Diskuse Elektrika.cz

,
zajímalo by mne jaký průřez fázového vodiče použít v rozvaděči mezi pojistkami a vstupem na frekvenční měnič je-li hodnota pojistek 900 A (rychlé) měnič s prodovou zatížitelností 501 A(320 kW) a motor připojený na měniči o 350A (185kW).Vodiče mají délku 2 m CYA.Jaký zvolit postup při určování těchto průřezů.Děkuji

Dobrá otázka pro projektanta, toho rozvaděče  ;)

Spotřebič je motor který má na štítku svoji hodnotu výkonu kterou odevzdá na hřídeli. Při tomto výkonu teče nějaký proud. To je hodnota na kterou je nutno dimenzovat vedení jako u běžného zapojení. Frekvenční měnič provádí regulaci otáček změnou kmitočtu, proud nad jmenovitou hodnotu proudu motoru by se neměl vyskytovat. Dimenze by měla být provedena s ohledem na výkon měniče, jistě existuje manuál výrobce.

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) pane Husárek.

Propoj mezi pojistkou a frekvenčním měničem CYA 500mm2. Nevím zda se u nás tento průřez vyrábí ?
Nikde neuvádíte stykač. Podle mne tam chybí. Jinak vše najdete v normách.

To Husárek:
Přívodní vodiče k měniči je nutno dimenzovat podle zátižitelnosti frekvenčního měniče (nikoliv podle zátěže na něm pověšené) tzn. vy musíte dimenzovat na těch 501A. Také záleží na zkratových poměrech, uložení atd....   Ve vašem případě bych volil připojení jednožilovými kabely 1-YY 1x300 mm2. Předpokládám uložení na vzduchu. Vyrábí nkt cables.

Mezi měničem a motorem bych dimenzoval vodiče dle zátěže (motoru). Frekvenční měnič se nastaví podle štítku motoru a on vyhodnotí veškeré parametry. Můžete si i nastavit maximální hodnoty proudů na výstupu z měniče. Funguje to spolehlivě.

TO p. Miroš - Nevím na co ten stykač. ??


Na přívodu do měniče bude zátěž o něco větší (dle výrobce meniče) ,ale nebude to o velkou hodnotu.

Přesto souhlasím s názorem p. Karvánka - je to věc projektanta. Osobně bych si nebral na triko tak veliké proudy a nechal to na odbornících .Ti vezmou v potaz i všechna další rizika - vibrace ,  prostředí a tak dále

    S pozdravem Jan Franěk

Pane Husárek
 
Požadavky na řízené pohony jsou obsaženy v normativech řady 35 1720,
dimenzování v ČSN EN 61 800-5-51.

To Franěk.

Snad mi nechcete namluvi že z pojistek na frekvenčák a z frakvenčáku na motor  (no). To asi ne.

jedná se o rozvaděč ve kterém jsou osazeny 4 frekvenční měniče(ten o kterém píšu je z nich ovšem největší a motor je typu který pro mne není běžný)a jsou spouštěny hlavním stykačem za kterým jsou řazeny pojistky všech čtyřech měničů.Doporuč enou normu si nastuduji děkuji za uvedení jejího čísla.Jelikož názory se různí,vyčkám i přes zdržení na vyjádření projektanta.Dě kuji všem za cenné rady a zájem pomoci.Přeji ....

To Husárek: Až na ten stykač se názory moc nerozcházejí. Já jako projektant dimenzuji přívodní vodiče k jakémukoliv zdroji (nejen měniči frekvence, ale i třeba obyč. transformátoru) vždy dle jmenovitého vstupního proudu zdroje, nikoliv podle zátěže. Zátěž se může v budoucnu změnit a vy byste v případě poddimenzování přívodu, tento musel měnit. To nestojí za to.
A co se týká toho stykače, opravdu nemusí mezi pojistkami a vstupem k měniči být žádný stykač. Ovládání, včetně provozního vypnutí motoru obstarají řídící obvody měniče. Pokud je vyžadováno nouzové vypnutí, můžete to řešit vypnutím toho společného stykače nebo přívodního jističe klasickou podpěťovou cívkou.

V uvedeném případě skutečně stykač žádný zvláštní význam nemá, jeho funkci plně nahradí frevenční měnič.

Měl sem pracvdu že tam je stykač. :)

Stykač tam samozřejmě může být, ale tak jak jsem psal, žádný zvláštní význam nemá.

Pane kolego Hasala, záleží na tom co to je za zařízení. Jelikoš tazatel to nepopsal tak podrobně tak i má odpověď nebyla zcela přesná. :D

Dobrý večer,
jedná se o rozvaděč ke zvedacímu zařízení ovládaný krom zmíněných měničů také symaticem.Co se stykače týká je použit z bezpečnostních důvodů aby vypínal silovinu v případě sepnutého koncáku na zdvihu,chybě při komunikaci profibusu,reaguje také pomocí speed monitoru při překročení otáček motoru a pomocí zmíněného symaticu a zařízení MOS i na jeho přehřátí dají se tam zohlednit i další věci na druhou stranu si dokářu představit rozvaděč i bez stykače mezi pojistkami a měničem,protože pojistky zajistí ochranu proti zkratu a vlastní měnič si vezme na starost ochranu proti přepětí další věci by se měly dát řešit třeba přes encoder a rtac kartu a neposlední řadě naparametrován ím měniče.Ale to je jen můj názor který může být mylný protože nejsem nějaký ostřílený elektrikář

Co je důležité znám názor konstruktéra,bude použito 2 x 95 na každé fázi.Bylo vycházeno z toho že motor poběží v 60% režimu bylo to spočítáno na teplotu 60 stupňů,bylo také vzato v úvahu místo v korytech kudy budou kabely taženy.Počítán o bylo podle motoru.Bylo mi také potvrzeno že odběr
měniče je zanedbatelný(účinnost 96%).
                                                                                  Přeji hezký večer

Poznámka k tomu stykači: pokud se jedná o ZZ nebo výtah, je vyžadováno bezpečnostní rozepnutí a to se nejsnáze docílí právě tím stykačem (drží sepnutý dík uzavřenému zabezpečovacím u obvodu). Pokud bychom chtěli tuto bezpečnostní funkci po fr. měniči, musel by být atestován v kategorii jako jsou bezpečnostní moduly. Nevím jestli takový vůbec existuje. U výtahů to řešíme právě tím stykačem, nebo i stykači.

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) pane Karvánek.
Poslední modely frekvenčních měničů SIMENS a SEW EURODRAIV, nevím jestli to mám správně napsané, splňují kategorii III. :)

To Karvanek, Miros >  Bezpecnostni funkce nekterych menicu spociva v tom, ze se odpoji externim kontaktem ( z obvodu nouzoveho zastaveni ) napajeni budicu vystupniho IGBT mustku, ktery jsa nebuzen timto "lehne". Stejnosmerny meziobvod je vsak stale pod napetim. Na muj argument, co se stane kdyz bude nejaky vystupni tranzistor prorazen a plne napeti meziobvodu se objevi na svorkach motoru mi bylo salamounsky sdeleno, ze stejnosmerny proud prece nemuze vyvolat tocive pole ... Zkusil jsem to v praxi a za plneho vykonu jsem tento obvod rozpojil. Menic mi tuto skutecnost na oznamil na displeji, ale zvuky, ktere pri tom vydaval bych prelozil slovy ... jeste jednou to udelas a uvidis ...

Jednou jsem měl na mučidlech skříňový měnic Siemens (s rekuperací),  asi tohoto výkonu jako popisujete na úvod a ten měl uvnitř interní poctivý stykač.  Dokonce se díky tomu mohlo udělat řetězené bezpečnostní zastavení kategorie 2 (dokonce rekuperované se zálohou rekuperace do brzdného odporu)  a následující zpožděné nouzové zastavení kategorie 1 - šlo to jedna báseň bez složitých externích obvodů. Při testech jsem měl stažené půlky, když jsem bouchnul do central stopu ve chvíli, kdy ten několikatunový hoblovací stůl letěl rychloposuvem k dorazům, ale měnič to zkrotil na jedničku s hvězdičkou. Kdyby tam byl jen volný doběh se stykačem tak se volá autojeřáb a strojaři mají na půlden co dělat. Tudíž záleží na typu měniče a bezpečnostních požadavcích poháněného zařízení, jsou taková, že se bezpečnostní zastavení pohonu kategorie 1 vůbec nemusí použít (třeba ventilátor v krytu) a tím i stykač se tu objevit nemusí - stačí hlavní vypínač.

P.S. Omlouvám se v mém příspěvku mají být popisované bezpečnostní kategorie zastavení o 1 číslo nižší. Měničem se dělala kategorie 1 (zastavení - odpojení)  a následovalo zpožděné vyražení podpěťové cívky hlavního deonu a dvoukanálového stykače řídících obvodů a výstupů (kategorie 0).

Jinak cituji z firemní literatury Rockwell
Přepracované vydání normy IEC/EN 60204-1 znamená, že budoucí verze normy již nebudou trvat na použití elektromechani ckých prostředků pro definitivní odpojení energie od obvodů souvisejících s bezpečností. To přinese výhody uživatelům měničů frekvence PowerFlex společnosti Rockwell Automation.

Změna bezpečnostní legislativy
Norma IEC/EN 60204-1: Bezpečnost strojních zařízení – Všeobecné elektrické vybavení strojů byla přepracována a k odpojování elektrických motorů již nebudou za všech okolností potřebné stykače. Uživatelé pohonů, které jsou opatřeny bezpečnostními funkcemi pro vypínání a zastavování, budou moci  právě tyto funkce používat, což jim přinese následující výhody:

    * snížená cena zařízení (bez požadovaných stykačů);
    * nižší náklady na instalaci a kabeláž;
    * menší prostor potřebný pro panel;
    * zjednodušení celého systému.