakonec překládali oni a ne překladatel bez technické terminologie ( ono orientovat se v textu kde máte napsáno např. místo svodu - svodič je pro člověka zasaženého názvoslovím docela dost těžké  :o ).

Jinak není samozřejmostí, že všechny normy EN které vstoupí v platnost (jejich zavedení máme dle našeho členství v CENELEC a EU povinné) musí být přeoženy do národního jazyka, například v Polsku a Maďarsku vyšel tento soubor norem pouze  v originálním jazyce (AJ,FR,NJ).
Takže jsme na tom zde daleko lépe, protože ČNI má peníze na překlad.
A kdo se někdy pokoušel jedna k jedný přeložit odborný text, tak mi dá za pravdu, že se nejedná o procházku růžovým sadem, kdy by překlad stránky trval necelou hodinu.

Zajímalo by mě, ve kterých zemích je tato EN platná a jaké jsou zkušenosti s jejím zaváděním.
Jinak jsem přesvědčen, že k této normě bude zapotřebí něco jako "prováděcí vyhláška",  nejasností je opravdu příliš mnoho ...

Nerád bych, aby toto téma vyšumělo! (surprice). Jinak plně souhlasím s J.Hasalou! (funny)

Tato norma platí na území EU a je na jednotlivých členech, jakým způsobem ji zavedou.
Každá IEC/EN norma vzniká jako rámec, ve kterém se mají členské státy pohybovat, je pak na jednotlivých státech a jeho organizacích ( svazy, sdružení, spolky a státní organizace) zda se dohodnou a vypracují určité přizpůsobení pro danný stát, včetně zpřísnění či zjemnění požadavků normy, samozřejmě k tomu musí dotat relevantní důkazy a zdůvodnění. Termín , ,já si myslím, že je to zbytečné,,  vyjadřuje pouze názor určité osoby a soud by ho jako důkaz nebral.
Takže IEC/EN norma je to, co jsme se prostřednictví m našeho státu rozhodli respektovat a to musí platit, ale neznamená to, že to nelze přizpůsobit na naše podmínky, ale musí to někdo udělat a remcání nestačí. Například u sousedů to dělá VDE  ,  to znamená ta organizace, která hájí zájmy svých platících členů, proto ostatně takovéto oborové spolky vznikají, aby sledovaly vývoj a lobbovaly za své členy.

Více o členech CENELEC:
http://www.cenelec.org/Cenelec/About+CENELEC/Our+organization/CENELEC+Members/Default.htm (http://www.cenelec.org/Cenelec/About+CENELEC/Our+organization/CENELEC+Members/Default.htm)

Možná si moc dovoluji, ale protože problematice hromosvodu se věnují, tak podotýkám, že už v roce 1999 vydala agentura IRIS publikaci "Ochrana před bleskem a přepětím"- autor Ing.Edmont Pantůček. Tato publikace vychází z původní EN 61024 a EN 61312.
Pozoruhodné je, že z dostupných podkladů (mimo ČSN EN 62 305- kterou nevlastním),  je jedině v této publikaci uveden počet zásahu bleskem na km2 za rok, z keraudických tabulek. Tento údaj je zapotřebí pro stanovení ohrožení bleskem. Nevím, kde je jinak uvedeno pro ČR?
V publikacích Fa Dehnn a OBO, se tento důležitý údaj nevyskytuje. Ikdyž nepochybuji o tom, že revidované instalace hromosvodu po 31.1.2009 musí odpovídat ČSN EN 62 305,  prosím Ing.Pantůčka o reakci k této závažné problematice (poklona).

Promiňte, tomuto nějak nerozumím

Ale vyskytuje. Kdo hledá, ten najde. Někdy.  ;)

Jedná se sice o bouřky ještě socialistické, ale alespoň může být tato mapa k užitku i kolegům "ze zahraničí".

V čem je problém? Norma 62305 sice svazuje volné myšlení a tvůrčí nadšení hromosvodářů, ale jinak je to částečný návrat ke staré hromosvodářské a uzemňovací normě, která platila v padesátých letech před tím, kdy byla zavedena "stanová náhražka" a vrcholový úhel pro tyčový hromosvod.

Používat výpočet s vrcholovým úhlem bylo zvláště komické, když objekt stál na svahu. V praxi znalce jsem řešil více případů, kdy bouřka přišla z údolí do svahu, blesk nečetl normu a zasáhl objekt chráněný hromosvodem podle 341390.

Kdo umí pracovat s geometrickým modelem (nebo "bleskovou koulí)? Asi každá dobrá hromosvodářská firma, která užý měla zájem osvojit si pohled IEC. Napadá mne firma v Chomutově, jiná v Praze, další v Trutnově, v Olomouci - jen namátkou.

Stručně shrnuto - ohrožení objektu bleskem je riziko. Ohrožení objektu přepětím je riziko. Riziko je nutné vyhodnotit a provést opatření takové, aby bylo toto riziko sníženo na minimum. Čím více bezpečí, tím větší investice... Objekt chráníme proti zlodějům, proti vodě, proti všemu možnému, blesk a přepětí je zbytečně zmedializovaný problém.

Hromosvod a přepěťová ochrana jsou součástí systému zajištění hodnot (majetku nebo např. historické nebo umělecké hodnoty) před poškozením nebo zničením. Napadá mne otázka - proč je v každém autě dnes instalováno několik airbagů, když statistiky uvádějí nehody s těžkými následky  pro posádky vozidel hluboko pod 10% všech nehod....  :-X

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) všechny na portálu Elektriky
Pohyboval jsem se přes rok v zemích EU.Bohužel jsem nestihl přednášku v Panoramě.Jen bych se chtěl podělit se svými poznatky.Např. v Německu berou ochranu před přepětím opravdu důsledně.Podle zmíněné nové normy na hromosvody není částka 100 000 Kč pro rod.domek bohužel nikterak přemrštěná.Cht ěl bych jen upozornit,že tam ale bezpečně funguje součinnost s pojišťovnou a to u nás pokud je mi známo zatím moc nefunguje.Ochr ana před bleskem nespočívá pouze v hromosvodu,ale v komplexním řešení od přepěťových ochran až po zmíněný hromosvod.
Co se týká nové normy na hromosvody nedovedu si představit její aplikaci v našich podmínkách.Sou hlasím s p.Hasalaou, že bude nutná nějaká ta provádějící vyhláška.
Provádím revize 30.let a dle mých zkušeností se na ochranu před bleskem vždy koukalo jako na podřadnou a potřebnou hlavně pro pojišťovnu.S rozvojem výpočetní techniky se ale ochrana před přepětím stává ať se nám to líbí či nikoliv žádoucí.Jediná potíž je přesvědčit investora a v tom vidím hlavní a zásadní problém ,který asi nevyřešíme na těchto stránkách.
Ještě poznámku k ceně souboru této normy-je naprosto nehorázná,jako ostatně všechny ceny norem u nás.V Německu stojí tento soubor 31,90 Eu.

Dobře,
 používám několik softwarů, které jsou tak dobré, že vás povedou abyste neudělali chybu.

Ale já bych chtěl  několik slov k názorům pana Miklíka. Chápu jeho míru rozladění, chápu ji i u ostatních. V Německu tyto debaty běží od roku 1996 tedy více než 10 let a dotklo se to nepříjemně všech, V Čechách je to o to horší, že přechodné období je velmi krátké. Toliko k úvodu.

a) Norma je taková, jak byla podle podkladů přeložena, jazyk překladu odpovídá zkušenostem a praxi překladatelů
Ať je nesrozumitelná,  s věcnými chybami, zůstane normou,  podle které je třeba postupovat a řídit se jí. 
Technický rozvoj nelze zastavit.
Vytýkat zlé úmysly odborným komisím,  že v jedné normě chtěli řešit komplexní 
problematiku ochrany před bleskem a přepětím nelze.

Máme 3. leté období na připomínky a podněty, tak toho využijme a 
diskutujme. Ale bude třeba, aby se do diskuse připojili autoři překladu a ZEJMÉNA 
ODBORNÍ GARANTI, ať vysvětlí, co měli na mysli. Kdo se toho ujme
? ČKAIT, ČNI, ESČ nebo další odborný zájmový cech/spolek?
Případné podněty ať jsou zpracovány ve změně/příloze a nečekejme na 
to, co vymyslí v Evropě.

Že je výsledkem lobby velkých výrobců? A která norma není? Velcí 
výrobci investují do vývoje a prodeje výrobků, to se musí někde 
projevit.
Semináře organizované výrobci také nejsou zadarmo, účastník dostane 
nabídnuté řešení, které odpovídá marketingovému plánu na zvýšení 
poptávky po výrobcích pořadatele. Je to legální....

Co chybí normě? Komentář,  v podobě komentování skutečným nezávislým 
odborníkem... Např. v Německu exituje velká kniha komentované normy 
Německého svazu hromosvodářů, která je neutrální, nebo kde je jasně 
dáno, která firma připravila jednotlivé kapitoly.
Totéž platí pro semináře, neutrální semináře jsou placené a jsou 
určené pro všechny, kteří chtějí slyšet objektivní informaci. Volba 
zda si vyberu "bezplatný seminář" nebo "placený" náleží posluchači.

e) Názory, že se norma se odvolává na statistiky,  jež jsou v Čechách neznámé, jsou 
liché. Každou informaci je možné dohledat na ČHMÚ i v pojišťovnách, 
či u soudních znalců. Občas se za to platí, Ale proč by měly být technické zprávy zdarma?

f) Že všechny projekty a hromosvody budou drahé? Do letošního roku 
v Čechách platí, že ačkoliv ceny materiálu ve světě prudce stoupají, 
hromosvodářský materiál, zejména hliníkové slitiny v Čechách zlevňují. 
Za tuto situaci mohou velkoobchody a firmy, které podléhají tlaku 
stavebních organizací a "garážníci" promiňte mi tento výraz, ale 
soukromníčci, kteří pracují bez faktur za hotové, kteří o této 
problematice nemají ponětí. Práce hromosvodářů je, stejně jako jiných 
elektrikářskýc h profesí, podceňována, ale proč má elektrikář dělat 
hromosvod, zedník uzemnění, když na to nemají oprávnění/odbornou 
způsobilost a praxi?

Možným řešením bude nový evropský zákon o EMC, který vstoupí v 
platnost po celé Evropě od 1.7. 2007, pevná ruka pojišťoven, které budou muset, 
skupují-li rizika, a stanovit pravidla - noty. podle kterých se situace 
buáde řešit. Posledním důležitým prvkem v ujasnění situace je může být 
činnost kontrolních orgánů a organizací, stavebních úřadů, ITI a IPB, 
koordinátorů staveb, architektů, a všech dalších kteří schvalují 
výjimky, tolerují nesmysly a nekontrolují činnost.

Pokud bude toto splněno, může nastat situace, že projekt podle nové 
normy BUDE LEVNÉJŠÍ než "klasické staré provedení".

Co říci závěrem. Norma není souborem příkazů nýbrž souborem 
doporučení a každý čtenář MÁ HLAVU, ROZUM A OSOBNÍ ZODPOVĚDNOST, 
tak je používejme a nehledejme argumenty, proč to nejde,  nejdříve to 
musíme zkusit.

Ing. Wolfgang Marks v.r.

Pánové, jak pročítám některé Vaše příspěvky, nestačím se divit. Copak je poviností po účinnosti jakékoli nové normy okamžitě předělávat starší, dosud fungující? Tedy nejen hromosvody, ale i elektroinstala ce. Vše se, až do rekonstrukce, reviduje a opravuje podle norem platných v době vzniku elektroinstala ce či hromosvodu. Tak proč hned šířit paniku, že se všechny hromosvody budou muset okamžitě předělat?

Pokud jde o (ne)přehlednost nové normy, souhlasím s názorem, že po prvním přečtení z ní může mít někdo obavy ze zvládnutí. To je v současnosti vice méně bolest všech norem a zákonů. Ale pokud to někdo nezvládne sám, může si koupit vysvětlující literaturu nebo absolvovat semináře, kde je mu vše dost polopaticky vysvětleno a zodpovězeny konkrétní dotazy ...

Nová norma má, dle mého názoru, ve své podstatě několik jednoduchých a zcela jasných a logických principů. Jejím hlavním problémem asi je, že při jejich aplikaci je nutné logicky přemýšlet. A na to většina z nás není zvyklá.

Doba, kdy v normách byly přesné návody jako v kuchařce skončila. Měli bychom se s tím smířit a zvyknout si při práci o práci přemýšlet. Vyplatí se to...

I spoustou lidí velmi kritizovaná metoda valivých koulí (při zjišťování nebo kontrole ochraného prostoru jímací soustavy) neni nic jiného než trocha prostorové představivosti, pár řezů objektem a část kružnice, to vše samozřejmě v měřítku. Tedy v podstatě geometrie ze základní školy (alespoň před 40 lety). Tedy to co by měl kterýkoli technik zvládnout. Problémem je spíš skutečnost, že většina lidí raději kritizuje, místo aby si zopakovala již zapomenuté vědomosti a trochu přemýšlela.

Dalším často uváděným argumentem je povinnost zavést všude vnitřní ochranu proti přepětí. Ale to je pravda jen u některých nově zřizovaných nebo rekonstruovaný ch staveb s vyšším rizikem (viz 2.část normy). U většiny ostatních staveb dosud nebylo poviností zřizovat  hromosvod a ani nově není poviností za každou cenu zřídit vnější i vnitřní ochranu proti blesku a přepětí. Vše záleží na ochotě investora a provozovatele (těchto ostatních objektů) do ochrany investovat. Já toto řeším tak, že dotyčného seznámím písemně s možnými riziky. Pokud se investor rozhodne neakceptovat návrh opatření dle nové normy, uvede se to do písemné smlouvy o provedení díla včetně skutečnosti, že  riziko a odpovědnost za možné škody přebírá investor na sebe. Toto praktikuji již několik let, a bez problému.

Tady bych chtěl upozornit na zák. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků.
Elektroinstala ce ani hromosvod není sám o sobě výrobkem, ale skládá se z výrobků.
A pak platí ustanovení §5, odst (6):" Pokud i další osoby v dodavatelských vztazích při nakládání s výrobkem negativně ovlivní jeho bezpečnost tak, že výrobek neodpovídá požadavkům na bezpečnost ..." . Tady pozor na
impulsní výdržné kategorie výrobku, i připojovaných později přes zásuvky do elektroinstala ce. Tato povinnost je dána zákonem a je na nás, jako odbornících, jak se k tomu postavíme. V případě průšvihu to budeme před soudem muset zdůvodnit právě my sami ...

Za další mylnou domněnku považuji argumentaci,  že ochrana podle nové normy je vždy několikanásobn ě dražší. Za prvé do srovnání nelze zahrnovat cenu vnitřní ochrany, protože ta v původní normě nebyla. Za druhé při realizaci hromosvodu záleží na konkrétním objektu. Ona právě inteligentně uplatněná metoda valivých koulí dokáže hromosvod v některých případech zlevnit oproti hromosvodu podle staré normy. Ale to opět narážím na hlavní problém-nutnost u práce přemýšlet.

Také argument, že na co neexistuje průkazná statistika to nelze použít, je naprosto scestný. Opravdu v životě používáte jen takové věci, jejíž výhodu využití někdo statisticky věrohodně a průkazně doložil? Já myslím že ve valné většině případů ne. To se pak řídíte jen vlastním "selským rozumem" ,  že ...

Z výše uvedených důvodů nepovažuji novou normu v žádném případě za pouhé lobby prodejců. Naopak nová norma pouze zachycuje současnou úroveň vědeckotechnic kých znalostí v oboru. Bohužel nutí lidí přemýšlet, a to je její největší problém. Proto těm, které přemýšlení "bolí" vzkazuji: "Nechte práci odborníkům, kteří nelení a sledují nové poznatky,  i když to vyžaduje duševní námahu ... Kdyby záleželo pouze na vás, tak ještě svítíme petrolejkami, nebo hůř, ještě se proháníme korunami stromů ...  tato kritika je pouhým projevem lenosti seznámit se důkladně s novými poznatky".

Podobné projevy je možné často považovat skoro za trestný čin - Šíření poplašné zprávy. Proč v době tvoření a přijímání nové normy dnešní kritici nevstoupili do tohoto procesu? Právě tam bylo třeba uplatnit jejich jistě bohaté praktické zkušenosti a odborné znalosti. Teď je kritka bez jasných odborných argumentů jen velmi laciným pomlouváním ...

To Kamil Novák: :)
a) K Vašemu "nerozumím"?   ::) Ano, projektují hromosvody dle platné normy ČSN 34 1390 (terminový výklad Ing.Dvořáček) a studují podklady k ČSN 62 305 o hromosvodech.
b) Vámi uvedená keraudická mapa není uvedena v podkladech Fa Dehnn (ing.Kutáč, p.Hájek) ani OBO (Ing.Burant) jak jsem psal! váš poskytnutý dokument je zastaralý a nerespektuje poslední výzkumy vlivu nárustu zpevněných ploch a intenzivní zástavby na množství bouřkových události v různých lokalitách. (no)
(Prosím, uveďte zastaralý zdroj poskytnuté keraudické mapy). :-X?
Děkuji. (poklona)

To Zdeněk Kiška

Chytrému napověz .....

Když si tu mapu lépe prohlédnete, tak zdroj lehce objevíte.  ;)


Ale je tam!  (dabel)
Jenomže těch materiálů je tolik, že si přeci nemůžete myslet, že máte všechny. Já jich mám poměrně dost, ale rozhodně bych si netroufal tvrdit, že mám (a znám) všechny.
Souhlasím, mapa je již poněkud vousatá, ale pokud vím, tak žádná novější není.  (no)

Mohl byste prosím upřesnit, kde se lze seznámit s onou studií O vlivu nárustu zpevněných ploch a intenzivní zástavby na množství bouřkových události v různých lokalitách? To by mne docela zajímalo.

Uvedená mapka, je z mé přednášky ILPC - První seminář. mohu vám ji zaslat, ale pozor přednáška  pochází z roku 2002 Mapka vznikla v sedmdesátých letech a spolupodílel se na ní kolega Rous s F. Popolanským a jedná se o výřez z isokeraunické mapy zemí RVHP. Údaje pro mapu by měly pocházet z 50 a 60 let, kdy se jako bouřkový den bral každý, kdy byl slyšet hrom. V roce 2004 jsem měl možnost nahlédnout (neoficiálně) do výsledků sledování ČHMU http://www.chmu.cz/meteo/rad/blesk/ (http://www.chmu.cz/meteo/rad/blesk/) a oblasti tak zhruba odpovídají té staré, ale intervaly na mapce by měly být zhruba o interval vyšší. Oblasti bouřkové činnosti jsou na severu republiky větší (ty s vyšší bouř. činností). Jinak když vám do objektu udeří blesk, není problém za cca 3-5 tis. Kč si od ČHMU mapku pro určený den zakoupit a podpořit tím žádost na pojišťovně.
Pro relevantní výsledky (ale stále pouze orientační) je třeba vytvářet statistiku cca 15-20 let, meziročně se bouřková činnost dle F.Popolanského liší až o cca 60%,  což mohu dle toho co jsem viděl potvrdit.
Vliv zastavěných oblastí a stoupající frekvence bouřek nad urbanizovanou krajinou je v poslední době zkoumaným jevem. Není problém, aby jste podrobnou práci, pokud máte zájem  vypracoval.
Kdyby, ale i tento vliv byl zanesen v normě, byla by o dost tlustější. Toto je námět na další diskuzi, doporučuji referáty ICLP, vše na webu a v AJ.

 :)Jdu spát. Snad zítra.
Dobrou noc! :-[

Komukoliv kdo čte tuto dikuzi jsem ochoten poskytnout konzultace na níže uvedených kontaktech, stačí mi cinknout >:D. Samozřejmě jako Jan Hájek pracující pro firmu DEHN + SÖHNE, což mne zavazuje k serioznosti.

To: Kaucký Milan
Vážený pane,sleduji tento portál s přestávkami od jeho založení.Disku ze je zde od toho,aby se diskutovalo.Na prostá většina příspěvků svědčí o tom,že se zde přemýšlí a radí nikoliv jak píšete cituji :Nechte práci odborníkům, kteří nelení a sledují nové poznatky, i když to vyžaduje duševní námahu ...
Zřejmě jste sem zavítal omylem,nicméně i váš příspěvek respektuji, ale v žádném případě se s ním nestotožňuji.
 

Jen pro zajimavost. Aktualni bourkovou situaci a data za cca 3 dny zpatky muzete najit na strance CHMU

http://www.chmi.cz/meteo/rad/blesk/ (http://www.chmi.cz/meteo/rad/blesk/)

Vážený pene Mirku Karle.
V žádném případě jsem se sem nedostal omylem. Spíš jsem byl požádán o své vyjádření k tomu,co šíří pan Miklík. Proto také můj příspěvek nezapadal přímo do diskuze, ale jen komentoval některá vyjádření pana Miklíka.
Také  já respektuji váš názor. Jen by mě zajímalo, jestli v duchu vyjádření p. Miklíka po datu platnosti nových norem se snažíte vše původní okamžitě předělávat tak, aby  to novým normám odpovídalo, když se se mnou v žádném případě neztotožňujete, jak tvrdíte?

To :Milan Kaucký
Přjměte omluvu za mé špatné vyjádření,trochu mně nadzvedl váš text o přemýšlení,které bolí a nechte práci odborníkům.Nic víc,Mnoho ze zůčastněných diskutujících podniká a z vlastní zkušenosti vím,že nemají mnohdy čas,zůčastnit se různých přednášek a školení.Proto se vytvořil tento užitečný web.Jen z diskuze je vidět,že diskutující mají snahu odborně poradit ,  diskutovat a psát své názory.
Už to je v současné uspěchané době úspěch.Takže můj nesouhlas se týkal pouze zmíněné citace,jinak máte samozřejmě pravdu.Takže vše dobré
Karel

   I já si dovolím jednu poznámku.
Po školení o novém souboru norem o hromosvodech, které jsem organizoval, se ozval hlas.
 Začneme-li ve výběrových řízeních nabízet cenu hromosvodu podle nových ČSN "zkrachujeme".....   
    Firma, která začne uplatňovat alespoň základní požadavky tak jak ve své přednášce říká kolega Miklík,  bude zažívat i podle mého odhadu těžké chvíle.  Zvýšení ceny bude enormní a nabídky konkurence (kteří budou bez jakýchko-li problémů nabízet hromosvody dle ČSN 341390) je jen dalším očekávaným nedobrým paradoxem projevu úsporných opatření v jinak hýřivé české státní birokracii. 

           Nový soubor je mírně řečeno náročnější, a než si s ním poradí každý hromosvodář uplyne v podmínkách ČR mnoho let...   
           A já bych byl jen velmi nerad, kdyby na něj skutečně doplatili jen ti co se ho naučí správně aplikovat....
                                                            o:-)
             

Snad jen toto:
Zatím se nikdo nepodivil veřejně nad tím. Jak bylo možné zřizovat ochranu před bleskem dle normy, která má na hřbetě téměř čtyři křížky, když zbytek objektu se realizoval dle norem podstatně mladších.
Stesky nad změnami provází lidstvo již pár tisíc let, takže je to nedílnou součástí civilizace.

Daleko znepokojujíci je, že zatím v této diskuzi byly , ,propírány,,  pouze normy, ale v technice, by měl být brán ohled hlavně na fyzikální zákony a funkčnost celého systému.

Dodržování pravidel (normy jsou součástí platné právní úpravy) je kdekoliv na světě problém.
Dovolil bych si srovnání:
Téměř denně, když stojím v zácpě mne míjejí auta v pruhu pro autobusy, připadám si jako B..,  ale když pak vidím na konci policejní hlídku vybírat pokuty, jsem rád, že předpisy dodržuji.
Pravidla jsou prostě od toho, aby se dodržovala, pokud se mi nelíbí, musím je nejdříve změnit.
Halasná kritika lidí, kteří do teď a i nyní pro změnu kromě remcání neudělali nic, mi přijde velmi pokrytecká.
Každý si snad všiml, že díky našemu směřování do EU, se začaly objevovat od konce první poloviny devadesátých let minulého století normy ČSN s odvoláním na normy EN. Pokud by tedy měl o svůj obor opravdový zájem, zjistil by, že standard v okolí je již o trochu výše než v šedesátých letech a změna by pro něj nebyla tak velká.
Jen pro zajímavost pro ty co vládnou NJ:
http://de.wikisource.org/wiki/Die_Ursache_des_Einschlagens_vom_Blitze (http://de.wikisource.org/wiki/Die_Ursache_des_Einschlagens_vom_Blitze)
Publikace mého oblíbence J.A.H.Reimarus e z roku 1769 !
Zde naleznete dost věcí, které jiným dnes připadají jako nové :D .

Zkusím hypoteticky rozvinout myšlenky pana Hájka.
     Budu-li projíždět nově postavenou řadovou zástavbou, budu si podobně jako on připadat jako B......     Na objektech budou hromosvody provedené dle staré ČSN.  Budu mít velmi hořký pocit, protože jsem zde prohrál cenovou nabídku s konkurencí, která se ani příliš nenamáhala dodržet všechny ustanovení staré normy. ...
             Míjím však poslední dům a mé znavené srdce pookřává.  U domu stojí orgán dozoru a vítězný dodavatel a o něčem vášnivě diskutují.   
           Snad již další cenovou nabídku podle nového souboru norem, jemuž jsem věnoval tolik času vyhraji i já.........
       

Jsem rád, že zatím toto téma nevyšumělo ..... ikdyž jsem se nic moc nedověděl. Maximálně, že údaje pro výpočet hromosvodu dle ČSN EN 62305 si mohu koupit .......
Viz : Wolfgang Marks z 29.V.2007.
Co Vy na to? (jupi)

Pánové, příjměte prosím mou omluvu, pokud se někoho dotkla má poznámka o "bolestivém přemýšlení". Opravdu jsem to neadresoval vám. Je bohužel smutnou pravdou, že adresáti mé poznámky tento web nesledují. Chtěl jsem k diskusi také vyprovokovat pana Miklíka. Ale to se evidentně nepovedlo.

Chápu Vaše stesky na malou konkurencescho pnosti firem, které dodržují nové technické poznatky a normy proti firmám, které na vše kašlou a dělají co nejlevněji, bez ohledu na kvalitu a funkčnost. Věřte, mám stejné problémy. Ale uvědomte si, že když bez dalšího provedete ochranu proti blesku a přepětí podle staré normy, budete i po letech odpovídat za případné škody. A náhrady mohou někdy i mnohonásobně převýšit zisk ze získané zakázky.

Proto vám vřele doporučuji postup, který se mi (ne ve všech případech) osvědčil. Vypracujte si pro laiky písemné poučení o možných škodách a nechte si jeho předání potvrdit. Pokud investor nechce do ochrany vkládat finance, nechte si toto rovněž písemně potvrdit. Vpodstatě pak investor v "souladu" s kalkulovaným rizikem z druhé části nové normy přebírá veškeré riziko na sebe. Tento postup můžete bezproblémů a hlavně případných následků praktikovat hlavně u rodiných domů a podobných objektů, zařazovaných do tříd LPS III,IV případně II.

Podle mého názoru jediný, kdo s touto situací může opravdu pohnout k lepšímu, jsou pojišťovny požadováním řádné ochrany a řádnou kontrolou v případě škody včetně neplacení. Výhodou by samozřejmě byly i bonusy v pojištění. Podle mne je to jen otázka času. ČEZ ochranu již ve svých podmínkách nějakou dobu požaduje. Pak budou ve výhodě právě firmy, které nový soubor dobře ovládají...

Tak jsem si se zájmem přečetl více než rok starou diskuzi o nové 62305. Musím říct, že tato diskuze byla plná emocí a snad i obav z něčeho nového, na první pohled složitého a nelogického a také nepoznaného.

Během toho roku si spousta z nás již určitě šáhla i na jiný materiál, než klasický pozink, který koupím mnohdy už rezavý ve velkoobchodě, určitě se už i mnohým z nás podařilo dostat k zakázce, která se projektovala už podle 62305 a máme proto možnost zpětně hodnotit.

Proto mě napadlo zaslat sem tento příspěvek a tuto diskuzi obnovit.

Pokud budu mluvit za sebe, tak z praxe uvedu toto. Cena běžného RD se díky nové 62305 ani nezdvojnásobil a, ani není pěti či deseti násobná. Pokud zákazníkovi nabídnu provedení v materiálu slitina hliníku, plast a nerez, rozpočet za materiál se navýšil o cca 7-8 tis.,  což v součtu při stejné ceně za montáž nedělá nakonec ani ten dvojnásobek, pouze s tím rozdílem, že zákazník nemá za pár let černou krytinu střechy od rzi.

Pokud budu chtít i nadále pracovat s levnějším pozinkem, tak nová 62305 mi to nijak nezakazuje, pouze mohu narazit na absenci materiálu u tradičních výrobců v případě, kdy budu muset řešit izolované uložení. Zde použiji klidně kombinaci materiálu tradičního výrobce s materiálem pro izolované provedení od zahraničního výrobce. Ale mohu také přesunout například anténní stožár do chráněného prostoru a mimo určenou přeskokovou vzdálenost a dostávám se ještě na levnější variantu.

Když jsem novou 62305 viděl poprvé, také jsem šílel, ovšem pokud člověk jednou překoná nějaký ten vnitřní odpor a ponoří se do problematiky, tak zjistí, že spousta věcí do sebe nějak zapadá a začíná v tom vidět nějakou logiku. Jediné, co je smutné v naší společnosti je to, že projektanti, místo aby šli jako první příkladem a projektovaly už více než dva roky v 62305, tak jedou postaru až do konce přechodného období. Pak se stalo například i to, že když jsem zákazníkovi vysvětlil základní rozdíly, a zákazník nakonec chtěl provedení hromosvodu už podle nové 62305, tak byl ještě oheň na střeše, jak si může montážník dovolit zpřipomínkovat práci projektanta. No nic, to jen na okraj.

Zkrátka nám přechodné období cca za půl roku končí, tak pojďme obnovit diskuzi o tom, jak jsme pokročily.

Možná je to tím, že kvalitně řešená ochrana před bleskem je vždy nad úrovní normy, ať je sebenovější, nebo je to okruhem lidí se kterými se stýkám, ale pokud si v hlavě zkombinuji slovo ČSN EN 62305 a slovo Problém, vyjde mi pouze , ,Problém pochopit,, .
 Nemohu si pomoci, ale nejvíce škody nadělali Ti, kteří ji vůbec nečetli a z  ČSN 34 1390 si moc nepamatovali a to co si pamatovali, tomu nerozuměli. Spíše v poslední době při realizaci akcí zjišťuji, že nová norma je zbytečně moc benevolentní a tolerantní k líným lajdákům ( že by hrál roli její středomořský původ ? ::) ).
Například v takzv. Analýze rizika mi chybí časový údaj předpokládanéh o používání stavby, tím roste i riziko a např. u RD, kde očekávám jeho obydlení min. 50 let, by měla být ochraná opatření tvrději vyžadována oproti stavbám komerčním, které se po  desetiletí kompletně repasují.

Zajímalo by mě, ve kterých konkrétních zemích je tato EN 62305 platná.

Dále by mne zajímalo, kdo rozhodl a proč o zrušení ČSN 341390 a jak byla obdobná situace řešena v jiných zemích EU například v Polsku, Maďarsku Rakousku nebo jiných okolních státech.
Jistě existují elektroodborní ci hromosvodáři,
kteří buď působí nebo alespoň částečně žijí mimo území ČR.

trochu moc otázek!
Není všude napsáno, jeden topic jedna otázka?
Proč si podepisujete příspěvek, když je jméno vlevo?

Obdivuji Vaší vytrvalost pane Ratiborský se kterou se kterou pokládáte otázky bez toho ,že byste četl odpovědi.

EN znamená, že se jedná o normu platnou pro všechny členské státy evropské unie, které to jsou se můžete kromě televize a novin dozvědět třeba zde: http://www.euroskop.cz/ (http://www.euroskop.cz/) nebo se optejte svého poslance více www.senat.cz (http://www.senat.cz)
Vzhledem k tomu že tato řada norem vznikala jako IEC platí ve většině států, které přebírají IEC Standardy, více zde : http://www.iec.ch/ (http://www.iec.ch/)

Zrušení předchozích národních norem členských států je v souladu se základními dokumenty EU.

Co to je EU jejíž jsme už docela dlouho členy se dozvíte zde http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropská_unie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropská_unie)

Co to je IEC se dozvíte na linku výše (ČSR je jedním ze zakladatelů).

Linky na cechy v okolních státech naleznete v mé předchozí odpovědi na váš dotaz.
Rozhodně více se dozvíte prostřednictví m cechu, nebo svazu, jehož jste členem.

Další linky na ostatní organizace v ochraně před bleskem naleznete třeba zde:
http://www.kniska.eu/kniska/zajimavosti/honzuv-ctenarsky-denik (http://www.kniska.eu/kniska/zajimavosti/honzuv-ctenarsky-denik)

V Maďarsku, nebo v Polsku tato norma je k dispozici pouze v oficiálních jazycích IEC tedy Fr a Aj ač jejich zástupci v TC 81 tuto normu, narozdíl od lidí z ČR vytvářeli.